trvale udr iteln rozvoj sustainable development n.
Download
Skip this Video
Loading SlideShow in 5 Seconds..
Trvale udržitelný rozvoj (Sustainable development) PowerPoint Presentation
Download Presentation
Trvale udržitelný rozvoj (Sustainable development)

Loading in 2 Seconds...

play fullscreen
1 / 99

Trvale udržitelný rozvoj (Sustainable development) - PowerPoint PPT Presentation


  • 99 Views
  • Uploaded on

Trvale udržitelný rozvoj (Sustainable development). Ing. Jana Šašková saskova27@seznam.cz. 1. TUR 1.1 Definice a dimenze udržitelnosti 1.2 Trvale udržitelné zemědělství 1.3 Modely udržitelnosti 1.4 Problémy stávajících definic. 1. Trvale udržitelný rozvoj. 1. zmínky

loader
I am the owner, or an agent authorized to act on behalf of the owner, of the copyrighted work described.
capcha
Download Presentation

Trvale udržitelný rozvoj (Sustainable development)


An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
    Presentation Transcript
    1. Trvale udržitelný rozvoj(Sustainable development) Ing. Jana Šašková saskova27@seznam.cz

    2. 1. TUR 1.1 Definice a dimenze udržitelnosti 1.2 Trvale udržitelné zemědělství 1.3 Modely udržitelnosti 1.4 Problémy stávajících definic

    3. 1. Trvale udržitelný rozvoj • 1. zmínky T.R. Malthus 18. stol – 19. stol. • An Essay on the Principle of Population 1878 • J.S. Mill • Principles of Political Economy 1848 • „Prostředí, příroda, musí být chráněny před nespoutaným růstem, má – li se uchovat lidský blahobyt.“ • Konec 20. stol – ustálení pojmu v publikacích, vědě a politice

    4. Trvale udržitelný rozvoj – historický exkurs 1972- Stockholm, konference o ŽP ( svoláno OSN) 1962 - Rachel Carsonová- Mlčící jaro (DDT) Zákony na ochranu ŽP , UNEP Instituce na ochranu životního prostředí 1972 – Meze růstu I.D. Meadows, Římský klub požadavek zastavení růstu 1983 - 1986 – Světová komise pro životní prostředí a rozvoj G.H. Brundtlandová – vztah mezi hospodářským rozvojem a ŽP 1987 – Naše Společná Budoucnost - Sustainable development 1992 - Světová konference o ŽP v Rio de Janeiru 2002 - Světový Summit o Udržitelném Rozvoji v Johanesburku

    5. 1.1 Definice a dimenze udržitelnosti TUR je takový ,který naplňuje potřeby stávajících generací, aniž by ohrozil možnosti generací budoucích uspokojovat jejich vlastní potřeby TUR společnosti je takový rozvoj,který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby, a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené fce ekosystémů – zákon o ŽP č. 17/92 Sb. Trvale udržitelná je taková společnost, která může přetrvat generace, ta, která je dostatečně předvídavá, pružná a moudrá na to, aby si nepodkopala jak fyzické, tak sociální systémy,které ji podporují ( Meadows et.al 1992)

    6. Trvale udržitelný rozvoj definice Římského klubu „stav globální rovnováhy, při které se počet obyvatel Země a kapitál udržují na více-méně konstantní úrovni a tendence působení na růst či pokles těchto veličin musí být pod důslednou kontrolou“

    7. Trvale udržitelný rozvoj - filozofický princip Důležité otázky – • Postavení člověka ve světě ( etika) • Spravedlnost mezi lidmi – geograficky i mezinárodně • Obnovení harmonie člověka a přírody • Odpovědnost lidí za stav životního prostředí • Řešení • Náhrada neobnovitelných zdrojů obnovitelnými • Čerpání obnovitel. zdrojů trvale udržitelně • Nepřekročení únosné kapacity Země

    8. Pět základních dimenzí trvalé udržitelnosti Ekologické hledisko Biofyzikální a socioekonomická dimenze Morální a etická rovina Ekonomický rozměr Politický rozměr

    9. Ekologické hledisko Přírodní únosnost - stanovení limitního prahu využívání přírodního ekosystému Environmentální únosnost - zahrnuje přírodní i člověkem vytvořené prostředí, vychází nejen z citlivosti vůči vnějším vlivům, ale i z ekologické a kulturní hodnoty území

    10. Biofyzikální a socioekonomická dimenze Trvalá udržitelnost je vztah mezi dynamickým lidským ekonomickým systémem a většími dynamickými, ale normálně a pomalu se měnícími ekologickými systémy.

    11. Průnik potřebných změn pro uplatnění koncepce trvale udržitelného rozvoje (Hrnčiarová,T.,1997) ekonomické environmentální změny změny trvale udržitelný rozvoj sociální změny

    12. Morální a etická rovina Všeobecné principy konzistentní s touto etikou Lidstvo, ale i ostatní činitelé mimo lidský život mají přirozenou estetickou hodnotu, která převyšuje jejich ekonomickou užitečnost. Biodiverzita a ekologické bohatství mají také přirozenou estetickou hodnotu, která převyšuje jejich ekonomickou hodnotu. Lidé by nikdy neměli zasahovat do přírodních procesů kromě plnění životně důležitých potřeb.

    13. Morální a etická rovina Antropoekologický systém krajiny V tomto systému není člověk nadřazen přírodě, nýbrž je její nedílnou součástí. Hnutí „hlubinná ekologie“ (deep ecology)

    14. Ekonomický rozměr Ekologická ekonomie hodnocení ekonomické efektivnosti vztahy mezi náklady a přínosy včetně započítání environmentálních a zdravotních externalit (cena zdraví, čistého vzduchu, cena biopotravin apod.).

    15. Politický rozměr Ekologická etika a politika Funkce státu při řešení ekologických problémů

    16. Environmentální politika • definice = Politika (z řeckého polis - město, politiké techné - správa obce) je proces a metoda závazného rozhodování určité skupiny lidí s pluralitními zájmy a názory • resortní ekologická politika vs. všestranná ekologická politika • resortní EP – strategie na předcházení, snižování a odstranění negativních vlivů na ŽP • všestranná EP – změny v orientaci ekonomiky a řízení; využívání především ekonomických nástrojů

    17. Agenda 21 – hlavní cíle v oblasti zemědělství Vyvinout technologie hospodaření nenarušující přírodní prostředí, zvyšující přirozenou půdní úrodnost a ochraňující vodní zdroje a přirozený biologický potenciál území. Upřednostňovat technologie s nízkými vstupy a nízkou spotřebou energie. Zavádět technologie optimalizující vynakládání lidské práce i potenciál živých organizmů. Poskytovat zemědělcům odborné poznatky v oblasti ochrany půdních, vodních a lesních zdrojů, při aplikaci chemických látek i využívání zemědělských odpadů.

    18. Vyspělé ekonomiky jsou dosud závislé na vyčerpávání zdrojů ropy a ostatních surovin • Negativní vliv na ŽP • Snižují dlouhodobou udržitelnost spol. systémů

    19. Státní politika životního prostředí ČR 2004 – 2010 (SPŽP ČR) Strategie trvale udržitelného rozvoje v ČR Agenda 21 6. akční environmentální program Strategie Evropské environmentální agentury (EEA) na období 2004 - 2008

    20. Etapy tvorby EP • Státní politika životního prostředí ČR 2004 – 2010 (SPŽP ČR) • Strategie trvale udržitelného rozvoje v ČR • Agenda 21 • 6. akční environmentální program • Strategie Evropské environmentální agentury (EEA) na období 2004 - 2008

    21. Principy EP • 1) Princip prevence –včasné provedení opatření,která zabrání ohrožení či poškození ŽP, je vždy účinnější i levnější ( zpravidla) než dodatečná náprava – nejdůležitější • 2) Princip předběžné opatrnosti – vychází z toho, že v některých případech nelze na základě dnešních zkušeností a znalostí s jistotou stanovit vliv antropogenních činností a jejich produktů na ŽP. Zvláště z dlouhodobého hlediska se mohou projevit kumulativní a synergické vlivy. • 3) Princip snižování rizika u zdroje –minimalizace negativních vlivů přímo u zdroje • 4) Princip kritických zátěží – kritická dávka, zátěž je nejvyšší dávka znečištění (škodlivého faktoru),která nezpůsobí poškození lidského zdraví či přírody. V případech vysoce rizikového znečištění, kdy se kritická zátěž blíží nule, se uplatňují zákazy.

    22. 5) Princip nejlepší dostupné technologie- koriguje hodnoty standardů a limitů vyplývajících z kritických zátěží vzhledem k dostupným technickým možnostem. Některá špičková zařízení jsou ekonomicky nedostupná či náklady na jejich zavedení by převyšovaly výsledný efekt a proto se v praxi používá princip nejlepší dostupné technologie za přiměřených nákladů. • 6) Princip ekonomické odpovědnosti – znečišťovatel platí. Ekonomickou odpovědnost za znečištění má původce, který nese náklady spojené se znečištěním a náhradou škod – tzn. negativní externí efekt ( externalita) by měl být zahrnutý v nákladech jejich původce ( internalizace externalit). Správná aplikace principu vede k tomu, že činnosti či výrobky škodící ŽP jsou ekonomicky znevýhodněny vůči ekologicky šetrnějším výrobním technologiím. • 7)Princip sdílené diferencované odpovědnosti – stav ŽP se dotýká všech a tedy i odpovědnost za stav ŽP má každý. Nejen státní administrativa , samosprávné orgány, ekonomicky aktivní subjekty. • 8) Princip subsidiarity – rozhodovací kompetence by měly být posunuty na co nejnižší způsobilou úroveň rozhodování – tj. co nejblíže problému a občanů. • 9) Princip integrace – požadavky na ochranu ŽP se musí promítat do všech relevantních odvětvových politik, hospodářských činností, rozvojových programů… • 10) Princip substituce – tam, kde je to možné a ekonomicky únosné, by měly být látky(činnosti) škodlivé pro ŽP nahrazovány látkami (činnostmi) škodlivými vůbec či méně.

    23. udržitelné vzorce výroby a spotřeby • „life cycle assessment“ (LCA) • ecodesign • ekologické značení výrobků • komplexnost • minimalizace negativních vlivů na ŽP u zdroje

    24. Přístupy a metody EP • Plánování • Integrovaná ochrana • Environmentální daňová reforma • Preference opatření přinášející dvojí zisk • Čistší produkce • Nákladově efektivní řešení • Odstranění deformace cen • Omezování podpor škodlivých pro životní prostředí • Environmentálně šetrné veřejné zakázky • Preference ekonomických nástrojů • Preference nejlepších dostupných technik před koncovými opatřeními • Environmentálně příznivé způsoby spotřeby • Výchova, osvěta práce s veřejností • Přístup k informacím o ŽP

    25. 1) Plánování • Stanovení cílů politiky ŽP a termínů pro jejich dosažení • Vypracování různých druhů plánů (programů) pro realizaci cílů stanovených v politice ŽP • Konkrétní přístup k realizaci cílů politiky ŽP ÚSES, územní plánování … 2) Integrovaná ochrana • propojení politiky ŽP s ostatními odvětvovými politikami – průmyslu a obchodu,… • nadsložková ochrana ŽP, chráníme všechny složky, ne jen tu jednu • výrobková politika, sleduje dopad výrobku na životní prostředí v celém jeho životním cyklu • LCA • ČSN EN ISO 14040 - Environmentální management – posuzování životního cyklu – základy a osnova • ČSN EN ISO 14041 - Environmentální management – posuzování životního cyklu – stanovení cíle a rozsahu a inventarizační analýza • ČSN EN ISO 14042 - Environmentální management – posuzování životního cyklu – hodnocení dopadů • ČSN EN ISO 14043 - Environmentální management – posuzování životního cyklu – vyhodnocení životního cyklu • Vysvětlit životní cyklus výrobku x životnost výrobku

    26. 3) Environmentální daňová reforma • = vyšší zdanění komodit s negativními dopady na ŽP • - zdanění fosilních paliv → impuls pro vývoj nových technologií( viz doprava, výměna kotlů atd..) • → pracovní příležitosti, podpora ekonomiky • firmy,které jsou šetrné – nižší daňové zatížení z práce • překážky daňové reformy • očekávané negativní dopady ( zdanění uhlí, benzínu), nutnost následné kompenzace • problematické stanovení optimální daňové sazby • paradox – snížení spotřeby komodity vede k okamžitému snížení příjmu z této daně – narušení rovnováhy veřejných rozpočtů

    27. Preference opatření přinášející dvojí zisk • Ochrana ŽP a ekonomická efektivita • Preference opatření přinášející čistý zisk • realizace opatření na ochranu ŽP vede ke zvyšování ekonomické efektivnosti – ve výsledku pak přináší dvojí zisk, přináší využití zdrojů apod.V případě trojího zisku i zaměstnání • ne vždy lze uskutečnit bez podpory státu • př. plynofikace dopravy → snížení emisí z výfukových plynů • → nižší náklady na provoz vozidla • V praxi mnoho překážek → nedostatečná síť čerpacích stanic • → změna technických parametrů vozidla • → obavy řidičů

    28. Čistší produkce • Zaměřena na prevenci • Efektivní využití en. • Opakovaná aplikace • Omezení/odstranění koncových technologií • Snížení dopadů na ŽP, lid. zdraví, bezpečnost • Nejen pro výrobní proces i pro řízení podniku

    29. Např.: Odpady • Odstranění příčin vzniku odpadu • Snížení množství a toxicity odpadů • Odpad = výrobní ztráta • Efektivní využití surovin – změna prac. postupu, substituce surovin, přechod na lokální zdroje

    30. Nástroje EP • klasifikace nástrojů • preventivní vs. nápravné • negativní vs. pozitivní stimulace • podle míry přinucení • direktivní (administrativní) • ekonomické (tržně orientované) • ostatní (dobrovolné) • cílem je změna rozhodování subjektů na trhu

    31. Administrativní nástroje EP • příkazy a zákazy • limity a kvóty • normy a standardy • význam – předepisování určitého způsobu chování subjektů (podnikatelů či spotřebitelů) ve vztahu k ŽP

    32. Fungování administrativních nástrojů

    33. Výhody a nevýhody administrativních nástrojů • výhody • větší jistota reakce • rychlost působení v případě kontroly • jednodušší aplikovatelnost • efektivnější v případě kritických okamžiků • nevýhody • žádný stimul k dalšímu zlepšování ŽP po dosažení cílů • vysoké administrativní náklady • nutnost kontroly • omezují rozhodovací prostor subjektů a neberou v úvahu individuální náklady na zamezení

    34. Ekonomické nástroje EP • poplatky a daně (daňová zvýhodnění, EDR = double dividend) • pokuty • finanční podpory (dotace, subvence, zvýhodněné půjčky, úhrada úroků) • finanční rezervy • depozitně refundační systémy (zálohy) • environmentální pojištění • obchodovatelná povolení (ovzduší, odpady, půda, ochrana přírody)

    35. Fungování ekonomických nástrojů

    36. Výhody a nevýhody ekonomických nástrojů • výhody • neustálý podnět ke zlepšování stavu ŽP • nechávají prostor pro rozhodování subjektů a hledání vlastních řešení • fungují spíše na principu povzbuzování než donucování • vyžadují nižší administrativní náklady • nevýhody • nikdy nezmění chování všech subjektů • nikdo nemá dokonalé informace o „správě“ tohoto nástroje

    37. Ostatní nástroje SLAVÍK J.: Ekologická politika (politika ochrany životního prostředí), VŠE PRAHA 2010 • dobrovolné nástroje • ecolabelling • ecodesign • reporting • systémy environmentálního řízení (EMS) • principy čistší produkce • BAT • LCA • uzavírání dobrovolných dohod • ostatní • informační • výzkum a vývoj

    38. Zemědělství • Cílevědomé pěstování kulturních rostlin se výrazně liší od růstu rostlin ve volné případě • V průběhu 7000 – 10 000 let člověk vyšlechtil užitkové rostliny • Systematické omezení ostatních organismů • 80% potravin zajištěno pěstováním 11 druhů rostlin • 9 druhů, ze kterých jsou získávány více než 2/3 všech potravin, polovina bílkovin,čtvrtina tuků a olejů • Kukuřice, pšenice, rýže, cukrová třtina, sója, hrách, brambory,cukrová řepa, bavlník

    39. BAT

    40. Přírodní ekosystém • Primární producenti – zelené rostliny • Fixace slun. záření • Tvorba organických látek • Konzumenti • Destruenti

    41. Agroekosystém • Polní ekosystém • Výnos zrna obilnin 5 t sušina na 1 ha • Sušina obsah (5 t/1ha) • 100 – 200 kg dusíku • 5 t slámy • = 10 t org. hmoty odvezené z pole (1 ha) → nutno doplnit ztráty, jinak vyčerpání minerál. látek = dodatková en. - hnojiva

    42. 1.2 Trvale udržitelné zemědělství Takové, které uchovává dlouhodobě rostoucí produkci i pro příští generace (L.T. Evans Crop Evolution, Adaptation and Yield, 1996) Takový způsob chovu dobytka a příslušných vstupů, který podporuje aktivity udržující ekonomickou a sociální životaschopnost a uchovává vysokou produktivitu a kvalitu půdy (Nátr, str. 14,2005) Takové systémy, které jsou ekonomicky životaschopné, a pokrývají potřeby společnosti pokud jde o potraviny, přičemž uchovávají nebo zvyšují přírodní zdroje a kvalitu prostředí (Vědecká rada Kanady, 1991) Takové,které se skládá ze zemědělských procesů, které nevyčerpávají žádné podstatné a nenahraditelné zdroje ( Lehman et al. 1993)

    43. Podmínky TUZ • 1) Používá pouze obnovitelné zdroje energie • 2) Setrvalé zemědělství neničí integritu těch ekosystémů, jejichž součástí samo je • a) je uchovávána půdní úrodnost • b) nejsou vyčerpány zdroje vody • c) není ohrožováno lidské zdraví • d) je udržována druhová diverzita organismů

    44. Jak klasifikovat udržitelnost zemědělství? Adiscott (1995) Změna entropie Entropie - míra neuspořádanosti a nahodilosti

    45. Procesy zvyšující entropii – ty, které rozkládají komplexně uspořádané struktury o vysoké molekulární hmotnosti na malé molekuly ( CO2, NH3, O2) • PROCESY ZVYŠUJÍCÍ entropii – dýchání, rozklad humusu • Procesy snižující entropii - ty, které malé molekuly zabudovávají do větších • PROCESY SNIŽUJÍCÍ entropii - fotosyntéza, růst, tvorba humusu

    46. Minimální entropie = míra udržitelnosti

    47. Cíle a charakteristiky udržitelného zemědělství? Diverzita rostlinných druhů na farmách umožňující střídání plodin Odrůdy se zvýšenou odolností proti patogenům Plodiny adaptované na nezměněné půdní a klimatické podmínky Zpracovávání půdy, při němž rezidua zůstávájí na povrchu půdy Využívání místních zdrojů

    48. 6. Využívání přirozených metod kontroly plevelů, chorob a škůdců 7. Zelené hnojení 8. Střídání plodin včetně hlubokořenících,aby byly získávány živiny i z větších hloubek 9. Kontrola plevelů mechanickým ošetřením a střídáním plodin 10. Systémový přístup k plánování 11. Podpora struktur venkovských komunit

    49. 1.3 Teoretický model udržitelnosti Založen na vědeckých koncepcích Obsah vědecky podporovanou definici trvalé udržitelnosti Celková perspektiva musí být použitelná v různém měřítku (jednotlivec, rodina, komunita, stát, lidstvo) Jednoduchý,aby jej bylo možno realizovat demokratickými metodami Nesmí vyvolávat neúměrný odpor

    50. Musí umožňovat realizaci,aniž by se provedly velké změny ve společnosti Musí být využitelný pro vývoj nových ekonomických pravidel