Pedosféra

1. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Pedosféra Z_064_Krajinná sféra a její základní části_Pedosféra Autor: Mgr. Zdeňka Krmášková Škola: Základní škola a Mateřská škola Kašava, okres Zlín, příspěvková organizace

2. Anotace: • Digitální učební materiál je určen pro opakování, upevňování a rozšiřování vědomostí o půdním obalu Země • Materiál rozvíjí nově získané vědomosti žáků • Je určen pro předmět zeměpis a ročník 6. • Tento materiál vznikl jako doplňující materiál k učebnici: BRYCHTOVÁ, Šárka, Josef BRINKE a Josef HERINK. Planeta Země: Zeměpis pro 6. a 7. ročník základní školy. Praha 1: Fortuna, 2001. ISBN 80-7168-475-9

3. Pedosféra Svrchní část zemské kůry byla dlouhodobým zvětráváním přeměněna v pedosféru, tedy v půdní obal. Tuto přeměnu způsobily organismy, voda, podnebí a čas. Vznikl půdní obal naší Země. Vytvořila se tak půda, velké přírodní bohatství Země.

4. Mateční hornina Matkou půdy je vždy hornina, která tvoří podklad určitého území. Budoucí půda z horniny získává důležité látky, které určují, jak se na ní bude rostlinám dařit. Pro její důležitost ji nazýváme mateční hornina.

5. Složení půdy Neživou část půdy tvoří: Pevné části ( hlína, tj. směs jílu, prachu a jemného písku, kamínky) Kapalné části (půdní voda) Plynné části (půdní vzduch) Organické části (odumřelé části rostlin, zbytky těl živočichů)

6. Živou část půdy tvoří: Kořeny živých rostlin Pro vznik půd jsou velmi důležité rostliny. Svými kořeny prorůstají mezi úlomky skal. Když uhynou, jejich těla se rozkládají a obohacují horninovou drť živinami. Mikroorganismy Na vzniku půdy mají velký podíl i mikroorganismy – půdní bakterie a houby. Drobní živočichové Důležití jsou i živočichové - např. žížala, která půdu kypří a promíchává, dále mravenci, brouci, krtci.

7. Půdní horizonty V půdě můžeme rozlišit různě zbarvená patra, která nazýváme půdní horizonty. Organická hmota Humusový horizont Spodní anorganický horizont Podložní hornina

8. V dobře vyvinuté půdě nacházíme několik půdních horizontů. Mezi nimi seshora dolů protéká voda přenášející živiny. Pokud v místě, kde půda vzniká, hodně prší, půda vyplavuje živiny z horních horizontů a přenáší je do horizontů nižších. Živiny jsou nejvíce shromážděny v černém, většinou vlhkém horizontu, kterému říkáme humusový. Humus Odumřelé části rostlin a živočichů se rozpadají a působením mikroorganismů se mění na tmavou hmotu. Tato tmavá hmota se smíchává s hlínou a ostatním materiálem. Humus je nejúrodnější složkou půdy.

9. Druhy půd Pokud má půda dostatek humusu, je vhodná k pěstování zemědělských plodin. Úrodnost půdy závisí nejen na množství živin v ní obsažených, ale i na podnebí. Pro vznik půd je důležité množství dešťových srážek a příznivá teplota, která umožňuje růst rostlin. Půdu můžeme hodnotit podle částeček, které ji tvoří. Podle jejich velikosti určujeme půdní druhy. Z malých částeček jsou tvořeny půdy jílovité. Větší částečky nacházíme u půd písčitých. Pro zemědělství jsou nejvhodnější půdy, které mají částečky prostřední velikosti. Ty se nazývají půdy hlinité.

10. Činitelé ovlivňující půdu Podnebí Působí především změnami teploty a dešťovými či sněhovými srážkami. Podzemní voda Vyplňuje póry hornin, půdní voda póry půdy. V zamokřených místech vznikají půdy se zvláštními vlastnostmi. Povrch krajiny Na svazích bývá vrstva půdy mělká. Není- li zpevněna kořeny stromů, snadno ji odplavuje déšť a odnáší sníh. Uhyne – li nějaký živočich nebo rostlina, mikroorganismy obsažené v půdě rozloží jeho tělo a půda se obohacuje. A naopak stromy, keře, květiny, tráva jsou zcela závislé na půdě, neboť z ní čerpají živiny. Vliv člověka Člověk půdu znehodnocuje nadměrným hnojením. Orba po svahu způsobuje splach půdy do údolí. Půdu poškozují i špatné osevní postupy.

11. Hlavní půdy studeného teplotního pásu V severních polárních krajích se rozkládá Severní ledový oceán, který je z velké části pokrytý ledem. Na jeho pobřeží v Evropě, Asii a Severní Americe se nachází tundra. V tundře je převážnou část roku velká zima. Nacházíme tady trvale zmrzlou půdu. Půdy zde obsahují mnoho kamenů. Jsou to arktické půdy a půdy tunder. V jižních polárních krajích je rozšířen kontinentální ledovec.

12. Hlavní půdy mírného teplotního pásu Pod tajgou vznikají půdy méně úrodné, kterým říkáme podzolové. Pod opadavými listnatými a smíšenými lesy pak hnědé půdy, které jsou úrodné a při dobrém hospodaření umožňují pěstování většiny zemědělských plodin. Na světě jsou místa, kterým říkáme obilnice světa. Takové oblasti leží v mírném pásu, ale v místech s menším množstvím srážek. Voda tady nevyplavuje z půdy živiny. Vzniká velice úrodná půda, která se nazývá černozem.

13. Hlavní půdy teplého teplotního pásu Tam, kde je příliš velké sucho, mají rostliny nedostatek vody. Jejímu nedostatku se některé rostliny dokázaly přizpůsobit, ale roste jich tady poměrně málo. Na povrchu země je většinou písek nebo různě velké kameny. Bez rostlina při nedostatku vody se tady půdy vytvářejí jen velice těžko. Takové neúrodné krajiny se nazývají pouště. Chudé půdy, které tady vznikají, se nazývají pouštní a polopouštní půdy.

14. V okolí rovníku každý den prší. Četné deště a celoroční příznivé podmínky pro růst rostlin a život mikroorganismů umožňují vytvoření velice hluboké vrstvy půdy. Živiny, které se zde vytvářejí, hned odebírají mohutné stromy tropických deštných lesů. Také četné srážky z půdy vyplavují živiny. Proto zdejší půdy nejsou příliš úrodné. Najdeme tady červenozemě a žlutozemě.

15. Nebezpečí, která půdu ohrožují Půdní eroze Je rozrušování a odnos půdy z polí. Způsobuje ji voda a vítr. Každý rok spláchne voda do potoků a řek velké množství půdy. Půdní eroze se projevuje nejvíce na svazích, neboť půda se z nich snadno spláchne. K erozi přispívá i člověk špatným obhospodařováním půdy, především kácením lesů ve svahu nebo orbou po svahu.

16. Další nebezpečí pro půdu Nepřiměřené hnojení umělými hnojivy Ukládání nebezpečných odpadů Člověk často zabírá nejkvalitnější zemědělskou půdu při: výstavbě domů stavbě silnic a dálnic při zakládání povrchových dolů při výstavbě fotovoltaických elektráren

17. Zdroje: Soubor:Edinburgh Salisbury Crags 2004-05-18.jpg. Wikipedie [online]. 2005, 1.8.2005 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Edinburgh_Salisbury_Crags_2004-05-18.jpg Soubor:Soil profile.jpg. Wikipedie [online]. 2004, 24.11.2004 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Soil_profile.jpg Soubor:Kalabrien Ricadi Sandwellen 2129.jpg. MANFRED MORGNER. Wikipedie [online]. 2004, 28.5.2005 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Kalabrien_Ricadi_Sandwellen_2129.jpg Soubor:Clay-ss-2005.jpg. Wikipedie [online]. 2005, 17.9.2005 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Clay-ss-2005.jpg Soubor:Gravel on a beach in Thirasia, Santorini, Greece.jpg. STAN ZUREK. Wikipedie [online]. 2006, 2.7.2006 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Gravel_on_a_beach_in_Thirasia,_Santorini,_Greece.jpg Soubor:Regenwurm1.jpg. MICHAEL LINNENBACH. Wikipedie [online]. 2005, 22.8.2008 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Regenwurm1.jpg Soubor:Talpa europaea MHNT.jpg. DIDIER DESCOUENS. Wikipedie [online]. 2012, 15.12.2012 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Talpa_europaea_MHNT.jpg Soubor:Eroze.jpg. Wikipedie [online]. 2008, 16.6.2008 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Eroze.jpg Soubor:Eroze u Prerova nad Labem.jpg. Wikipedie [online]. 2006, 16.6.2008 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Eroze_u_Prerova_nad_Labem.jpg Soubor:Rio Madre de Dios, Peru.JPG. ROOSEVELT GARCIA. Wikipedie [online]. 2004, 24.5.2009 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Rio_Madre_de_Dios,_Peru.JPG Oubor:Desert - Inner Mongolia edit.jpg. Wikipedie [online]. 2005, 21.12.2005 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Desert_-_Inner_Mongolia_edit.jpg Soubor:Tundra coastal vegetation Alaska.jpg. Wikipedie [online]. 2005, 1.3.2005 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Tundra_coastal_vegetation_Alaska.jpg

18. Zdroje: Soubor:AntarcticaDomeCSnow.jpg. STEPHEN HUDSON. Wikipedie [online]. 2004, 13.1.2007 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:AntarcticaDomeCSnow.jpg Soubor:Bush in fog.jpg. Wikipedie [online]. 2005, 6.7.2005 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Bush_in_fog.jpg