Demografické stárnutí ve vybraných hlavních městech

1. Demografické stárnutí ve vybraných hlavních městech Jana Podhorská Jitka Weissová Český statistický úřad odd. regionálních analýz a informačních služeb Praha

2. Počet obyvatel podle věku v Praze Strom života znázorňuje proměny věkové struktury v souvislosti se společenskými změnami Zajímavý je zejména úbytek počtu dětí a zvýšení počtu obyvatel ve věku 50-60 let mezi lety 1991 a 2006 Vysoký počet obyvatel v mladší produktivní skupině v roce 2006 je mj. způsoben také zahraniční migrací do Prahy

3. Podíl obyvatel ve věku 45 – 59ve vybraných městech • Obyvatelstvo ve věku 45-59 let – potenciální problémy se zaměstnatelností (ztížená možnost získání nové práce), reprezentuje předdůchodový věk • Největší vzrůst podílu této věkové skupiny v Bratislavě a Berlíně (o 6,4 a 4,0 p. b.)

4. Podíl obyvatel ve věku 60+ letve vybraných městech • Věková skupina 60+ reprezentuje obyvatelstvo v důchodovém věku. Podle Eurostatu je v ČR v r. 2005 věk definitivního odchodu do důchodu 60,6 let • Ve všech městech kromě Vídně se podíl obyvatel ve věku 60+ zvyšuje, pouze ve Vídni klesá (Vídeň relativně „mládne“) • Největší růst podílu obyvatelstva 60+ ve Varšavě a Bratislavě (o 6,1 a 4,9 p. b.)

5. Podíl obyvatel ve věku 75+ V roce 1991 a 2001 Obyvatelstvo ve věku 75+ má větší nároky na zdravotní a sociální péči, proto je třeba analyzovat růst této skupiny zejména s ohledem na kapacity sociálních a zdravotních zařízení Nejvyšší podíl (2001): Bratislava a Vídeň (více než 8 %) Nejvyšší zvýšení podílu (2001 /1991): Bratislava (o 5 p. b.)

6. Zastoupení žen ve věku 20-49 v ženské populaci v Praze a Vídni • Snižující se podíl žen v reprodukčním věku zpětně ovlivňuje počet narozených dětí • Snižuje se možnost rodinné péče o staré příbuzné v rodině (tradičně zajišťují zejména ženy) • Ve Vídni výrazně menší pokles podílu žen v reprodukčním věku

7. Počet mužů na 100 žen v roce 2000 v Praze, Vídni a Berlíně • Feminizace stárnutí – vliv má vyšší naděje dožití žen než mužů • Ženy ve vyšším věku mají menší možnost najít si partnera • Ve všech třech městech: • největší snížení počtu mužů na 100 žen ve věku 70-79 let • Praha výrazně nejnižší feminizace ve věku 70+

8. Míra zaměstnanosti ve věku 55-64 v Praze a Vídni Míra zaměstnanosti obyvatel ve věku 55-64 (%) v roce 2005 Praha Vídeň 58,5 31,6 Velké rozdíly mezi Prahou a Vídní – přetrvávání tradice z dob totality (tradičně vysoké hodnoty zaměstnanosti obyvatel) Praha muži ženy 2005 72,2 46,5 Nižší míra zaměstnanosti žen – ještě se plně neprojevil vliv zvýšení věku odchodu do důchodu

9. Index stáří ve vybraných hlavních městech 65+/0-14*100 Počet obyvatel ve věku 65+ na 100 osob ve věku 0-14 let ČR Německo celkem celkem 1950 35,5 41,2 1980 56,7 61,3 2005 95,5 147,8 • Do 90. let – nejméně obyvatel ve věku 65+ na 100 dětí v Bratislavě a Varšavě • 2005 – „nejmladší“ obyvatelstvo v Bratislavě a Vídni ale opačný vývoj – Vídeň „mládne“, Bratislava „stárne“ • Vídeň a Praha – vliv zahraniční migrace na poměrně nízké hodnoty

10. Počet obyvatel ve věku 65+ na 100 obyvatel ve věku 20-64 let 65+/20-64*100 20-64/ 65+ Počet obyvatel ve věku 65+ na 100 obyvatel ve věku 20-64 let Počet obyvatel ve věku 20-64 připadající na 1 obyvatele ve věku 65+ Německo ČRcelkem celkem 1950 6,2 7,2 2000 3,7 4,5 2050 1,8 1,7 • Kromě Prahy a Vídně vzrůstající počet obyvatel v postproduktivním věku ku počtu obyvatel v produktivním věku (díky výrazné pracovní migraci) • Budapešť má dlouhodobě nejhorší poměr mezi postproduktivní a produktivní složkou populace, největší růst tohoto poměru v Bratislavě (o 7,8 p. b.)

11. Demografické stárnutí a vyhlídky do budoucna • Demografické stárnutí ovlivněno dvěmi základními procesy: • Nízkým počtem narozených dětí (stárnutí v základně věkové pyramidy) • Zvyšováním naděje dožití (stárnutí ve vrcholu věkové pyramidy) • Nejvyšší vzrůst podílu obyvatel ve věku 65+ nastane: • v letech 2010-2015 kdy početně silné generace poválečných ročníků vstoupí do věku 65-letých • v letech 2040-45 kdy do věku 65-letých vstoupí početně silné generace 70. let

12. Souhrn • Demografické stárnutí populace – se zvyšujícím se standardem života se snižuje počet narozených dětí • Způsobuje zvyšující se naděje dožití, snižující se počet narozených dětí • Obyvatelstvo ve věku 65+: v budoucnosti více vzdělané než kdykoliv v minulosti • Starší obyvatelstvo bude představovat heterogenní skupinu s rozličnými charakteristikami a potřebami

13. Některé možnosti řešení demografického stárnutí • Zvýšení hranice věku odchodu do důchodu a reforma penzijních a zdravotních systému • Selektivní imigrace – řešení pouze krátkodobé. Ke „stárnutí“ dochází ve většině zemí Evropy, proto by řešením byla migrace obyvatelstva z odlišného kulturního a etnického prostředí • Třeba motivovat starší pracovníky – zkrácené pracovní úvazky, vzdělávání a rekvalifikace, přizpůsobení pracovního prostředí

14. Zdrojedat • Český statistický úřad, statistické úřady sousedních hlavních měst • Urban Audit • Projekce obyvatel • Výběrová šetření pracovních sil