1 / 15

Nástin typických psychologických a sociálních rizik v náhradním rodinném prostředí

Nástin typických psychologických a sociálních rizik v náhradním rodinném prostředí. PhDr. Lenka Průšová VŠZSP Bratislava VOŠSP Praha. Výzkumný soubor. Děti umístěné v DÚ Dobřichovice v létech 2000-2012 (osvojení, pěstounská péče, osobní poručnická péče)

sidney
Download Presentation

Nástin typických psychologických a sociálních rizik v náhradním rodinném prostředí

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Nástin typických psychologických a sociálních rizik v náhradním rodinném prostředí PhDr. Lenka Průšová VŠZSP Bratislava VOŠSP Praha

  2. Výzkumný soubor • Děti umístěné v DÚ Dobřichovice v létech 2000-2012 (osvojení, pěstounská péče, osobní poručnická péče) • Rodiny, které tyto děti v minulosti přijaly do své péče (osvojitelé, pěstouni, poručníci, děti již v rodině integrované) • Z celkového počtu 1639 dětí bylo umístěno v NRP ve sledovaném období 214 dětí (13%)

  3. Techniky výzkumu • Dotazník • Studium listinných materiálů • Rozhovory s rodinami a dětmi • Validita byla zajišťována metodou triangulace • Předmětem výzkumu jsou souvislosti mezi jednotlivými situacemi v rodině a jejich význam pro vývoj konkrétní náhradní rodinné péče.

  4. Sociální klima, do kterého dítě v náhradní rodině vstupuje Partnerský vztah Příbuzní a přátelé rodiny Děti v rodině Interakce v rodině

  5. Psychologické limity • Schopnost náhradní rodiny vnímat dlouhodobost a náročnost výchovy přijatého dítěte („nikdo nám neřekl, že vychovat dítě je tak obtížné“) • Mění se osvojitelské chování na pěstounské • Rodiče se nechovali rodičovsky x cizí člověk se chová rodičovsky? • Deprivace - dítě bez emocí využívá naučené algoritmy chování („když jsem se omluvil, tak co ještě chce?“)

  6. Náhradní rodič - jeho rezilience vůči neočekávaným reakcím přijatého dítěte • Rozdílná saturace rodičovských či altruistických potřeb mezi partnery, případně krize ve vztahu • Širší rodina nesouhlasí s přijetím dítěte nebo není o přijetí dítěte informována (nepřichází v úvahu hlídání, návštěvy pod dozorem atd.) • Finančně dobře zajištěná rodina a dosažené vysoké vzdělání • Důraz na maximálně možném vzdělání a rozvoji přijímaného dítěte

  7. Profil dětí nepřijatých náhradní rodinou (osvojení) Nedokáže adekvátně reagovat na realitu (přání vydává za skutečnost) Při upozornění na nedostatky velmi tvrdě útočí a nerozlišuje sociální aspekty protistrany (věk, pohlaví..) Snaží se chovat účelově, ale nechápe význam řádu Neorientuje se v poskytované zpětné vazbě Obává se selhání – trpí úzkostí, strachem z nepoznaného Vnitřní napětí uvolňuje sexuální aktivitou, tabákem, THC, alkoholem atd. Ze sociálního hlediska je velmi významná fyzická podoba s rodinou, případně minimalizace etnické odlišnosti (sklon k nadváze, odlišné etnikum) Osvojené děti se velmi obtížně integrují ve vrstevnické skupině (častěji se vyskytuje šikana)

  8. Profil dětí nepřijatých náhradní rodinou (pěstounská péče) Mají zkušenost s častějším střídáním prostředí (v průměru vystřídaly 3 prostředí) Jsou introvertnější, uzavřenější. Své odlišné názory neventilují (často mají vlastní vnitřní svět – píší o zlé a hodné postavě) Pokud jsou nucené k poslušnosti jsou agresivní Hůře předjímají důsledky svého chování Mají pozitivnější vztah k náhradní rodině i když jsou umístěné v ústavní péči Snaží se kontaktovat dospělé. V interakci s dospělými jsou snaživé Projevy citové deprivace jsou mylně označované za poruchy chování Výrazně se projevuje nižší rozumová kapacita, která při umisťování do rodiny není zřejmá (tzv. „opoždění“) V pěstounské péči se více vyskytují fyzické tresty a vysoká intenzita přípravy na vyučování

  9. Společný problém • Děti jsou ze světa totálně odlišného, který je osvojitelům i pěstounům absolutně cizí, neznámý a snaží se tomuto světu vyhnout. • Parta nahradí dětem přijetí, které rodina nezvládá (toulky, útěky, krádeže).

  10. Profil rodin, které nepřijaly dítě (osvojení) Priorita materiálního zajištění dětí v rodině, důraz na vzdělání a všestranný rozvoj (tlak na dítě v podobě výkonu ve škole nebo tlak v podobě toho, co nikdy nedosáhne) Problematický vztah k dítěti má především náhradní matka a tím startuje deprivační procesy Vlastní nebo již integrované děti v rodině jsou úspěšné, bez výchovných obtíží Problémy s výchovou vyplývají z temperamentu a etnické odlišnosti dítěte Rodina ze svých představ o dítěti postupně ubírá (rezignuje), dítě zaznamenává vítězství (potvrzuje si vlastní rezilienci) Obtíže v komunikaci rodiny s dítětem se vždy projeví v souvislosti s plněním PŠD Osvojitelé neřeší formu a způsob předání dítěte do ústavní péče

  11. Profil rodin, které nepřijaly dítě (pěstounská péče) Pěstouni mají vyšší věk než osvojitelé. Vlastní děti jsou úspěšné v profesi i v životě Jsou finančně zabezpečení, ale závislí (živnostník, starobní důchodce…) Necítí se obohaceni soužitím s dětmi (vnímají jen vlastní vyčerpání z povinnosti pomáhat dítěti) Před přijetím dítěte byla v rodině diskutována „rasa, zdraví, věk, inteligence“ Tlak na úspěch „minimálně vyučení“ Okolí je k dětem v pěstounské péči tolerantnější, zejména učitelé a vychovatelé, ale i sousedé Pěstouni zdůrazňují svoji toleranci k prostředí a rodině dítěte takovou formou, kterou dítě čte jako odstup nebo opovržení Pěstouni hledají způsob, jak se zátěže v podobě nepřijatého dítěte zbavit (např. nařčením z pohlavního zneužití, umístěním do psychiatrické léčebny atd.) Problémem je genetická výbava dítěte a nedostatek informací o dítěti („lhaní úředníků“)

  12. Společný problém Velká důvěra ve vliv výchovy na chování dítěte, bagatelizace vlivu genetického potenciálu (rozdílný přístup Matějček x Koukolík) Výchova neakceptuje individuální potřeby a limity dítěte • technologická – technologie výkonu • emocionální – nasytit a nechat žít Nepřijetí historie dítěte, vymezení se vůči jeho genetické, sociální a historické anamnéze

  13. Náměty pro přípravy Témata, která žadatelé postrádají: Součástí přípravy by měla být i část týkající se zvládnutí vlastní bezdětnosti (tím by se snížil tlak na rychlost přijetí dítěte) a zároveň příprava na případné ukončení NRP Hyperaktivita, poruchy pozornosti Impulzivita Nižší schopnost poučit se ze zkušenosti Nižší rozumová kapacita Selhávání v zátěžových situacích Deprivace , specifika citového přijetí dítěte náhradní matkou

  14. Odborná pomoc • Dlouhodobá pomoc psychologa a speciálního pedagoga • Pomoc pedagoga v MŠ a ZŠ - zvládání nástupu do kolektivního zařízení • Dle potřeby odborná pomoc v partnerském životě

  15. Děkuji za pozornost Lenka Průšová

More Related