Pravěké umění

1. Pravěké umění • První projevy umělecké činnosti zkomány teprve od počátku 19. stol. • Pravěký homo sapiens zhotovuje první rytiny do skal a kamenů- obrysy zvířat. • Sochařský materiál: kámen, mamutovina i jiný mat., nejčastější námět je venuše (symbol plodnosti-záruka přežití) • Primitivní nástroje: sekery, pěstní klíny • Další náměty: sošky zvířat a malby na stěnách (koně, bizoni, sobi, medvědi, mamuti, kozorožci). • 10.tis.př.n.l.- člověk opouští jeskyně- stavění dřevěných chýší • Keramické potřeby: nádoby s dekorem (páskové, spirálovité, klikatkové, čtvercové, kružnicové) nalézáme od Atlantického oceánu až po Ukrajinu. • Doba bronzová: civilizace na Apeninském poloostrově (Veneto – okol. Benátky, Sardinie), Německo, Francie, Velká Británie.

2. Venuše Venuše z Willendorfu Venuše z Mentonu

3. Venuše s rohem hojnosti z Laussel Venuše z Lespugue, 14, 7 cm, mamutovina, stylizováno do geometrických forem kružnic, oválů a elips.

4. Řezba bizona v sobím parohu, z jeskyně Madeleine (Francie) Skákající kůň z j. Bruniquel, vyřezaný z kosti Mamut na mamutovině Sošky zvěře

5. Pravěká malba • Vznikala v souvislosti s lovem. • Malby měly magickou úlohu – měly pomoci ulovit zobrazené zvíře. • Nástěnné malby se zachovaly ve skalních převisech a jeskyních: Altamira, Les Trois Fréres, Lascaux, Rouffignac, La Grése, Pechmerle, atd. • Pro malbu byla použita přírodní barviva (bíla, okrová, hnědá, žlutá, černá, červená).

6. Jeskyně Altamira Jeskyni Altamira ve Španělsku objevila v roce 1879 malá Maria de Autuola, dcera majitele pozemku. Celý strop 18 m dlouhé a 9 m široké jeskyně je pokryt stádem zvěře.

9. Jeskyně Les Trois Fréres

10. Zde můžete vidět postavu lovce, který na sebe vzal zvířecí kůži, aby se dostal mezi zvěř. (tzv. čaroděj z Les Trois Fréres.)

11. Lascaux

13. Jeskynní malby v Lascaux představují vyvrcholení pravěké malby, datované asi 13 500 roků př.n.l.. Vidíme zde anatomickou přesnost i pokus o perspektivu.

15. Rouffignac „jeskyně sta mamutů“, přerůstá umění malby až ve filosofický pohled na život.

18. Pechmerle

19. Slunečný vozík z Trundholmu Pochází z doby bronzové, z Dánska. Sloužil k náboženským účelům. Vozík je tažen koněm a kotouč, znázorňující slunce, je pozlacen a ozdoben tepáním.

20. Období nuragů Nurag= kamená věžovitá stavba, jejich základním principem je kruh. V městském uspořádání připomínají labyrinty.

22. Dolmeny Objevují se v 3. a 2. tisíciletí, jsou to dva kameny přepažené nasucho třetím. Nalezeny byly např. v Německu na Rujaně.

25. Menhiry Objevují se ve 2. tisíciletí př.n.l., vyskytují se jako samostatné balvany, tyčící se kolmo ze země do výše několika metrů. Nejmohutnějším je menhir z Locmariaqueru v Bretani. Proslulá alej v Carnaku je tvořena několika tisíci menhiry. Nejznámější je však soubor ve Stonehenge.

27. Stonehenge (1800 př.n.l.) ve Velké Británii s kruhovitým půdorysem o průměru 100 m tvoří balvany vážící přes 50 tun. Svatyně byla postavena na počest slunce a je orientována tak, aby osa procházela bodem, kde slunce vychází v nejdelší den v roce.

28. Alej v Carnaku ve Francii je dlouhá asi 1 km.

29. Pravěké umění u nás • Z období paleolitu pochází nálezy figurek z jeskynních sídlišť (Předmostí u Přerova, Dolní Věstonice, okolí Keblic na Litoměřicku, Jeskyně Pekárna u Brna, Adamov, okolí Domažlic atd.) • Největším nalezištěm kostí je Předmostí u Přerova. • V neolitu se u nás objevuje dekorovaná keramika, nejčastěji geometrickými ornamenty (spirála, meandr), zoomorfní motivy a lineárně stylizované ryté postavy. • Sošky mají náboženský, či rituální význam. Z pozdní doby kamenné (2. tis.) pochází kamenné nástroje a jediný český megalit (hrobka z mohutných kamenných bloků) u Velvar. • Z tohoto období pochází i ojedinělé menhiry (Drahomyšl na Žatecku, u Rakovníka, na Chebsku, v Praze – Dolní Chabry), největší je v okolí Klobouk na Slánsku (4,20 m i s podzemní částí) • 18.stol.př.n.l. se začíná používat bronz. Řadu předmětů (ozdoby, zbraně, jehlice, náramky, sošky a jiné) nacházíme v hrobech. • Kolem r. 600, kdy u nás sídlí Keltové začíná nastupovat doba železná. Začíná se pohřbívat ve zvláštních pohřebištích ( Byčí skála u Adamova – pro zámožného velmože a jeho čtyřicet násilně pobytých žen). Začínají se rozmáhat tzv. oppida, keltská města se svatyněmi (Libenice u Kolína – objevena 1959, Žehrovice u Slaného) • Na přelomu letopočtu nás osidlují Markomani a Kvádové a po nich Slované (prolínání kultur).

30. Věstonická venuše, ze směsi hlíny, popela a slonoviného prášku. 10 cm vysoká soška, objevená Karlem Absolonem r.1926, je nejstarším dokladem keramiky v celé Evropě. K. Absolon

31. Hlava ženy z mamutoviny. (Dolní Věstonice) Abstraktní soška ženy. Rytina na koňském žebru znázorňuje pasoucí se koně. Pochází z jeskyně Pekárna u Brna. Rytina mamuta na kosti. (Předmostí)

32. Ženský idol z Hlubokých Mašůvek u Znojma

33. Bronzový vozík, sloužil kultovní potřebě. Pochází z doby bronzové z 8. stol. př.n.l. (Milavče) Býček z bronzu s trojúhelníkem z čistého železa na hlavě. (Býčí skála)

34. Nákres keltského oppida a jeho hradeb. Opuková hlava boha, či hrdiny ze Mšeckých Žehrovic u Slaného. Pojatá zcela dekorativně, zakončovala pravděpodobně sloup. Pochází z 2. stol. př.n.l.

35. Zdroje: • Bauer A., Dějiny výtvarného umění, 2002 • www.google.cz Autor prezentace vám děkuje za pozornost. (J. Hřívová)