makroekonomick rovnov ha n.
Download
Skip this Video
Loading SlideShow in 5 Seconds..
Makroekonomická rovnováha PowerPoint Presentation
Download Presentation
Makroekonomická rovnováha

Loading in 2 Seconds...

play fullscreen
1 / 39

Makroekonomická rovnováha - PowerPoint PPT Presentation


  • 120 Views
  • Uploaded on

Makroekonomická rovnováha. P. P. AD. AS. Y. Y. Makroekonomická rovnováha. Nastává stejně jako na mikroúrovni při rovnosti poptávky a nabídky, tentokrát však agregátní poptávky a nabídky neboli jestliže: poptávaný produkt = vyrobený produkt Takový produkt nazýváme rovnovážný produkt. E.

loader
I am the owner, or an agent authorized to act on behalf of the owner, of the copyrighted work described.
capcha
Download Presentation

PowerPoint Slideshow about 'Makroekonomická rovnováha' - tovi


An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript
makroekonomick rovnov ha1

P

P

AD

AS

Y

Y

Makroekonomická rovnováha

Nastává stejně jako na mikroúrovni při rovnosti poptávky a nabídky, tentokrát však agregátní poptávky a nabídky

neboli jestliže: poptávaný produkt = vyrobený produkt

Takový produkt nazývámerovnovážný produkt

E

PE

YE

role subjekt v ad a as
Role subjektů v AD a AS

V ekonomice má každý subjekt svou roli jak na straně poptávky, tak i na straně nabídky. Aby mohl subjekt něco poptávat, musí „na oplátku“ něco jiného nabídnout.

agreg tn popt vka ad
Agregátní poptávka (AD)
  • Agregátní poptávka (AD – Aggregate Demand) je celkové množství produktu, které jsou ochotni poptávající při dané úrovni cen nakoupit, tzn. AD = celkové výdaje na spotřebu domácností, na soukromé investice firem, na vládní nákupy statků a služeb a na čisté vývozy do zahraničí.
  • AD tvoří domácnosti (D po statcích a službách), firmy (D po výrobních faktorech) i stát (D po statcích i VF) a zahraničí
  • AD je celkové množství produkce, které jsou poptávající (domácnosti, firmy, stát a zahraničí) ochotni poptávat při daných cenách v dané ekonomice
faktory ovliv uj c ad
Faktory ovlivňující AD
  • Spotřeba(C) - je určena osobním disponibilním důchodem a bohatstvím spotřebitelů.
  • Investice(I) - jsou určeny výší produktu, kapitálové náklady (určené daňovou politikou, úrokovými sazbami apod.) a budoucím očekáváním investorů.
  • Vládní výdaje (G) - jejich výše je určena vládními rozhodnutími o výdajích.
  • Čisté vývozy (X) - jsou určeny rozdílem exportu a importu.
struktura ad

P1 označuje všeobecnou cenovou hladinu, tedy reprezentuje ceny všech prodávaných statků. Sem řadíme nejen ceny výrobků a služeb nabízených firmami, ale i cenu výrobních faktorů (práce, půdy a kapitálu) nabízených firmami, cenu peněz (úrok) i měny (kurs), dále ceny statků nabízených státem i zahraničními subjekty. Jedná se tedy o velice komplexní veličinu (na rozdíl od mikroekonomického pojetí cenové hladiny, která reprezentovala pouze jediný statek).

P

Q

Struktura AD

G

X

C

I

P1

P2

AD

Cenové hladině P1 tedy odpovídá určitá úroveň spotřeby domácností, investic firem, vládních výdajů a čistého exportu. Tyto složky AD budou obvykle při poklesu cenové hladiny růst a naopak (proto je křivka AD klesající).

faktory ovliv uj c ad1
Faktory ovlivňující AD

Proporce mezi jednotlivými složkami AD ovlivňují:

  • Opatření (nástroje, instrumenty) hospodářské politiky:monetární politika, fiskální politika,důchodová politika.
  • Vnější faktory:
    • Demografické změny – nárůst obyvatelstva zvyšuje spotřebu i poptávku po investicích
    • Očekávání a podnikatelská důvěra – vyšší důvěra je spojena s očekáváním vyšších zisků a s realizací vyšších investic
    • Zahraniční produkt – hospodářská konjunktura v zahraničí vede k růstu čistých vývozů
    • Hodnota aktiv – zvyšování hodnoty aktiv (majetku) vede k růstu bohatství některých spotřebitelů, a tím i k růstu jejich spotřeby.
agreg tn nab dka as
Agregátní nabídka (AS)
  • Agregátní nabídka(AS – Aggregate Supply) je celkové množství produkce, které subjekty nabízejí při daných mzdách a cenách v průběhu určitého období. Křivka AS ukazuje výši reálného produktu, které bude dosaženo při dané cenové hladině.
  • Nabídku tvoří domácnosti (nabízejí VF), firmy (nabízejí zboží), a také stát (zajišťuje vzdělávání, ochranu majetku a zdraví, ochranu státu apod. – veřejné statky, za které občan přímo neplatí nebo platí netržní cenu) a zahraničí.
  • AS -celkové množství produkce, které jsou nabízející (stát, firmy, domácnosti a zahraničí) ochotni nabízet při daných cenách v dané ekonomice.
pru nost mezd a cen
Pružnost mezd a cen
  • Předmětem sporu Keynesiánců a Neoklasiků (Monetaristů) je často otázka, která se promítá právě do AS a tou je otázka, zda jsou mzdy a ceny pružné či nepružné.
  • Pokud by byly pružné, pak zvýšení či snížení jedné ceny by se okamžitě přizpůsobily i ostatní ceny (zvýšení cen ropy by se téměř okamžitě promítlo do zvýšení ostatních cen, včetně ceny práce – mzdy)
  • Pokud by byly nepružné, pak zvýšení či snížení jedné ceny by se přizpůsobily ostatní ceny za velmi dlouhou dobu (zvýšení cen ropy by se promítalo do zvýšení ostatních cen, včetně ceny práce – mzdy – značně dlouho a nerovnoměrně)
  • Jak je tomu v realitě? Co myslíte?
pru nost cen a k ivka as

Situace z pohledu firmy

P

Q

Pružnost cen a křivka AS

=

Cenová

hladina

P2

Zisk při P2 v DO

Zisk při P2 v KO

>

Zisk při P1

Zisk

Cenová

hladina

P1

Ostatní náklady

  • Mějme výchozí (dlouhodobou) situaci, kdy za cenové hladiny P1 je vyráběn produkt Q1
  • Vzhledem k tomu, že jsou často některé ceny výrobních faktorů (náklady) nepružné (reagují na zvýšení jiných cen opožděně), může případné zvýšení cen výrobků a služeb motivovat firmy k vyšší produkci (dosáhnou vyššího zisku díky vyššímu rozdílu cen a nákladů). Ekonomika se bude pohybovat po krátkodobé AS.
  • Jakmile si však vlastníci výrobních faktorů uvědomí, že ceny statků vzrostly, budou se dožadovat také zvýšení cen výrobních faktorů (např. práce). Pokud toho dosáhnou (což obvykle nějakou dobu trvá), sníží se firmám zisk a tím i motivace zvyšovat výrobu. Ekonomika se vrátí na původní úroveň produkce, ale při vyšší cenové hladině, tzn. v DO se nacházíme stále na dlouhodobé vertikální AS.

Ostatní náklady

Mzdové náklady

Mzdové náklady

Situace z pohledu celé ekonomiky

ASDO

ASKO

P2

P1

Q1

agreg tn nab dka v ko a do
Agregátní nabídka v KO a DO
  • AS v KO – stoupající, do úrovně potenciálního produktu (QP) roste mírně, poté strmě stoupá
  • Úroveň AS se zvyšuje dokud jsou firmy ochotny nabízet s rostoucí cenou vyšší výstup. V KO mají firmy některé náklady nepružné (např. výše mezd), proto reagují s určitým zpožděním
  • AS v DO – kolmá k ose x; náklady nejsou nepružné a firmy se přizpůsobí všem změnám tak, že vyrábí na úrovni potenciálního produktu
faktory ovliv uj c as
Faktory ovlivňující AS
  • Potenciální produkt
  • Pohyb mezd a cen
  • Potenciální produkt – kapacita ekonomiky (produkt) při plné zaměstnanosti a využití zdrojů; má dva efekty:
    • Růst potenciálního produktu posunuje AS doprava
    • Růst výrobních nákladů při konstantním QP posunuje AS kolmo vzhůru
  • Pohyb mezd a cen – křivka AS je z důvodu některých nepružných cen a mezd (mzdy, nájmy budov, pozemků, atd.) pod QP plošší, nad QP rostou ceny a mzdy rychleji a AS je strmější
faktory ovliv uj c as1
Faktory ovlivňující AS

Faktory ovlivňující potenc. produkt i mzdy a ceny:

  • Využitelné výrobní zdroje (práce, kapitál, půda),
  • Technický pokrok,
  • Hospodářská politika (vysoké daně vyloučí část výrobců z trhu, dovozní clo brání část tuzemských producentů, apod.),
  • Očekávání subjektů (ochota vstupovat do živností),
  • Kurz tuzemské měny,
  • Pohyb cenové hladiny.
determinace produktu
Determinace produktu
  • Je-li GDP < QP, nejsou plně využity zdroje
  • Je-li GDP > QP, vede to k inflaci
  • Otázkou tedy je, zda a za jakých podmínek může tržní ekonomika zajistit relativně vysoké využití zdrojů a současně společensky přijatelnou míru inflace. Dva názory:
  • Ortodoxní (neoklasický) přístup – trh vše vyřeší autoregulačními mechanismy a stát svými zásahy jen škodí
  • Keynesiánský přístup – trh sám není schopen řešit všechny problémy, hlavně pokles AD a nutné zásahy státu
neoklasick a keynesi nsk as

Horizontální tvar křivky AS vyjadřuje myšlenku, že v ekonomice jsou některé ceny (např. cena práce a jiných VF) nepružné, tedy že reagují na změny cen statků opožděně. V tomto extrémním případě jsou absolutně nepružné z toho důvodu, že produkce je pod úrovní potenciálního produktu, je vysoký přebytek výrobních faktorů (práce), které jsou ochotni majitelé pronajímat více i za stejnou cenu (mzdu). Proto je možné zvyšovat produkci i při stejné cenové hladině.

Vertikální tvar křivky AS vyjadřuje myšlenku, že v ekonomice působením tržních sil dochází k rychlé reakci subjektů na změny všech cen (včetně mezd). Všechny ceny (včetně cen VF) tedy odpovídají daným podmínkám, ve kterých se ekonomika nachází a tím je také vyráběn optimální produkt odpovídající potenciálnímu produktu.

P

Q

Neoklasická a Keynesiánská AS
  • Hlavní spor je o otázku pružnosti mezd a cen. Kdyby byly pružné, tak křivka AS je vertikální na úrovni potenciálního produktu (neoklasické pojetí).
  • Keynesiánci namítají, že v realitě je pružnost cen omezena a do úrovně potenciálního produktu je v jejich pojetí AS horizontální.

V realitě pak může nastávat kompromis…

AS

… který může po „vyhlazení“ vpadat takto.

Q’

rovnov ha na trhu v neoklasick m a keynesi nsk m pojet as
Rovnováha na trhu v neoklasickém a keynesiánském pojetí AS

AD´

AD

AD´

AS

AS

PE2

AD

PE

PE1

QE1

QE2

QE = Q*

Q*

Q2*

 AD →  PE , QE = konst.

 AD →  QE , PE = konst.

 AS →  PE ,  QE

kompromisn situace
„Kompromisní“ situace

Při HDP větším než potenciálním platí, že růst produkce je „vykoupen“ velkým zvýšením cenové hladiny protože díky nedostatku volných VF musejí firmy platit za jejich nákup stále vyšší náklady a to se odráží i do růstu cen, za které budou ochotny produkci prodávat.

Pokud je produkce ekonomiky pod potenciálním produktem, pak stimulace AD vede mnohem více k nárůstu produktu než k nárůstu cenové hladiny.

AD´

AS

AD

… a při stimulaci AD nad potenciální produkt je každý nepatrný nárůst produktu doprovázen velmi výrazným nárůstem cenové hladiny.

PE

Čím více se blížíme k potenciálnímu produktu, tím více je nárůst produktu „vykoupen“ nárůstem cenové hladiny…

QE1

Q*

QE2

Při HDP menším než potenciálním platí, že růst produkce je „vykoupen“ pouze mírným zvýšením cenové hladiny protože díky nadbytku volných VF příliš nerostou firmám při jejich nákupu náklady a mohou tedy udržet nízké ceny.

rovnov ha ekonomiky a jej zm ny

P

P

AD

Y

Y

Pamatujme, že rovnovážný stav ekonomiky je stav, ve kterém má ekonomika tendenci setrvat (obvykle působením tržních sil), ale nemusí to být ještě optimální stav (můžeme třeba požadovat lepší stav). Jak jsme již uvedli, tak například rovnovážný produkt ještě nemusí být vždy automaticky roven potenciálnímu produktu.

Rovnováha ekonomiky a její změny
  • Střetem agregátní poptávky a nabídky se určuje rovnovážná cenová hladina. Interakce AD a AS pak udávají, jaký produkt bude za konkrétní cenové hladiny vyráběn v krátkém a dlouhém období.

Zvýšení AD (např. zvýšením množství peněz v ekonomice) vede krátkodobě k posunu bodu rovnováhy po krátkodobé AS. Firmy zvyšují produkci. Zaměstnanci se však následně dožadují zvýšení mezd a to zvyšuje náklady firem, což způsobí posun na původní úroveň produktu, ale již při vyšší cenové hladině.

AD’

ASDO

ASKO

P2

P1

Y1

Y*

v daje a rovnov n hrub dom c produkt
Výdaje a rovnovážný hrubý domácí produkt
  • Tzv. model 45°, neboli model důchod-výdaje vysvětluje, jak je dosahováno rovnovážného hrubého domácího produktu, neboli takového produktu, při kterém neexistují tendence k jeho změně.
  • Je to obecně důchod, kdy platí:

AD = AS

AE (plánované výdaje subjektů) = Y (důchod, HDP)

model d chod v daje
Model důchod -výdaje
  • Slouží Keynesiáncům jako demonstrace možností ovlivňování produktu ekonomickými nástroji
  • Vychází z funkce spotřeby (C) a úspor (S)
    • Výše spotřeby je přímo úměrná výši důchodů (Y, GDP)
    • Funkce úspor je také závislá na Y (GDP), úspory jsou kladné až od určité výše Y (GDP)
  • Část důchodu je věnována na spotřebu a zbytek tvoří úspory. Úspory jsou přes peněžní ústavy použity k financování investic, jejichž nárůst zvyšuje produkt a zaměstnanost.
  • Předpokládáme nejprve jen dvousektorovou ekonomiku. Existují jen firmy a domácnosti.
sklon ke spot eb a spor m
Sklon ke spotřebě a úsporám

Důchod (produkt) může být rozdělen na spotřebu a úspory

Y = C + S

Budeme raději spotřebovávat nebo spořit?

Sklon = tendence; vyjadřuje tendenci společnosti spotřebovávat nebo naopak spořit

sklon ke spot eb a spor m1
Sklon ke spotřebě a úsporám
  • Mezní sklon ke spotřebě (MPC, c) vyjadřuje o kolik se změní spotřeba, jestliže vzroste důchod (produkt) o jednotku

MPC = C/GDP

(Hodnota MPC určuje sklon spotřební funkce)

  • Mezní sklon k úsporám (MPS, s) vyjadřuje o kolik se změní úspory, jestliže vzroste důchod (produkt) o jednotku

MPS = S/GDP

(Hodnota MPS určuje sklon úsporové funkce)

Platí: MPC + MPS = 1

spot eba spory a investice
Spotřeba, úspory a investice

Část spotřeby, která se nemění při změně produktu Y (je vůči produktu autonomní )

Část spotřeby, která se mění s každou další jednotkou produktu Y (mění se právě o velikost c)

  • Spotřeba (C) jsou všechny výdaje domácností, které jsou použity na nákup spotřebních statků.

C = CA + c·Y

kde CA je autonomní spotřeba a c je mezní sklon ke spotřebě

  • Úspory (S) je to ta část disponibilního důchodu domácností, kterou domácnosti nepoužijí ihned ke spotřebě.

S = - CA + s·Y

kde CA je autonomní spotřeba a s je mezní sklon k úsporám

funkce spot eby c a spor s
Funkce spotřeby (C) a úspor (S)

C, S

0

Y

Osa 45° je tvořena body , jež vyjadřují rovnost důchodu a spotřeby, neboli body, ve kterých je celý důchod vynaložen na spotřebu

Bod vyrovnání

C = Y

S = 0

C

C

Mohla by být toto funkce spotřeby? Muselo by platit, že celý důchod je vždy spotřebován (nic neuspoříme ani se nezadlužujeme). Navíc pokud bychom měli nulový důchod, museli bychom mít i nulovou spotřebu.

CA

C

S

45°

Y

=

Y

investice

Investice obvykle závisí na úrokové sazbě, a reagují na její změny buď citlivě…

Úroková sazba (i)

Úroková sazba (i)

Investice

Investice

Investice

Y (HDP)

Investice však obvykle předpokládáme nezávislé na (aktuální) výši produktu (HDP, Y), což vyjadřujeme takto:

… nebo necitlivě.

Investice
  • Investice (I) je ekonomická činnost, při níž se subjekt vzdává současné spotřeby s očekáváním zvýšení budoucí spotřeby.
  • Investice zvyšují reálnou tvorbu kapitálu čímž vlastně zvyšují „kapacitu ekonomiky“ (potenciální produkt) a v dlouhém období podporují ekonomický růst.
  • Zdrojem rozvoje ekonomiky skrze investice jsou úspory domácností. O velikosti úspor rozhodují domácnosti (jsou ovlivněny výší důchodu a MPC). O velikosti investic rozhodují firmy skrze svá podnikatelská rozhodnutí. Výše investic a úspor je tedy závislá na odlišných faktorech.
  • Předpokládáme, že investice vznikají z úspor. V rovnovážné ekonomice tedy musí platit:

S (úspory) = I (investice)

investice spory a rovnov n stav

S, I

0

Q (Y)

Investice, úspory a rovnovážný stav

S

S = I

S > I

I

I > S

Y2

Y3

Y1

dvousektorov v dajov model
Dvousektorový výdajový model

Předpokládáme jen dva subjekty (sektory) – domácnosti a firmy

Spotřeba domácností a investice firem představují nejvýznamnější složky agregátní poptávky (a v rovnovážné ekonomice tím i HDP). V tomto modelu je označujeme za tzv. agregátní výdaje - AE (AE = C + I)

Zatímco spotřeba závisí na velikosti důchodu, investice v tomto modelu považujeme za exogenně dané (nezávislé na Y)

dvousektorov v dajov model1

Křivka agregátní poptávky (agregátních výdajů) ve dvousektorové ekonomice. V bodě, kde protne osu 45° je určena rovnováha ekonomiky. Výše agregátních výdajů (AD) se zde rovná produktu (Y).

Dvousektorový výdajový model

C, S, I

C+I

C + I = Y

S = I

C

C = Y

S = 0

Osa 45° je přímkou rovnosti agregátní poptávky a národního důchodu (tedy i produktu neboli AS)

C

Křivka agregátní poptávky (agregátních výdajů) v „jednosektorové ekonomice“.Poloha (vertikální) této křivky je dána velikostí autonomních výdajů CA a sklon křivky agregátní poptávky je determinován mezním sklonem ke spotřebě (čím větší MPC, tím strmější je sklon křivky AD).

S

I

I

45°

0

Q (Y)

Y2

Y1

multiplik tor a multiplika n efekt
Multiplikátor a multiplikační efekt
  • Koncept m. efektu je založen na tom, že počáteční impuls stimulující AD (např. zvyšování objemu finančních toků v ekonomice při investicích) přinese nárůst domácího produktu v ještě větším rozsahu, než byl počáteční impuls.
  • Platí tedy:

Δ I * ( 1 / MPS ) = Δ GDP

Δ I * ( 1 / 1 – MPC ) = Δ GDP

Výraz ( 1 / 1 - MPC ) je nazýván multiplikátor

(jeho hodnota je vždy větší než 1)

  • Čím větší je MPC (a menší MPS), tím větší je hodnota (a také účinek) multiplikátoru

Δ GDP

Δ I

jak funguje multiplika n efekt v praxi
Jak funguje multiplikační efekt v praxi?
  • Dejme tomu, že se rozhodnete podpořit produkci v naší ekonomice tím, že si necháte ušít oblek. Zajdete ke krejčímu a objednáte oblek za 10 000 Kč. Krejčí u prodejce látek zakoupí látku za 5 000 Kč a oblek ušije. Jeho zisk je 5 000 Kč.
  • Prodejce látek získal 5 000 Kč. Dejme tomu, že za 3 000 koupil další látku a 2 000 Kč utratil za jídlo v supermarketu. Krejčí si asi také zisk nenechal pro sebe, ale na něco jej vynaložil – utratil (spotřeboval) nebo uspořil. Stejně tak své získané peníze na něco vynaložil výrobce látek i supermarket.
  • Čím více peněz ze svého příjmu každý subjekt utratí (čím větší má tedy MPC), tím více bude podporována další produkce statků, které jsou těmito útratami poptávány.
  • Váš původní záměr byl nechat si pouze vyrobit oblek v hodnotě 10 000 Kč. Myslíte si, že v ekonomice díky Vašemu výdaji vzroste produkce jen o těchto 10 000 nebo více? Na čem to závisí?
multiplika n efekt a determinace produktu
Multiplikační efekt a determinace produktu

C, S, I

(C+I)‘

C + I = Y

S = I

ΔC = 200

(C + I)‘ = Y

S = I‘

C+I

V ekonomice budou vynaloženy dodatečné investice 100 jednotek

S

I‘

ΔI = 100

I

ΔI = 100→ ΔY = 200

45°

0

Y2

Y1

Q (Y)

Díky multiplikačnímu efektu dojde k nárůstu produktu nejen o 100 jednotek, ale v tomto případě o 200 jednotek

ΔY = 200

teorie multiplik toru podle keynese kr tk obdob
Teorie multiplikátoru podle Keynese – krátké období
  • Každý ekonomický subjekt má určitý mezní sklon ke spotřebě (MPC) a mezní sklon k úsporám (MPS). Předpokládejme, že pan Smith (i všichni ostatní)utratí 25% svého příjmu v baru (MPC=0,75), takže MPS=0,25.
  • Podívejme se jaké s tím budou spojené peněžní toky:
    • (1)Pan Smith obdrží dodatečný příjem(za odpracované přesčasy) 1000Kč

Z toho utratí75% (750Kč) v baru

    • (2)Pan Black (barman) získá příjem750 Kč

Z toho utratí75% ( cca 563Kč) ve vedlejším baru

    • (3)Pan White (barman z vedlejšího baru) získá příjem563 Kč

Opět utratí75% (cca 422Kč) v dalším baru

Dosavadní vytvořený příjem (a také spotřební výdaje subjektů): cca 2 735Kč

Řetězec se však panem Whitem nepřeruší a celkový vytvořený efekt (poptávkou vyvolaná produkce) za ekonomiku bude: 1000 *( 1 / 1 – 0,75 ) = 4 000 Kč

    • Spokojený bude také pan Brown (lékárník), kterýzíská500Kčza prodej léků proti kocovině všem uvedeným gentlemanům 

4 000 Kč

1 000 Kč

750 Kč

563 Kč

422 Kč

… Kč

250 Kč

187 Kč

141 Kč

… Kč

funkce spot eby a spor p i extr mn ch mpc a mps
Funkce spotřeby a úspor při extrémních MPC a MPS

C, S

S (MPS = 1)

C (MPC = 0)

C = CA

45°

0

Q (Y)

Y

funkce spot eby a spor p i extr mn ch mpc a mps1
Funkce spotřeby a úspor při extrémních MPC a MPS

C, S

C (MPC = 1)

C = CA

45°

0

Q (Y)

Y = ∞ 

S (MPS = 0)

sklon ke spot eb a spor m2
Sklon ke spotřebě a úsporám

Průměrný sklon ke spotřebě a úsporám

  • Průměrný sklon ke spotřebě (APC – Average Propensity to Consume) je podíl výdajů na spotřebu a domácího produktu, APC = C / GDP = např. 70 / 50 = 1,4
  • Průměrný sklon k úsporám (APS – Average Propensity to Save) je podíl úspor a domácího produktu, APS = S / GDP = např. – 20 / 50 = - 0,4
  • Platí APC + APS = 1
sklon ke spot eb a spor m3
Sklon ke spotřebě a úsporám

mld. Kč

Národní Spotřeba (C) Úspory (S) APC APS MPC MPS

produkt

(GDP)

0 30 -30 - - - 0

50 70 -20 1,4 -0,4 0,8 0,2

100 110 -10 1,1 -0,1 0,8 0,2

150 150 0 1 0 0,8 0,2

200 190 10 0,95 0,25 0,8 0,2