Ruská menšina v Pobaltí

1. Ruská menšina v Pobaltí 3.5.2012 POL 331 Národnostní menšiny ve střední a východní Evropě Markéta Smrčková

2. Struktura přednášky • Historický vývoj • Vývoj postavení ruské menšiny • Politický vývoj v 90.letech • Ruská národnostní menšina • Institucionalizace • Volební zisky • Politický vývoj po roce 2000 • Postavení ruské menšiny v současnosti

3. Historický vývoj - nezávislost • Litva - 16. února 1918 • Estonsko - 24.února 1918 • Lotyšsko - 18. listopadu 1918 • Boje s Ruskem/Polskem • Mezinárodní konference otázku nevyřešila • 1920 – mírové smlouvy s Ruskem: „spojenci“ • Mezinárodní uznání nezávislosti až 1921 - 1922

4. Meziválečné období – ruská menšina • Ústavy – široká autonomie pro menšiny, kulturní/politická práva • Estonsko – fragmentovaný systém, časté krize, užívaný institut referenda, bez prezidenta • Lotyšsko – politická práva menšin, občanství všem bez ohledu na národnost (obyvatel k určitému datu), napětí spíše s německou menšino • Litva – školní autonomie menšin, napětí s polskou menšinou, složité dělení země

5. Meziválečné období – AR • Bez volební klauzule – velké množství PS v parl. • Hospodářská krize, nástup nacistů k moci v Německu, vlivu komunismu ze SSSR • Fragmentace politického systému, nestabilita vlád - nastolení autoritativních režimů • AR: nacionalismus (obrat v přístupu k menšinám), státní intervencionalismus v ekonomice, stavovský korporativní stát • Estonsko – AR jako obrana proti fašismu • Lotyšsko – AR jako obrana proti fašismu – pouze záminka • Litva – vojenský puč, AR jako reakce na problémy Litva - Polsko

6. Komunistický režim • Molotov – Ribbentrop – pod vliv SSSR • Prudká sovětizace oblasti – školství, kultura, represe, zatýkání • 1941 – obsazení území Německem • 1944 – definitivní ovládnutí SSSR • Opětovné represálie, masové deportace a popravy • Vlna industrializace – zvýšení sovětských imigrantů, především v Lotyšsku • Dominance ruského jazyka – podmínka k postupu • Ruská menšina – privilegované postavení • Po období uvolnění 60.léta, nástup tvrdé sovětizace (převážně školství – jazyky)

7. Rozpad SSSR a nezávislost • řad protestů a aktivit proti sovětské okupaci • zpívající revoluce – silná vlna demonstrací a protestů, intenzivní disent • Vznik opozičních uskupení Lidových front - demokratický režim, tolerantní stát, částečně v zájmu menšin • částečná podpora nezávislosti ze strany ruské menšiny • Odkaz na meziválečné období – nepovažovali se za nově vzniklé státy • 6. září 1991 – uznání nezávislosti Nejvyšším sovětem SSSR - Estonsko, Lotyšsko a Litva přijaty do Organizace spojených národů

8. Otázka občanství • Dvě hlavní štěpící linie – nezávislosti, etnická • Otázka občanství: všem x omezenému počtu obyvatel (různé podmínky) • „politika vyloučení“: Estonsko a Lotyšsko - mezník udělování občanství – 940, občanem osoba, která byla držitelem občanství v daných zemích před rokem 1940 nebo jejíž předci byli před rokem 1940 občany Estonska či Lotyšska • „politika zařazení“ Litva - občanství uděleno každému na základě délky pobytu na území Litvy a ne na základě původu • Naturalizace: zisk občanství na základě ovládání jazyka na určité úrovni a znalosti ústavy a zákona o občanství

9. Litva - politika zařazení • Nulová varianta občanství • Ruská menšina rozptýlena • Široká autonomie (kulturní, jazyková) – ústava • Bez relevantního politického zastoupení • Dlouhodobě větší důraz na polskou menšinu (koncentrovaná, zatížená minulými vztahy, socioekonomické otázky)

10. Estonsko – politika vyloučení • Princip jus sanguinis (právo krve) • Naturalizační podmínky stanoveny 1992 • Kritika ze strany Ruska – občané první a druhé třídy – otázka odchodu ruských vojsk – protest – zastavení dodávky plynu • dodatek – 1993, jednoroční prodloužení termínu pro žádosti o trvalý pobyt lidem, kteří se ocitli bez občanství • Tzv. kulatý stůl: zástupci etnických Estonců i Rusů • Dichotomie – snaha o naturalizaci neobčanů x úplné vyloučení z politického života (do 1993) • Ruská menšina podporována Ruskem – tlak na Est. Ovlivnit jeho snahy o prozápadní orientaci

11. Lotyšsko - politika vyloučení • Princip jus sanguinis • Kritika ze strany Ruska – občané první a druhé třídy – otázka odchodu ruských vojsk • Naturalizační podmínky stanoveny 1994 - nejstriktnější, kvóty, dělení žadatelů podle věku a statusu – diskriminující (uchazeči nebyli posuzováni jako jednotlivci, nýbrž jako skupina) - kolektivní princip, kvóty na počet žadatelů za rok • 1998 – referendum, zrušení kvót na počet žadatelů za rok, děti ne-občanů mohli zažádat

12. Politická situace 90. let - Litva • Postkomunistická Litevská demokratická strana (LDDP) – 1992 – 1996 • Konzervativní strana – od roku 1996 • Svaz litevských národnostních menšin • Ekonomické problémy • poloprezidentského systému francouzského typu • Nejlepší vztahy s Ruskem z pobaltských republik • Zlepšení vztahů s Polskem

13. Politická situace 90. let - Estonsko • Estonská strana středu • Estonská reformní strana • Sjednocené lidové strany Estonska – postkomunistická, pro ruská • Ruská strana v Estonsku – konzervativní, nacionalistická • Volby 1992, 1995, 1998 • Vysoká polarizace

14. Politická situace 90. let - Lotyšsko • Lotyšská cesta • Za vlast a svobodu/Konzervativní strana • Strana jednoty lidu • Stranická diskontinuita, personální kontinuita • První volby až 1993 • 1995 – 9 stran zisk 5-16% - bez jasného vítěze

15. Politický vývoj po roce 2000 - Litva • 2008 – parlamentní volby společně s referendem o rozšíření fungování jaderné elektrárny • Koalice Národního svazu, Národní strany obnovy, Liberálního hnutí • Ekonomická krize

16. Politický vývoj po roce 2000 - Estonsko • 2007 - vládní koalice Reformní strana, Strana Unie vlasti a Res Publika, Sociálně-demokratická strana - Odchod z vlády • menšinová vláda – vstup tří poslanců do ERS • Dnes většinová vláda - Reformní strana, Strana Unie vlasti a Res Publika

17. Politický vývoj po roce 2000 - Lotyšsko • Pokračující polarizace politiky • Velké množství stran – neustálé slučování/dělení koalic • Personální kontinuita • 2010 – neschopnost sestavit vládu – volby 2011 • Dnes – velká koalice Zatlerovy strany a Centra souladu (ruská)

18. Ruská menšina dnes – politické postoje, volební chování • Ekonomické, kulturní i etnické dělení při rozhodování – neplatí teritoriální homogenita vol. chování • Referenda • Litva – silné postavení referenda, častý nástroj, celkem 9 • Lotyšsko – silné postavení, slabší než v Litvě, celkem 4 • Estonsko – slabé postavení, celkem 3

19. Referenda o přistoupení k EU • Litva • otázka Kaliningradu, zemědělství • Podpora všech relevantních PS • regiony s nízkou účastí - nejnižší podíl hlasujících pro vstup, proevropsky - litevské regiony, nejméně hlasů pro vstup – ruské, ukrajinské, polské – proti, ale v menší míře než regiony ruské – pravděpodobnější – ekonomická linie • Estonsko • Většina pro vstup – výjimka Estonská lidová strana • Sekundární vliv národnostní struktury regionů • Velká města – proevropská – značná část ruského obyvatelstva, JV regiony – proti evropská, zanedbatelná ruská menšina • Hlavní důvody - ekonomické

20. Lotyšsko - referendum o přistoupení k EU, o II. státním jazyku • Různorodější politická scéna • Regiony národnostně homogenní – pro vstup, ruskojazyčné – výrazný podíl hlasů proti (příp. dominantně proti) • Referendum o ruštině jako druhém jazyku • Únor 2012 • Spíše symbolické • 78% proti • Vysoká účast – 72%

21. Současná situace • Lotyšsko • Ruská menšina zastoupena významnou stranou v parlamentu (Centrum souladu) • Stále živá otázka • Estonsko • Spory 2006/2007 • Nová vlna snah o integraci mladé ruskojazyčné generace • Litva • Situace ruské menšiny bezproblémová • Reforma školství – značné protesty polské menšiny – obava o autonomii jazyka

22. Dotazy?Děkuji za pozornost.