Postoj Spojeného království, Dánska a Švédska k HMU

1. Postoj Spojeného království, Dánska a Švédska k HMU Evropská měnová integrace Michal Částek

2. Spojené království • Opt out v rámci Maastrichtské smlouvy - vstup do třetí fáze HMU na základě vlastního rozhodnutí UK • 1992 – UK nuceno vystoupit z EMS (ztráta 4 miliard liber devizových rezerv) – posílilo odpor konzervativců k projektu společné měny • Odmítnutí ratifikace Maastrichtské smlouvy ze strany Dánů podpořilo euroskeptiky konzervativců • 1997 – vítězství labouristů – proevropská vláda. • G. Brown – UK nebude zakládajícím členem eurozóny

3. UK a HMU • Vláda Tonyho Blaira – připojit k HMU o splnění 5 ekonomických testů • Test konvergence (hospodářských cyklů) • Flexibilita (vyrovnat se se ztrátou autonomie v oblasti měnové a kurzové politiky) • Vliv na investice (lepší podmínky pro firmy) • Dopad na finanční služby (dopad na konkurenceschopnost londýnské City) • Dopad na růst, stabilitu a zaměstnanost

4. Test kritérií 1997 • Zpráva MF – hospodářský cyklus UK není sladěn s členskými zeměmi HMU – strukturální odlišnosti britské ekonomiky od evropských ekonomik, nízká konvergence ekonomik • Vyšší míra inflace v UK-nyní na úrovni eurozóny • Objem obchodu UK (52 %) s EU v pol. 90. let (podobný jako Německo 56 %) • V oblasti flexibility pracovního trhu – britský trh je nedostatečně flexibilní (dlouhodobě nezaměstnaní)

5. Test kritérií • Investice: vysoká volatilita (fluktuace měnového kurzu, inflace, úrokových sazeb) – nižší úroveň investic do UK • Vstup do ERM a pevný kurz britské libry by mohl podpořit růst investic • Finanční služby: (tvoří 8 % britského HDP) – • UK má komparativní výhodu v hromadných finančních službách- pro UK je to klíčová oblast • podle MF by přijetí společné měny pozitivně ovlivnilo fungování londýnské City • Finanční trhy již podnikly řadu opatření pro hladký přechod na jednotnou měnu

6. Test kritérií • Test 5: zaměstnanost a růst: • HMU má potenciál zvýšit zaměstnanost a povzbudit růst ekonomiky, pokud budou splněny test 1 a 2 – konvergence a flexibilita – nyní tomu tak není – • HMU by mohla ohrozit růst a zaměstnanost • Vyhodnocení testu v r. 1997 – negativní Labouristé chtěli přijmout euro – báli se však odporu občanů • 2001 – vyhráli volby labouristé – do dvou let rozhodnout o přijetí eura • 2003 – hodnocení pěti testů – velmi podrobné hodnocení a analýza

7. Zpráva z roku 2003 • Hodnotila správnost rozhodnutí z roku 1997 – vstup do HMU by mohlo vyvolat krátkodobé potíže – destabilizace britské ekonomiky • Ekonomika UK byla v dobré kondici – růst HDP na úrovni potenciálu, pokles nezaměstnanosti, míra inflace blízko stanovenému cíli • Test 1: Za posledních pět let hospodářský cyklus více podobný cyklu Něm a eurozóny než USA – i přesto test vyhodnocen jako negativní – (vyšší růst cen bytů)

8. Zpráva z roku 2003 • Test2: pozitivní změna – pokles nezaměstnanosti a růst míry zaměstnanosti – členství v HMU nebude mít negativní dopad na stabilitu pracovního trhu • Test 3- investice: nízká míra investic – nízká produktivita– podíl UK na přílivu FDI se snížil – investice šly do zemí eurozóny • Test 4: finanční služby: vyhodnocen jako splněný – vstup do HMU –příznivý dopad na konkurenceschopnost britských finančních služeb • Test 5: Růst a zaměstnanost: členství v HMU by zvýšilo produkt a vedlo k růstu zaměstnanosti – během 30 let HDP by vzrostlo o 5-9%. • UK – vydala 18 studií o HMU

9. Zpráva z roku 2003 • Zpráva v závěru uvádí: „přestože nelze pochybovat o potenciálních výhodách v podobě vyšších investic, posílení finančních služeb, růstu a zaměstnanosti, nemůžeme v této chvíli ještě říci, že bylo dosaženo udržitelné a trvalé konvergence a dostatečné flexibility, abychom se vyrovnali se všemi potenciálními problémy v eurozóně….v současné době neexistuje jasný a nezpochybnitelný argument pro vstup UK do eurozóny a rozhodnutí pro vstup by nebylo v národním hospodářském zájmu.“

10. Maastrichtská kritéria ve VB

11. UK a euro - perspektivy • Labouristé podporovali přijetí eura – podmíněno referendem – většina obyvatel však proti euru (politický dopad na vládu), G. Brown méně pro euro než Blair • Testy budou tak dlouho překážkou pro vstup VB do eurozóny, jak si bude vláda přát – vláda si nemůže být jista, že tak důležité rozhodnutí nebude mít žádné negativní dopady (mnoho externích faktorů, které britská vláda neovlivní) • EK –kritika UK za nadměrný deficit (2003-2005) • Nyní rozpočtové kritérium UK neplní • Londýnská burza výrazně zavedením eura nezíská… • Pakt stability a růstu a jeho nedodržování-nebudí důvěru • Za současné britské vlády nelze očekávat změnu postoje vůči přijetí eura v UK

12. Dánsko a euro • 1973 – vstup do ES • Od r. 1979 dánská koruna součástí EMS – vyhnula se i turbulencím na začátku 90. let a zůstala v systému (od r. 1982 DKK pevně navázána na DM) • Do poloviny 80. let podpora Dánů pro členství v ES – 30-35 % -s vytvořením vnitřního trhu se to zlepšilo • Maastrichtská smlouva – Dánové odmítli 2.6. 1992 (50,7 % se vyjádřilo proti, 81% voličů) (ratifikace pokračovala) • Edinburské výjimky – opt outs – 1) Dánsko ve třetí fázi HMU, 2) obranné aspekty SZBP, 3) spolupráce ve vnitru, 4) občanství Unie) • 5/1993 – druhé referendum – 56,7 % pro, pro zrušení dánských výjimek bude zapotřebí další referendum • Od r. 1998 – Dánská koruna součástí ERM 2 – navázána na euro s možností výkyvu 4,5% - Dánsko sleduje úrokovou politiku ECB

13. Dánsko a euro • 1998 – Nyrup Rasmussen – zvítězil ve volbách – (premiér od r. 1994) • Září 2000 – referendum o euru – ideální termín – Dánsko splňovalo veškerá kritéria (1998 – daňové reformy – přebytek 3% HDP) – velmi příznivá ekonomická situace Dánska – nahrávala přijetí euraé • Snaha o objektivní kampaň- motto:“ pokud máš pochyby, zeptej se.“ • Podpora pro euro – Konfederace dánského průmyslu • Konfederace odborů – 4/2000 prohlášení – pokud Dánsko nevstoupí do eurozóny, bude pracovní trh ohrožen (vyšší úrokové sazby, nižší investice – ztráta pracovních míst) • Zpráva o stavu dánské ekonomiky (2000) – podpořila přijetí eura – Dánsko v ERM 2,

14. Debata před referendem • Debata – se týkala ekonomických dopadů pouze okrajově • Hlavní debata – směřování EU – zda HMU povede k federalizaci Evropy • Dopady eura na sociální stát a debata, zda HMU je sociálně demokratický nebo liberální projekt • Odpůrci poukazovali na to, že euro ohrozí stát sociálního blahobytu a že euro je pochybný projekt – od r. 1999 euro neustále oslabovalo • Soc-dem vláda – zvolila vysvětlovací kampaň – pragmatické výhody členství – posílení vlivu Dánska v EU, Dánsko stejně již přijímá politiku ECB, poté ji bude moci aktivně ovlivňovat • Sympatie a antipatie k euru nesledovaly klasické stranické linie

15. Kampaň před euro-referendem

16. Euro-referendum 2000 • 28. září 2000 referendum – 53,1 % proti přijetí eura (87 % zúčastněných) • Polovina lidí, kteří hlasovali proti – „vývoj v EU musí být zpomalen“ • Příliš dlouhá kampaň – nepříliš přesvědčivá – zpráva z jara – nepotvrdila jasně výhodnost přijetí eura v Dánsku • Schizofrenní přístup Dánska – i nadále sleduje politiku ECB – tradičně pevně napojeno na měnovou politiku Německa a ECB • Rasmussen – možná změna výjimek Dánska – referendum o Lisabonské smlouvě a o zrušení dánských výjimek. • Říjen 2008 – diskuse v Dánsku o možném termínu referenda o euru – 2011 (debaty však utichly)

17. Švédsko a euro • 1991 – vstup do EMS – podzim 1992 musela vystoupit • Vysoká fluktuace švédské koruny – hospodářská recese a znehodnocení koruny vůči DM o 21 % • Švédsko nemá výjimku z Maastrichtské smlouvy- povinnost přijmout euro (Švédská vláda však nedeklarovala v rámci přístupových jednání jasný závazek přijetí eura¨) • 1996 – Vládní výbor pro HMU – vydal hodnocení připravenosti Švédska na vstup do eurozóny • Ekonomické výhody švédského členství jsou malé a nejisté • Ekonomický cyklus Švédska je rozdílný od ekonomického cyklu eurozóny • Doporučil, že je lepší pro Švédsko vyčkat s přijetím eura

18. Švédsko a euro • Švédská soc-dem vláda také zpočátku proti členství v první vlně • Riksbank – podporovala členství v eurozóně • 1998 – EMI a EK – Konvergenční zpráva – Švédsko neplní konvergenční kritéria • Švédsko neplnilo – zapojení do ERM, status centrální banky (vládní zadlužení – dostatečné snižování).

21. Švédské euro-referendum 2003 • 2002 – Goran Persson – zvítězil ve volbách – vypsal referendum o euru – září 2003 • Jaro 2003 – všechny stran krom Strany středu – kampaň pro přijetí eura (např. ale ministr obchodu byl otevřeně proti euru • Odborové organizace a odborové konfederace podpořily přijetí eura • 14. září 2003 referendum – 56,1 % proti vstupu, 41,8 % pro vstup (81 % účast) • Odloženo další referendum – nejdříve 2010 • Persson:“ až nastane správný čas, bude se konat druhé referendum o euru, Evropa nebude na Švédsko čekat“ • Důležitý vývoj v sousedním Dánsku a UK

26. Závěrem.. • Hlavním kritériem účasti v HMU – symetričnost ekonomických šoků – lépe jsou na tom státy v jádru, na periférii mají nižší sladěnost ekonomických cyklů • Největší symetričnost má Dánsko, pak Švédsko a nejméně UK • UK – ekonomické testy nejsou měřitelné – možnost výkladu - politické rozhodnutí • Dánsko a Švédsko – ukázaly, že v rozhodování o euru byly tradiční ideologická dělení potlačena – rozhodující úlohu hrála vládní strana a její předseda a jeho přístup • Finanční krize – Dánsko a Švédsko diskutovali na přelomu 2008/09 možné přistoupení k eurozoně • Dán a Švédsko – referendum může přistoupení k jednotné měně zkomplikovat…skepse spíše z neznalosti prostředí.. (Finsko – rozhodlo bez referenda)