VINAŘSTVÍ V ČR

1. říjen 2012 VY_32_INOVACE_TOS_080102 VINAŘSTVÍ V ČR HISTORIE VINAŘSTVÍNA NAŠEM ÚZEMÍ Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Pavlína Šmachová. Střední škola hotelnictví a služeb a Vyšší odborná škola, Opava, příspěvková organizace. Materiál byl vytvořen v rámci projektu OP VK 1.5 – EU peníze středním školám, registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.0879.

2. 276-282 Římský císař Probus • Probuszrušil zákaz císaře Domitiana z roku 91 po Kr. • Nařídil vysazovat vinice v římských koloniích za Alpami. • Ve větší míře vznikaly vinice v Rakousku. • Římská posádka vysadila na Pálavě první vinice. • Při vykopávkách zděných budov stanice desáté legie u bývalé obce Mušov byl v roce 1926 nalezen vinařský nůž, 28 cm dlouhý.

3. 833-906 Velkomoravská říše • Archeologické nálezy vinařských nožů a semen révy potvrzují rozvinuté vinařství slovanského obyvatelstva této středoevropské velmoci.

4. 892 První víno v Čechách • Moravský kníže Svatopluk daroval českému knížeti Bořivojovi a jeho ženě Ludmile sud moravského vína k oslavě narození jejich syna Spytihněva. • Bořivoj a Ludmila se zasloužili o první výsadby vinic v Čecháchv okolí Mělníka. První vinice byla mezi obcemi Nedomicea Dřísy.

5. 1101 První zmínka o vinicích na Moravě • V zakládací listině kláštera benediktinů v Třebíči je zmínka o darování vinic na Moravě. 1195  Premonstráti v Louce u Znojma • Klášter měl velký vliv na zakládání vinic v okolí Znojma v ucelených viničních tratích.

6. 1202  Cisterciáci na Velehradě • Cisterciáci z kláštera na Velehradě u Uherského Hradiště založilivinice ve Skoršicích u Hustopečí. V roce 1220 jim patřily Přítlukys vinicemi a roku 1227 Kobylí s vinicemi.  1249  Lichtenštejni v Mikulově • S příchodem Lichtenštejnůzačala kolonizace Mikulovska. Bylovysazeno mnoho vinic v okolí Pálavy.

7. 1251 Cisterciáci v Žernosekách • Cisterciáci založili ve Velkých Žernosekách rozsáhlé vinicea vytesali skalní sklepy. Vyrobené víno vyváželi po Labido severního Německa, kde měli své kláštery.

8. 14. století • Zásluhou klášterů se hromadně zakládaly souvislé celky vinic(odrůdy révy z Francie a Německa). • Na svazích se daly lépe ochránit proti zlovůli lidí i před zvěří.Současně se daly při sklizni hroznů lépe vybírat naturálnídávky zemské berně a desátky.

9. 1309  Horenské právo ve Falkensteinu u Mikulova • „Falkenštejnskéhorenské právo“ a viniční řád se staly vzorempro úpravu právních vztahů ve vinařství pro mnohé obcena jižní Moravě. • Falkenstein se stává současně nejvyšším odvolacím místemv rozepřích o vinice .

10. 1325  Omezení šenku rakouských vín v Brně • Pro brněnské měšťany, kteří vlastnili vinice nejen v okolí Brna,v Židlochovicích, Hustopečích, v Mikulově i ve Znojmě, bylarakouská vína velkou konkurencí. • Král Jan Lucemburský uzákonil, že od sklizně hroznů až do Velikonocse smějí v Brně šenkovat jen vína měšťanů brněnských. Proto byliv Brně jmenováni ochutnávači vína, kteří zjišťovali původ vínavezeného do Brna hned v městských branách a do města vpustili jenvína moravská, na která hned dávali cenu, za jakou se víno smíprodávat.

11. 1358  Nařízení o zakládání vinic a viniční řád Karla IV. • Karel IV. vydal nařízení o zakládání vinic. V nařízení se praví: „Chtějíce pro Prahu a pro města královská, kde nařizoval zakládat vinice na všech horách obrácených k polednido vzdálenosti 3 míle kolem Prahy. Každý, kdo takové hory vlastní, má začít se zakládáním do 14 dní po vydání tohoto privilegia. Kdo by sám zakládati nechtěl nebo nemohl, ať na jeho pozemku zakládá ten, komu jej perkmistr propůjčí. Kdo vinici založí, bude ode dne, kdy se zakládáním započal, po 12 letod všech daní a dávek svoboden“.

12. 1370 Zákaz dovozu cizích vín do Čech • K omezení konkurence českým vínům vydal císař Karel IV. zákaz dovozu cizích vín do Čech v období od sv. Havla (16. 10.)do sv. Jiří (24. 4.). • V této době se smělo šenkovat jen víno české. 1375  Vývoz znojemských vín • Císař Karel IV. povolil městu Znojmu vyvážet znojemská vínado Čech, Slezska a Branibor.

13. 15. století • Plochy vinic vzrůstaly v Čechách i na Moravě hlavně činností měšťanů, kteří měli potřebné prostředky pro nákladné investice do zakládání vinic na svazích. • Výroba vína stoupla, zahraniční vína na našem trhu začala být konkurencí pro domácí víno. • Vinaři se bránili požadováním zákazu dovozu cizích vín.

14. 16. století • Vzestup ploch vinic na českém i moravském venkově. • Vinice kolem měst zakládali i méně majetní měšťané. • Množily se případy špatného zacházení s vínem a jeho falšování. • Král musel zakročit, aby chránil zdravotní nezávadnost vína. • Začaly nepořádky v zápisech. • Králi unikal důchod z vinic, proto vyžadoval přesnější formu zápisů. • Začaly se tvořit podrobněji propracované viniční řády.

15. 17. a 18. století Kulminace rozloh vinic v Čechách i na Moravě • Nadprodukce vína byla tak velká, že se nedala umístitna domácích trzích. • Výrobci vína hledali odbyt v zahraničí. • Rentabilita městských vinic se rychle zhoršovala, zejménav Praze, kam se snažili dovážet vína nejen domácí, ale i cizí výrobci. • Obdělávání vinic se zhoršovalo, úrody klesaly.

16. 1748  Obnova vinic na Moravě • Viniční plochy byly do značné míry obnoveny a k uvedenému roku bylo na Moravě opět 16 616 ha vinic a jejich plocha nadále narůstala. 1763 Obavy rakouských vinařů z konkurence moravských vín • Rakouští vinaři požadovali na císařovně Marii Terezii, aby omezila plochy vinic na Moravě, neboť jim moravská vína silně konkurovala.

17. 1783 a 1784  Patenty císaře Josefa II. • Rakouský císař a král český Josef II. zrušil v roce 1783 všechny viniční řády a působnost místních horenských soudů na Moravě. • Současně vydal úřední viniční řád pro Moravu. • Císařský patent Josefa II. z roku 1784 povoloval každému prodávat a šenkovat potraviny, víno a ovocný mošt, které sám vyrobí. • Tak vznikl i prodej vína „pod víchou“ (prodej přes ulici).

18. 1784  Jakostní třídy moravských vín Řehoř Volný rozdělil moravská vína do jakostních tříd: • třída byla vína ze Sedlce, Mikulova, Popic, Dolních Dunajovica Velkých Pavlovic; • třída vína z Rakvic, Zaječí, Přítluk, Pouzdřan, Věstonic, Velkých Bílovic a Němčiček; • třída vína z Křepic, Nosislavi, Velkých Němčic, Židlochovic, Dolních Bojanovic a Prušánek.

19. 19. a 20. století • Válečné události a úbytek obyvatel zanechaly své stopy na českých a moravských vinicích. • Měšťané ztratili zájem o obnovu vinic a věnovali se více obchodua řemeslům. • Obnovovala a rozrůstala se hlavně plocha vinic venkovských. • Největší zásluhu na tom mělo chudší venkovské obyvatelstvo, kterému vinice poskytovaly vítaný zdroj dalších příjmů.

20. 1882  Střední vinařská škola v Mělníku • Snaha povznést české a moravské vinařství vyškolením zdatnějších odborníků. • Byla založena Střední vinařsko-ovocnářská a zahradnická školav Mělníku. • Nižší typy vinařských škol vznikly již dříve na Moravě,1868 ve Znojmě, 1873 ve Valticích. • Později 1885 v Bzenci, 1903 v Mikulově.

21. 1890  Révokaz na Moravě • Révokaz byl zavlečen nejprve z Ameriky do Francie v roce 1860. • Do Čech se dostal v roce 1870. • První nález kořenové mšice Phylloxerabyl učiněn v Šatověna Znojemsku. • Nákaza se rozšířila do vinic na většinu Moravy. • Jedinou spolehlivou ochranou je štěpování na odolné podnože.

22. Vývoj vinařství v 19. a na počátku 20. století • Od počátku 19. století je zjevný odklon od pěstování vinné révy. • Šlechta a měšťané stavějí nové pivovary a lihovary. • Návyk na pití piva a kořalky zatlačuje konzum vína do pozadí. • Současně se naše vína dostávají do obtížné konkurence s levným vínem uherským.

23. Snahy o oživení vinařství v druhé polovině 19. století • Vinice zůstávají jen v obcích s výbornými pěstitelskými podmínkami. • Révokaz ničí nemilosrdně většinu vinic. • Končí označování vín podle obcí, které bylo až do révokazové kalamity běžné.

24. 1930  Nejnižší plocha moravských vinic • Plocha vinic klesla na Moravě na 3 870 ha. • Do roku 1937 bylo obnovou dosaženo 7 000 ha vinic. • V roce 1960 bylo stále jen 6 781 ha vinic. • Během šedesátých a sedmdesátých let se plocha vinic zvyšuje,v roce 1980 činila celková plocha 14 019 ha. • Po roce 1990 opět plocha vinic poklesla. • V roce 1997 bylo celkem 11 183 havinic.

25. Současnost Zvýšený zájem o víno si vynutil: • Zvýšení vysazených ploch našich vinic; • masivní podporu státu v pěstování vinné révy; • podporu státu v propagaci českých a moravských vín; • zvýšení výměry z 12 tisíc na 19 tisíc hektarů.(Vysazeno převážně na Moravě).

26. Vína z Moravy, vína z Čech. [online]. 2009 [cit. 2012-10-27].Dostupné z: http://www.wineofczechrepublic.cz/r-3-1-1-1-historicky-vyvoj-vinarstvi-v-datech-cz.html Citace zdrojů