Dítě v osobnostním pojetí Z . Helus Sandra Jirušková 2.PMP

1. Dítě v osobnostním pojetíZ.HelusSandra Jirušková2.PMP

2. Osobnostní zřetele v přístupu k dítěti

3. Zřetel k celistvosti – osobnost jako celek Za základní jednotky považujeme vlastnosti a rysy Vlastnosti osobnosti – vyznačují se stálostí , ovlivňují reakce a projevy jednice, můžeme předvídat chování a jednání jednice Rysy osobnosti - na rozdíl od vlastností nemají obecnou platnost a jsou spíše vázány na specifické situace každý člověk má řadu konkrétních vlastností, rysů, které ukazují jeho osobnost a jedinečnost Ve vztahu ke konkrétním jedincům odlišujeme jeho vlastnosti( G.W.Allport): KARDINÁLNÍ - jedince při každé jeho činnosti,kterou vykonavá CENTRÁLNÍ - jsou časově omezené, uplatňujeme je např.ve vztazích SEKUNDÁRNÍ - projevuje se zřídka,ve výjmečných situacích

4. Charakter Jsou to vlastnosti související s morálkou a chováním. Utáří se také samotnou aktivitou jedince. Piaget: 1) Heteronomní morálka - je plná příkazů a autority 2) Autonomní morálka - dítě postupem věku zjištuje, že pravidla mají své výjimky a přizpůsobují se situaci Schopnost - vlastnosti, které jedinci umožňují vykonávat dané činnosti - nárůstový (inkrementální) pohled – vychází z toho, že různé faktory a aktivity jedince mohou ovlivňovat růst nebo pokles inteligence (schopnosti) během života Gardnerova a Sternbergova teorie inteligence představuje svou koncepci mnohočetné inteligence - zde tvrdí, že tyto inteligence jsou na sobě nezávislé a fungují odděleně, jde o inteligenci jazykovou, hudební, logicko-matematickou, prostorovou, tělesně-pohybovou, personální a) Zjišťování intelektových profilů – odhaluje orientaci osobnosti, oblasti optimálních předpokladů rozvoje spojenou s motivací b) Vzdělávání inteligencí – nemusí jít o zvládání obsahu, ale o zvládání obsahu jako prostředku rozvoje Triarchická teorie inteligence a) Analýza složek, komponent vlastního inteligenčního jednání – zde jde o roli plánování a rozhodování , hledání cesty k něčemu…(př. Jaks e učit…) b) Využívání předchozích zkušeností – pomáhá při řešení situací, které jedinec už zná, použije řešení z předchozí situace, kterou tím řešením zdárně vyřešil c) Reflexe kontextu – jde o okolnosti, ve kterých je problém řešen (mezilidské vztahy, prostředí, vybavení,…)

5. Temperament Vztahuje se k chování, prožívání a projevování jedince. Každý druh temperamentu má své výhody i nevýhody. Rozlišujeme: Choleriky – snadno se silně vzruší, jsou netrpěliví, emoce těžko zvládají Flegmatiky – jsou zdrženliví, samotářští, citově snadno vzrušitelní Sangviniky – vzrušení jsou přelétavá, optimisté Melancholiky – silné a hluboké prožívání emocí, laděnost ke smutku U dětí S.Chesse a A.G.Briche rozdělili tyto typy: Typ snadno vychovávatelného dítěte - pozitivně ladělé dítě, rychlá přizpůsobivost, usínání bez obtíží, asi 40% Typ obtížně vychovávatelného dítěte - záporně citově naladěno, pomalé přizpůsobování, asi 10% Typ pomalého dítěte - apatické dítě, pravidelné biorytmy, mrzuté,asi 15%

6. Má každý jednotlivec svůj typ temperamentu po celý život? Nebo se to může i časem měnit?

7. Zřetel k zaměřenosti – osobnost jako cílesměrné usilování

8. Potřeby - dítě se během svého osobního vývoje a rozvoje odlučuje od potřeb nižších, tedy elemantárních - potřeby vyšší rozvíjí dál potřeby nižší, ty můžeme dále nazvat jako deficitní (nedostatkové) = například jídlo nebo sexuální touha, když máme těchto věcí nedostatek uspokojíme je, ale za určitou dobu se jejich nedostatek projeví znovu, tedy projeví se potřeba jíst nebo sexuálně žít - potřebách vyšších však můžeme říct, že jsou rozvojové = neobjevují se sice rytmicky, ale posouvají jedince dál a rozvíjí ho - problematikou potřeb se zabýval A.Maslow - uvedl pohyb potřeb od fyzických, přes potřeby pocitu bezpečí,lásky,sebeúcty, seberozvoje, až k potřebám poznávání a ovládání

10. Zájmy Tímto termínem chápeme aktivitu jedince,která je opakovaná, soustavná a rozvíjejcí. Jakýkoliv zájem integruje: Poznávací zaměřenost – dítě o dané věci sbírá informace, čte literaturu Sociální zaměřenost – dítě vstupuje do kroužků, nachází ostatní osoby se stejným zájmem Praktickou zaměřenost – dítě dělá činnosti,které k danému zájmu patří Hodnotovou zaměřenost – kvůli svému zájmu si dokáže odepřít některou ze součástí jeho života jako např. fotbalový zápas Zaměřenost životního stylu – jedinec svůj život podřizuje svému zájmu

11. Perspektivní orientace Souvisí s tím, že náš život je spjatý s budoucností. Budoucnost je ohlašuje jako: - otevřený horizont – jde o jedince,kteří kladně přežijí i nejhorší životní situace, jsou to optimisté - uzavírající se horizont – lidé, kteří jsou zklamáni a negativně ovlivněni věci,které se jim stali - horizont vyvolávající úzkost a strach – naše budoucnost nás traumatizuje a jedinec se snaží utéct před fantazií a vzpomínkami

12. Zřetel k mezilidským vztahům – osobnost jako sounáležitost

13. Sociální interakce a komunikace Sociální interakci chápeme jako reakci lidí na druhého člověka (mimika, gesta,…). Komunikace je o sdělování informací pomocí řečí. V komunikaci se objevují různé jevy jako například komunikační BLUDNÝ KRUH = je to sestupná komunikační spirála, kdy v průběhu hovoru jeden podněcuje druhého ke komunikaci

14. Druhy komunikace 1. Podle prostředků – verbální - neverbální - tady je pro dítě nebezpečný mechanismus dvojí vazby - mechanismus dvojí vazby znamená, že člověk se tváří jinak než verbálně působí 2. Podle vyváženosti podílu zúčastněných osob – komunikace symetrická (komunikace je vyvážená) - komunikace asymetrická ( při komunikaci je jedna strana ve výhoně a druhá znevýhodněná) 3. Podle sladění zájmů mezi účastníky - komunikace harmonická – dochází k souladu zájmům,vycházejí si vstříc - komunikace konfiskní – objevuje se disharmonie, nesoulad zájmu 4. Podle určujícího stylu - soutěživá – jde o předhánění „kdo z koho“ - spolupracující – společně komunikují, podporují se

15. Působení komunikace na osobnost dítěte Komunikace mezi učitelem a dítětem je velmi důležitá a ovlivňuje i jeho psychiku. Co se týče zkouškové trémy, není vrozená, ale je naučená díky předchozím hovorům s profesorem během zkoušení. Nejčastěji se tento strach projevuje fyzickými projevy jako například pocením dlaní, svíráním žaludku, třesem rukou nebo bolestí hlavy. Komunikace je důležitá, protože utváří vlastnosti osobnosti a ovlivňuje budoucí reagování a jednání. Jaké zkušenosti s komunikací s profesory vy? Pozitivní ? Negativní?

16. Syndrom naučené bezmocnosti: dítě „trojkař“ se rozhodne změnit své dosavadní známky a naučí se na zkoušenou látku, při zkoušení ví vše,ale protože učitelka není u daného žáka zvyklá na to, že látku umí, snaží se ho nachytat a neustále si chce ověřovat,zda to není jen náhoda, až ho nakonec opravdu nachytá Syndrom neúspěšného dítěte: - takové dítě bere neúspěch jako svoji vlastnost - je způsoben jeho okolím ( škola,rodina), které zdůrazňuje jeho nedostatky a neúspěchy - takový žák se projevuje: Má vůči škole a rodině negativní postoje Snaží se své neúspěchy kompenzovat jinde (parta) Nesnaží se v jakékoliv činnosti = podle něj to nemá smysl Nevěří svým schopnostem

17. Zřetel k pohlaví – osobnost muž/žena

18. Osobnost muže a ženy - každý z nás je žena nebo muž - znevýhodněné bývá jen jedno pohlaví a to - ženy V čem bývají ženy znevýhodněné? Bývají znevýhodněni i muži? V čem? Co to je pohlaví? Můžeme tak definovat anatomicko-fyziologické rozdíly, rozdíl v hormonálním rozložení a rozdíly ve vnějších i vnitřních orgánech.

19. Gender – co to znamená? Vzniká působením kulturně-sociálních jevů a ukazuje nám, co z daného člověka vyroste. Existují 4 způsoby, kterými jsou děti utvářeny do svého budoucího života: Formování či manipulace – (1-5 let) to, co rodič říká svému dítěti, pak dítě bere jako fakt a věří tomu Systematické zaměřování pozornosti – jde o zaměřování dítěte na dané věci, směruje se jeho zájem na daný typ věcí a zájmů Verbální pojmenování – nazývání jako“hodná holka“ ujasňuje o jaké pohlaví jde a to určuje i rozdíly například v oblékání nebo toaletách Aktivizace – děti se aktivně zapojují do činností a prací, také podle pohlaví

20. Zřetel k autoedukaci – osobnost jako vláda nad sebou samým

21. Dítě jako objekt manipulace - dítě je velmi tvárná osobnost a je jen na dospělých kam dětskou osobnost posunou - škola má působit jako edukační továrna a tvarovat dítě - dítě je učeno a samo o tom bud ví nebo ne - důležité také je, aby ten, kdo vychovává měl výchovný cíl = musí vědět, čeho chce dosáhnout - problém bývá v pasivitě žáka - učitel by ho měl vést k aktivnímu prožitkovému učení - další problém je špatná interakce mezi rodiči, učitelem a dítětem, pokud tyto postavy nejsou propojeny a nespolupracují edukace je nižší

22. Prohřešky školy - nedocenění významu žákova prožívání školních událostí a jeho důsledků - až jedna třetina žáků má ze školy pocit úzkosti - vytváří se bariéra mezi žákem a učitelem - objevují se špatné školní výsledky Syndrom neúspěšné osobnosti - žák prožívá opakované neúspěchy a je v tom verbálně utvrzováno Nevyváženost interakce mezi žákem a učitelem - brání v rozvoji studia i komunikace Netolerance vůči odchylkám - učitel nepřímá odlišnost například v nadání nebo dominanci pravé nebo levé mozkové hemisféry - bere je jako rušivé nebo drzé

23. Stadia vývoje osobonsti dítěte

24. Stadium pubescence - neboli raná adolescence nebo střední školní věk - pubes = lat.chmýří - projevy zrání, vnější i vnitřní vývoj 5 oblastí: Přijetí vlastního těla – v tomto období se výrazně mění tělesné znaky i psychika dítěte, mění se váha a celkový vzhled, objevují se nové pocity a touhy Sebeuvědomění svého pohlaví a náklonnost k opačnému pohlaví –všímání si vlastního pohlaví začíná už v batolecím věku, dítě sexuálně dozrává a všímá si opačného pohlaví Přijetí svého sociálního postavení – zde je důležité přizpůsobení se kamarádům a jejich společným zájmům, ujasňuje si vlastní zodpovědnost a existenci v partě, řeší konflikty s kamarády Počátky životních plánů – dítě hledá otázky na odpovědi a opravdu přemýšlí, co ho čeká v budoucnu a čím se bude opravdu živit, toto souvisí s hledáním vlastní identity Změnyve vztahu k rodičům – rodina už na dítě nepůsobí tak, jako když dítě bylo malé, je třeba vztahy v rodině utužovat a prohlubovat

26. Stadium adolescence - poslední období, které předchází dospělosti 4 pohledy na adolescenci: Rozvoj civilizace a kulturního významu – v posledních letech se tento vývoj zrychluje, jinými slovy můžeme říci, že sexuální vývoj se u dívek i chlapců objevuje čím dál častěji už před desátým rokem života Problémy doprovázející pubescenci a přecházejí do adolescence – pokud bylo období pubescence dobře zvládnuté, v adolescenci se zrání v klidu dokončí, v tomto období se zaceluje osobnost a proto je zde riziko úniku do jiných světů jako například drogy nebo alkohol Starost o budoucnost – přemýšlení o budoucnosti nám pomůže s výběrem dalšího studia na střední škole, vyhledává si informace a uvažuje o nich, spolupracuje s rodiči a ti mu radí a doporučují mu správnou cestu Osobní identita a životní role – osobní identita dítěti ukazuje sám sebe, pomáhá dítěti v jeho budoucnosti

27. Sebevraždy dětí a adolescentů podle motivu…….. 2002-2005….

28. Graf věkové struktury bezdomovců v ČR (2004)

29. Hodnotová orientace a životní postoje současných adolescentů…

30. Identita se projevuje: - v dalším utváření vztahů a vymanění se z rodiny - při hledání partnera - v oblasti společenských akcí a názorů v hledání vlastního životního stylu Objevování a respektování mezilidských vztahů – v tomto období začínají se sexuálním životem a upevňuje se jeho chování vůči druhému pohlaví