1 / 89

Stav Vv na školách

Stav Vv na školách. Východiskem zpráva České školní inspekce publikovaná ve Výtvarné výchově 4/1997 Podnětem pro zkoumání ČŠI se stal dopis ministrovi ŠMT z února 1995, ve kterém odborná veřejnost upozorňuje na: Vv se učí převážně neaprobovaně

eron
Download Presentation

Stav Vv na školách

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Stav Vv na školách Východiskem zpráva České školní inspekce publikovaná ve Výtvarné výchově 4/1997 Podnětem pro zkoumání ČŠI se stal dopis ministrovi ŠMT z února 1995, ve kterém odborná veřejnost upozorňuje na: • Vv se učí převážně neaprobovaně • V neaprobované výuce se neuplatňují základní aspekty (kreativní, zcitlivující, objevný…) • Neaprobovaní učitelé nekompetentně zasahují do dětského výtvarného projevu bez znalosti jeho specifik • Učitel s aprobací Vv dobírá jiné předměty, které učí neaprobovaně • Odliv mladých učitelů Vv • Výtvarná výchova s menší než 2h dotací ztrácí smysl, přesto je předmět téměř plošně vyučován s dotací 1h

  2. Stav Vv na školách - šetření Monitoring základních podmínek výuky dotazníkovou metodou prostřednictvím ředitelů škol • Učební plány a týdenní dotace Vv podle ročníků • Personální podmínky (odbornost) • Materiálně technické podmínky Výzkumný vzorek = 450 škol v ČR, 5-6 škol každého okresu (2 velké školy – 19 a více tříd, 2 středně velké – 10-18 tříd po jedné z města a venkova, 1 malá základní škola – 8-9 tříd, 1 malotřídka); celkem cca 900 vyučovacích jednotek 854 učitelů Vv (délka did. praxe, plánování výuky, silná slabá místa, využívání metodic. opor a pomůcek, způsob hodnocení, vlastní výtv. Aktivity učitele atd.) Součástí šetření byla také anketa názorů na stav Vv pro ředitele, učitele a studenty Vv, pracovníky státní správy a rodiče (1308 respondentů)

  3. Stav Vv na školách - výsledky

  4. Stav Vv na školách - výsledky „…pouze asi 10% učitelů Vv nevyučuje svému předmětu. Avšak skutečnost, že téměř 41% výuky na II.stupni ZŠ je vyučován neaprobovaně vypovídá dostatečně o tom, že učitelé Vv nevyučují svému předmětu v plném rozsahu… jsou-li kupř. zároveň aprobovaní pro výuku cizích jazyků, dostane přednost cizí jazyk.“ Materiálně technické podmínky: 60% škol zcela chybí odborná pracovna 46% nemá odborný kabinet 77% nemá speciální lavice 53% nemá lis na tisk grafiky ---> „problém není v nedostatku prostředků, ale v rozdělování v rámci rozpočtu škol“ ---> vypovídá rovněž o kreativitě a iniciativě učitelů Vv (schopnost pracovat s alternativními a levnějšími materiály) ---> „přežívající kult výkresů a čtvrtek“

  5. Stav Vv na školách - výsledky Možnost návštěvy výtvarných akcí: 58,1% velmi dobré podmínky 36% velmi malá 6% žádná příležitost ---> nemožnost setkání s živým uměním není v dostatečné míře kompenzována ani využíváním audiovizuální techniky, besedy o umění však organizuje 67,7% škol ---> bylo by zajímavé zjištění, jak se tato skutečnost změnila v kontextu pronikání ICT do škol Hodnocení urovně Vv řediteli škol (procento aprobovaných ředitelů Vv zpráva neuvádí): • 12,6% velmi dobrá; 60,5% dobrá; 24,7% uspokojivá; 0,1% neuspokojivá • úroveň tříd ze 70,4% vyrovnaná

  6. Stav Vv na školách - výsledky

  7. Stav Vv na školách - výsledky

  8. Kvalita výuky Je ovlivněna učitelovým pojetím výuky, ve kterém se učitel může přiklánět k určité programové linii (existence RVP toto nevylučuje) Učitelovo pojetí výuky = relativně ustálený vnitřní řád pedagogického díla, který se navenek projevuje jako soubor příznačných rysů (vlastností) výchovné reality, jež se v různých konkrétních podobách díla poměrně často a nápadně opakují (Slavík, J. Umění zážitku, zážitek umění 1, 2001) ---> strategie vnímání, rozhodování a (sebe)řízení v situacích určitého typu ---> výběrový přístup k situaci (něco potlačuji, zdůrazňuji atd.)

  9. ---> psychologicky zaměřená větev Vv směřující k rozvoji osobnosti s důrazem na mimoracionální momenty (inspirace Hlubinnou psychologií, Jungem); blízkost k alternativním pedagogikám (Waldorfské školství nebo Sternova p.) „Přiznávám, že … se trochu obávám bezbřehých terénů, které se trochu vymykají kontrole a přiměřenému hodnocení.“ Proces World Congress of InSEA 1981 Process and Product Igor Zhoř Kdo jsme a kam jdeme? (Estetická výchova 91-92) česká VV = nápadná orientace k praxi (v době totality nebylo možné vhodné rozvíjet komunikativní dovednosti v kontextu umění) praxe pro praxi – učitel prakticky bez výuky teorie, dívání se, tvořivé rozvíjení příkladů ---> výtvarná úroveň s mezinárodním věhlasem upozornění na nutnost rozvíjet komunikaci oboru, jazyk, výzkumy, teorii ---> tvorba rozšiřující smyslovou senzibilitu s respektem ke komplexnímu přístupu k tvorbě Produkt

  10. Proces SLAVNOST TERAPIE Transcendence Inscenace ZASVĚCENÍ MAGIE Produkt

  11. Proces TERAPIE SLAVNOST Rozjímání, kontemplace Specifika výtvarného aktu u jednotlivců Proces jako výpověď o tvůrci Srovnávání bez preferencí Rekreativní, spontaneita Výsledek není tolik nedůležitý Happening, events, parafráze mýtických slavností =cílem porozumění, Distance od zážitku Identifikace se zážitkem= Transcendence Inscenace ZASVĚCENÍ MAGIE Analytické přístupy Proces nahlížení z hlediska výsledku Výsledek sám podrobován analýze Direktivní – máme algoritmus, plán ---> JAK!!! k dokonalému výsledku Tajemství řemesla, dílny Fascinace výsledkem, obřadnost Sugestivní vliv učitele, šaman Spontánně, ale v transu Výsledek je důležitý – soutěže, prezentace Produkt Slavík, J. Kapitoly z Výtvarné výchovy I. 1993

  12. Funkce VV ---> dílčí funkce VV mohou navazovat na funkce umění, ale existence Vv nemůže být obhajována pouhou vazbou na umění; Vv je systém specifického poznání prostřednictvím obrazu a jeho tvorby, přičemž důležittou funkcí Vv je rozvoj vizuální gramotnosti…

  13. Jaroslav Vančát: Proč potřebujeme výtvarnou výchovu? (Estetická výchova 32, 91-92, č.3, s.46) • Igor Zhoř – postavení Vv se zdá být určeno předem bez přímého úsilí pedagogů • hmotná i morální podpora však budou nadále závislé na uznání cílů a výsledků • nutnost široké odborně zaměřené diskuze • nelze se spolehnout na to, že VV důležitou součástí humanistické výchovy • paradox: zatímco na MŠ nebylo možné VV pominout, na ZUŠ přetrvala jako důvod snižování časové dotace na ZŠ • „esoteričnost VV“ • celkově okrajové místo, dojem, že může učit kdokoli • zjednodušená představa, že VV vychovává k chápání a tvorbě výtvarného umění • NE přes harmonii osobnosti, ani přes estetické cítění, ani přes rozvoj renesančního způsobu cítění ---> vizuální gramotnost!!!

  14. Výtvarný zážitek a jeho složky Při vymezení složek výtvarného zážitku vycházíme ze základní struktury vztahů mezi divákem, dílem, tvůrcem a skutečností (+ společností pozn. VZ) V = Význam = CO je zobrazeno? … lze přímo pojmenovat K = Konstrukce = JAK je to zobrazeno? … utváření výtvarné formy E = Empatie = KDO se ke mně svým výrazem obrací? … zřetel k druhému v komunikaci (autor, další účastníci situace, vztah učitel žák a obráceně) P = Prožitek = JÁ … osobní niterné nepřenositelné stavy emocí a dojmů; nelze převzít 1:1, ale pouze zprostředkovat skrze popis či jiný druh vyjádření (např. výtvarným či pohybovým gestem apod.)

  15. Pracovní rozřazení složek výtvarného zážitku k jednotlivým kvadrantům s rozlišením důrazu Proces SLAVNOST TERAPIE P E (K) E P K V Transcendence Inscenace ZASVĚCENÍ MAGIE VPE (K) K V? Produkt

  16. Počátky zájmu o dětskou kresbu

  17. Jan Amos Komenský Didactica magna 1627-1638 česky (1657 latinsky) • děti začínají kreslit mnohem dříve než je k tomu vyzývají dospělí • přirozený způsob dětského vyjádření je jiný, než k jakému jsou děti ve školách vedeny • posilování pozorovacích schopností a zrakového poznávání skutečnosti Informatorium školy mateřské1632 • potřeba nechat děti kreslit podle libosti • získání cviku k dalším činnostem (225 let v předstihu před publikováním Základů kreslení J. Ruskina)

  18. Jan Amos Komenský Informatorium školy mateřské 12. kapitola • od třetího nebo čtvrtého roku cílená výtvarná činnost „…jmenovitě dáváním jim do rukou křídy (nebo u chudších úhle) s tím, aby sobě punkty, čáry, háky, kříže, kolečka, hvězdy, stromy a koně dělaly, jak chtějí, čehož se jim i mustr pomaličku ukazovati může, a to vše ze hry a kratochvíle.“ ---> rozpoznání dvou fází vývoje dětské kresby – období čmáranic (škrtání) a dnes nazývané období izolovaných představ „… již pak nechť to k tomu podobné jest nebo není, na tom nic nezáleží, jen ať oni delektaci a kratochvíl svou s tím mají… poněvadž tím jistotně sobě ruku k trhům jakž takž oblomí a k liter potom snadnějšímu psaní a znání oči ponabrousí.“

  19. Východiska předmětu za Rakouska-Uherska • 1774 – Obecný školní řád (výnosem Marie Terezie) • - kreslení kružítkem, pravítkem jakož i rukou volnou • 1869 – Kreslení uzákoněno jako školní předmět na všech školách v Rakousku Uhersku (potřeby vojenství, výroby, státní správy atd.) praktický výcvik kreslení, pozorovacích schopností, paměti na barvu a tvar kopírovací metoda, stigmografická metoda renesanční model nazírání • reakce kruhu požadujícího kresbu dětí v její symbolické, duchovní, expresivní rovině • 1870 – Český kreslíř (první specializovaný didaktický časopis, A. Studnička) • 1877 – Pedagogické rozhledy (statě F. Čády „Dětské kresby, 1902) • 1902 – O socializaci umění (přednáška O. Hostinského – požadavek zpřístupnění umění širším masám, pojetí vkusu jako pěstovaných dispozic, nutnost kreslení jako povinného předmětu…. V současnosti navazuje pojetí galerijních animací, ještě předtím 1873 Umění v dětské světnici v časopise Lumír)

  20. Následují příklady vzorů pro kreslení a překreslování Z publikace Elementar Zeichenschule Josefa Eichlera, rok a vydavatel neznámý

  21. Z publikace Elementar Zeichenschule Josefa Eichlera, rok a vydavatel neznámý

  22. Z publikace Elementar Zeichenschule Josefa Eichlera, rok a vydavatel neznámý

  23. Z publikace Elementar Zeichenschule Josefa Eichlera, rok a vydavatel neznámý

  24. Z publikace Elementar Zeichenschule Josefa Eichlera, rok a vydavatel neznámý

  25. Z publikace Elementar Zeichenschule Josefa Eichlera, rok a vydavatel neznámý

  26. Z publikace Elementar Zeichenschule Josefa Eichlera, rok a vydavatel neznámý

  27. Z publikace Elementar Zeichenschule Josefa Eichlera, rok a vydavatel neznámý

  28. Z publikace Elementar Zeichenschule Josefa Eichlera, rok a vydavatel neznámý

  29. Z publikace Elementar Zeichenschule Josefa Eichlera, rok a vydavatel neznámý

  30. Z publikace Elementar Zeichenschule Josefa Eichlera, rok a vydavatel neznámý

  31. Na počátku vývoje předmětu rozeznáváme3 základní tendence s orientací na Produkt a aspekty jeho konstrukce osobnost jedince a jeho individuální rozvoj prostřednictvím výtvarné tvorby umělecké dílo a výchovu prostřednictvím jeho porozumění SoCIalizaceuMĚNÍ Psychologizující pojetÍ (obrat k dítěti a jeho spontaneitě) Estetizující pojetÍ (vliv avantgard, konstruktivismu a funkcionalismu)

  32. František Čáda 1902 – Dětské kresby – in Pedagogické rozhledy (vychází od 1877) • navazuje na zahraniční výzkum z Ameriky zahrnující ... kreseb, ale vybízí k hlubšímu studiu genetickou metodou (spolu s Hostinským) • navrhuje zásady sběru dětských kreseb školních i mimoškolních pro účely zkoumání, při kterém je podstatné zkoumat dětskou kresbu nejenom intuitivně, ale s přihlédnutím k výkladu samotného dětského autora (genealogicky) • vytvořil závěry pro odborné vedení dětské kresby z představy jako základ k jejímu poznání • vliv životního prostředí na rozvoj individuálních schopností (čím mladší věk, tím silnější vliv) • nejde příliš o výtvarnou formu, přesto si všímá specifičnosti v urč. stadiích

  33. František Čáda • 1903 – Pedagogický význam kreseb dětských • celkově pozitivistická orientace se snahou o překonání herbartovské pedagogiky

  34. František Čáda

  35. František Čáda

  36. František Čáda

  37. Rembrandt van Rijn Návrat marnotratného syna

  38. Vv v době avantgard • Vkusová výchova Bohumila Markalouse jako reakce na vývoj výuky kreslení a umělecké výchovy jako tvorbu krásného prostředí - navazuje na O. Hostinského a jeho estetické výchovy (nejprve věcný, estetický, pak teprve umělecký) - výchova praktického vkusu, estetický funkcionalismus • J. V. Klíma – kritik B. Markalouse, výtvarná edukace jako důležitý moment rozvoje smyslového vnímání jako první u nás a jeden z prvních ve světě prosazuje význam principu tvořivé aktivity • Psychologicky pojatá analýza výtvarné edukace ( F. Čáda, L. Havránek, L. Švarc) • Dům dětství v Krnsku (L. Švarc) – útulek pro válečné sirotky, americké vlivy reformní pedagogiky, svobodný tvůrčí projev osobnosti - „Ne vést, ale dávat příležitost“ • F. Kupka – Tvoření v umění výtvarném – „veliké umění je činiti viditelnou a dělat skutečností neviditelné a nehmotné, co jenom cítíme“ (analogie k výroku P. Klee „nezobrazovat viditelné, ale činit viditelným

  39. Ukázky z publikace Ilustrovaný nástin osnov kreslení na středních školách František Lepš, Praha, 1923

More Related