Zámek Hořovice

1. BAROKO Zámek Hořovice

2. HLAVNÍ ZNAKY • Baroko znamená popření renesance, protože v sobě obsahuje komponentu vycházející ze středověkého křesťanského myšlení. • Tato komponenta se výrazně projevila především po Tridentském koncilu. • Vznik baroka je překonáním tohoto stavu, protože byl (právě Tridentským koncilem) formulován jasný a srozumitelný myšlenkový program, jímž je v podstatě obroda křesťanství.

3. PŮVOD NÁZVU • Slovobaroko pochází z portugalštiny. • Ve středověké logice se tak označovalo vše nabubřelé, nesprávné a směšné. • V sedmnáctém století je zaznamenáno užití termínu „barokní“ ve významu „tordovaný“ (kroucený). • v devatenáctém století bylo pro baroko často používáno také hanlivého označení: „sloh copový“, případně „sloh parukový“.

4. VÝSKYT • V průběhu 17. a 18. století se baroko rozšířilo do celé Evropy. • Proniklo do všech uměleckých a životních projevů (architektura, výtvarné umění, literatura, divadlo, hudba). Byl to poslední univerzální a jednotný umělecký styl celé Evropy. • Většina tvůrčích podnětů vyšla z Itálie, následovalo Německo, Rakousko, Francie a Nizozemí.

5. Barokní stavbu, sochu, kašnu atp je nutné vnímat v pohybu - obcházet. Barokní kašna v Olomouci

6. HLAVNÍ PŘESTAVITELÉ BAROKNÍHO UMĚNÍ Giacomo della Porta 1532 - 1602 Carlo Maderno 1556 - 1629 Santa Susanna, Sv. Petra a Sant'Andrea della Valle Castel Gandolfo paláci Barberini Navrhuje převážně fasády • Oratorio del SS. Crocifisso • Il Gesù • Fontány u Palazzo Borghese • Palazzo della Sapienza • Palazzo Capizucchi • Kupole baziliky sv. Petra • Fontány na Piazza di S. Maria in Campitelli • Fontány u SS. Venanzio e Ansovino • Fontana della Terrina • Palazzo Fani • San Paolo alle Tre Fontane • San Nicola in Carcere • Kaple Aldobrandini v Santa Maria sopra Minerva

7. BAROKNÍ STAVBY Raně barokní basilistická stavba v Mostě. Chrám nalezení sv. Kříže v Litomyšli

8. POZDNÍ BAROKO A VYZNÍVÁNÍ SLOHU • Podle některých výkladů baroko končí již na přelomu 17. a 18. století. • V Českých zemích po roce 1721 a 1729 • nejvýznamnější český barokní světec byl Jan Nepomucký. • Burcující baroko se tak mění v „usměvavé“ rokoko, které už se spíše než nebeskými věcmi zabývá vlastními prožitky. • Nejvýznamněji k této proměně došlo ve Francii, kde jsou také projevy poživačného rokoka nevýraznější. • Tato nesmírně silná a ještě stále velmi barokní kultura svou sílu definitivně ztrácí až hluboko po polovině osmnáctého století, kdy pozdní baroko postupně nahrazuje strohý vídeňský klasicismus.

9. ARCHITEKTURA • projev monumentality: snaha ohromit člověka, důraz na citovost až exaltovanost, vnitřní napětí, patos, nadsázka • kostely měly působit jako obraz nebe přenesený na zem • paláce a zámky reprezentovaly bohatství a moc • půdorysem staveb byla elipsa nebo průniky elips (nekonečno)

10. BAROKNÍKÁZÁNÍ • Barokní kázání se vyznačuje květnatou mluvou. Nejčastějšími stylovými prostředky jsou opakování (repetitio) a hromadění epitet, symbolů a emblémů, alegorií a metafor. • Na konci 16. století se z kázání stává určitý hromadný sdělovací prostředek, který pomocí vynalezeného knihtisku ovlivňovat veřejné mínění. • Mění se také záměr kazatelův, k teologickému poselství se v kázání druží také poselství politické. • Církve tohoto potenciálu kázání využívaly; katolická církev zavedla pro kněze závazek kázat jako povinnost na Tridentském koncilu. Spektrum témat bylo velmi široké.

11. Zápis • Baroko znamená popření renesance • Slovobaroko pochází z portugalštiny-označovalo vše nabubřelé, nesprávné a směšné. • V průběhu 17. a 18. století se baroko rozšířilo do celé Evropy. • Prunik do: architektury, výtvarného umění, literatury, divadla a hudby • Stavitele,návrháři,architekti:Giamoco Della Porta,Carlo Maderno • Baroko končí v Českých zemích po roce 1721 a 1729 • projev monumentality: snaha ohromit člověka, důraz na citovost až exaltovanost, vnitřní napětí, patos, nadsázka • kostely měly působit jako obraz nebe přenesený na zem • paláce a zámky reprezentovaly bohatství a moc • půdorysem staveb byla elipsa nebo průniky elips (nekonečno)