HISTORIE ZEMĚ 2 - PRVOHORY

1. HISTORIE ZEMĚ 2 - PRVOHORY Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Věra Pavlátová.Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV). 13.

3. PRVOHORY = PALEOZOIKUM

4. PRVOHORY = PALEOZOIKUM • Byly před 545–250 miliony let. • Rozdělují se na mladší a starší prvohory. • Během nich proběhla dvě vrásnění. • Vůdčím živočichem byl trilobit. • V oceánech se rozšířily ryby, paryby, na souši zas obojživelníci a plazi. • Rostliny vystupovaly na souš, vytvořily se karbonské pralesy. • Na konci prvohor život téměř zanikl ‒ došlo k hromadnému vymírání 90 % mořských živočichů. • Existoval superkontinent Pangea, který se začal pomalu rozpadat. 1.

5. Kambrium – zemská kůra Skončilo kadomské vrásnění, většina pevniny byla zaplavena mořem, vrcholky nejvyšších pohoří vyčnívaly jako ostrovy. Existoval superkontinent Pangea, který se začal pomalu rozpadat.Vznikl obrovský praoceán Panthalassa. 4. 3.

6. Kambrium - rostliny Rostliny kambria žily pouze v praoceánu Panthalasse a byly to sinice a mořské řasy. Podnebí v kambriu bylo tropické, rovník byl oproti dnešku posunut více na sever. ROZSIVKA 7. 5. 6.

7. Kambrium - živočichové Vyvinuli se prvoci dírkonošci, kteří žili ve schránce, z níž vystrkovali panožky. Také zde žily živočišné houby. Z žahavců v kambriu žili nejvíce koráli. DÍRKONOŠEC 8. KORÁL HOUBA 10. 9.

8. živočichové prvohor 15.

9. Kambrium - živočichové Nejčastějším živočichem byl trilobit. Patří mezi členovce, tělo bylo kryto pohyblivým krunýřem rozděleným na tři štíty. Měl oči složené z 15 000 očních skvrn. Dosahoval velikosti až 30 cm, živil se ostatními živočichy. 19. 1. 21.

10. Barrandien = ráj trilobitů • Joachim Barrande (1799‒1883) věnoval celý život průzkumu naší oblasti a trilobitů. • Sepsal 22dílný „Středočeský systém silurský“. • Své sbírky věnoval Národnímu muzeu v Praze. 1. 11. 20. 2.. 12.

11. Trilobiti - prvohory 2. 22. 14.

12. Kambrium - živočichové Pro kambrium jsou typičtí i ramenonožci. Jejich tělo bylo ve dvou nestejných miskách. Měli přeměněná tykadla, kterými si přiháněli k ústům potravu a současně jimi dýchali. 18.

13. Ramenonožci prvohor 17. 23. 16.

14. Další živočichové kambria Radiodonta 23.

15. Další živočichové kambria 25. Latouchella costata 24. Vetulicola 26. Yuyuanozoon

16. ordovik – zemská kůra Pangea se rozpadá na Gondwanu a Laurasii. Objevují se klimatické pásy (v naší oblasti byl tropický pás). Na konci ordoviku začalo ustupovat moře, některé rostliny žily na břehu v bažinách. 27. 4.

17. Ordovik - živočichové Kromě již známých korálů, trilobitů, ramenonožců se začali objevovat i graptoliti,hlavonožci, ostnokožci a první ryby. 13. 28.

18. Ordovik - živočichové V ordoviku vznikl první dravý masožravec na Zemi ‒ hlavonožec Orthoceras. Měřil až 5 m! 29.

19. Silur – zemská kůra Proběhlo kaledonské vrásnění (na území dnešního Norska, Dánska, Skotska(a Německa). Kontinenty jsou spojené v Laurasii a Gondwanu. Existují klimatické pásy. Vznikly první suchozemské rostliny ‒Rhyniophyta. 30. 27. 31.

20. Silur – Kaledonské vrásnění 32.

21. Princip vrásnění – proč probíhá? Podsouvání litosférických desek pod sebe se nazývá subdukce a ta má za následek únik zemské energie a vytvoření tektonických poruch (vrásnění: vrásy, zlomy, příkrovy, …). 43.

22. Silur - živočichové Rozšířili se zde graptoliti a koráli. Jelikož se vyvinuli žraloci, byl zbrzděn vývoj ryb. 34. Do jaké skupiny živočichů patří žralok? 33. GRAPTOLIT

23. Devon – revoluce rostlin Rostliny mocně osidlují souš, vznikají pralesy tvořené přesličkami, plavuněmi a kapradinami ‒ ovšem stromového vzrůstu až 30 m. Vytvořením lesů začala i exodynamika. 35. 36. Otisk plavuně z devonu

24. Devonská radiace vodních čelistnatců V devonu se z lalokoploutvých ryb vyvinuli první obojživelníci. Lalokoploutvé ryby měly primitivní pomocné plíce, vnitřní nozdry a silně vyztužené ploutve (zárodky končetin). Mohly se tedy z bažin přesouvat po souši a hledat vodu. V devonu moře ustupovaloa zanechávalo za sebou rozsáhlé bažiny. 37. Latimérie podivná

25. Devonská radiace vodních čelistnatců 38. V devonu moře ustupovalo a zanechávalo za sebou rozsáhlé bažiny. Lalokoploutvé a dvojdyšné ryby měly schopnost přežít období sucha zavrtané v bahně. Ty ryby, které byly schopné se i přesouvat po souši a hledat vodu, vědci zařadili k předchůdcům obojživelníků.

26. Živočichové devonu 41. Doryaspis 39. 40.

27. Karbon – zemská kůra V mladších prvohorách proběhlo variské(= hercynské) vrásnění. Vznikla při něm pohoří ve střední Evropě (tedy i Český masiv), v Anglii, na Balkánu a Ukrajině. Podnebí bylo vlhčí, tropické. 42.

28. Variské = hercynské vrásnění 44.

29. Variské = hercynské vrásnění 45.

30. Karbon = rostliny Pořád trvala nadvláda výtrusných rostlin (plavuně, přesličky, kapradiny), ale vznikaly i první semenné rostliny ‒cordaity, cykasy, jehličnany. 47. 46.

31. Fosilie z karbonu - Neuropteris 50. 49. 48.

32. cykasy 51. 52. 54. 53. 55.

33. Karbon – močály a pralesy Karbonské kapraďorosty se v močálech rozkládaly procesem karbonizace (rozklad hmoty za nepřístupu vzduchu, z prvků v biomase zbyde uhlík a nepatrné stopy síry). Tímto procesem z nich za 300 milionů let vzniklo černé uhlí. 57. 56. 58.

34. Karbon - živočichové Dochází k rozvoji členovců‒ stonožky, štíři, švábi, kobylky, vážky. Pravážka Meganeura měla rozpětí křídel až 75 cm! 60. 59.

35. Zkamenělina meganeury 61.

36. Karbon - živočichové Žili zde i paryby, ryby a obojživelníci. Na konci útvaru proběhla karbonská radiace obojživelníků, během které vznikali první ještěři, v závěru karbonu i hadi. 63. Neoaetosauroides 62. Labidosaurus hamatus

37. Karbon - živočichové 65. Crassygyrinus scoticus 64. 66. Crassigyrinus

38. Karbon - hylonomus Byl dlouhý 20 cm. Živil se hmyzem ve shnilých kmenech. V kmenech zkamenělých plavuní byl i objeven. 80.

39. Karbon - petrolacosaurus Byl dlouhý 40 cm. Živil se hmyzem, který lovil pomocí malých zoubků. Byl podobný ještěrce. Jeho ocas byl dlouhý jako hlava a tělo dohromady. 81.

40. Perm – hromadné vymírání Doznívalo variské vrásnění. Gondwana se rozpadá na Afriku, J. Ameriku, Antarktidu a Austrálii. Na severní polokouli bylo podnebí suché a teplé, na jižní byly ledovce. V permu nastalo hromadné vymírání: výtrusných rostlin, trilobitů, graptolitů, některých korálů. Naopak nastává prudký rozvoj hmyzu, ryb, obojživelníků, plazů, vznikly první želvy.

41. Perm - živočichové 68. Sclerocephalus 67. Mesosaurus tenuidens 69.

42. Perm - milleretta Rychle se pohybovala a požírala hmyz. Byla malá a podobná ještěrce. 79.

43. Perm - živočichové 70. Acerosodontosaurus 71. Hovasaurus Byl to mořský ještěr. Ocas mu sloužil k pohybu jako veslo. Pravděpodobně polykal kameny, aby se mohl potopit pro kořist ke dnu.

44. Perm - živočichové 72. Biseridens

45. Perm - živočichové 73. Deuterosaurus

46. Perm - živočichové 74. Niaftasuchus

47. Perm - živočichové 75. Phthinosuchus

48. Perm - živočichové 76. Suminia

49. Perm - živočichové 77. Titanophoneus head

50. Perm - Pareiasaurus Záda měl chráněna kostěnými destičkami zasazenými přímo v kůži. Byl jeden z největších plazů, měřil 2,5 metru. Byl býložravý s pilovitými zuby. 78.