1 / 10

Využití anorganických polymerů a druhotných surovin pro stavebnictví

Využití anorganických polymerů a druhotných surovin pro stavebnictví. Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR Oddělení chemie geopolymerů Hanzlíček T., Perná I., Steinerová M., Straka P. Schéma tvorby polymerních řetězců a síťování aluminuim-silikátových vazeb.

urvi
Download Presentation

Využití anorganických polymerů a druhotných surovin pro stavebnictví

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Využití anorganických polymerů a druhotných surovin pro stavebnictví Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR Oddělení chemie geopolymerů Hanzlíček T., Perná I., Steinerová M., Straka P.

  2. Schéma tvorby polymerních řetězců a síťování aluminuim-silikátových vazeb • (Al-Si)solid+(OH-)liquid=[Al(OH)4]-+[OSi(OH)3]-(1) . [OSi(OH)3]-+OH-=-OSi(OH)2O-+H2O(2) .-OSi(OH)2O- + OH- = -OSi(OH)O- + H2O (3) • M+ + -OSi (OH)3 = M+-OSi (OH)3 (4) monomer • 2M+ + -OSi(OH)2O- = M+-OSi (OH)2O-+M (5) monomer monomer • 3 M+ + -OSi(OH)O- = M+-OSi(OH)O-+M (6) monomer • M+ + [Al(OH)4]- + OH- = M+ -OAl(OH)3 + H2O (7) monomer . -OSi(OH)3 + M+-OSi(OH)3 + M+ = M+-OSi(OH)2–O–Si(OH)3 + MOH (8) dimer

  3. Schéma konečného polymerního řetězce • Tvořená třírozměrná a prostorová síť je elektricky vyvážena atomy sodíku, respektive draslíku, • Základní schéma : ||||| [ - Si – O – Si – O – Al – O – Si – O – Si -]-Na+ ||||| • Tvorba anorganických polymerů proběhne za 12 – 16 hodin při normální teplotě a tlaku okolí, • Směs neobsahuje ani cement ani vápno a je prosta organických pojiv.

  4. Základní vlastnosti geopolymerních materiálů • Nerozpustnost ve vodě. • Odolnost proti vysokým teplotám do 1000 °C. • Odolnost proti změnám teplot ( 900 – 20 °C). • Odolnost proti vlivu zředěných kyselin a zásad. • Nehořlavost – hmoty nevyvíjejí žádné zplodiny. • Základní „báze“ je schopná akceptovat a uzavírat do polymerní sítě řadu dalších materiálů včetně materiálů druhotných.

  5. Příklady inhibovaných materiálů v geopolymerní síti • Písky včetně monofrakcí. • Vysokopecní a ocelářské strusky. • Popílky z elektrofiltrů. • Obrusy slídy. • Kamenný prach ( vápenec, čedič, opuka apod.). • Drcený porcelán. • Odpady z výroby SiC. • Dřevěné štěpky, případně papír.

  6. Vstupní suroviny geopolymerních reakcí • Laboratoř úpravy nerostných surovin je zaměřena na solidifikaci druhotných a odpadových surovin v ČR, • výběr základních jílových je orientován na těžené ale nezpracovávané jíly ( znečištěné barvicími oxidy, organickými látkami apod.), • kvalifikovaný odhad množství těchto jílů je cca 250 000 tun ročně, • Množství haldovaných průmyslových odpadů je v milionech tun ( vysokopecní strusky, ocelářské strusky, popílky apod.)

  7. Hlavní přednosti geopolymerních směsí • Pevné a nerozpustné polymerní hmoty jsou tvořeny za normální teploty a tlaku. • Neobsahují cement ani vápenatá pojiva, stejně tak neobsahují pojiva sádrová. • Příprava jílových materiálů – jejich aktivace nevyžaduje vysoké teploty na rozdíl od výroby cementu. • Do ovzduší při aktivaci neuniká CO2 ale pouze voda. • Podle druhu a zrnitosti plniva lze plynule měnit fyzikální vlastnosti materiálů pro různé účely použití. • Dosažení základní pevnosti lze dosáhnout již během 1 hodiny zvýšením teploty při zrání na 45 – 60 °C.

  8. Historické souvislosti • Práce italských, francouzských a španělských vědeckých ústavů a laboratoří poukazuje na skutečnost, že řada antických památek nebyla postavena z tesaného kamene, ale kamene aglomerovaného. • Naše práce na tomto úseku výsledky potvrzuje na studiu originálních vzorků stavebních dílů Sumerských a v poslední době i na vzorcích přivezených z Ctesiphonu (Perská stavební památka, jihovýchodně od Bagdadu- cca 100 let př.n.l.). • V obou případech bylo prokazatelně potvrzeno, že stavební prvky nebyly páleny – nejsou tedy cihlami v pravém slova smyslu, ale byly připraveny jako aglomerát spraší s polymerní Al-O-Si vazbou. • Toto poznání i vzhledem k trvanlivosti staveb ( Pantheon v Římě, Via Appia, Ctesiphon a další) vede k zamyšlení nad možností využít geopolymerních reakcí jak ke stavebním tak rekonstrukčním účelům památek.

  9. Pantheon v Římě 118-120 před n.l.

  10. Závěr • Předpokládáme, vzhledem k velkému množství kvalitních jílových ale nevyužívaných zásob, možnost nejen tyto jíly zpracovat, ale využít nabízených možností v jejich vytvořené amorfní polymerní síti inhibovat řadu dalších odpadů – vytvořit tak alternativní stavební materiál s řadou zajímavých vlastností. • Vzhledem k plně anorganické skladbě geopolymerů tyto materiály odolávají vysokým teplotám při kterých již nelze použít cement. • Výrazný je i význam ekologický nejen při zpracování skládek průmyslových odpadů ale důležitá je i možnost snížení emisí CO2 v ovzduší. • Práce na solidifikaci a inhibici průmyslových odpadů jsou řešeny v rámci přijatého výzkumného plánu AVOZ 30460519 AV ČR.

More Related