1 / 66

Diskriminace,sociální vyloučení a právo

Diskriminace,sociální vyloučení a právo. Mgr. Michal Mazel, Karlovy Vary, 8. 11. 2010. Proč o tom mluvit. Zmatení pojmů Zdroj společenského napětí Zlepšení výkonu veřejné správy Lidská práva Budoucnost – sociální smír, dezintegrace. Historie. Rasismus, jiné formy diskriminace

ryann
Download Presentation

Diskriminace,sociální vyloučení a právo

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Diskriminace,sociální vyloučení a právo Mgr. Michal Mazel, Karlovy Vary, 8. 11. 2010

  2. Proč o tom mluvit • Zmatení pojmů • Zdroj společenského napětí • Zlepšení výkonu veřejné správy • Lidská práva • Budoucnost – sociální smír, dezintegrace

  3. Historie • Rasismus, jiné formy diskriminace • Antisemitismus, pogromy • Nacismus, neonacismus • Lidská práva – Locke, Mill, Hegel • Všeobecná deklarace lidských práv 1948 • Anticiganismus?

  4. Historie • V USA byla rasová segregace rušena po 2. světové válce, a to postupně, na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu, předtím platila zásada „odděleni, ale rovni“(rozhodnutí Plessy, 1896) • 1. prosince 1955 byla zatčena Rossa Parksová za to, že v alabamském Montgomery odmítla uvolnit místo bílému muži

  5. Historie • 1. února 1960 v severokarolinském Greensboro 4 černošští vysokoškoláci usedli k jídelnímu pultu restaurace Woolworth – počátek hnutí sit – in, následovalo hnutí kneel-in a wade –in, kdy např. černoši chodili na segregované plovárny, bělošský dav je bil holemi, bodci na dobytek a pálil cigaretami, řada mrtvých

  6. Historie • 1962 guvernér Mississippi odmítl dovolit Jamesi H. Meredithovi, aby se zapsal na Mississipskou univerzitu, bitva s federálním vojskem, dva mrtví, mnoho zraněných • 28. 8. 1963 We shall overcome • Kennedy neúspěšně navrhoval zákonný zákaz diskriminace, prosazen až 2. 7. 1964

  7. Historie • Od poloviny 60. let také sílí násilnické hnutí mezi černošským obyvatelstvem, druhá polovina šedesátých let je plná rasových nepokojů, vražd, Malcolm X a černá moc – „odmítáme americký sen vytyčený bílými“ • 1974 homosexualita přestala být diagnostikována jako duševní odchylka

  8. Historie • Američtí Indiáni – 10 x větší nezaměstnanost, průměrný věk o 20 let menší, procento sebevražd stokrát vyšší • Pocit viny bílé Ameriky, finanční kompenzace, uznání kmenových práv

  9. Ženská práva • 1991 - Volba Clarence Thomase členem Nejvyššího soudu, byl to černošský konzervativec, který byl proti zvýhodňování černochů, kritizoval, že bojovníci za občanská práva jen „naříkají“, proti němu vystoupila Anita Hillová, obvinila ho z obtěžování, následoval veřejný proces, který odstartoval vlnu hnutí za práva žen

  10. Apartheid • Režim v Jihoafrické republice mezi léty 1948 až 1990, definitivně ukončený nástupem Mandely v roce 1994 • Oddělení obyvatelstva dle ras, ochrana bílého národa – volku – kulturně lepšího, dělení území na bantustany, zákony dle ras, následkem je dodnes přetrvávající silný oboustranný rasismus, pokračování diskriminace, korupce

  11. Co plyne z historického exkursu • Na tom, že jsme si všichni rovni, se lidé usnesli teprve nedávno a po velkých bojích, podvědomě si to většinou ani nemyslíme – bílí se většinově pokládají za lepší, to samé jiné rasy, stále existuje silný nacionalismus až šovinismus – něco jiného si myslíme a něco jiného deklarujeme v zákonech, latentní napětí • Reálný výkon práva?

  12. Právo proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci • Existují obecné mezinárodněprávní a ústavněprávní závazky předcházet sociálnímu vyloučení – právo na všestranný rozvoj a podmínky k němu • Zákon o sociálních službách - sociálním začleňováním je proces, který zajišťuje, že osoby sociálně vyloučené nebo sociálním vyloučením ohrožené dosáhnou příležitostí a možností, které jim napomáhají plně se zapojit do ekonomického, sociálního i kulturního života společnosti a žít způsobem, který je ve společnosti považován za běžný, sociálním vyloučením je vyčlenění osoby mimo běžný život společnosti a nemožnost se do něj zapojit v důsledku nepříznivé sociální situace, • Zákon o obcích - § 2 odst. 2 obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů, při plnění svých úkolů chrání veřejný zájem….takových ustanovení je řada • Faktický výkon práva však naopak často tvorbu ghett a jejich existenci podporuje

  13. Nejdůležitější právní předpisy Čl.1 (1) Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana. (2) Česká republika dodržuje závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodního práva. Čl.2 (3) Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon

  14. Nejdůležitější právní předpisy • Čl. 9 • (3) Výkladem právních norem nelze oprávnit odstranění nebo ohrožení základů demokratického státu. • Čl.10 • Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva.

  15. Nejdůležitější právní předpisy • Listina základních práv a svobod • Obecná ustanovení • Čl.1 • Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné. • Čl.2 • (1) Stát je založen na demokratických hodnotách a nesmí se vázat ani na výlučnou ideologii, ani na náboženské vyznání. • (2) Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví. • (3) Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. • Čl.3 • (1) Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení.

  16. Nejdůležitější právní předpisy • (3) Nikomu nesmí být způsobena újma na právech pro uplatňování jeho základních práv a svobod. • Čl.4 • (1) Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod. • (2) Meze základních práv a svobod mohou být za podmínek stanovených Listinou základních práv a svobod (dále jen "Listina") upraveny pouze zákonem. • (3) Zákonná omezení základních práv a svobod musí platit stejně pro všechny případy, které splňují stanovené podmínky. • (4) Při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu. Taková omezení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro které byla stanovena.

  17. Nejdůležitější právní předpisy • Čl.10 • (1) Každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno. • (2) Každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života. • (3) Každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě.

  18. Nejdůležitější právní předpisy • HLAVA TŘETÍ • Práva národnostních a etnických menšin • Čl.24 • Příslušnost ke kterékoli národnostní nebo etnické menšině nesmí být nikomu na újmu. • Čl.25 • (1) Občanům tvořícím národnostní nebo etnické menšiny se zaručuje všestranný rozvoj, zejména právo společně s jinými příslušníky menšiny rozvíjet vlastní kulturu, právo rozšiřovat a přijímat informace v jejich mateřském jazyku a sdružovat se v národnostních sdruženích. Podrobnosti stanoví zákon. • (2) Občanům příslušejícím k národnostním a etnickým menšinám se za podmínek stanovených zákonem zaručuje též • a) právo na vzdělání v jejich jazyku, • b) právo užívat jejich jazyka v úředním styku, • c) právo účasti na řešení věcí týkajících se národnostních a etnických menšin.

  19. Nejdůležitější právní předpisy • Čl.26 • (1) Každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost. • (2) Zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností. • (3) Každý má právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací. Občany, kteří toto právo nemohou bez své viny vykonávat, stát v přiměřeném rozsahu hmotně zajišťuje; podmínky stanoví zákon. • (4) Zákon může stanovit odchylnou úpravu pro cizince.

  20. Antidiskriminační zákon • 198/2009 Sb. • ZÁKON • ze dne 23. dubna 2008 • o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon)

  21. Antidiskriminační zákon • Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství 1) a v návaznosti na Listinu základních práv a svobod a mezinárodní smlouvy, které jsou součástí právního řádu, blíže vymezuje právo na rovné zacházení a zákaz diskriminace ve věcech • a) práva na zaměstnání a přístupu k zaměstnání, • b) přístupu k povolání, podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, • c) pracovních, služebních poměrů a jiné závislé činnosti, včetně odměňování, • d) členství a činnosti v odborových organizacích, radách zaměstnanců nebo organizacích zaměstnavatelů, včetně výhod, které tyto organizace svým členům poskytují,

  22. Antidiskriminační zákon • e) členství a činnosti v profesních komorách, včetně výhod, které tyto veřejnoprávní korporace svým členům poskytují, • f) sociálního zabezpečení, • g) přiznání a poskytování sociálních výhod, • h) přístupu ke zdravotní péči a jejího poskytování, • i) přístupu ke vzdělání a jeho poskytování, • j) přístupu ke zboží a službám, včetně bydlení, pokud jsou nabízeny veřejnosti nebo při jejich poskytování. • (2) Tento zákon se nevztahuje na právní vztahy související s úpravou podmínek vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí nebo osob bez státní příslušnosti na území České republiky. • (3) Fyzická osoba má právo v právních vztazích, na které se vztahuje tento zákon, na rovné zacházení a na to, aby nebyla diskriminována

  23. Antidiskriminační zákon • Pro účely tohoto zákona se právem na rovné zacházení rozumí právo nebýt diskriminován z důvodů, které stanoví tento zákon. • (2) Diskriminace je přímá a nepřímá. Za diskriminaci se považuje i obtěžování, sexuální obtěžování, pronásledování, pokyn k diskriminaci a navádění k diskriminaci. • (3) Přímou diskriminací se rozumí takové jednání, včetně opomenutí, kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci, a to z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru. • (4) Za diskriminaci z důvodu pohlaví se považuje i diskriminace z důvodu těhotenství, mateřství nebo otcovství a z důvodu pohlavní identifikace. • (5) Diskriminací je také jednání, kdy je s osobou zacházeno méně příznivě na základě domnělého důvodu podle odstavce 3.

  24. Antidiskriminační zákon • Nepřímou diskriminací se rozumí takové jednání nebo opomenutí, kdy na základě zdánlivě neutrálního ustanovení, kritéria nebo praxe je z některého z důvodů uvedených v § 2 odst. 3 osoba znevýhodněna oproti ostatním. Nepřímou diskriminací není, pokud toto ustanovení, kritérium nebo praxe je objektivně odůvodněno legitimním cílem a prostředky k jeho dosažení jsou přiměřené a nezbytné. • (2) Nepřímou diskriminací z důvodu zdravotního postižení se rozumí také odmítnutí nebo opomenutí přijmout přiměřená opatření, aby měla osoba se zdravotním postižením přístup k určitému zaměstnání, k výkonu pracovní činnosti nebo funkčnímu nebo jinému postupu v zaměstnání, aby mohla využít pracovního poradenství, nebo se zúčastnit jiného odborného vzdělávání, nebo aby mohla využít služeb určených veřejnosti, ledaže by takové opatření představovalo nepřiměřené zatížení.

  25. Antidiskriminační zákon • (3) Při rozhodování o tom, zda konkrétní opatření představuje nepřiměřené zatížení, je třeba vzít v úvahu • a) míru užitku, kterou má osoba se zdravotním postižením z realizace opatření, • b) finanční únosnost opatření pro fyzickou nebo právnickou osobu, která je má realizovat, • c) dostupnost finanční a jiné pomoci k realizaci opatření a • d) způsobilost náhradních opatření uspokojit potřeby osoby se zdravotním postižením. • (4) Za nepřiměřené zatížení se nepovažuje opatření, které je fyzická nebo právnická osoba povinna uskutečnit podle zvláštního právního předpisu.

  26. Antidiskriminační zákon • (1) Obtěžováním se rozumí nežádoucí chování související s důvody uvedenými v § 2 odst. 3, • a) jehož záměrem nebo důsledkem je snížení důstojnosti osoby a vytvoření zastrašujícího, nepřátelského, ponižujícího, pokořujícího nebo urážlivého prostředí, nebo • b) které může být oprávněně vnímáno jako podmínka pro rozhodnutí ovlivňující výkon práv a povinností vyplývajících z právních vztahů. • (2) Sexuálním obtěžováním se rozumí chování podle odstavce 1, které má sexuální povahu. • (3) Pronásledováním se rozumí nepříznivé zacházení, postih nebo znevýhodnění, k němuž došlo v důsledku uplatnění práv podle tohoto zákona. • (4) Pokynem k diskriminaci se rozumí chování osoby, která zneužije podřízeného postavení druhého k diskriminaci třetí osoby. • (5) Naváděním k diskriminaci se rozumí chování osoby, která druhého přesvědčuje, utvrzuje nebo podněcuje, aby diskriminoval třetí osobu.

  27. Antidiskriminační zákon • Přípustné formy rozdílného zacházení • (1) Diskriminací není rozdílné zacházení z důvodu věku v přístupu k zaměstnání nebo povolání, pokud je a) vyžadována podmínka minimálního věku, odborné praxe nebo doby zaměstnání, která je pro řádný výkon zaměstnání nebo povolání nebo pro přístup k určitým právům a povinnostem spojeným se zaměstnáním nebo povoláním nezbytná, nebo • b) pro řádný výkon zaměstnání nebo povolání potřebné odborné vzdělávání, které je nepřiměřeně dlouhé vzhledem k datu, ke kterému osoba ucházející se o zaměstnání nebo povolání dosáhne důchodového věku podle zvláštního zákona 2). • (2) Za diskriminaci se nepovažuje rozdílné zacházení, které souvisí se stanovením rozdílného důchodového věku pro muže a ženy; to neplatí v systémech sociálního zabezpečení pracovníků podle § 8 a 9. • (3) Diskriminací není rozdílné zacházení ve věcech práva na zaměstnání, přístupu k zaměstnání nebo povolání, ve věcech pracovních, služebních poměrů nebo jiné závislé činnosti, pokud je k tomu věcný důvod spočívající v povaze vykonávané práce nebo činnosti a uplatněné požadavky jsou této povaze přiměřené. Diskriminací z důvodu pohlaví není rozdílné zacházení ve věcech přístupu nebo odborné přípravě k zaměstnání nebo povolání, pokud je k tomu věcný důvod spočívající v povaze vykonávané práce nebo činnosti a uplatněné požadavky jsou této povaze přiměřené. • (

  28. Antidiskriminační zákon • 4) Diskriminací není rozdílné zacházení uplatňované ve věcech práva na zaměstnání, přístupu k zaměstnání nebo povolání, v případě závislé práce vykonávané v církvích nebo náboženských společnostech, jestliže z důvodu povahy těchto činností nebo souvislosti, v níž jsou vykonávány, představuje náboženské vyznání, víra či světový názor osoby podstatný, oprávněný a odůvodněný požadavek zaměstnání se zřetelem k etice dané církve či náboženské společnosti. • (5) Diskriminací není rozdílné zacházení uplatňované za účelem ochrany žen z důvodu těhotenství a mateřství, osob se zdravotním postižením a za účelem ochrany osob mladších 18 let nad rámce stanovené zvláštními právními předpisy, jestliže prostředky k dosažení uvedených cílů jsou přiměřené a nezbytné. • (6) Diskriminací z důvodu pohlaví není rozdílné zacházení při poskytování služeb, které jsou nabízeny v oblasti soukromého a rodinného života a úkonů prováděných v této souvislosti. • (7) Diskriminací z důvodu pohlaví není výlučné nebo přednostní poskytování veřejně dostupných zboží a služeb, pokud je výlučné nebo přednostní poskytování zboží a služeb osobám určitého pohlaví objektivně odůvodněno legitimním cílem a prostředky k jeho dosažení jsou přiměřené a nezbytné.

  29. Antidiskriminační zákon • (1) Dojde-li k porušení práv a povinností vyplývajících z práva na rovné zacházení nebo k diskriminaci, má ten, kdo byl tímto jednáním dotčen, právo se u soudu zejména domáhat, aby bylo upuštěno od diskriminace, aby byly odstraněny následky diskriminačního zásahu a aby mu bylo dáno přiměřené zadostiučinění. • (2) Pokud by se nejevilo postačujícím zjednání nápravy podle odstavce 1, zejména proto, že byla v důsledku diskriminace ve značné míře snížena dobrá pověst nebo důstojnost osoby nebo její vážnost ve společnosti, má též právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích. • (3) Výši náhrady podle odstavce 2 určí soud s přihlédnutím k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k porušení práva došlo.

  30. Antidiskriminační zákon • § 11 • (1) Ve věcech ochrany před diskriminací může právnická osoba, • a) která byla na ochranu práv obětí diskriminace založena, nebo • b) je-li ochrana před diskriminací předmětem její činnosti uvedené ve stanovách nebo statutu nebo taková skutečnost vyplývá z její činnosti nebo ze zákona, • poskytovat informace o možnostech právní pomoci a součinnost při sepsání nebo doplnění návrhů a podání osobám domáhajícím se ochrany před diskriminací. • (2) Právnická osoba uvedená v odstavci 1 je oprávněna podávat správním úřadům vykonávajícím kontrolu nad dodržováním právních předpisů, včetně práva na rovné zacházení, podněty k provedení kontroly, popřípadě podněty k zahájení správního řízení.

  31. Procesní právo, důkazní břemeno • (1) Skutečnosti tvrzené o tom, že úcastník byl přímo nebo nepřímo diskriminován na základě svého pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženství, víry, světového názoru, zdravotního postižení, věku anebo sexuální orientace, má soud ve věcech pracovních za prokázané, pokud v řízení nevyšel najevo opak. • (2) Skutečnosti tvrzené o tom, že úcastník byl přímo nebo nepřímo diskriminován na základě svého rasového nebo etnického původu, má soud ve věcech poskytování zdravotní a sociální péče, pomoci v hmotné nouzi, přístupu ke vzdělání a odborné přípravě, přístupu k veřejným zakázkám, členství v organizacích zaměstnanců nebo zaměstnavatelů a členství v profesních a zájmových sdruženích a při prodeji zboží v obchodě nebo poskytování služeb za prokázané, pokud v řízení nevyšel najevo opak.

  32. Přestupkové právo • § 49 • Přestupky proti občanskému soužití • (1) Přestupku se dopustí ten, kdo • d) omezuje nebo znemožňuje příslušníku národnostní menšiny výkon práv příslušníků národnostních menšin, • e) působí jinému újmu pro jeho příslušnost k národnostní menšině nebo pro jeho etnický původ, pro jeho rasu, barvu pleti, pohlaví, sexuální orientaci, jazyk, víru nebo náboženství, pro jeho politické nebo jiné smýšlení, členství nebo činnost v politických stranách nebo politických hnutích, odborových organizacích nebo jiných sdruženích, pro jeho sociální původ, majetek, rod, zdravotní stav anebo pro jeho stav manželský nebo rodinný. • (2) Za přestupek …podle odstavce 1 písm. d) a e) pokutu do 5 000 Kč.

  33. Trestní právo • § 402 • Apartheid a diskriminace skupiny lidí • (1) Kdo uplatňuje apartheid nebo rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou nebo třídní segregaci nebo jinou podobnou diskriminaci skupiny lidí, bude potrestán odnětím svobody na pět až dvanáct let. • (2) Odnětím svobody na deset až dvacet let nebo výjimečným trestem bude pachatel potrestán, • a) uvrhne-li činem uvedeným v odstavci 1 takovou skupinu lidí do těžkých životních podmínek, nebo • b) vystaví-li takovým činem takovou skupinu lidí nelidskému nebo ponižujícímu zacházení. • (3) Příprava je trestná.

  34. Judikáty • Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2005 ve věci Lacková proti Ústí nad Labem: K dotčení osobnostních práv fyzické osoby může dojít také zásahy,které jsou vyjádřeny obecnou formou a vztahují se tak na určitou množinu fyzických osob • Toto soudní rozhodnutí připouští možnost žalobami na ochranu osobnosti potírat jednání, kdy jsou určité skupině obyvatel přisouzeny určité společné vlastnosti a tyto vlastnosti jsou pak potírány „adekvátním“ protiopatřením vůči celé této skupině

  35. Judikáty • Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28.2. 2002, Jan kováč proti AZ Alfa,s.r.o. • Intenzita zásahu do osobnostních práv spočívající v diskriminaci z důvodu etnické příslušnosti je značná. K jejímu vyvážení nepostačuje morální zadostiučinění, ale je třeba zvážit výši odpovídající náhrady nemajetkové újmy v penězích. • Toto rozhodnutí je klíčové také pokud jde o možnost úspěšného procesního použití tzv. testingu, kdy osoba zkouší, zda jí bude poskytnuta služba či jiné plnění nebo zacházení za rovných podmínek

  36. Judikáty • Čl. 14 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a dosud námi neratifikovaný Protokol č. 12 k této Úmluvě

  37. Judikáty • Rozhodnutí ve věci D.H. vs. Česká republika, umístění dětí stěžovatelů do zvláštních škol • Možnost využitelnosti statistik při argumentaci o diskriminaci

  38. Judikatura ESLP • Případ Timišev v. Rusko – Čečenec omezen v pohybu jen z důvodu své etnicity • Případ Nachova a ostatní vs. Bulharsko – bulharské orgány nesplnily všechny potřebné kroky k vyšetření, zda při trestném činu nebyla přítomna rasistická motivace

  39. Judikatura ESLP • Luczak vs. Polsko – Francouz neměl přístup do systému sociálního zabezpečení rolníků • Andrejeva vs. Lotyšsko – nezapočítání práce konané na území bývalého společného státu do výpočtu důchodu v Lotyšsku • Marckx v. Belgie – diskriminace nelegitimních dětí

  40. Judikatura ESLP • Rozsudek ve věci Darby Rozdílné zacházení je diskriminační při neexistenci objektivního a rozumného odůvodnění“, tj. nesleduje –li „legitimní účel“ a není –li zde rozumný vztah proporcionality mezi použitými prostředky a sledovaným účelem

  41. Diskriminace a její dopady do reality • Jedním ze základních zdrojů sociálního vyloučení je diskriminace • Diskriminace v soustavné podobě vede k adaptaci, tj. snižuje se sebevědomí diskriminovaného a vede ho to k orientaci na život v prostředí, které jej respektuje a ve kterém se vyzná • Skrze nekonečný součet drobných hlavně soukromoprávních, ale i veřejnoprávních ústrků je diskriminovaný jedinec „přivykán“ svému postavení – to pak logicky vede k nechuti respektovat právo, které „slouží“ majoritě

  42. Kriminogenní faktory v sociálně vyloučených lokalitách • Nezaměstnanost a nezaměstnatelnost • Absence motivace k legální práci (zadlužení) • Drogy • Gambling • Uznávané vzory, způsob života

  43. Kriminogenní faktory • Užívání drog v prostředí sociálně vyloučených lokalit je třeba vnímat v širším kontextu. Jednotlivé drogy jsou zde spotřebovávány, distribuovány a někdy i připravovány. Díky širokým příbuzenským sociálním sítím existuje velmi snadná a nadstandardní vertikální i horizontální prostupnost zkušeností, informací a návyků. Zároveň zde existuje propracovaný systém zneužívání „protidrogových opatření“ jakými je například substituční léčba. Závislost na tvrdých drogách vzniká ve velmi nízkém věku a právě potřeba získání značných finančních prostředků na uspokojení závislosti s sebou přináší velmi různorodé kriminální i nepřímo kriminální aktivity.

  44. Drogy • Subutex představuje na drogové scéně stále větší fenomén. Po metadonu, substituční látce, která je užívána přímo při jejím výdeji, představuje subutex domácí práškovou drogu. Mnoho psychiatrů jej předepisuje za úplatu popřípadě velmi benevolentně, čímž je na drogový trh pouštěna další návyková substance. Velmi rychle tuto drogu začali uživatelé aplikovat nitrožilně podobně jako další drogy, čímž významnou měrou zvýšili její účinnost. • Aplikace subutexu ve většině případů neplní svůj původní záměr, tedy zbavení se závislosti na tvrdých drogách. Někteří drogově závislí, když už na subutexu vydrží a nekombinují jej s heroinem, užívají tuto látku nitrožilně několik let. Subutex je možná použitelná látka do ústavních zařízení, popřípadě do rodin, kde je šance se drog zbavit, v prostředí sociálně vyloučených rodin představuje subutex pouze levnější variantu trvale udržitelné závislosti.

  45. Drogy • Drogy patří mezi základní determinanty trestné činnosti a dalších sociopatologických jevů. Závislost a potřeba získání dostatečného množství finančních prostředků vytvářejí enormní tlak na kriminogenní prostředí. Tento tlak se navíc neustále zvyšuje a potřeba finančních prostředků narůstá do statisícových částek měsíčně. Důležité je uvědomit si, že z ukradených věcí získá pachatel maximálně 30% jejich původní ceny, takže měsíční škoda způsobená jedním pachatelem závislým na heroinu s dávkami kolem 3 gramů denně se pohybuje kolem částky 300.000 Kč měsíčně! Denní realita závislých pachatelů je redukována na obstarávání finančních prostředků, získání drogy, aplikace, spánek a na chvilku pod vlivem drogy. Vzhledem k finanční náročnosti je také zřejmé, že není možné si zdroje na drogy obstarávat legální činností. Ve většině případů by tak celý čistý měsíční příjem vystačil maximálně na dávky po dobu dvou dnů.

  46. Drogy • Vzhledem ke skutečnosti, že s tvrdými drogami jako heroin a pervitin přicházejí do kontaktu nezletilí v tak nízkém věku (cca 12, 13 let), je ve většině případů trestná činnost těchto nezletilých přímým důsledkem jejich již plně rozvinuté závislosti.

  47. Trestná součinnost, podílnictví • Obecně ve společnosti panují předsudky a stereotypy o tom, že Romové kradou, ale již nikdo se většinou nezabývá tím, proč kradou a pro koho dalšího mohou být tyto jejich aktivity výhodné. Je evidentní, že převážnou část ukradeného zboží nevyužijí pro vlastní potřebu. V takovém případě by většina aktérů kriminálního jednání byla vlastníkem mnoha desítek či stovek mobilních telefonů, fotoaparátů, notebooků, párů značkových bot, oděvů, kosmetiky atd. Opak je pravdou. Největší požitek z kriminálního jednání sociálně vyloučených obyvatel mají jednotlivci z tzv. „většinové společnosti“. Často jsou to právě šiřitelé předsudků vůči těmto pachatelům, kteří z této trestné činnosti významně profitují.

  48. Podílnictví, vydírání, útisk • Nejproblematičtějším prvkem v absorbční síti jsou barmani a vyhazovači v nočních podnicích. Z této sociální skupiny se velmi často rekrutují příslušníci hnutí skin heads, fotbalových fanoušků či jiných aktivistů, kteří jsou nositeli rasistických ideologií. Přesto jsou to tito lidé, kteří největší měrou parazitují na sociálně vyloučených pachatelích. Zboží si také přímo objednávají, avšak vykupují jej od pachatelů za pouhou desetinu jejich hodnoty, navíc je tento kontrakt v mnoha případech ze strany pachatelů nedobrovolný a vyhazovači bývají pachatelé donuceni pod pohrůžkami násilí.

  49. Úvěrové podvody • v rámci lokality se v prostředí sociálního vyloučení najdou často vhodné oběti pro úspěšnou realizaci úvěrového podvodu. Jedná se např. o zcela nebo částečně negramotné osoby, které jsou použity (často rodinnými příslušníky nebo známými) jako „bílí koně“ k získání finanční hotovosti nebo jiné služby či věci (televizor či auto na leasing, paušální smlouva u mobilního operátora apod.).

  50. Tradiční a „nová“ lichva • Specifické atributy prostředí sociálně vyloučených Romů jako je věčný nedostatek financí, špatná orientace v právním prostředí, zaměření na přítomnost bez plánování budoucnosti a snížená gramotnost, jsou úrodnou půdou pro poskytovatele rychlých půjček. Stačí nabídnout službu donáškou až do domu, vstřícně vysvětlit výhody produktu, do sepsané smlouvy zanést veškeré informace o sankcích a výši úroků malým, sotva čitelným písmem a ústně třeba přislíbit benevolenci a trpělivost při občasném opomenutí platit pravidelné splátky. Pokud dlužník půjčku nesplácí, lze nabídnout další půjčku-opět s donáškou až do domu, s mírně navýšenými úroky a poněkud přísnějšími sankcemi. Lze říci, že téměř každá romská rodina na Smíchově má minimálně jednu půjčku tohoto typu, častěji však dvě i více takových půjček. Rozdíl je pouze v tom, zda dluh splácí či nikoliv. • Obdobně lze dle našich zkušeností z lokality s úspěchem podomním prodejem nabízet připojení k internetu, satelity, televize či jiné domácí elektrospotřebiče na leasing. Ačkoliv se nejedná o trestnou ani nelegální činnost, lze říci, že poskytovatelé těchto služeb profitují z neznalosti a neutěšeného prostředí sociálního vyloučení a svou činnost cíleně na obyvatele těchto lokalit zaměřují.

More Related