Období „klidného“ vývoje

1. Období „klidného“ vývoje České země v 70. až 90. letech 19. století

2. Rozvoj národního hnutí • „pouť do Moskvy“ – květen 1867- národopisná výstava – Palacký, Rieger i mladočeši – přijetí carem • 16.5.1868 – položení základního kamene k budově Národního divadla • 1867 – nový spolčovací zákon

3. Rozvoj národního hnutí • Tábory lidu • 11.11.1868 – výjimečný stav nad Prahou – zrušen koncem dubna 1869 8.12.1870 – Palacký a Rieger podali hraběti Beustovi promemoria k zahraniční politice R.-U. – sebeurčení národů, přeměna na svobodnou federaci národů

4. Rozvoj národního hnutí • 1871 – fundamentální články – program vyrovnání s dualismem – České království vlastní vládu v čele s místodržitelem – působnost na školství, soudnictví, berní a zemskou správu, ostatní v centrální působnosti; rozdělení okresů dle národního principu – pro nesouhlas německých politiků fundamentálky smeteny pod stůl

5. Politický vývoj • Kuriální systém – „chabrus“ • Po smrti Palackého 1876 – krize staročeské strany • Opuštění pasivní opozice – staročeši vstoupili na český zemský sněm • 1879 – do říšské rady - státoprávní ohrazení; stali se součástí tzv. železného kruhu pravice- Český klub 54 členů z toho 19 šlechtických velkostatkářů

6. Politický vývoj • 1878 – sociální demokracie • 1887 – květen – otevřená roztržka v Českém klubu • 1890 – punktace – souhlas staročechů s požadavky německých liberálů – zemská školní rada, zemědělská rada, vrchní zemský soud - rozdělení na českou a německou sekci; nerealizováno • 1891 – volby - propad staročechů, konec Českého klubu – opory Taafeho vlády

7. Politický vývoj • Transformace mladočechů – 60. léta - radikální politika; 70. a 80. léta – oporou městské a venkovské maloburžoazie – opoziční liberálně demokratické křídlo české politiky; počátek 90. let – strana českého kapitálu • Realisté – národohospodář Kaizl, filosof Masaryk, publicista Kramář – po ztroskotání punktací orientace na mladočechy

8. Politický vývoj • Pokrokáři – nebylo jednotným hnutím – hlavní osobnosti Klofáč, Preiss, Rašín • 1893 – vrcholí boj o všeobecné hlasovací právo –pochody a nepokoje – září v Praze výjimečný stav • Přední činitelé pokrokářů zatčeni – 1894 – proces s Omladinou – 68 obviněných na 96 let žaláře (Mrva)

9. Politický vývoj • 10.10.1893 Taafe v říšské radě návrh volební reformy – volební právo pro všechny muže, kteří byli u odvodu a uměli číst a psát – návrh neprošel, vláda padla • Politická krize monarchie,rychlé střídání vlád • 29.9.1895 – Kazimír Badeni – předsedou vlády

10. Politický vývoj • Reformy: rozšíření volebního práva (k dosavadním 4 kuriím 353 mandátů, pátá kurie – 72 mandátů, volební právo prakticky všichni muži, snížení daňového censu v kurii městských a venkovských obcí na 4 zlaté; jazyková nařízení – u nižších úředních instancí civilní a soudní správy i čeština; vojenské úřady výlučně němčina

11. Politický vývoj • 1894 v Litomyšli křesťansko sociální strana – Jan Šrámek • 1898 – česká strana národně sociální – Klofáč • Masarykova skupina - inteligence • 28.11.1897 – odstupuje Badeniho vláda; obstrukce