Zabezpečování metrologického pořádku v organizacích

1. Zabezpečování metrologického pořádku v organizacích Pro uchování měřidel ve způsobilém stavu musí být v organizaci vytvořen tzv. konfirmační systém, který zahrnuje směrnice a postupy pro: • kalibraci pracovních měřidel • ověřování stanovených měřidel • plombování • navazování měřidel • opravy měřidel • označování měřidel apod.

2. konfirmační systém je zdokumentovánv Metrologickém řádu • návod na vytvoření metrologického konfirmačního systému uvádí norma ČSN EN ISO 10012 Systémy managementu měření – Požadavky na procesy měření a měřicí vybavení.

3. Metrologický řád (Řád podnikové metrologie) • určuje základní zásady metrologického pořádku – vše, co v organizaci souvisí se zajišťováním jednotnosti a správnosti měřidel, zajištěním správného používání měřidel včetně metod měření a vyhodnocování naměřených údajů. • závazný pro všechny pracovníky organizace

4. Hlavní činnosti nutné pro zabezpečení metrologického pořádku: • systematická a dokladová evidence měřidel a měřicích zařízení včetně záznamů o jejich kalibraci a lhůtách jejich platnosti • pravidelné revidování stávajícího metrologického vybavení a jeho aktualizace • dokumentace měřicích a kalibračních činností – návody a odkazy na normy • stanovení odpovědnosti za dodržování metrologického pořádku

5. plánování v oblasti metrologie, které stanovuje koncepci zajištění měřicí techniky • zajištění návaznosti měřidel (musí být kalibrovány etalonem navázaným na národní etalon) • vedení protokolů o kalibraci měřidel • označování ověřených měřidel • zajišťování správnosti metrologické dokumentace – výkresy, popisy, návody • hodnocení způsobilosti měřidel

6. manipulace a skladování – způsob uložení měřidel, jejich údržba, transport apod. • stanovení podmínek okolního prostředí – pro každé měřidlo musí být určeny faktory prostředí a jejich vliv na přesnost výsledku • určování nejistot • systematické vzdělávání pracovníků, kteří provádějí měření, rozpis jejich školení, předepsaných zkoušek apod.

7. Metrologický řád obsahuje: • informativní část – seznam obecně platných metrologických předpisů a norem • organizační část – organizační struktura podnikové metrologie, práva a povinnosti útvarů a zaměstnanců, organizační vztahy mezi útvary z hlediska podnikové metrologie • technickou část (nejdůležitější) – jednotlivé metrologické činnosti, kategorizace měřidel

8. závěrečnou část – ustanovení o případných sankcích, datum schválení, nabytí účinnost apod. • přílohy – seznam pracovních měřidel stanovených i nestanovených, etalonů, doby platnosti jejich ověření resp. kalibrace, vzory tiskopisů používaných v podnikové metrologii, seznam schémat návaznosti měřidel a kalibračních postupů používaných v organizaci, pracovní pokyny a instrukce, např. kalibrační a kontrolní postupy, laboratorní řád atd.

9. Úloha metrologa v organizaci • aktualizace metrologického řádu • definice schémat návaznosti • styk se státní etalonáží Další pravomoci a povinnosti metrologa: • odpovědnost za provádění všech opatření k zajišťování povinností vyplývajících z českých metrologických předpisů • řízení a odpovědnost za jednotné řízení a dozor nad metrologickým pořádkem

10. účast při metrologických kontrolách (auditů) prováděných v organizaci • zpracování návrhu plánu ověření stanovených měřidel a kalibrace etalonů • připomínkování navrhovaných technických a organizačních předpisů z hlediska metrologie • zajištění evidence a uchovávání etalonů a evidence stanovených měřidel • zajištění systému evidence pracovních měřidel • poskytování odborné a metodické pomoci všem pracovištím používající měřidla

11. Metrologie v systému řízení kvality (jakosti) ČSN EN ISO 9000 Systémy managementu kvality – Základní principy a slovník, ČNI 2006. ČSN EN ISO 9001 Systémy managementu kvality – Požadavky, ČNI 2009. ČSN EN ISO 9004 Systémy managementu jakosti – Směrnice pro zlepšování výkonnosti, ČNI 2001. ČSN EN ISO 10012 Systémy managementu měření – Požadavky na procesy měření a měřicí vybavení. ČNI, 2003.

12. Normy shrnují osvědčené zkušenosti z oblasti péče o kvalitu s cílem vytvořit jednotné zásady pro řízení a zabezpečování kvality v organizacích a ve smluvních vztazích dodavatel – odběratel. Obecný charakter těchto norem vyplývá ze skutečnosti, že musí vyhovovat pro nejrůznější druhy organizací. Norma 9000 vymezuje pojmy, 9001 definuje minimální požadavky pro certifikaci systému managementu kvality třetí stranou, 9004 poskytuje návod, jak by měl být systém managementu kvality vybudován.

13. Přínosy systému managementu kvality: • zvýšení konkurenceschopnosti, důvěryhodnosti a spolehlivosti ve vztahu firma – zákazník a ve vztahu k třetím zainteresovaným stranám • řízení firmy ke kvalitě se stává know-how firmy • orientace na dlouhodobé zisky a jejich maximalizaci, s ohledem na ekologii a bezpečnost procesů a především kvalitní produkci • rozšíření možností v exportní oblasti a v oblasti státních zakázek.

14. Principy managementu kvality podle ISO řady 9000 • Zaměření na zákazníka • Vedení • Zapojení zaměstnanců • Systémový přístup k managementu • Neustálé zlepšování • Přístup k rozhodování, zakládající se na faktech • Vzájemně výhodné dodavatelské vztahy • Procesní přístup

15. V normách je kladen důraz na neustálé zlepšování. Základem tohoto je cyklus PDCA. P – plan – plánuj D – do – dělej C – check – kontroluj A – act – zaveď

16. Struktura normy ISO 9001 • Předmět normy • Normativní odkazy • Termíny a definice • Systém managementu kvality: požadavky na dokumentaci, příručka kvality, řízení dokumentů • Odpovědnost vedení organizace: angažovanost managementu, politika kvality, odpovědnost, pravomoc a komunikace

17. Management zdrojů: lidské zdroje (odborná způsobilost, výcvik), infrastruktura, pracovní prostředí • Realizace výrobku: komunikace se zákazníkem, návrh a vývoj výrobku, nakupování (od dodavatelů – požadavek na striktní pravidla na výběr a hodnocení dodavatelů, týká se i metrologických služeb), výroba a poskytování služeb • Měření (spokojenosti zákazníka), analýza a zlepšování

18. Zavádění systému managementu kvality (QMS) • Úvodní přezkoumání stavu QMS • Tvorba dokumentace QMS • Implementace požadavků QMS • Provedení interních auditů kvality QMS • Realizace nápravných a preventivních opatření v závislosti na výsledcích interních auditů QMS • Provedení kontrolních auditů (kontrola realizace nápravných a preventivních opatření) • Konečná kontrola projektu QMS a příprava na certifikační audit

19. ČSN ISO 17123 Optika a optické přístroje – Terénní postupy pro zkoušení geodetických a měřických přístrojů Část 1: Teorie Část 2: Nivelační přístroje Část 3: Teodolity Část 4: Elektrooptické dálkoměry Část 5: Elektronické tachymetry Část 6: Rotační lasery Část 7: Optické provažovače

20. norma přijímá anglickou verzi mezinárodní normy z roku 2002 (v ČR vyšla 2005) • uvádí terénní postupy pro určování a vyhodnocování přesnosti geodetických přístrojů a jejich příslušenství při použití pro stavební a zeměměřické práce • postupy jsou míněny jako terénní kontrola vhodnosti přístroje pro daný úkol • uvedené postupy jsou navrženy tak, že systematické vlivy mohou být z velké části kompenzovány nebo zanedbány.

21. Část 1: Teorie Zabývá se obecně vyjadřováním přesnosti geodetických přístrojů pomocí směrodatných odchylek (odhadů) – vztahy pro výpočet ze skutečných chyb, oprav, z rozdílů (u dvojice měření). Pokud smlouva s objednavatelem obsahuje povolenou odchylku p, pak by experimentálně určená směrodatná odchylka měla splňovat vztah

22. Většina dalších částí normy uvádí postupy pro zjednodušené testy a pro úplné testy. Pouze v případě úplných testů se doporučuje provést statistické testy, které jsou obecně popsány v této části. V testech se zjišťuje: • zda vypočtená výběrová směrodatná odchylka s je rovna nebo menší než základní směrodatná odchylka σ udávaná výrobcem nebo jinak zjištěná nulová hypotéza:

23. alternativní hypotéza: Testuje se pomocí rozdělení • zda dva výběrové soubory patří ke stejnému základnímu souboru nulová hypotéza: alternativní hypotéza: Výběrové směrodatné odchylky s1a s2 se testují pomocí Fischerova rozdělení.