• v ody pevnin = voda: povrchová ve sněhu a ledu podpovrchová ◦ povrchová voda

1. • vody pevnin = voda: povrchová ve sněhu a ledu podpovrchová ◦ povrchová voda - vodní toky (odtékající voda) - přirozené a umělé nádrže (zadržená, stojatá voda) zdroj: srážky tající sníh a led podzemní vody (prameny) obsahují plyny a rozpuštěné pevné látky (02, N2, uhličitany, sí-rany, chloridy) vodní toky srážky (vypaří se - vsáknou se - odtečou = ⅓ - ⅓ - ⅓) povrchový odtok vody: ron = nesoustředěný (plošný) odtok → soustředěný (rýhy, struky, koryta řek) pramen → potok, bystřina, řeka →říční síť = hlavní tok + přítoky (L, P)

2. závisí na: sklonu georeliéfu síti zlomů - podle tvaru typy říční sítě - ústí (obr. 10.A) povodí - území, ze kterého vodní toky odvádějí povrchovou i podpovrchovou vodu rozvodí - hranice mezi povodími (pohoří) (rozvodnice - myšlená čára vyznačující hranice mezi povodími; - hlavní = hranice mezi úmořími ČR - moře Baltské, Severní, Černé) úmoří - území tvořené povodími vodních toků, které odvádějí vodu do téhož moře, oceánu vodní stav - výška vodní hladiny v řece nad zvoleným pevným bodem specifický odtok - množství vody, které v průměru odteče z povodí za sekundu

3. průtok - množství vody, které proteče průtočným profilem za sekundu (v l; m3) závisí na: podnebí (teplota vzduchu, výpar) geologickém podloží georeliéfu (členitost, sklon svahů, nadmořská výš- ka) zdroj vody (déšť, sníh, ledovec) druh a typ půdy ráz vegetace Amazonka (-Ucayali, -Apurímac) 110 000 m3 /s Zair (Kongo) 46 000 Madeira 40 000 Chang Jiang [čchang-ťiang] 34 000 Orinoco 29 000

4. typy řek podle režimu odtoku: rovníkový - vyrovnaný po celý rok (Amazonka, Orinoko, Kon- go) monzunový - vysoký průtok v létě (monzuny; Ganga, Mekong) západoevropský (oceánský dešťový) - při pobřeží vyrovnaný, ve vnitrozemí větší rozdíly (Temže) středoevropský - déšť, sníh - maximum na jaře (tání sněhu; Vltava, Labe) východoevropský (dešťovo-sněhový) - max. na jaře (Volha) alpský (ledovcový) - maximum v létě (Rhôna) jihoevropský (subtropický suchý)- v létě minimum (vysychají; Chéliff)

5. délka toku (pramen - ústí, soutok) Amazonka 7 025 km Nil (-Kagera) 6 671 Chang Jiang 6 300 Mississippi (-Missouri) 6 212 Huang He 5 464 rozloha povodí mil. km2 Amazonka 7,2 Paraná (-Grande) 4,25 Zair 3,8 Mississippi 3,3 Ob (-Irtyš) 3,0

6. význam vodních toků: - oběh vody - pro průmysl, zemědělství - výroba energie - doprava - vznik měst, v ústí přístavy

7. jezera přirozené sníženiny zemského povrchu (přirozené nádrže) vy- plněné vodou podle vzniku: I. působení endogenních sil vulkanická (sopečná) Crarer Lake (Oregon, USA) Lago di Bracciano (Itálie) Francouzské středohoří tektonická Kaspické moře (oddělené od moře vy- zdvižením pruhu pevniny) Bajkal, Tanganika (pokles - příkopové pro- padliny)

8. II. působení exogenních sil ledovcová (glaciální) - nížiny (jezerní plošiny) Saimaa, Vättern, Vänern - v horách: karová Roháčská plesa v Zá- padních Tatrách, Slovensko) hrazená - morénou Lago di Garda (Itálie) - sesuvem Ženevské (Švýcarsko), Mladotické (ČR, Střela) - lávovým proudem Arménská vysočina krasová Dinárský kras pobřežní (limanová) z mořských zálivů – písečné náplavy (kosy) Maracaibo říční - zbytek meandru III. smíšená - vznik endogenními silami – přemodelovány exogenními tektonicko ledovcová - Ladožské, Oněžské (Rusko)

9. rozloha (km2): hloubka (m): Kaspické moře 371 000 Bajkal 1 637 (1648) Hořejší 82 400 Tanganika 1 470 Ukerewe (Viktoriino) 68 800 Kaspické 1 025 oběh vody: průtočná Bajkal, Velká jezera - řeky vtékají i vytékají bezodtoková Kaspické moře, Aralské, Čadské slanost (množství rozpuštěných minerálních látek): sladká (0,3 % solí) 3 oblasti: Severní Amerika (Velká jezera, kanadská jezera = 25 % sladké vody) Východoafrická příkopová propadlina (22 %) Bajkal (18 %)

10. slaná (středně slaná = do 24,7 ‰ solí) - subtropy, tropy (převládá výpar nad srážkami), mění rozlohu Kaspické moře = ¾ objemu slané pevninské vody - ústí Volhy (1,4 ‰) - zátoka Kara Bogaz Gol (285 ‰) Mrtvé moře (245 ‰, v hloubce 280-310 ‰) barva: modrá = čistá rozpuštěné látky - zelená = vápencová - žlutozelená - žlutohnědá (jezírka šumav- ských rašelinišť)

11. význam jezer: - vliv na podnebí - pitná a užitková voda (0,5 % sladké vody) - lodní doprava - rekreace zánik jezer: - vodní eroze poruší hráz - voda odteče - usazeniny + zarůstá - mokřady

12. mokřady v horách i nížinách, kde srážky převyšují výpar přirozené nádrže - regulace odtoku vody - rašelina: zemědělství - lázeňství - palivo - chemická surovina bažiny - trvale zamokřená území porostlá vlhkomilnými rostlina- mi - znesnadněn odtok vody (roviny s malým sklonem, polární oblasti = permafrost) rašeliniště - v jezerních pánvích - zarůstají rašeliníkem a mechy (metry mocné vrstvy rašeliny) + byliny (suchopýr, rosnatka) + po- lokeře, keře (borůvka, bříza, vrba, borovice blatka) slatiniště - okolo vývěrů podzemních vod - ve slepých říčních ramenech - zarůstají vlhkomilným rostlinstvem (ostřice, rákos) - při velkém dešti se voda hromadí → močály, jezírka

13. umělé vodní nádrže - vybudoval člověk - rybníky, přehradní nádrže rybníky - podle napájení vodou: průtočné - nejčastější, protékají jimi přirozené i umělé vodní toky (strouhy, stoky, kaná-ly) - chov ryb, zadržování vody při povodních pramenité - v místě vývěrů pramenů, studené a chudé na živiny nebeské - voda z atmosférických srážek = mělké, kolísá hladina, promrzají význam: - chov ryb - rekreace - ekologický (prostředí organismů) - pitná a užitková voda

14. přehradní nádrže - na řekách zadržením vody pro různé účely (většinou vodohos- podářské) - zadržují 5x více vody než je v korytech světových řek - ochranné (retenční) = zadržování vody při povodních - zásobní = regulace - vyrovnávací - pod velkými hydroelektrárnami - regulace - víceúčelové elektrická energie pitná voda zavlažování doprava rekreace

15. plocha (km2) Akosombo (Volta, Ghana; 8 480) Samarská (Volha, Rusko; 6 450) Bratská (Angara, Rusko; 5 470) objem (množství zadržované vody; km3) Owen Falls [ouin fólz] (Nil, Uganda; 205) Kachovská (Dněpr, Ukrajina; 182) Bratská, Násirova (Asuánská;Nil, Egypt; 169) největší hydroelektrárny světa (instalovaný výkon; MW) Tři soutěsky; Chang Jiang; Čína 22 500 (18 460) Itaipú, Paraná; Brazílie; Paraguay 14 000 Raúl Leoni, Guru; Caroni; Venezuela 10 300

16. •voda ve sněhu a ledu = 68,5 % sladké vody (roztátí = hladina světového oceánu by stoupla o 60 m) sníh druh atmosférických srážek → kondenzací vodních par při teplo- tách 0 °C a nižších ◦ ledové krystalky ◦ sněhové vločky ◦ sněhová pokrývka - oteplení = tání x ochlazení sněhová (sněžná) čára led vzniká: zamrzáním vody kondenzací vodních par v ledové krystalky (sublimace = plynné → pevné) postupná přeměna sněhu (→ firn → led → ledovec) ledovce přes 16 mil. km2(11 % souše) - Antarktický (86 % všech ledovců) nejdelší údolní (horský) ledovec = Fedčenkův (77 km; Pamír) v Evropě Aletschský [alečský] (26 km; Bernské Alpy)

17. •podpovrchová voda pod zemským povrchem vsakováním (infiltrace) přes propustné horniny (kolektory) x nepropustné (izolátory) podmínkou výskytu je existence: průlin (pórů) v půdách, zvětralinách, usazeninách puklin, trhlin, prasklin v pevných horninách - podzemní led (1,69 %) půdní voda (vlhkost, vláha) - v pórech, dělí se o ně se vzduchem nevytváří souvislou hladinu důležitá pro rostliny

18. podzemní voda (spodní) - vyplňuje horniny, 30 % sladké vody Země, vytváří souvislou hladinu (hladina podzemní vody) = studně, prameny ◦artéská voda (napjatá) Austrálie, Sahara ◦ mineralizovaná voda = v 1 l vody více než 1 g minerálních solí, nebo plynů (CO2, sirovodík), radioaktivní → studené = teplota nepřevyšuje průměrnou teplotu ovzduší → teplé - termální (teplice; 37-50 °C) - vřídla (termy; nad 50 °C) - gejzíry v oblastech sopečné činnosti (současné i nedávno minulé) = Island, Nový Zéland, Kamčatka ◦krasová podzemní voda = ve vápencích a dolomitech význam minerálních, termálních vod: léčebné účely stolní vody zdroj surovin, energie (geotermální elektrárny)