1 / 14

Právo Evropské unie – základní prameny

Právo Evropské unie – základní prameny. Sytém práva Evropské unie je jiný, než systém práva ČR. Tvoří ho: Primární právo Sekundární právo Obecné zásady právní Soudní rozhodnutí (ESD a SPS) Smlouvy uzavřené ES a členskými státy s třetími subjekty Právní obyčej

tarala
Download Presentation

Právo Evropské unie – základní prameny

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Právo Evropské unie – základní prameny Sytém práva Evropské unie je jiný, než systém práva ČR. Tvoří ho: • Primární právo • Sekundární právo • Obecné zásady právní • Soudní rozhodnutí (ESD a SPS) • Smlouvy uzavřené ES a členskými státy s třetími subjekty • Právní obyčej • Smlouvy uzavřené členskými státy v oblasti spolupráce ES

  2. Primární právo • Rysy mezinárodního práva veřejného v kombinaci s právem evropským • Tvořeno smlouvami (Smlouva o EHS, ESUO, EURATOM, jejich změny a doplňky, smlouvy o přistoupení) • Jde o „ústavní právo“ ES • Nejvyšší stupeň právní síly

  3. Obyčej • patří mezi primární prameny práva, • určitá praxe spočívající v přesvědčení právních subjektů o tom, že něco odpovídá právu, • určitý institut je dlouhodobě používán, • nejde o příliš významný pramen.

  4. Sekundární právo ES • musí být v souladu s primárním právem (nesmí mu odporovat), • normativní akt nižší právní síly • slouží k podrobnější úpravě vztahů upravených právními normami vyšší právní síly • směrnice, nařízení, rozhodnutí, doporučení, stanovisko

  5. Směrnice • směrnice má určitý obsah úpravy, který je ve lhůtě stanovené ve směrnici prováděn členskými státy, pro které je směrnice závazná • členské státy provedou směrnici formou vnitrostátního práva (v ČR zákonem) • směrnice zavazuje pouze členské státy, není závazná pro občany • je závazná pouze co do výsledku, kterého má být dosaženo, způsob nechává na členském státu • je v ní stanovena lhůta, do kdy má být výsledku dosaženo • typická je úprava směrnicí např. oblasti zadávání veřejných zakázek • pokud členský stát směrnici neprovede, mohou mu být uloženy sankce

  6. Nařízení • lze ho přirovnat k zákonu • je závazné ve všech svých částech a platí bezprostředně ve všech členských státech (všechny orgány včetně soudů jsou povinny ho aplikovat) • členský stát nemůže zabránit platnosti nařízení • vytlačuje veškeré vnitrostátní právo, které je s ním v rozporu • jde o obecně závazný právní předpis • má bezprostřední právní následky

  7. Rozhodnutí • týká se jednotlivého případu a je závazné pro toho, komu je určeno, • adresáty mohou být jak fyzické, právnické osoby i členské státy • má bezprostřední účinky, k jeho použití není třeba žádný další právní akt

  8. Doporučení a stanovisko • nejsou závazná, • nejsou s nimi spojeny negativní právní následky, • je s nmi spojena ochrana důvěry (spoléhá-li dotčená osoba na stanovisko, nesmí to pro ni mít negativní právní následky), • adresáty jsou především členské státy, • jsou předpokladem určitého jednání nebo dalšího postupu – mají význam pro výklad právních aktů, • vnitrostátní soudy jsou povinny k nim přihlížet,

  9. Soudcovské právo • výsledek interpretace aplikovaných norem ESD a SPS • může vyplňovat mezery v právu, • rozhodnutí je závazné pouze pro strany sporu, ale je používáno jako rozhodnutí ústavního soudu – závaznost rozhodnutí soudu pro budoucí případy stejného nebo obdobného charakteru, • používáno jak v oblasti veřejné podpory, tak v oblasti veřejných zakázek

  10. Tvorba sekundárního práva Fáze: • Právo legislativní iniciativy (Komise) • Projednávání (Rada. Parlament) • Přijetí (Rada)

  11. Tvorba sekundárního práva • Komise má monopol na legislativní iniciativu. • Spolurozhodovací proces – Komise podá legislativní návrh Radě, Parlament se k němu vyjádří (zaujme stanovisko), Rada rozhoduje. • Tento postup se uplatňuje v 80% případů. • Lze použít tzv. kooperační postup (Rada postupuje v úzké součinnosti s Parlamentem) • Komise podá návrh Radě  Rada po obdržení stanoviska Parlamentu přijímá společný postoj (způsob rozhodnutí). • Stanovisko Parlamentu je obligatorní.

  12. Prameny práva pro oblast veřejné podpory • Smlouva o Evropském společenství (čl. 87 a násl.) • Nařízení (zejména blokové výjimky) • Doporučení a stanoviska • Rozhodnutí ESD • Zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory

  13. Prameny práva pro oblast veřejných zakázek • Zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb • povinnost transponovat nové zadávací směrnice do národního právního řádu, a to do 31. 1. 2006.

More Related