1 / 7

IX. Chemická THERMODYNAMIKA

IX. Chemická THERMODYNAMIKA. Jen stručně a zjednodušeně. Podrobnosti – učebnice obecné, příp. fyzikální chemie. Thermodynamika : zabývá se teplem uvolněným či spotře- bovaným při chem. reakci (reakčním teplem). Látky jsou zásobníky energie.

yuma
Download Presentation

IX. Chemická THERMODYNAMIKA

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. IX. Chemická THERMODYNAMIKA Jen stručně a zjednodušeně. Podrobnosti – učebnice obecné, příp. fyzikální chemie.

  2. Thermodynamika : zabývá se teplem uvolněným či spotře- bovaným při chem. reakci(reakčním teplem) Látky jsou zásobníky energie. Př.: pružina koná práci, při hoření paliva vzniká teplo (kamna) či se koná práce (auto). Látky jsou složeny zčástic, ty se pohybují, mají tedy energii kinetickou a potenciální (např. energii chemické vazby). Energii částic lze měnit: přidáním / odebráním tepla, dodáním / vykonáním práce. 1) Enthalpie H : U reakcí nás zajímá část energie částic týkající se reakčního tepla – nazývá se ENTHALPIE H. Platí: Změna enthalpie soustavy Hr = reakčnímu teplu.

  3. 2) Reakce exotermní a endotermní : Při reakci exotermní se teplo uvolní, tím se zmenší enthalpie soustavy a Hr< 0. Při reakci endotermníje nutno teplosoustavě dodat, tím se zvětší enthalpie soustavy a Hr> 0. Pozn.1: podobně u skupenských tepel Hvar , Htání> 0 , tzn. je nutno teplo soustavě dodat, Hkond , Htuhn< 0 , tzn. soustava teplo uvolňuje. Pozn.2: Informaci o velikosti Hr připisujeme k chem. rovnici

  4. 3) Na čem Hr závisí ? Př.1: Hoření koksu zapisujeme : C(s) + O2(g) → CO2(g) Hr~-400 kJ tzn. spálíme-li 1 mol koksu, vznikne 400 kJ energie. Spálíme-li ½ molu koksu, vznikne 200 kJ energie a lze psát: ½C(s) + ½ O2(g) → ½ CO2(g) Hr~- 200 kJ Př.2: Nechť hoří methantak, že: a) vzniká voda, pak: CH4(g) + 2O2(g) → CO2(g) + 2H2O(l); uvolněné teplo je Hr1 b) vzniká vodní pára CH4(g) + 2O2(g) → CO2(g) + 2H2O(g) a uvolněné teplo Hr2< Hr1, neboť část tepla se spotřebuje na přeměnu vody na páru

  5. Je vidět, že Hr závisí na látkovém množství, skupenství (ale i na teplotě a tlaku). • Proto reakční teplo: • se uvádípro látky za standardních podmínek • stand.podm.: 25oC, 101.3 kPa, koncentrace 1 mol/l • značí seHr0 • a platí pro moly látek uvedené v chemické rovnici Je moc chem. reakcí. Proto nelze mít v tabulkách reakční tepla všech reakcí. Ale platí 2 zákony, které tento problém elegantně řeší.

  6. 4) Zákony : 1. zákon: Teplo reakce probíhající v jednom směru a obráce- ným směrem je až na znaménko stejné Př.: 2 H2(g) + O2(g) → 2 H2O(l), Hr = - 572 kJ 2 H2O(l) → 2 H2(g) + O2(g), Hr = 572 kJ 2. zákon: Když je celková reakce = součtu (rozdílu) dílčích reakcí, pak i celkové reakční teplo = součtu (rozdílu) tepel dílčích reakcí Hr

  7. Př.: C(s) + ½ O2(g) → CO(g), (1) Hr1 = -111 kJ CO(g) + ½ O2(g) → CO2(g), (2) Hr2 = -283 kJ Jaké je reakční teplo reakce: C(s) + O2(g) → CO2(g), (3) Hr3 = ? Sečtěme rovnice (1) + (2): C + CO + O2→ CO + CO2 Po odečtení CO dostaneme: C + O2→ CO2 , tj. rovnice (3) = součtu rovnic (1)+(2) Proto i : Hr3 = Hr1 + Hr2 = -111 + -283 = - 394 kJ Teplo jakékoliv reakce lze pomocí těchto zákonů spočítat z tzv. slučovacích a spalných tepel uvedených v tabulkách. Podrobnosti se dozvíte ve fyzikální chemii.

More Related