SELFMANAGEMENT PRACOVNÍKA SOCIÁLNÍ PÉČE

1. SELFMANAGEMENT PRACOVNÍKASOCIÁLNÍ PÉČE Vladimír Smékal, Katedra psychologie, Fakulta sociálních studií, Masarykova universita, Brno e-mail: smekal@fss.muni.cz Tel.:549 49 6617

2. Co je selfmanagement? Důvody pro pěstování selfmanagementu Cíle a obsah selfmanagementu Metody a techniky selfmanagementu 2

3. CÍLE programu selfmanagementu: • Osvojit si vědomosti o poznání a sebepoznání osobnosti a z toho plynoucího umění jednat s lidmi. V této souvislosti bude často odkazováno na významnější psychoterapeutické školy. • Vytvořit dovednosti rozumět sobě a rozumět lidem, umět s nimi kooperativně jednat a být s to podpořit jejich potřebu změny a cesty změny. • Poskytnout prožitek a přímou zkušenost vzniku, rozvoje a působnosti osobnostních charakteristik, a to pomocí sympatie, empatie, recipatie, reflexe a sebereflexe. Selfmanagement pracovníka sociální péče (V. Smékal) 3

4. Důvody pro pěstování selfmanagementu jen ten, kdo rozumí sobě, může rozumět druhým; vzrůstají nároky na osobní zdatnost; vyznat se v intrikách a obranách; směřovat k autentickému jednání založenému na konsensuálním jednání a na strategii „win – win“; nácvik dovednosti překonávat sebeprezentační strategie. 4

5. Vzdělání sociálního pracovníka z hlediska nároků na výkon profese Vyžaduje odbornou průpravu v disciplinách sociální péče, kam lze zařadit poznatky a dovednosti: - o osobnosti a jejích potenciálech i slabostech, - o sociálním kontextu a podmínkách života, - o vedení rozhovoru, o pozorování, - o základech psychodiagnostiky a sociodiagnostiky, - o poruchách psychického a somatického vývoje v souvislosti s věkem i chorobami, - o metodách poskytování psychologické, sociální a duchovní opory Selfmanagement pracovníka sociální péče (V. Smékal)

6. Doporučení pro selfmanagement sociálních pracovníků Jaké dovednosti a znalosti v kvalifikační přípravě potřebují manažeři rozvinout, aby jejich kompetence odpovídaly požadavkům, jež jsou na ně kladeny? Následující analýza a náměty patří k položkám, které jsou v kurikulu vzdělávacích programů dosti podceňovány. Sebepoznání: Zjištění svých temperamentových dispozic, komunikačního stylu, poznávacího stylu. Někdy je obtížné tyto základní složky naší přirozenosti změnit, ale můžeme se naučit využívat je kultivovaně. Poznání svých ‚přenosových‘ strategií Např. výbušný cholerik může svůj sklon k agresi či nerudné odmítavosti transformovat do důrazné přesvědčivosti, která je spjata s respektem k osobnosti klienta. 6

7. Výcvik v umění komunikace, což paradoxně znamená, že se učíme především umění naslouchat a ‚slyšet‘, co partner komunikace svými sděleními skutečně míní. Pěstování empatie – dovednosti vžít se do situace partnera, a rozvíjení schopnosti ‚mít rád lidi‘ Rozvíjení dovedností duševní hygieny a krizové intervence, zejm. jak se bránit ‚vyhoření‘ Vzhledem k tomu, že se stáváme multikulturní zemí s mnoha přistěhovalci ze zemí odlišných kultur, je třeba získávat vědomostí o tradicích, historii i tzv. ‚etiketách‘ jako formách projevů lidí z odlišných kultur. Podpora výměny zkušeností mezi pracovníky organizace zaváděním formálních i neformálních setkávání zaměstnanců za účelem vzájemného poznávání a obohacování. 7

8. Metody a techniky selfmanagementu Výklad lektora s navazujícími testy a interaktivními cvičeními. “Strategie hrnčíře a zahradníka”. Inspirovat k praktikování volnočasových aktivit (jako jsou např. luštění křížovek, četba beletrie, malování, řešení různých kvízů) v rozvíjení sociálních kompetencí manažera Volnočasové aktivity mohou sloužit - pro důkaz vlastní osobní kompetence (pro sebeprezentaci), - ale také jako nespecifický nácvik dovedností k řešení problémů na pracovišti pomocí tzv. bisociací. 8

9. Selfmanagement v aplikaci na klienty • Kvalita života seniorů • ageismus • pěstování občanských ctností, jejichž jádrem je respekt a úcta k životu Selfmanagement pracovníka sociální péče (V. Smékal)

10. Zájem a cit pro změny stavu světa a životního prostředí klientů Dovednost rozpoznat sklony, zájmy i averze klientů Dovednosti empatie a recipatie Znalosti o změnách a novinkách v systému sociální a zdravotní péče Dovednost používat ty pravé klíče k osobnosti klienta a za zdánlivými přáními objevit hlubinné tendence Osobnostní a kvalifikační předpoklady sociálního pracovníka Selfmanagement pracovníka sociální péče (V. Smékal)

11. Osobnostní a kvalifikační předpoklady - pokračování Dovednost podněcovat klienty k plasticitě vůči změnám a zároveň ke smyslu pro stabilitu postojů a způsobů prožívání a jednání. Učit klienty kritériím rozhodování a paměti pro své záměry Pracovat na vlastním osobnostním růstu, na poznání svých tendencí a silných i slabých stránek - Jinak řečeno – rozvíjet dovednosti sebereflexe a reflexe Selfmanagement pracovníka sociální péče (V. Smékal)

12. Program New startOsm bodů zdravého životního stylu • N (nutrition) – strava • E (exercise) – cvičení • W (water) – voda • S (sunshine) – sluneční svit • T (temperance) – střídmost, umírněnost • A (air) – vzduch • R (rest) – odpočinek • T (trust in God) – důvěra v Boha Selfmanagement pracovníka sociální péče (V. Smékal)

13. Závěr Sociální pracovník v zařízeních sociální péče je nejen organizátorem života klientů v zařízení a event. pečovatelem, ale i partnerem, který supluje rodinné příslušníky a přátele Měl by být vzdělaný i v dovednostech krizového poradenství a v dovednosti rozpoznat vážnější akutní problémy klientů a měl by mít kompetenci realizovat primární intervenci i navrhovat další péči Měl by být zralou osobností – odtud potřeba programů selfmanagementu Selfmanagement pracovníka sociální péče (V. Smékal)

14. Úvod k uvažování o „duchu doby“ Nové události a dominanty, které se objevují v novém tisíciletí Multimediální svět Nové výzvy pro koncepci výchovy a vzdělání Krize smyslu života Selfmanagement pracovníka sociální péče (V. Smékal)

15. Které problémy, jež se před námi vynořují, můžeme považovat za klíčové? Historické paralely Už ve staré Indii bylo konstatováno, že „nejvíce zla v lidech a národech pochází z nevědomosti, strachu a sobectví“ Selfmanagement pracovníka sociální péče (V. Smékal)

16. Jeden z největších světových historiků Edward Gibbon (1737-1794: Gibbon, E.: History of the Decline and Fall of the Roman Empire, 6 vol., 1776-1788 - standard edition by J.B. Bury; 7 vols, 1896-1900, rev. 1909-14, 1926-29) uvádí následujících pět hlavních příčin rozkladu a pádu římské civilizace: • Zhroucení rodinné struktury • Oslabení smyslu pro osobní zodpovědnost • Nadměrné daně, striktní řízení a vládní intervence • Vyhledávání takových zábav, které se stávaly stále více hedonistickými, násilnými a nemorálními • Úpadek náboženství Selfmanagement pracovníka sociální péče (V. Smékal)

17. Osm smrtelných hříchů člověka (K. Lorenz) • Přelidnění země • Pustošení našeho přírodního prostředí • Závod člověka se sebou samým • Mizení všech silných citů způsobené změkčilostí • Genetický úpadek • Rozchod s tradicí • Rostoucí poddajnost lidstva vůči doktrínám • Vyzbrojení lidstva nukleárními zbraněmi Selfmanagement pracovníka sociální péče (V. Smékal)

18. Gándhí pranýřoval sedm moderních sociálních hříchů: • politiku bez principů • podnikání bez morálky • bohatství bez práce • výchovu bez charakteru • vědu bez lidskosti • požitek bez svědomí • náboženství bez /oběti/ sebekáznění Selfmanagement pracovníka sociální péče (V. Smékal)

19. Motto: „Technické pokroky devatenáctého století lidstvu mnoho štěstí nepřinesly. Štěstí vyžaduje moudrost. Musíme znát sebe i druhé, ... a toto poznání přinese psychologie. Přijde doba, kdy psychologie překoná svá dětská léta utváření, opustí školu a vstoupí do života. Tento okamžik bude jedním z nejdůležitějších v lidské historii." (G. Heymans, 1909). Selfmanagement pracovníka sociální péče (V. Smékal)

20. Desetiletí sociálních věd a psychologie, které navazuje na desetiletí výzkumu mozku a které bylo vyhlášeno APA pro léta 2001 – 2010 doporučuje jako výzkumné priority hledání příčin a biosociálních podmínek duševních poruch a rizikového asociálního a delikventního chování, a pochopitelně ověřování postupů vedoucích k biologickému, psychickému a sociálnímu zdraví. Selfmanagement pracovníka sociální péče (V. Smékal)

21. Témata • Co znamená poznat osobnost a poznat sebe • Identita • Sebeprezentace, sebemonitorování a vliv • Sebevědomí – persona a jáství • Projekce a předsudky • Poznání osobnosti prostřednictvím výpovědí o sobě • Poznání osobnosti prostřednictvím analýzy snů • Poznání osobnosti cestou denního snění a raných vzpomínek • Osobnost v mezních situacích • Poznání osobnosti prostřednictvím analýzy vlivů, které ji formovaly a deformovaly Selfmanagement pracovníka sociální péče (V. Smékal) 21

22. Co to znamená poznat osobnost? • Vědění o osobnosti má tři stupně: poznání, porozumění a pochopení. • POZNÁNÍ vysvětluje zákony utváření, prožívání a jednání osobnosti. • POROZUMĚNÍ předpokládá, že umíme rozpoznat a objasnit individuální souvislosti mezi vnitřními podmínkami a vnějším jednáním, mezi událostmi životní dráhy a charakteristikami osobnosti i jejím směřováním. • POCHOPENÍ je založeno na spoluprožití, na odhalení skrytého smyslu smýšlení, mluvení i jednání zkoumaného člověka. Selfmanagement pracovníka sociální péče (V. Smékal) 22

23. Poznání – porozumění - pochopení • K poznání stačí zprostředkované znalosti, • k porozumění je nutné vcítění a alespoň nepřímá zkušenost, • kdežto pochopení vyžaduje přímou zkušenost na základě vnitřní podobnosti nebo intuitivního ztotožnění s poznávaným. Selfmanagement pracovníka sociální péče (V. Smékal) 23

24. Aforismy k poznání osobnosti • Moudrost prosvítí člověku tvář, i tvrdost jeho tváře se změní. Kazatel (8,1) • Chceš dobře poznat člověka? Pozoruj jeho činění, jednání, mluvení i mlčení, rovněž jeho chůzi, sedění, držení těla, oči, ruce i každičkou věc. Jan Amos Komenský • Spoléháme na první dojem. Říká se, že nás obvykle nezklame. … První dojem je často obestřen lstivým tajemstvím. Konstantin Paustovskij • Každé tajemství má svůj stín, který je prozrazuje. Je těžké poznat rozdíl mezi srdcem přátelským a úlisným; avšak navenek vrhaný stín dává bystrým pozorovatelům tak jako zvětšovací sklo možnost nahlédnout do nejskrytějšího zákoutí srdce. Hryhorij Skovroda Selfmanagement pracovníka sociální péče (V. Smékal) 24

25. Aforismy • Upřímně jsem se snažil nevysmívat se lidskému jednání, ani nad ním netruchlit, ani je nezavrhovat, nýbrž je pochopit. Baruch Spinoza • Teprve až budeme schopni osvětlit oblasti podsvětí nějakého člověka, poznáme jeho citový svět. Teprve až sestoupíme do podzemí jisté duše, můžeme prozkoumat vlastní příčiny jejích děsů a poruch. Stefan Zweig • Nevěřte prvnímu dojmu, je vždycky správný. Michel Gauquelin Selfmanagement pracovníka sociální péče (V. Smékal) 25

26. Nejvnitřnější podstatu kteréhokoliv člověka nejhlouběji poznáme a pochopíme, když jsme poznali systém jeho faktického hodnocení, jeho hierarchie hodnot. Tento systém se nazývá étos daného člověka. Jeho základem je řád lásky a nenávisti. Poznat, co člověk miluje a co nenávidí, poznat potenciál jeho lásky a nenávisti, znamená pochopit daného člověka. Kdo má ‚ordo amoris‘ nějakého člověka, ten má tohoto člověka. Má vzhledem k němu jako k morálnímu subjektu to, čím je formule krystalu pro krystal. Vidí do něj tak, jak lze vůbec do člověka vidět. Max Scheler Selfmanagement pracovníka sociální péče (V. Smékal) 26

27. Co potřebujeme o osobnosti vědět, abychom ji poznali? Selfmanagement pracovníka sociální péče (V. Smékal) 27

28. Schéma charakteristiky Jak zkoumaný člověk vypadá? STAVBA TĚLA A VZEZŘENÍ • Jak je urostlý/á nebo disharmonický/á, dysplastický/á? Převažuje • astenie (hubenost, křehkost), nebo • pykničnost (sklon k zaoblenosti), nebo • atletičnost (hranatost)? Selfmanagement pracovníka sociální péče (V. Smékal) 28

29. Jaká je dynamika jeho/její činností? TEMPERAMENT • Jak rychle nebo pomalu se pohybuje, myslí, řeší problémy? • Jak je ve svých činnostech důrazný/á a energický/á nebo ochablý/á? • Jak je aktivní nebo pasivní? • Jak je utlumený/á nebo uvolněný/á? • Jak vyrovnaně a klidně nebo vzrušeně a napjatě jedná, myslí, rozhoduje? • Jak je flexibilní (pružný/á) nebo rigidní? • Je vážný/á, pesimistický/á nebo veselý/á a optimistický/á? • Je spokojený/á nebo výbušný/á (naštvaný/á)? Selfmanagement pracovníka sociální péče (V. Smékal) 29

30. O co usiluje, od čeho se odvrací? ZAMĚŘENOST, MOTIVACE • Na čem mu/jí záleží, k čemu se odhodlává, k čemu ne? • Do čeho se pouští s chutí, do čeho s nucením a pobízením? • Jaké jsou jeho/její záliby, zájmy, sklony, tendence? Selfmanagement pracovníka sociální péče (V. Smékal) 30

31. Co umí a dovede, co neumí?SCHOPNOSTI • Jaké jsou jeho/její nadání, schopnosti, • ale i neschopnosti? • Na co má a na co nemá? • Jak své dary rozvíjí a využívá? Selfmanagement pracovníka sociální péče (V. Smékal) 31

32. Jaký/á je? CHARAKTER A JÁSTVÍ • V čem vidí smysl svého života (být dobrý, prospěšný, úspěšný, šťastný, vzdělaný, mít majetek, cestovat, užívat si atd.)? • Jakých prostředků používá, jakými zásadami se řídí při realizaci svých cílů • (poctivý/á, opravdový/á, altruistický/á – sobecký/á, záludný/á atd.) • Jaký je potenciál jeho/její lásky k bližnímu (má rád/a lidi nebo ho/ji lidé nezajímají či jimi dokonce pohrdá)? • Jak je vytrvalý/á a důsledný/á nebo kolísavý/á, vrtkavý/á ve sledování svých cílů? • Jaké je jeho/její sebevědomí, sebedůvěra, sebeúcta, pocit identity, sebekritičnost, potřeba pracovat na sobě (řízení vlastního vývoje)? Selfmanagement pracovníka sociální péče (V. Smékal) 32

33. Odkud a kam jde? ŽIVOTNÍ DRÁHA • Čeho je s to dosáhnout v oblasti, kde se angažuje? • Dá se vysledovat vůdčí linie jeho/jejího života • a jaký má tvar (přímočarý, kolísavý, „ode zdi ke zdi“, vzestupný, sestupný atd.)? Selfmanagement pracovníka sociální péče (V. Smékal) 33

34. Co nás formovalo (deformovalo)? • Genetika (genealogie) • Memy (vzpomínky na raná léta dětství) • Prvních sedm let rozhoduje • Vlivy rodinné konstelace • Vlivy sourozenecké konstelace • Škola • Mimoškolní vlivy • Socializace Selfmanagement pracovníka sociální péče (V. Smékal) 34

35. C. G. Jung (1991) v této souvislosti říká: „… vždycky zapomínáme, že naše vědomí je pouze povrch, naše vědomí je předvoj naší psychologické existence. Naše hlava je pouze jeden konec, ale za naším vědomím je dlouhý historický ‚ohon‘, ‚ocasní část‘ váhání a slabostí, komplexů, předsudků a různých dědictví a my stále děláme svá rozhodnutí bez nich. Vždy si myslíme, že si to můžeme namířit přímo navzdory našim nedostatkům, ale ony hodně tíží a my často vykolejíme předtím, než dosáhneme svého cíle proto, že jsme nebrali ohled na chvost své osobní historie“. Selfmanagement pracovníka sociální péče (V. Smékal) 35

36. Schéma charakteristiky podle F. Baumgartenové (1932) • Co člověk hledá v životě (Jaké jsou jeho cíle, aspirace, touhy, nároky atd.?) • Jakými psychofyzickými vlastnostmi disponuje, aby toho dosáhl (Jaký je jeho temperament, intelekt a schopnosti)? • Jakým způsobem jich užívá (přiměřeně, nechává "ležet ladem", přeceňuje své možnosti atd.)? • Jaká je jeho morálka? (oportunistický, konformní, uvědomělý, relativistický, absolutistický, poctivý, důsledný, podvádějící a klamající) • Jaké jsou jeho city a sociální postoje? (přátelský, vstřícný, pro druhé - odstup, rezervovaný, egocentrický; pesimistický – optimistický) • Jak je sebekritický (důvěřuje si, trpí pocity méněcennosti)? Selfmanagement pracovníka sociální péče (V. Smékal) 36

37. Poznání osobnosti je možné tematizovat různými způsoby: • podle povahových předností a nedostatků, • podle toho, jak se člověk jeví a jaký skutečně je, • podle toho, jaký je a jaký by měl být vzhledem k nějakému kritériu (např. funkce, povolání, studia, partnera apod.), • podle osobnostních dominant (vlastnosti dominantní, řídící, specifikující, vedlejší, nahodilé), • v posloupnosti od vnějšího a vnitřního obrazu osobnosti přes ústřední problém až po odhalení determinant a podmínek atd. Selfmanagement pracovníka sociální péče (V. Smékal) 37

38. Jak osobnost poznáváme? • Pozorováním • Rozhovory • Testy / posuzováním (assessment) • Sebepozorováním • Reflexí • Sebereflexí Selfmanagement pracovníka sociální péče (V. Smékal) 38

39. Co je syndrom vyhořenía jak mu čelit? • Některé definice syndromu vyhoření • Psychické a tělesné symptomy • Jak vzniká syndrom vyhoření • Existenciální přístup ke zvládání syndromu vyhoření • Syndrom vyhoření a stres Selfmanagement pracovníka sociální péče (V. Smékal)

40. Pro zvýšení efektivity vzdělávání i celoživotního je důležité zkoumat a vytvářet plně kvalifikované a využitelné teorie o tom, jak se člověk učí. A. Gopniková konstatuje, že naše vůle a schopnost učit se „zkrátka nemůže být jen výsledkem vzdělání nebo výchovy nebo promyšlených sociálních institucí – spíš to vypadá, že je elementární součástí naší lidské přirozenosti.“ • Proti orientaci vzdělání na kumulaci vědomostí či informací je třeba orientovat psychodidaktické výzkumy na nalezení efektivních programů probouzení dovedností klást dobré otázky, na to, jak reflektovat zkušenost a využívat ji ve zvládání úkolů života a řešení problémů. V tom je podstata rozvoje nejen kognitivní inteligence, jak na to poukázal už R. Sternberg. Roger C. Schank konstatují, že „vzdělání v pravém slova smyslu vždy souviselo spíše s konáním než s věděním.“ Selfmanagement pracovníka sociální péče (V. Smékal)

41. Na to upozorňovala celá řada učenců napříč lidskými dějinami: „Neboť to, co se můžeme naučit, než to dokážeme používat, se naučíme tím, že to vykonáváme.“ (Aristoteles) „Není možné člověka něčemu naučit, lze mu pouze pomoci objevit znalosti v něm samém.“ (Galileo Galilei) „Slyším a zapomenu; vidím a zapamatuji si; konám a rozumím.“ (A. S. Neill, ale původně Konfucius) „Jediným zdrojem znalostí je zkušenost.“ (A. Einstein) Selfmanagement pracovníka sociální péče (V. Smékal)

42. Výzkumy týkající se nemocí a zdraví • Studium dobrého zdraví je stejně důležité jako studium etiologie, patogeneze a symptomatologie duševních chorob – důraz na pozitivní psychologii (13) Freud odchází, Darwin přichází: Darwinovsky orientovaná psychosomatická medicína se stane základní paradigmatem – evoluční pohled proti strohému determinismu. „Zaměření praktické psychoterapie se přeorientuje z chorob na náchylnosti, z příznaků na adaptivní obranu, z výlučného zkoumání individuální historie na studium sdílených aspektů lidské zkušenosti. • Stále závažnějším problémem utrpení narůstajícího počtu lidí budou deprese. R. M. Sapolsky píše: „Otázka, kterou nakonec musíme položit vědcům, kteří se touto chorobou zabývají, klinickým lékařům a dokonce i vývojovým psychologům, nezní, proč tak mnoho z nás podléhá depresím, ale spíše, jak před nimi co nejvíce lidí ochránit.“ (7) Zájemci o logoterapie vědí, že na tento problém poukazoval již před 60 léty V. Frankl a poukázal na souvislost depresí se ztrátou smyslu života. Jiní autoři spatřují souvislost s narůstajícím narcismem jako sociokulturním fenoménem doby. Selfmanagement pracovníka sociální péče (V. Smékal)

43. Zkoumání sociálně psychologických podmínek, jejichž zavedení by zastavilo rapidní pokles kvality života na celém světě. • Psychogeneze patologických sociálních jevů (viz Psychogeneze sociálních případů – Krakešová-Došková) Velkým problémem, na jehož spoluřešení se bude muset psychologie připravovat jsou psychosociální, morální a spirituální důsledky transplantace mozku a eventuelně další zásahy do biologické integrity člověka (např.klonování) • Psychologicky je třeba interpretovat a hledat cesty, jak člověku pomoci přizpůsobit se různým implantátům – zrakovým (sítnicovým) , sluchovým, nervovým (které umožňují např. pohybovat kurzorem myši pouhou silou vůle. R. Brooks odhaduje, že „během příštích deseti až dvaceti let dojde ke kulturnímu posunu, kdy lidé budou vnímat robotiku, technologie, ocel a křemík ve svém těle jako cestu k lepšímu pochopení a interakci s okolním světem.“ Odhaduje, že je možné, aby kdokoliv měl přímo v mozku zabudované zařízení k bezdrátovému připojení na Internet. Genové inženýrství vtrhne podle něj do našich životu již během následujících 20 let. Selfmanagement pracovníka sociální péče (V. Smékal)

44. Výzkumy týkající se vědomí • Otázka původu a podstaty vědomí se stává klíčovou na prahu 21. století. „Odkud se bere vědomí?“ má jako podotázku „Odkud se berou pocity?“ – filosoficky jde o emergenci. • Zásadní výzkumné téma: „Jak může příliv a odliv krve v mozku a ona spletitá pavučina synaptických spojení ztělesňovat naše pocity, obsahovat naše myšlenky?“ • Jak rozdíly mezi jednotlivci podmiňují procesy, které utvářejí vědomí či osobnost člověka. Zde je pozoruhodné, že J. Ledoux předpokládá, že osobnost je dána vědomím, což formuloval již Herbart Selfmanagement pracovníka sociální péče (V. Smékal)

45. Hledání léku proti depresím a existenciální frustraci spatřuje M. Csikszentmihalyi ve zkoumání a využívání poznatků o flow fenomenu, který je novou interpretaci konceptu ‚proud vědomí‘, s nímž již před více než 100 lety přišel W. James. • Zkoumání proudu vědomí v tomto širokém vztahovém rámci nutně zahrnuje i taková témata – jimž věnují stále více pozornosti významná světová pracoviště – jako jsou „moudrost, životní cíle, vnitřní pohnutky, spiritualita a další …“ Připomíná v této souvislosti zakladatele pozitivní psychologie M. Seligmana, který vypracoval seznam charakterových sil a předností (ctností) a popsal jej v reprezentativní monografii s kolektivem spolupracovníků. • „Dalším /výzkumným/ krokem je shromažďování poznatků o tom, jak jsou tyto přednosti pěstovány a rozvíjeny. Takové poznatky nakonec prostoupí celou naší profesí a získají pro ni stejnou vážnost, jakou má dnes terapeutická a preventivní praxe. Selfmanagement pracovníka sociální péče (V. Smékal)

46. Výzkumy způsobů pěstování duchovních mohutnosti a ctnostíCh. Peterson & M. E. P. Seligman (2004): Character Strenghts and Virtues – A handbook and Classification. Oxford, University Press. 800 stran. • MOUDROST A VĚDĚNÍ (kreativita, zvídavost, otevřenost zkušenosti, kritické myšlení, touha učit se, prozíravost – moudrost) • ODVAHA/COURAGE (statečnost, píle, integrita, autenticita, čestnost, vitalita, nadšení, energie) • HUMANITA (láska, laskavost, pomáhání, altruismus, sociální inteligence, emocionální inteligence) • SPRAVEDLNOST (občanská slušnost, sociální odpovědnost, loajalita, týmovost) • UMÍRNĚNOST/TEMPERANCE (odpuštění, milosrdenství, skromnost, sebekontrola) • TRANSCENDENCE (Oceňování krásy a vznešenosti, úžas, pozdviženost, vděčnost, laskavost, naděje, optimismus, veselost, radostnost, duchovnost, víra, otevřenost smyslu) Selfmanagement pracovníka sociální péče (V. Smékal)

47. K pochopení utváření osobnosti a vědomí bude nutné hledat a ověřovat nové metody snímání mozkové aktivity a vytvářet technologie pro ohodnocování složitých atributů lidského vědomí cestou mapování vzorů genové exprese. „Jakmile bude technologie dokonalejší a my budeme moci zaznamenávat genové projevy v reálném čase, otevře se nám celý nový svět psychologické komplexity. Spatříme soulad mezi moderními sociálními situacemi a geneticky podmíněnými behaviorálními schopnostmi, které se v těchto situacích uplatňují. Rovněž se přeneseme přes onen zmatený blábol, že povaha a výchova jsou „neoddělitelně“ spojeny, a budeme jasněji chápat, jak určité situace, myšlenky a pocity aktivují určité geny – a vice versa.“ • Neurofyziologické zkoumání mozku pomocí funkčních snímačů magnetické resonance s cílem najít souvislosti s vědomím • Využití elektronické počítačové techniky pomocí nositelných detektorů k monitorování úzkosti, deprese, vyčerpání a jiných psychických stavů ohrožujících životní pohodu Selfmanagement pracovníka sociální péče (V. Smékal)

48. V organizační psychologii se ukazuje jako vysoce aktuální nahradit profesiografická schémata • analýzou jednotlivých pracovních funkcí • a to spíše v procesuální než v dispoziční perspektivě – tedy jako struktury typických činností Selfmanagement pracovníka sociální péče (V. Smékal)

49. Problémy s okamžitě využitelným řešením • Optimální varianty výcvikových programů selfmanagementu pro jednotlivé kategorie sociálních pracovníků s lidmi (i dobrovolnických pečovatelů) • Rozvíjet dovednost obrany před vyhořením, která v podmínkách zařízení sociální péče souvisí s étosem pracoviště, ale také s pocitem smysluplnosti a přesvědčení o duchovní dimenzi a poslání, i když interakce s klienty i hodnocení veřejností jsou často znevažující • Sociální pracovník by měl povinně projít intenzívními kurzy duševní hygieny a nácviku psychologické první pomoci Selfmanagement pracovníka sociální péče (V. Smékal)

50. Cesty ke zvýšení implementační produktivity psychologie • Ne sucharské a moralizující reakce • Ale vytvoření protiváhy pozitivními atraktivními programy • Ostrůvky pozitivní deviace • Odpovědnost za svět • Poslední slova moudrých uvádějí Heideggerův výrok na smrtelné posteli: „Již jen Bůh nás může zachránit.“ Selfmanagement pracovníka sociální péče (V. Smékal)