Download
slide1 n.
Skip this Video
Loading SlideShow in 5 Seconds..
Strunatci PowerPoint Presentation

Strunatci

523 Views Download Presentation
Download Presentation

Strunatci

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript

  1. Strunatci Paryby , ryby , obojživelníci

  2. kmen : Strunatci - -beta řada – druhoústí -nejdokonalejší živ. kmen ( cca 49 000 druhů) - žijí ve všech biotopech – souš, slaná i sladká voda Charakteristika : 1) mají strunu hřbetní = pevná a pružná výztuha těla, u vyšších v dospělosti zatlačována páteří 2) trubicovitou nervovou soustavu – na hřbetní straně, v přední části mozek, rozvoj smyslů 3) žaberní štěrbiny – u nižších (vodních) jako DS po celý život, u vyšších jen u embryí 4) uzavřenou cévní soustavu – srdce na břišní straně 5) ocasní část těla – pohybová funkce

  3. 1. podkmen : Pláštěnci • mořští , vývojově nejnižší • - vakovité tělo, na povrchu pokožka která vylučuje rosolovitý plášť • jednoduchá nervová soustava • cévní soustava otevřená třída: Sumky • larvy volně plovoucí – mají znaky strunatců • v dospělosti soudečkovité tělo – přisedlí k podkladu • velká regenerační schopnost sumka obecná

  4. třída : Salpy • larvy podobné larvám sumek • dospělci se volně vznášejí v koloniích – součást zooplanktonu • - mají i aktivní pohyb – nasají vodu a prudce vypudí vyvrhovacím otvorem • některé i světélkují ohnivka atlantská třída : Vršenky -volně pohyblivé -rosolovitá schránka - velikost do 3 cm vršenka středozemní

  5. 2. podkmen : Bezlebeční • mořští živočichové ( cca 25 druhů) • rybovité tělo bez párových končetin ( velikost cca 5-7 cm) • celým tělem trvale probíhá struna hřbetní • jednovrstevná pokožka TS – široká ústní dutina , primitivní stavba CS – uzavřená bez srdce NS – mozek a mícha nerozlišeny DS – žábra – žaberní štěrbiny RS – gonochoristé, vnější oplození, vývoj nepřímý – přes larvu kopinatec plžovitý

  6. 3. podkmen: Obratlovci ( Vertebrata) Vývojově nejvyšší a nejpočetnější strunatci ( cca 47 000 druhů) Jsou aktivně pohybliví s pevnou kostrou , výkonné nervstvo a smysly. Tělo mají rozděleno na hlavovou , trupovou a ocasní část. Charakteristika Kůže: několikavrstevná pokožka – útvary: šupiny, peří, srst Kostra :- chorda v dospělosti redukována - zatlačována páteří -zpravidla kostěná – v mládí chrupavčitá -osou je páteř složená z obratlů - lebka má část mozkovou : chrání mozek obličejovou : vznikla přeměnou žaberních oblouků - končetiny : pětiprsté ( nohy) ploutvovité Svalstvo:- podél páteře v segmentech - u vyšších svaly a svalové skupiny Nervová soustava: - centrální nervstvo : mozek a mícha - obvodové nervy

  7. Smyslová soustava : dobře vyvinuta ( zrak, sluch, rovnovážné ústrojí, hmat, čich , chuť) Cévní soustava : - uzavřena – různě složité srdce - krev červená ( hemoglobin) , krvinky Vylučovací soustava: - předledviny : u larev a embryí - prvoledviny : až po obojživelníky - pravé ledviny – vývoj močovodů Endokrinní soustava : - vyvinuty zvláštní žlázy – ( štítná, slinivka atd.) -hormony Rozmnožování : - gonochoristé - často pohlavní dimorfismus - vývoj většinou přímý ( bez larev) - oplození vnější i vnitřní - rozvoj péče o potomstvo Systém: 1. nadtřída: bezčelistnatci – třída: kruhoústí 2. nadtřída: čelistnatci – třídy : -paryby - ryby - obojživelníci - plazi - ptáci - savci

  8. třída:Kruhoústí • vodní( mořští i sladkovodní) s protáhlým tělem • lebka nemá čelist • nemají vyvinuty párové ploutve – jen ploutevní lem • trvale vyvinuta chorda + primitivní chrupavčitá kostra • kůže je hladká, bez šupin , vylučuje sliz • TS- savá široká ústa, jazyk, zuby z rohoviny • Smysly – čára po stranách těla • - pouze jedna čichová jamka ( čelistnatci mají dvě) • CS – srdce má 1 předsíň a 1 komoru • RS - gonochoristé , vývoj přímý i nepřímý podtř.: Mihule • -sladkovodní i mořské • dobře vyvinuty oči • nosní jamka končí slepě • vývoj nepřímý – larvy = minohy žijí v bahně

  9. mihule mořská -. dorůstá délky až 1m , žije v Atlantském oceánu mihule říční – larvy ve sladkých vodách , dospělci žijí v moři- přisávají se na ryby mihule potoční – v horských potocích, v dospělosti nepřijímají potravu -

  10. podtř. : Sliznatky • mořské , s přímým vývojem • oči přerostlé kůží • živí se bezobratlými, napadají poraněné ryby – zavrtávají se jim do těla • dokáží proměnit vodu ve sliz – produkují zvláštní bílkovinu sliznatka cizopasná

  11. třída : Paryby • kostra a lebka chrupavčitá • nepravidelná ocasní ploutev – ( heterocerkní) • typická kosatkovitá hřbetní ploutev ( žraloci) • velké prsní ploutve • plakoidní šupiny ( stavba jako savčí zuby- dentin, sklovina) • svalovina obsahuje velké množství močoviny – hypertonické prostředí TS : příčná ústa, několik řad zubů , velká játra ( plní funkci hydrostatického orgánu) , ve střevě spirální řasa, vyústění- kloaka ( trávicí soustava,močová a pohlavní) DS : 5-7 párů žaberních listů – žaberní štěrbiny CS : dvoudílné srdce SS : dobře vyvinutý čich, vnímají elektrické impulzy –Lorenziho ampule zrak – oči s víčky , postranní čára – vnímání otřesů, proudění, tlaku RS : gonochoristé , vnitřní oplození, velká vajíčka , u mnoha druhů živorodost vajíčka mají háčky ( připevnění na rostlin), malé množství mláďat Ekologie – rychlí plavci, pohyb na širém moři, většinou draví , někteří se živí planktonem, rejnoci a chiméry většinou v hloubkách

  12. 1. Žraloci • Torpédovitý tvar těla – hydrodynamický tvar • nekryté žaberní štěrbiny – chybí skřele • štěrbinovitá ústa na spodní straně hlavy - příčná • přední část hlava protažena v rypec – rostrum • je známo cca 350 druhů – od 0,5 m do 15 m žralok velký – je planktofágní

  13. žralok bílý – lidožravý – pobřeží Austrálie a Severní Ameriky žralok kladivoun – zuřivé chování , velmi dravý

  14. máčka skvrnitá – ve středozemním moři , 0,5 -1 m velký žralok velkoústý ,hladký – živorodý až 20 mláďat

  15. 2. Rejnoci Zploštělý tvar těla , žaberní skuliny vespod hlavy, ploutevní lem , žijí často ve velkých hloubkách rejnok ostnatý – kosočtverečný tvar těla trnucha skvrnitá , ostnitá - jedovatá žláza na konci ocasu

  16. parejnok elektrický – elektrické ústroje přeměnou svalstva – výboj až 300 V manta velká - největší z rejnoků

  17. 3. Chiméry Stará vymírající skupina , žijí ve velkých hloubkách , žábry kryté kožovitou skřelí, kůže bez šupin, bičovitý ocas, velké oči bez víček chiméra hlavatá – v Atlantiku a Středozemním moři

  18. třída : RYBY Nejpočetnější třída obratlovců – cca 24 000 druhů ( ichtyologie) Charakteristika: Tělo hydrodynamické , ploutve vyztužené kost.paprsky párové – prsní a břišní nepárové – řitní,ocasní,hřbetní - neukončený růst

  19. Kůže : obsahuje barviva - perleťový lesk vylučuje sliz je pokryta šupinami různého typu a velikosti podle druhu ryby

  20. Kostra . chrupavčitá nebo kostěná , - chorda ( struna) někdy zachována , jindy potlačena obratli - žebra tenká , dlouhá , velký počet - lebka složena z velkého počtu kostí . kůstky mezi svalstvem – vznikají osifikací vaziva

  21. Nervová a smyslová soustava : Rozvoj hlavně středního a koncového mozku oko : komorové – velké, akomodace posunem čočky k sítnici teleskopické – u hlubinných ryb, velká čočka, dvojí sítnice čich : nemají vnitřní nozdry chuť : v ústní dutině, na hlavě, na vousech aj. postranní čára : proudový smysl – vnímá otřesy, proudění vody ,tlak aj. statoakustiský orgán – vnímání zvuku a rovnováhy Weberův orgán- ampuly a polokruhovité chodbičky hmat : mechanoreceptory na vousech , ploutvích Cévní soustava: Srdce má 1 komoru a 1 předsíň – krevní oběh: srdcem protéká odkysličená krev do žáber a po okysličení teče do celého těla

  22. Trávicí soustava • Umístění dutiny ústní podle způsobu hledání potravy – spodní, přímá a dolní ústa • jazyk malý někdy chybí • zuby na čelistech i jinde v ústní dutině ( např. požerákové zuby u kapra) • střevo nerozlišené , časté slepé přívěsky • játra, pankreas , žlučník

  23. Dýchací soustava žábry : umístěné na 4 párech žaberních oblouků , kryté kostěnými skřelemi někdy i přídatné dýchací orgány – střevní vychlípeniny piskoře ,labyrint lezouna plynový měchýř: vychlípenina jícnu plněná plynem vylučovaným cévami -hydrostatický orgán - u dvojdyšných ryb má dýchací funkci jako plíce Vylučovací soustava prvoledviny s močovody a močovým měchýřem spojeno s rozmnožovacím ústrojím = urogenitální systém Rozmnožování • -většinou gonochoristé • - většinou vývoj přímý – líhnutí ( vykulení) plůdku • v době tření často i pohlavní dimorfismus • oplození vnější i vnitřní ( u živorodek) • vajíčka = jikry mají hodně žloutku -velká nadprodukce • někdy péče o potomstvo • některé druhy ( losos) putování na trdliště ( místo tření)

  24. Ekologie Ryby obývají všechny vody s různým stupněm nároků ( obsah kyslíku, teplota, obsah solí, osvětlení , proudění vody aj. Podle obsahu kyslíku rybná pásma 1. pstruhové : prameniště, horské potoky 2. lipanové : horní tok řeky 3. parmové : střední tok řeky 4. cejnové : dolní tok řeky, slepá ramena Ryby se živí planktonem-, bezobratlými - všežravé ryby ( kapr) řasami, rostlinami – býložravé ( amur) menšími rybami – dravé ryby ( štika) Některé ryby migrují z různých důvodů – za potravou - v době rozmnožování - k přezimování aj. Zvláštní nároky mají ryby hlubinné , jeskynní ., ryby teplých pramenů aj. Význam ryb ekologický = jsou významnou součástí potravního řetězce , dravé ryby udržují biologickou rovnováhu v ekosystémech hospodářský = významná potravina pro člověka, zdroj vitamínů, jodu a dalších nepostradatelných látek pro výživu člověka

  25. Systém ryb Ryby dělíme do 3 skupin ( podtříd) 1. dvojdyšní 2.lalokoploutví 3. paprskoploutví Paprskoploutví 4 skupiny ( nadřády) 1. násadcoploutví 2. chrupavčití 3. mnohokostnatí 4. kostnatí Dvojdyšní pozůstatek staré prvohorní skupiny žijí v tropech ve sladkých vodách – v době sucha se zahrabají do bahna a dýchají vzdušný kyslík pomocí plynového měchýře ( živ. procesy omezeny na minimum) Mají primitivní znaky – chrupavčitá kostra - přetrvávající chorda - ve střevě spirální řasa

  26. Další znaky připomínají obojživelníky - mají kloaku - začíná rozdělení srdeční předsíně - nepřímý vývoj = larvy mají keříčkovité žábry bahník australský – jeden plicní vak bahník americký – dva plicní vaky

  27. Lalokoploutví vývojově významní předci čtvernožců ( obojživelníci ,plazi ….) -ploutve lalokovité , dobře zkostnatělá lebka dnes pouze 1 druh ( „živá fosilie“) latimérie podivná - chycena až v roce 1938 u pobřeží Afriky . Dravá ryba . dosahuje délky až 1,5 m

  28. Paprskoploutví zahrnuje dost odlišné skupiny ryb - rozvoj kožní části ploutví s kostěnými ploutevními paprsky Chrupavčití • Mají řadu podobných znaků jako paryby • chrupavčitá kostra , zachovalá chorda • lebka vybíhá v rostrum • ústa na spodní straně • ocasní ploutev nesouměrná – heterocerkní • další znaky již rybí • tělo pokryto ganoidními šupinami • žijí v moři i ve sladkých vodách jeseter velký

  29. vyza velká – řeky ústící do Kaspického moře – délka až 9 m jeseter malý – řeky , Kaspické moře – jikry =černý kaviár

  30. Kostnatí • patří sem většina žijících ryb • kostra silně zkostnatělá , chorda zatlačena obratli • šupiny cykloidní nebo ktenoidní • ocasní ploutev souměrná -homocerkní řád: Bezostní - primitivní skupina, měkké ploutevní paprsky sleď obecný – základ mořského rybářství – slanečci, zavináče aj.

  31. sardinka , šprot, sardel - loveny ve velkém množství losos obecný – až 1,5 m , žijí v mořích, v době tření v pramenných oblastech řek , pohlavní dimorfismus , jikry = červený kaviár

  32. pstruh obecný – náročný na kyslík , čisté potoky pstruh duhový – u nás vysazen, snese teplejší vody

  33. hlavatka podunajská – až přes 1 m délky, horní přítoky Dunaje , drává síh severní- maréna – býložravé ryby , plankton

  34. lipan podhorní – vysoká hřbetní ploutev, lipanové pásmo řek – horní čisté vody štika obecná – velmi dravá, hodně zubů

  35. řád: Máloostní - většinou sladkovodní , málo tvrdých paprsků v ploutvích kapr obecný – říční formy a rybniční ( vyšší) formy , chovné zvíře - rybníkářství karas obecný – podobný kaprovi, nemá vousky, snese silně znečištěné vody

  36. plotice obecná – velmi hojná „ plevelná“ ryba amur bílý – býložravý - u nás vysazen

  37. lín obecný – hojná kaprovitá ryba , stojaté vody, drobné šupiny cejn velký – vysoké ,zploštělé tělo,

  38. jelec tloušť , jesen – hojná ryba , často chovány barevné mutace - oranžové

  39. bolen dravý – dolní toky řek mřenka mramorovaná – u dna proudících vod

  40. sumec velký – bez šupin, dlouhé vousy, délka až 4 m sumeček americký – dovezen ze Severní Ameriky

  41. piraňa – velmi dravá , v jihoamerických řekách paúhoř elektrický - elektrické výboje až 400 V – omráčení kořisti, obrana, rozklad vody na kyslík

  42. řád:Hrdloploutví -mořské i sladkovodní druhy, mají 1 lichý vous -břišní ploutve mají umístěné před prsními Treska obecná – dravá mořská ryba , 3 hřbetní ploutve, maso = filé

  43. mník mořský – „mořská štika“ u nás prodáván pod názvem „ hejk“ mník jednovousý – sladkovodní druh

  44. řád : Ďasové Žijí v hlubinách moří , bizarní tvar těla, široká hlava , velká tlama , vnadidlo z přeměněné prsní ploutve k lákání kořisti, často světélkující orgány ďas mořský

  45. řád : Holobřiší Hadovité tělo bez břišních ploutví , ostatní ploutve splynuly v ploutevní lem úhoř říční – redukované šupiny, velké množství slizu, živí se dravě, tření v Sargasovém moři – larvy ( monté) plují do řek , kde dospívají samice – samci dospívají v moři u ústí řek

  46. muréna obecná - mořská , zuby s jedovými žlázami

  47. řád : Ostnoploutví • Mají tvrdé ploutevní paprsky, zdvojenou hřbetní ploutev, • evolučně nejvyspělejší skupina ryb • nejpočetnější skupina ( 150 čeledí , 6 000 druhů) okoun říční – hojná dravá ryba , často se v rybníku přemnoží candát obecný – dravá , rybářsky cenná ryba