Vznik Evropské unie

1. Vznik Evropské unie

2. Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) • Vzniklo v roce 1951 jako první ze tří evropských společenství. Jeho cílem byla podpora rozvoje dvou tehdy klíčových průmyslových odvětví – ocelářství a těžby a zpracování uhlí. ESUO vytvořilo společný trh uhlí a oceli(jedním z cílů byla kontrola průmyslu Německa – dohled na výrobou zbraní …). Mezi členskými a přidruženými státy byla zrušena cla a vývozní kvóty, byl uvolněn pohyb určité pracovní síly, byly odstraněny diskriminace, státní subvence, sjednoceny ceny a dopravní tarify. Uhelný a hospodářský průmysl byl vyňat z pravomoci vlád a podřízen společenství. ESUO si kladlo za cíl zvýšení zaměstnanosti a životní úrovně členských států.

3. Evropské hospodářské společenství (EHS) • byla mezinárodní organizace existující mezi lety 1958 až 1993, která byla vytvořena, aby podporovala ekonomickou integraci (včetně jednotného trhu) mezi Belgii, Francii, Německem, Itálií, Lucemburskem a Nizozemskem. Smlouva o EHS byla podepsána 25. března 1957 v rámci Římských smluv, které také zakládaly Evropské společenství pro atomovou energii. EHS vzniklo 1. ledna 1958.

4. Euratom • Evropské společenství pro atomovou energii bylo založeno Římskými smlouvami; ty byly podepsány 25. 3. 1957 a v platnost vstoupily 1. 1. 1958. Zakládajícími členy se staly Francie, Německo, Itálie, Belgie, Holandsko a Lucembursko (zároveň zakládající státy EU) • Cílem Euroatomu je koordinovat výzkumné aktivity v oblasti jaderné energie, vytvářet společný trh pro jaderné palivo a dohlížet na jaderný průmysl v členských zemích tak, aby byla zajištěna ochrana obyvatelstva. V roce 1967 došlo ke sloučení institucí Euroatomu s institucemi ostatních evropských společenství.

5. Maastrichtská smlouva • Neboli Smlouva o Evropské unii, byla podepsána v Maastrichtu, nejstarším nizozemskémměstě, 7. února 1992a vstoupila v platnost 1. listopadu 1993. Změnila název Evropskéhospolečenství (to byly ty 3 původní organizace) na „Evropskou unii“. Zavedla rovněž nové formy spolupráce vlád členskýchzemí - například v oblasti obrany a v oblasti „spravedlnosti a vnitřních věcí“, dále také • formálně rozdělila politiku EU v nové organizační a právní struktuře do tří hlavních oblastípolitické činnosti (tzv. politik EU ), které byly pojmenovány „pilíře“.

6. První „pilíř“ – Evropské společenství • označuje primární a sekundární právo Evropskéunie, týká se mimo jiné ekonomických, sociálních a ekologických záležitostí. (První pilíř bylsestaven už v době existence Evropských společenství) .

7. Druhý „pilíř“ – Společná zahraniční a bezpečnostní politika • se, vedle zahraničních a • bezpečnostních záležitostí, týká také obranných (vojenských) záležitostí. Má za úkol • koordinovat zahraniční a bezpečnostní politiky členských zemí Evropské unie. (Druhý pilířbyl založen až po podepsání Maastrichtské smlouvy ).

8. Třetí pilíř - Policejní a justiční spolupráce • Zaměřuje se na justiční spolupráci mezi členskými státy Evropské unie. • (I tento pilíř byl zaveden, až po podepsání Maastrichtské smlouvy ). • Původně byly do třetího pilíře zahrnuty i oblasti související s překračováním vnitřních hranic • EU, vízové a azylové politiky a soudní spolupráce v občanskoprávních věcech. V roce 1999 • byly tyto agendy Amsterdamskou smlouvou přesunuty do oblasti prvního pilíře.