slide1 n.
Download
Skip this Video
Loading SlideShow in 5 Seconds..
4. TÉMA VEŘEJNÁ VOLBA A VEŘEJNÉ VÝDAJE ZÁJMOVÉ SKUPINY V EKONOMICE Z POHLEDU VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ PowerPoint Presentation
Download Presentation
4. TÉMA VEŘEJNÁ VOLBA A VEŘEJNÉ VÝDAJE ZÁJMOVÉ SKUPINY V EKONOMICE Z POHLEDU VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ

Loading in 2 Seconds...

play fullscreen
1 / 43

4. TÉMA VEŘEJNÁ VOLBA A VEŘEJNÉ VÝDAJE ZÁJMOVÉ SKUPINY V EKONOMICE Z POHLEDU VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ - PowerPoint PPT Presentation


  • 79 Views
  • Uploaded on

4. TÉMA VEŘEJNÁ VOLBA A VEŘEJNÉ VÝDAJE ZÁJMOVÉ SKUPINY V EKONOMICE Z POHLEDU VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ. Veřejná volba – ekonomické zkoumání netržních rozhodnutí; nebo také: aplikace ekonomických nástrojů na politické vědy. Hlavní autoři (zakladatelé):

loader
I am the owner, or an agent authorized to act on behalf of the owner, of the copyrighted work described.
capcha
Download Presentation

PowerPoint Slideshow about '4. TÉMA VEŘEJNÁ VOLBA A VEŘEJNÉ VÝDAJE ZÁJMOVÉ SKUPINY V EKONOMICE Z POHLEDU VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ' - yoshi-hardin


An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript
slide1

4. TÉMA

VEŘEJNÁ VOLBA A VEŘEJNÉ VÝDAJE

ZÁJMOVÉ SKUPINY V EKONOMICE Z POHLEDU VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ

slide2

Veřejná volba – ekonomické zkoumání netržních rozhodnutí; nebo také: aplikace ekonomických nástrojů na politické vědy.

Hlavní autoři (zakladatelé):

Kenneth Arrow (1951) Social Choice and Individual Values

Anthony Downs (1957) An Economic Theory of Democracy

James Buchanan, Gordon Tullock (1962) The Calculus of Consent

Mancur Olson (1965) The Logic of Collective Action

slide3

DVA PROBLÉMY:

  • Jak agregovat jednotlivé preference ve skupině?
  • K jakému cíli agregovaná rozhodnutí směrovat?
slide4

Ad 1. VOLEBNÍ SYSTÉMY, JEJICH VLASTNOSTI

  • Problémy
  • - individuální preference se těžko odhalují
  • voličů je velké množství
  • jaká pravidla má mít volba
  • atd.
slide5

Individuální preference alternativního sociálního stavu

Společenská/kolektivní volba sociálního stavu

Pravidla kolektivní/ společenské volby

slide6

Soukromý zájem - jednotlivec maximalizuje svoje užitky za pomoci racionálního užívání zdrojů

homo economicus

Veřejný zájem - (někdy také kolektivní potřeby) - je patrný intuitivně, ale při podrobném studiu se začne rozkládat na různě integrované zájmy skupin nebo jednotlivců.

Často je idealizován - v ideologiích a teoriích státu

slide7

Kenneth Arrow – teorém nemožnosti (str. 1)

Pravidla kolektivního rozhodování v demokratické společnosti mají splňovat tato kritéria:

Kolektivní rozhodnutí musí být dosaženo nehledě na uspořádání voličových preferencí (včetně dvouvrcholových preferencí)

Kolektivní rozhodnutí musí být schopno seřadit všechny možné výsledky

Kolektivní rozhodnutí musí odpovídat individuálním preferencím

Kolektivní rozhodnutí musí být tranzitivní (A>B, B>C, pak A>C)

Kolektivní rozhodnutí musí obsahovat jen indviduální srovnání bez nerelevantních alternativ

Kolektivní rozhodnutí nesmí vycházet z diktatury

slide8

Kenneth Arrow – teorém nemožnosti (str. 2)

Pokud jsou tato pravidla kolektivního rozhodování v demokratické společnosti dodržena, nelze dospět k rozhodnutí

slide9

Reálné volební systémy - obcházejí některou Arrowovu podmínku

  • Bodová volba - pořadí alternativ není ordinální, ale je kardinální - tím je respektována intentezita preferencí, ale porušeno pravidlo o nezávislosti voličů navzájem
  • Log-rolling - voliči si vyměňují hlasy pro různé alternativy
  • Manipulace s hlasy - před volbami (OK) a po volbách (nelze!)
paretovsk optimum v tr n ekonomice bez selh n

F1

E1

E

F

Paretovské optimum v tržní ekonomice bez selhání

Paretovsky neoptimální bod

Užitek skupiny B

Užitek skupiny A

Bod E: Výsledek čistého laissez faire - bez tržních selhání.

Bod E1: Výsledek čistého laissez faire - bez tržních selhání a po přerozdělení zdrojů na pozici F1.

paretovsk optimum v tr n ekonomice se selh n m trhu

Užitky dostupné při kolekt. akci

E

Paretovské optimum v tržní ekonomice se selháním trhu

Užitek skupiny B

Proč

Důchody dostupné bez kolektivní akce

Užitek skupiny A

Bod E: Výsledek čistého laissez faire v tržní ekonomice se selháním trhu.

Při kolektivních akcích se můžeužitekkaždého zvyšovat s tím, jak se společnost pohybuje z bodu E k hranici užitkových možností.

t i v sledky kolektivn akce

Užitky dostupné při kolekt. akci

Užitek skupiny B

P

E

W

R

Tři výsledky kolektivní akce

Užitek skupiny A

E: Bod laissez faire.EP: Každý si polepší.EW: Vládní selhání (každý si pohorší).ER: Efekt přerozdělení (odnětí zdrojů skupině B a jejich postoupení skupině A.

z kladn pravidla v t inov ho hlasov n i
Základní pravidla většinového hlasování I.
  • PROSTÁ VĚTŠINA (absolutní, >50%, obvykle jen dvě varianty)
  • RELATIVNÍ VĚTŠINA (voliči volí mezi více variantami, jen nejvyšší % vítězí – first past the post, winner takes all)
  • CONDORCETOVO PRAVIDLO (bodují se výsledky porovnání s každou variantou
  • PLURALITNÍ HLASOVÁNÍ (PREFERENČNÍ) – přidělování bodů čili preferencí jednotlivým variantám
z kladn pravidla v t inov ho hlasov n ii
Základní pravidla většinového hlasování II.
  • PŘIDĚLOVÁNÍ BODŮ – z daného počtu bodů každé variantě volič přidělí část
  • BORDŮV POČET – je to preferenční hlasování s vahami pro preference (např. první pořadí má váhu 5, druhé pořadí váhu 4 atd.)
  • a mnoho dalších....
jednohlasn shoda

Dostupnéužitky

X

Užitek skupiny B

Y

E

Užitekskupiny A

Jednohlasná shoda

Předpoklad: Každá osoba musí souhlasit s každým rozhodnutím.

Důsledek: Nikdo si nemůže pohoršit. Vyjdeme-li z E, musí všechny výsledky rozhodnutí ležet v oblasti EXY.

v t inov pravidlo
Většinové pravidlo

Dostupné užitky

Užitek skupiny B (menšina)

L

E

M

N

Užitek skupiny A (většina)

Většinová skupina bude hlasovat pro zlepšení vlastního užitku:

Např. EL - efektivně a s užitkem pro A i B, EN - neefektivně a s velkým zmenšením užitku B, EM - kdy bod M přináší skupině A nejvyšší užitek.

cyklick hlasov n hlasovac paradox mark z condorcet 18 stol
Cyklické hlasování, hlasovací paradox (Markýz Condorcet, 18. stol.)
  • vzniká, pokud žádný jednotlivý program nemůže docílit většinu proti všem ostatním programům
  • podmínka: nejméně 3 voliči, 3 alternativy
dvouvrcholov preference
Dvouvrcholová preference

(2) volič

(3) volič

(1) volič

B

A

C

Druhý volič má dvouvrcholovou preferenci

akt i ve ejn volby
Aktéři veřejné volby
  • politici
  • voliči (občané)
  • zájmové skupiny
  • byrokracie

Všichni: maximalizují svůj užitek

slide21

P

VOLIČ MEDIÁN

D1

D2

D3

1,2,3 … voliči

Pg

Q…množství

veřejného

statku

Q1

Q3

Q2

O

Q

I

Pg…cena veř.

statku

2

3

1

I…index

ordinálního

užitku

Q

hypot za racion ln ne asti ve volb ch
Hypotéza racionální neúčasti ve volbách
  • Volič K nepůjde volit, jestliže náklady na rozhodovací akt (zejména získání informací o možnostech a důsledcích volby) převyšují jeho očekávaný prospěch – tento prospěch závisí na tom, zda volič svým hlasem rozhodne volbu (je mediánový voličem) a ví o tom, tzn. že jeho prospěch je očekávaný
hodnota volebn ho v sledku
HODNOTA VOLEBNÍHO VÝSLEDKU
  • Zvítězí-li kandidát X, společnost získá z jeho programu 50 jednotek; zvítězí-li kandidát Y, zisk je 20 jednotek
  • ČISTÁ HODNOTA VOLEBNÍHO VÝSLEDKU

NV = VX – VY = 50 – 20 = 30 jednotek

  • Kdyby volič SÁM ovlivnil výsledek (sám si vybral celý volební program), je jeho očekávaný užitek z volby 30; každý další volič, který může ovlivnit výsledek, snižuje očekávaný užitek voliče K hodnotou pravděpodobnosti, že volba nedopadne podle jeho rozhodnutí:

UK = p * NV, kde p = 1/n

n je počet voličů

role byrokracie ve ve ejn volb

MU,

MC

MC

C

MU=MC

MCBYR

MU

QOPT

QN

Q...množství veřejného statku

Role byrokracie ve veřejné volbě

Byrokrat – odborník realizující rozhodnutí politikova – jak:

slide27

Spotřebitelovy preference pro dva statky:

- rozpočtové omezení

RO

I1 - indiferenční křivka

statek Y

Sklon indiferenční křivky … mezní míra substituce statku X za statek Y (MRSX,Y)

I

1

Y

1

RO

X

statek X

1

slide28

Všeobecná rovnováha

Odvozuje se pro dva spotřebitele A , B a

pro spotřebu a výrobu dvou statků X , Y

Edgeworthův box:

XB

B

.

F

YB

.

E

YA

IA

IB

A

XA

slide29

Musí platit pro Paretovské optimum:

MRS – mezní míra substituce (v tomto případě statku X za statek Y) subjektů A a B

PX,Y – ceny statků X a Y

slide30

Výrobcovy preference:

- rozpočtové omezení -

isokosta

RO

Faktor L

I1 - isokvanta

Sklon isokvanty … mezní míra substituce faktoru K za faktor L (MRSKL)

I

1

L1

RO

K

1

Faktor K

slide32

Také zde musí platit:

MRS – mezní míra substituce (v tomto případě faktoru K za faktor L subjektů X a Y

PK,L – ceny faktorů K a L

slide33

Rovnováha výrobců - diagram XY:

Sklon křivky produkčních možností = mezní míra transformace (MRTX,Y)

Y

.

Křivka produkčních možností

X

slide35

Y

P

X

slide36

V realitě je překážkou dosažení Paretova optima soubor mikroekonomických tržních selhání:

nedokonalá konkurence (monopol a pod.)

veřejné statky a externality

asymetrie informací

neúplné trhy

atd.

slide37

P

Poptávka po veřejném statku

DA+B

S

PA+B

PB

DA

DB

PA

QC

Q

slide38

Pro veřejný statek je tedy optimem situace, kdy mezní míra transformace je rovna součtu MRS - ale v jakém poměru ?! To záleží na jednotlivých poptávkových křivkách - známe je ?

Jejich odvození je velmi obtížné, protože nelze snadno nalézt poptávku u statku, který je nerivalitní - spotřebitel o něj neusiluje proti druhým, vlastně ho nepoptává (free rider).

slide39

Efektivní zabezpečování veřejných statků

  • Teorie: problém optimální alokace zdrojů – dílčí a všeobecná rovnováha pro čisté veřejné a smíšené veřejné statky je obtížná a nevede k žádaným výsledkům
  • Praxe: snaha NĚJAK (?) čisté veřejné a smíšené veřejné statky poskytovat, ale přesná alokace zdrojů není teoreticky zjistitelná, takže nastupují odhady, analýza nákladů a přínosů, „dobrovolná směna“ E. Lindahla …
slide40

PROTO – ekonomicky efektivní poskytování veřejných statků je spojeno s problémy:

  • stanovení jejich cen
  • stanovení správného množství
  • Klíčová otázka v obou zmíněných problémů je projevení preferencí spotřebitele – problém free rider
slide41

Graf stanovení optimálního

množství statků X (soukromý)

a G (veřejný) ve všeobecné rovnováze

Existují dva spotřebitelé A a B; jsou známy jejich indiferenční křivky

Je známa křivka produkčních možností – třetí graf dole, křivka f-f, která popisuje produkci statků X a Y

Postup:

1. Zvolena libovolná indif. křivka spotřebitele A – křivka A'

2. Zvoleno množství veřejného statku G' a k němu nalezena množství XA' a XB1, přičemž (XA' + XB1 = G'E); tak je nalezena i křivka B1a ta se přenese do dolního grafu

3. Do grafu spotřebitele A se vynese množina jeho spotřebovávaných množství statku X vůči B1 – to je křivka T-T

Pokračuje....

XA

A1

A'

Spotř.A

M

O1

xA'

T

T

G'

GA

G1*

XB

Spotř.B

N

P1

xB1

B1

G'

GB

X

f

E

xA'

N'

xB1

B'1

f

G

G'

G1*

slide42

Graf stanovení optimálního

množství statků X (soukromý)

a G (veřejný) ve všeobecné rovnováze - pokračování

4. Indiferenční křivka, která je tečnou ke křivce T-T představuje optimální kombinace pro spotřebitele A a je to křivka A1

Pro tuto situaci platí

MRT = MRSAXG + MRSBXG

5. Postup se opakuje a vznikne množina křivek T-T a množina bodů Oi

6. Ke každému bodu Oi pro spotřebitele A existuje bod Pi pro spotřebitele B

7. Množina užitků spotřebitele a, resp. B se vynese do grafu ... to je Paretovo optimum pro danou společnost

Spotř.A

O4

XA

O3

O2

GA

Užitek spotř.A

Užitek spotř.B

slide43

Užitek spotř.B

Užitek spotř.A

P

W1

W2

W3

Abram Bergson - společenská užitková funkce a společenské indiferenční křivky