1 / 120

Literatura:

Literatura:. Matoušek, O. Práce s rizikovou mládeží . Praha: Portál, 1996. ISBN 80-7178-064-2. Matoušek, O. Základy sociální práce . Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-473-7. Matoušek, O. Rodina jako instituce a vztahová síť . Sociologické nakladatelství, SLON, Praha, 1997.

bryga
Download Presentation

Literatura:

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Literatura: • Matoušek, O. Práce s rizikovou mládeží. Praha: Portál, 1996. ISBN 80-7178-064-2. • Matoušek, O. Základy sociální práce. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-473-7. • Matoušek, O. Rodina jako instituce a vztahová síť. Sociologické nakladatelství, SLON, Praha, 1997. • Řezníček. Metody sociální práce. Praha: SLON, 1994. ISBN 80-85850-00-1. • Hartl, P. Komunitní práce. FF UK, Praha: 1993. • Koukolík, F., Drtilová, J. Vzpoura deprivantů. Makropulos, Praha: 1996. • Klimentová. Teorie a metody sociální práce. Olomouc, UP, 2001. ISBN 80-244-0318-8. • Kopřiva, K. Lidský vztah jako součást profese. Praha: Portál, 1997. ISBN 80-7178-318-8. • Bednářová, Pelech. Sociální práce na ulici – streetworker. Praha: Grada, 1999. • Tomeš. Sociální politika. Praha: Socioklub, 1996. ISBN 80-90-2260-0-0. • Rhodes, T. Terénní práce s uživateli drog. Brno: Albert, 1999. ISBN 80-85834-71-5. • Charvátová, D. Metody sociální práce. Praha, 1990.

  2. I. SOCIÁLNÍ PŘÍPADOVÁ PRÁCE 1. PŘÍPADOVÁ PRÁCE 2. SOCIÁLNÍ PORADENSTVÍ 3. KRIZOVÁ INTERVENCE 4. MEDIACE

  3. II. PRÁCE SE SKUPINOU 5. SKUPINOVÁ PRÁCE 6. STREETWORK

  4. III. PRÁCE S DĚTMI A RODINOU 7. PRÁCE S RODINOU 8. VIDEOTRÉNINK INTERAKCÍ

  5. IV. KOMUNITNÍ PRÁCE 9. KOMUNITNÍ PRÁCE 10. HROMADNÁ NEŠTĚSTÍ A JEJICH ZVLÁDÁNÍ

  6. Sociální práce • je profesionální aktivita zaměřená na pomáhání jednotlivcům, skupinám či komunitám zlepšit nebo obnovit jejich schopnost sociálního fungování a na tvorbu společenských podmínek příznivých pro tento cíl. • Sociální práce je péče o chudé, bezmocné a jakýmkoliv způsobem handicapované.

  7. 1.1. Zejména v problematice duševního zdraví, vývojových poruch, ve sféře dlouhodobé péče, ve službách pro seniory, pro přistěhovalce, nebo také v péči o lidi nakažené virem HIV nebo o nemocné AIDS. Základem je pochopení jedince, ale také porozumění rodině, komunitě, společnosti, kultuře a znalost těch sociálně – zdravotnických služeb, které nabízejí možnost zbavit se nedůstojných životních podmínek.

  8. 1.2. Případový pracovník řeší potřebu odpovídajícího příjmu, dostupného bydlení, zajišťuje dostupnou zdravotní péči,rekvalifikaci nebo pomáhá vyhledat zaměstnání a získat sociální podporu, atd…(nutné znalosti o nejrůznějších institucích poskytujících služby)

  9. 1.3. Případový pracovník neřeší: • potřebu odpovídajícího příjmu a dostupného bydlení • získat sociální podporu • rekvalifikaci nebo pomáhá vyhledat zaměstnání • výchovné problémy dětí ve škole

  10. 1.3. • výchovné problémy dětí ve škole

  11. 1.4. Případová práce je proces, který zahrnuje: (v jakém pořadí)? • sociální studie, vyšetření, intervence, ukončení • intervence, sociální studie, vyšetření, ukončení • vyšetření, sociální studie, intervence, ukončení • sociální studie, intervence, vyšetření, ukončení

  12. 1.4. • sociální studie, vyšetření, intervence, ukončení

  13. 1.4. • sociální studie, vyšetření, intervence, ukončení • - sociální studii – etapa prozkoumávání, ale i důležitých rozhodnutí, např. zda vstoupit do procesu terapie, nebo nevstoupit. Klient předkládá problém. Klíčová je jeho motivace ke změně. • - vyšetření – jde o přesné vymezení problému a stanovení pracovní hypotézy. Upřesňují se cíle, které odpovídají klientovým potřebám, ale reagují i na dostupnost služeb. • - intervence – terapie – spočívá v rozhovorech, v uklidňování hladiny emocí. Pokud klient potřebuje speciální službu, případový pracovník mu ji vyhledává a pomáhá mu vstoupit s příslušnou institucí nebo s odborníkem do kontaktu. Pokud služba selže, sociální pracovník je odpovědný za nalezení náhradního zdroje pomoci. • - ukončení – mělo by nastat, když se klient může ohlédnout s uspokojením na to, co bylo uděláno, a když pracovník vidí jeho schopnost poradit si v různých situacích. • Pro celý proces případové práce je zásadně důležité zvládnout umění rozhovoru, aktivně naslouchat, dobré používat otevřené otázky. • Je to metoda pomáhající lidem, aby si pomohli sami.

  14. 2.1. • A) základní – poskytuje informace o nárocích, službách a možnostech, které mohou vyřešit nebo zmírnit obtížnou situaci člověka. Toto poradenství může poskytovat nejlépe sociální pracovník nebo pracovník obecního úřadu, který musí projít speciálním školením. • B) odborné – poskytuje přímou pomoc lidem při řešení jejich sociálních problémů. Jde zejména o problémy v manželském nebo mezigeneračním soužití, v péči o děti, starší a zdravotně postižené osoby, o osoby propuštěné z výkonu trestu.

  15. 6 typů pomoci druhým podle potřeb • pomáhání podáním jednoduchých informací (např. jak vyplnit příslušný formulář, potřeba přehledu o agenturách poskytujících další potřebné služby) • poskytování rad – nabízení názoru odborníka na to, jak by si jiná osoba měla lépe počínat (právník, daňový poradce) • pomáhání prostřednictvím učení – umožnit někomu získat určité znalosti nebo dovednosti pomáhající mu jeho situaci zlepšit • pomáhání prostřednictvím psycholog. náhledu – pomoci druhému pochopit problém, objasnit proč k němu došlo, ukázat, jak si počínat, aby se jedinec správně rozhodl, co dělat. Jde o to pomoci lidem, aby si dokázali pomoci sami. • prostřednictvím přímé akce – pomáhající něco vykoná za jinou osobu nebo ji obstarává něco, co právě nutně potřebuje, např. jídlo, půjčku, bydlení, vyplnění formuláře, jednání s úřady • pomáhání vyvolané změnou systému – spočívá v ovlivnění nebo změně systémů, které jedinci způsobují potíže. Může jít o organizační úpravy, změnu v přepisech, apod. • poradenství k profesní nebo k životní orientaci – soubor doporučení a rad, které se týkají povolání, problémů s učením a vzděláváním. Poskytovatel bývá učitel, lektor, trenér nebo kouč.

  16. 2.2. • pozitivní vztah ke svým klientům • upřímnost • empatie • úcta • konkrétnost • poradenská způsobilost • všestranný poradce • odbornost poradce

  17. pedagogicko-psychologické pedagogické profesní kariérové psychologické speciální a zdravotní sociální sociálně-právní organizační komunitní pastorační činnost resocializační kurátorská činnost 2.3.

  18. 2.4. pomůckami pro postižené lidi, úpravou prostředí

  19. 2.5. Poradce – partnerský vztah, rovnocenný, pomáhá řešit problémy Pedagog – učitel je nadřazen, je autorita

  20. 2.6. Sociální poradenství nezajišťuje: • pomoc podáním jednoduchých informací • pomoc prostřednictvím psycholog. Náhledu • pomoc prostřednictvím přímé akce • pomocprostřednictvím finanční půjčky

  21. 2.6. d) pomocprostřednictvím finanční půjčky

  22. 2.7 Mezi cíle pracovního poradenství nepatří: • a) pomoc při výběru a vyhledávání shodného zaměstnání • b) pomoc při kontaktu s úřadem práce • c) vyjednávání s potenciálním zaměstnavatelem a doprovod na schůzky • d) posuzování motivace k hledání zaměstnání

  23. 2.7 • d) posuzování motivace k hledání zaměstnání

  24. 3.1. Vzniká, když se člověk na cestě za důležitými životními cíli setká s takovou překážkou, kterou v obvyklém čase neníschopen překonat obvyklými metodami řešení problémů.

  25. 3.2. Jde o psychologickou pomoc, která spočívá v několika setkáních a rozhovorech s klientem.

  26. 3.3 Jako vnější spouštěče krize označujeme 3 základní situační situace. Která situace sem nepatří? • změna • volba • Závislost • ztráta objektu

  27. 3.3 Jako vnější spouštěče krize označujeme 3 základní situační situace. Která situace sem nepatří? c) Závislost ……………… a) ztráta objektu – nejenom ztráta osoby úmrtím, rozchodem či odcizením, ale i ztráta čehokoli, k čemu jsme vázáni b) volba – volba mezi dvěma stejnými kvalitami může způsobit bezradnost a vyčerpání váháním. Jde-li o volbu mezi dvěma negativními možnostmi, je situace velmi nepříznivá. c) změna – vše, co se odvíjí bez větších zlomů a skoků, máme tendenci vnímat jako „dobré“. Kvalitativní i kvantitativní skoky v nás podporují pocit nepohodlí nebo nejistoty.

  28. 3.4 Klasifikace životních událostí, které se mohou stát spouštěčem krize – překročí-li součet bodů v jednom roce 250, je velmi pravděpodobné, že to bude mít negativní následky v psychické a somatické oblasti.

  29. Úmrtí partnera/partnerky, úmrtí člena rodiny - 100 Smrtelné onemocnění v rodině – 98 Ztráta domova – 97 Rozchod s partnerem – 90 Rozvod rodičů – 87 finanční tíseň – 85 Smrt domácího zvířete – 80 Stěhování - 78 Rozvod - 75 Rozvrat manželství - 73 Jednání na úřadech - 70 Jízda MHD na černo - 65 Uvěznění - 63 Vzteklí lidé v přeplněném dopravním prostředku - 60 Nemoc - 58 Sňatek - 50 Ztráta dokladů, klíčů - 50 Ztráta zaměstnání - 47 Ztráta peněženky - 46 Autonehoda - 45 Odchod do důchodu - 45 Těhotenství - 40 Létání - 25 Zkoušky - 20 Neochota lidí - 12 Hypermarkety - 8 Vánoce - 5 3.4

  30. Proces krizové intervence • okamžitá redukce ohrožení – je nutné pozorně sledovat všechny signály, které svědčí o riziku a nebezpečí. • první odhad situace a její odsouzení – pátráme po typických stresových projevech a snažíme se dozvědět, co může být spouštěčem krize. • formulace hypotézy – vytvoříme hypotézu o vzniku a průběhu krize a také odhad prognózy • intervence – proces vyrovnání se s krizí.

  31. 3.5. Co je to tranzitorní krize? • Krize z jízdy v tranzitu • Krize z očekávaných životních změn • Krize zrání • Krize pramenící z náhlého traumatizujícího stresu

  32. 3.5 b) Krize z očekávaných životních změn

  33. 3.6 Jmenujte první a poslední fáze krize podle Kübler-Rossové. • Popření a smíření • Vztek a popření • Smutek a smíření

  34. 3.6 a) Popření a smíření • a) první fáze – popření – lze ji chápat jako snahu získat čas k přemýšlení a zpracování šoku. Projevuje se v ní odpor vědomí proti přijetí nepříjemné reality. Později se pravda stává součástí vědomí. • b) druhá fáze – agrese – je charakteristická hněve,, zlostí a agresí. Zloba většinou směřuje proti všem lidem, lékařům, Bohu,… Hněv je třeba chápat jako emocionálně nutnou součást zpracování krize. Patří se výčitky a obviňování. • c) třetí fáze – vyjednávání – účelem třetí fáze je dosažení dřívějšího stavu. Někteří pacienti uzavírají obchod s Bohem – když mě uzdravíš, věnují….Lidé hledají zázrak, obrací se na léčitele. • d) čtvrtá fáze –deprese – klient prožívá smutek s depresí. Tyto prožitky se váží na prožitek ztráty (reálné či hrozící), v případě terminálního onemocnění prožívá nemocný také obavy o svoje blízké. • e) pátá fáze – smíření – dochází k vyrovnání a k přijet osudové skutečnosti.

  35. - azylové domy - domovy pro matky s dětmi - noclehárny - zařízení pro denní pobyt pro osoby bez přístřeší - krizová lůžka - domovy na půli cesty - nízkoprahová centra - terapeutické komunity - poradny pro rodinu a manželství - kontaktní centra - viktimologická poradna aj. 3.7

  36. 1. Prezenční forma – klient i intervent jsou ob fyzicky přítomní na jednom místě. Kontakt probíhá tváří v tvář. Provádí se v krizových centrech: a) ambulantní pomoc – klient, který se dostaví do ambulance. Může jít o primární ambulantní centra krizové intervence, nebo o sekundární pomoc psychologa, poradce. Klient přichází na vlastní rozhodnutí. b) hospitalizace – klient je hospitalizován v některém z center krizové intervence nebo v zařízeních, kde KI funguje. Eliminují se zdravotní rizika a jiné faktory. c) terénní a mobilní služby – přenesení procesu krizové intervence tam, kde se nachází osoby v krizi. Mobilní služby krizové intervence jsou vysílány ve vyjímečném stavu na potřebné místo (záplavy, jaderná havárie, teroristický útok,…). 2. Distanční forma – představuje proces krizové intervence, kdy je krizový intervent prostorově vzdálen od klienta. Distanční forma pomoci zahrnuje zejména telefonický nebo internetový kontakt s klientem. a) telefonická pomoc – nabízí klientům v krizi pomoc a podporu skrze telefon. Zajišťují ji obvykle linky důvěry. Linky důvěry mohou být úzce specializovány na nějakou klientelovou skupinu (Gay linka pomoci, Linka důvěry pro děti a mládež), případně na nějaká specifický problém (např. Help line AIDS), nebo mohou poskytovat služby celému širokému spektru volajících b) internetová pomoc – je realizována prostřednictvím relativně nového média – internetu. Vzhledem ke stále rostoucímu počtu uživatelů internetu a k velkým komunikačním možnostem tohoto média lze předpokládat stoupající zájem o tuto formu pomoci. 3.8

  37. 3.9 V roce 1953 založil anglikánský kněz Chad Varah:. a) kontaktní centra pro bezdomovce b) komunitní centra pro potřebné c) centrum podpory rodiny d) linky důvěry

  38. 3.9 • d) linky důvěry

  39. 3.10 Viktimologické poradny pomáhají: • a) osobám, jenž zemřeli jejich příbuzní a blízcí • b) drogově závislým • c) obětem domácího násilí • d) dětem s poruchami učení

  40. 3.10 • c) obětem domácího násilí

  41. 3.11 První terapeutická komunita pro závislé na alkoholu byla založena v r. 1948: • a) v Praze u Apolináře • b) v Kyjově • c) v Litohlavech u Plzně • d) v Němčicích

  42. 3.11 • a) v Praze u Apolináře

  43. 3. 12 Jak dlouho trvá léčba v Terapeutické komunitě v Němčicích? • a) 3 - 6 měsíců • b) 18 měsíců • c) 10 - 15měsíců • d) 9 měsíců

  44. 3.12 • c) 10 - 15měsíců

  45. 3.13 První fáze syndromů vyhoření podle Edelwiche a Brodského: • a) stagnace • b) nadšení • c) frustrace • d) apatie

  46. 3.13 • b) nadšení

  47. 4.1. Mediace je zprostředkování jednání mezi poškozeným a obviněným ohledně materiální škody i morální újmy za účasti nestranného odborníka. Je to alternativní metoda pro řešení sporů, která pomáhá snižovat překážky v komunikaci a podporuje sociální sbližování lidí. vede lidi od negativních zážitků, které konflikty vyvolaly, k pozitivnímu chování. Napomáhá lidem vzájemně si porozumět a respektovat zájmy a motivy druhé strany. Probační pracovník má při mediaci roli zprostředkovatele – mediátora, který svým vyváženým přístupem k odsouzenému a oběti pomáhá vyjasňovat právní informace a sporná témata. Zároveň kontroluje, aby mediace probíhala v rámci zákona.

  48. 5 stylů řešení konfliktu: • přizpůsobení se – styl řešení, při kterém se jeden z dvojice, obvykle ten slabší, vzdá dobrovolně všeho, nebojuje za sebe a zříká se svých potřeb ve prospěch druhých. • prosazení se – styl, kdy jeden z dvojice klade důraz na výsledek a jde mu jen o prosazení vlastních názorů, cílů, a přitom vůbec nezohledňuje vztah k druhému, se kterým se případ řeší. Prosazuje vše zcela autoritativně, je neústupný, má více moci, peněz a vlivu. • únik – styl řešení, která nastává tehdy, když o věci nediskutujeme, odložíme řešení či výsledek a neudržíme ani dobrý vztah k druhé straně. Často se nám problém vrací obvykle jako bumerang zpátky. • kompromis – je způsobem řešení konfliktu, při kterém obě strany něco získají, v něčem ustoupí a zachovají si do jisté míry i dobré vztahy. Uspokojí jen zčásti své potřeby a zájmy. • dohoda – je nejefektivnější a časově nejnáročnější. Je založena na naplnění zájmů, cílů a potřeb všech zúčastněných stran, a i těch, kteří jsou na nich závislí.Umožní zachování dobrých vztahů všech účastníků, a tudíž i možnost spolupráce v budoucnosti

  49. Přizpůsobení - Pavel si chce zachovat vztah k dětem a po rozvodu odejde ze scény. Marie chce děti do své péče, a proto potřebuje byt s vybavením, auto a chalupu. Pavel navštěvuje děti tehdy, kdy mu to Marie dovolí. Pokud mu záleží opravdu jen na tom, aby své děti občas viděl, může být i spokojený. Pokud však čekal více, je frustrovaný, začíná mít vnitřní konflikt a obvykle po čase žádá změnu. Prosazení se - Marie, která si nechává vše, nebere vůbec v potaz potřeby a zájmy Pavla, otce společných dětí. Neuvědomuje si, že tím ubližuje svým dětem, Pavlovi i sama sobě. Únik - Pavel i Marie se dál hádají nebo vedou tichou domácnost, hospodaří odděleně apod. Neudělají žádné rozhodnutí a vše se odkládá. Atmosféra v takovéto rodině je pro všechny zúčastněné nezdravá až zničující. Kompromis - Mnohdy je tento styl omylem pokládán za nejlepší možné řešení. Marie a Pavel se dohodnou, že si každý vezme polovinu vybavení bytu, chalupu dostane Marie a Pavel byt. Auto prodají a každý si vezme polovinu ze získaných peněz včetně poloviny úspor. Marie má ve své péči Honzíka a Pavel zase Aničku. Rodiče se s dětmi, které nemají v péči, stýkají jednou za čtrnáct dní o víkendu. Dohoda - Tento styl řeší současnou situaci a budoucnost. Marie a Pavel si uvědom, že se sice jako manželé rozcházejí, ale nadále zůstávají rodiči a chtějí děti oba dva dobře vychovávat. Dohodnou se na střídavé péči o obě děti s měsíčním intervalem. Děti se mohou kdykoli na rodiče obrátit, a dokonce mohou všichni i společně řešit nastalé problémy. Marie a Pavel prodají byt a chalupu a každý získá polovinu ze společně ušetřených peněz. Nové byty si pořídí v jedné čtvrti, aby děti měly z obou bytů blízko do školy a školky. Auto si nechá Marie, která má nižší plat a nemá možnost koupit si nové. Pavel si vezme výpočetní techniku a menší část z vybavení bytu. Domluví si pravidla, která budou platit o svátcích a o prázdninách, včetně jednoho společně tráveného týdne v roce. Marie a Pavel se po desetiletém manželství rozvádějí a nemohou se domluvit, jak budou pečovat o své děti – devítiletou Aničku a pětiletého Honzíka. Potřebují také vypořádat svůj majetek, který tvoří byt, vybavení bytu, chalupa, tři roky staré auto a úspory.

More Related