Československý červený kříž

1. Československý červený kříž Čadilová Kateřina

2. ČSČK • Humanitární občanské sdružení. • Působí po celém světě v oblasti humanitární, sociální a zdravotní. • Je pomocnou organizací vojenské zdravotní služby. • V současné době má 91 040 členů.

3. Poslání ČSČK Posláním ČSČK je zejména předcházet a umírňovat utrpení, chránit zdraví, život a úctu k lidské bytosti, podporovat vzájemné porozumění, přátelství a mír mezi národy bez rozdílů národnostních, rasových, náboženských, třídních a politických a usilovat o naplňování základních principů hnutí ČK.

4. Vznik ČSČK • Kořeny již před 130 lety – „Vlastenecký pomocný spolek pro Království české“, z roku 1868. • Oficiální datum založení – 6.února 1919. • Předsedkyně Dr. Alice Masaryková – od roku 1919 do roku 1938.

5. Roku 1919 schválení stanov Ministerstvem vnitra. • Přistoupení ČSR k Ženevské a Haagské konvenci. • 1.12.1919 – uznání Mezinárodním výborem. • 1920 – člen Ligy společností ČK a Červeného půlměsíce.

6. Meziválečné období • Nahrazování nedostatků Státní zdr.správy. • Zprostředkování styku rodin se zajatci. • Pomoc uprchlíkům. • Asanační a profylaktické akce proti epidemiím. • Budování zdr. ústavů – poradny, útulky, jesle. • Rozvoj zdr. osvěty, pomoc při živelných pohromách a hospodářské krizi.

7. Okupace • 5.srpna 1940 – ČSČK rozpuštěn, zabaven majetek. • Řada členů zatčena, vězněna a popravena. • Ostatní se zapojili do odboje. • Záchrana vězňů z transportů a pochodů smrti. • Pomoc v oblastech bombardování. • Likvidace epidemie skvrnitého tyfu v Terezíně. • Pomoc při Květnovém povstání v Praze.

8. Činnost po 2. světové válce • Pokračování v tradicích z první republiky. • Obnovení přípravy ošetřovatelek, samaritánů a dopravní zdravotní služby. • Pátrací služba ČSČK. • Akce na školách – „Dětem více kalorií“, „Mládež sobě a republice.“

9. Únorový politický převrat 1948 – ztráta samostatnosti a nezávislosti. • Odklon od principů ČK v rámci přežití. • Začlenění do Národní fronty, dorost násilně do Pionýrské organizace a ČSM. • Stát převzal péči o zdraví lidu, ČSČK úspěšně doplňoval:

10. dobrovolné dárcovství krve • vytvoření stanic první pomoci • školení mladých zdravotníků a dobrovolných sester • pomoc při celostátním očkování proti obrně • pořádání táborů pro slabé děti • organizace Vodní záchranné služby

11. Sametová revoluce a vznik ČČK • 1989 – návrat k samostatnosti a nezávislosti. • Návrat části majetku. • 1991 – zvláštní složka Mládež ČSČK. • Rozdělení státu – zánik ČSČK a vznik ČČK.

12. ČČK: • dárcovství krve, výuka první pomoci - ozdravné pobyty pro postižené děti • klimaktické pobyty z ekologicky ohrožených oblastí ČR • střediska soc.služby, geriatrická centra, soc.domy

13. Pátrací služba ČK • humanitární služby do zahraničí • kolektivní členové – Vodní záchranná služba ČČK, Horská služba ČR, Sdružení záchranných brigád kynologů

14. Sestry v sociální službě

15. Vedle Mezinárodního ČK ustavena Liga Červených křížů, jako světová unie se sociálně-zdravotním cílem. • Založení roku 1919 v Cannes. • Nejdůležitější otázka – ošetřovatelství. • Založen ošetřovatelský odbor.

16. 1922 –připojen poradní sbor zástupkyň ošetřovatelského stavu. • Úkol Ligy ČK: • povznesení úrovně ošetřovatelství • podpora odborného školení ošetřovatelek

17. 1920 – pokyny k pořádání kurzů pro sestry: • nesmí být kopiemi ošetřovatelek bývalého Rakouska • odborné vzdělání a všeobecné vzdělání • mravní charakter, inteligence • tělesná a duševní síla • kurz – 3 měsíce, teorie i praxe

18. Učební program • Nauka o obsluhování nemocných. • Nauka o asepsi, antisepsi a dezinfekci. • Nauka o zlomeninách a výmknutích. • Nauka o povšechné hygieně. • Nauka o první pomoci. • Nauka o nemocech vnitřních. • Bakteriologie.

19. Zakončení kurzu – vysvědčení. • Umožněn další doplňující výcvik. • Při organizaci pomáhala americká mise zdravotníků. • Dobrovolná soc.péče se začínala rozvíjet – České srdce, Armáda spásy, Katolická charita.

20. Dále existovaly Komise pro péči o mládež, Péče o dítě, ČSL Matek a kojenců. • Rozvoj sociálního ošetřovatelství. • 1918 – jednoletá ženská Vyšší sociální škola v Praze, později dvouletá, a přijímali i chlapce.

21. Absolventi pracovali – v péči o mládež, v poradnách, v úřadovnách ČSČK, jako tajemníci humanitních spolků, výchovných ústavů. • Po válce vyšší odborné a mravní nároky na ošetřovatelku.

22. V poradnách vedoucí pracovníci diplomované sestry – absolventy dalšího studia pro sociální péči. • Jejich práce: evidence nemocných, záznamy o návštěvách, o výdeji léků, o přijmu režijního poplatku, organizace práci stanice.

23. Sestra v poradně: uvědomovala matky o lékařských prohlídkách dětí, návštěvy v rodinách, rozhovory s učiteli, asistence lékaři při vyšetřování, prohlížení dětí, zjišťovala poměry v rodině, poznatky předávala lékaři. • Veškerou činností sester prolínala zdravotní výchova.