L kov drogov z vislost

1. L�kov� (drogov�)z�vislost

2. Definice L�KOV� (drogov�) Z�VISLOST (drug dependence) stav psychick� nebo fyzick� vypl�vaj�c� z pusoben� l�civa nebo psychotropne pusob�c� l�tky na organismus, charakterizovan� zmenami chov�n� a dal��mi reakcemi, mezi ne� patr� zejm�na chorobn� lpen� na kontinu�ln�m nebo opakovan�m pod�v�n� psychotropne pusob�c� l�tky nejednotn� terminologie: l�tkov� z�vislost, addikce, toxikomanie, narkomanie, abusus l�civ (�ir�� v�znam), droga v�sledkem adaptace (habituace) organismu na opakovan� pod�v�n� l�tky Psychick� z�vislost nutkav� touha (ba�en�, �craving�) po opakov�n� pr�jemn�ch pocitu spojen�ch s psychotropn�m �cinkem l�tky Fyzick� (somatick�) z�vislost zmenen� fyziologick� stav (neuroadaptace), v jeho� dusledku je treba opakovat pod�n� l�civa, aby se nedostavil tzv. abstinencn� syndrom Abstinencn� (�odvykac�) syndrom - je vyvol�n n�hl�m nedostatkem psychotropn� l�tky (po predchoz�m opakovan�m pod�v�n�) symptomy jsou vet�inou opakem farmakodynamick�ch �cinku zneu��van� l�tky

3. Tolerance (n�vyk) Fenom�n, kdy po opakovan�m pod�n� l�civa (zneu��van� l�tky) doch�z� k postupn�mu sni�ov�n� farmakodynamick�ho �cinku Ve sv�m dusledku vede k postupn�mu zvy�ov�n� d�vky Tolerance na efekt b�v� vet�inou u zneu��van�ch l�tek prov�zena t� toleranc� na toxicitu (viz napr. opioidy a �tlum dechov�ho centra, v�jimka napr. barbitur�ty) Princip vzniku tolerance: farmakokinetick� (autoindukce biotransformacn�ch enzymu, napr. barbitur�ty) farmakodynamick� (tk�nov� typ) zmeny v receptorov� denzite (downregulace, vet�ina zneu��van�ch l�tek m� charakter agonistu) zmeny v citlivosti receptoru (desenzitizace, adaptace na �rovni postreceptorov�ch deju) Tolerance velmi casto prov�z� a komplikuje z�vislost

4. Paradigma odmeny (�reward�) �Brain Stimulation Reward Paradigma� (BSR) - paradigma odmeny souvisej�c� se stimulac� mozku V podstate v�echny z�vislosti navozuj�c� l�tky aktivuj� tzv. �REWARD PATHWAY� - mesolimbick� dopaminergn� dr�ha, vedouc� z ventr�ln� tegment�ln� oblasti (VTA) do nucleus accumbens a limbick� oblasti - prok�z�no v experimentech Fyziologick� v�znam t�to dr�hy (nen� �zadarmo�) Pocit odmeny (�reward�) lze z�skat i elektrickou stimulac� neuronu t�to oblasti (Olds & Milner, Penfield) Znacn� v�znam pro opetovn� vyhled�v�n� l�tky navozuj�c� odmenu a rozvoj z�vislosti

6. Rozdelen� zneu��van�ch l�tek vyvol�vaj�c�ch drogovou (l�kovou) z�vislost Nikotin (tab�k) Ethanol Kanabinoidy (Cannabis) Psychotomimetika (halucinogeny) Psychostimulancia Opioidy Ostatn� l�tky tlum�c� CNS (sedativa/hypnotika) Rozpou�tedla a tekav� l�tky

7. Nikotin a tab�k Do Evropy byly rostliny tab�ku (Nicotiana tabacum) dovezeny v 16. stolet� (pojmenov�n� podle Jeana Nicota � francouzsk�ho ambasadora v Portugalsku, kter� prezentoval semena rostliny francouzsk�mu kr�li) 18 % svetov� populace jsou kur�ci (pokles ve vyspel�ch vs. vzestup v rozvojov�ch zem�ch) Aktivn� l�tky v cigaretov�m kouri: nikotin,dehet, CO Prumern� cigareta: 0,8-1,5 mg nikotinu ? plasmatick� koncentrace 100-200 nmol/l

8. MECHANISMUS �CINKU NIKOTINU Agonista na nikotinov�ch (cholinergn�ch) receptorech, ligandem-r�zen� iontov� kan�l, v�znamne zastoupen v mozkov� kure a hippocampu - role v kognitivn�ch funkc�ch Molekul�rn� mechanismus: neuron�ln� excitace a usnadnen� uvolnen� neurotransmiteru z nervov�ch zakoncen� �CINKY Centr�ln�: smes inhibicn�ch a excitacn�ch �cinku; zv��en� bdelost a schopnost soustredit se, potlacen� nervozity a �zkosti, sn�en� chut k j�dlu (? ni��� prumern� hmotnost kur�ku ? 4 kg) Perifern�: tachykardie, ?TK krve, ?srdecn� v�dej, pocen�, tres, ?GIT motilita, ? sekrece (slinn� a bronchi�ln� �l�zy) - nauzea a zvracen� po prvn�m kouren� (podr�den� sensorick�ch chemoreceptoru v �aludku?)

9. Absorpce velmi rychl� v plic�ch (kouren� cigaret) nebo pomalej�� z �st a nosohltanu (doutn�ky, d�mka) cca 10 % nikotinu v cigarete je pri kouren� absorbov�no Rychl� pokles plasmatick�ch koncentrac� � distribuce do tk�n� (velmi rychle v CNS); pozdeji pomalej�� pokles = metabolismus nikotinu v j�trech ? kotinin (neaktivn�) Pri kouren� - ka�d� �tah� z cigarety zpusob� jist� CNS efekt U kur�ku doch�z� k indukci jatern�ch a sliznicn�ch (GIT) enzymu CYP450 ? sn�en� �cinek nekter�ch soucasne pod�van�ch l�civ (napr. theofylin)

10. Tolerance a z�vislost Tolerance - rychl� na perifern� �cinky (stimulace gangli�, desenzitizace), m�ne v�znamn� u CNS �cinku Riziko z�vislosti - v�hradne zapr�cineno nikotinem Siln� psychick� z�vislost, u te�k�ch kur�ku se rozv�j� i fyzick� z�vislost, �selfadministration� u experiment�ln�ch zv�rat Abstinencn� syndrom: nutkan� (ba�en�) po kouren� (pretrv�v� t�dny) � velmi siln�!!! v�znam z hlediska n�zk� �spe�nosti odvyk�n� kouren� symptomy: podr�denost, neschopnost se soustredit, netrpelivost, �zkost, zhor�en� psychomotorick� v�konnost, agresivita, poruchy sp�nku, bolest hlavy, zv��en� chut k j�dlu (sladk�)

11. �kodliv� �cinky kouren� Kouren� � nejv�znamnej�� ovlivniteln� pr�cina smrti zodpovedn� za cca 10 % �mrt� mezi dospel�mi na cel�m svete (v�hledov� odhad do r. 2030 je n�rust na 17 %) N�dorov� onemocnen� � karcinom plic, (HCD, esofagu�) 20 cigaret/den = 10x vy��� pravdepodobnost 90 % karcinomu plic m� souvislost s kouren�m; zodpovedn� je predev��m dehet (pestr� smes l�tek vcetne napr. polycyklick�ch arom�tu) �lehk� (light) cigarety� � probl�m nere�� Kardiovaskul�rn� onemocnen� velmi z�va�n� rizikov� faktor, zodpovedn� je nikotin a CO, event. dal�� l�tky Chronick� bronchitida st�le v�znamnej�� vzhledem ke zlep�en� �ivotn�ho prostred� ve vyspel�ch zem�ch Negativn� vliv na plod pokles porodn� hmotnosti, zv��en� perinat�ln� mortalita, retardace ment�ln�ho a fyzick�ho v�voje Akutn� intoxikace spolknut� detmi, jako �kanadsk� �ert�k� (1-2 cigarety) ? salivace, vomitus, arytmie a/nebo krece, koma (riziko smrti je vet�inou redukov�no casn�m a intenzivn�m zvracen�m)

12. L�cba z�vislosti na nikotinu Vet�ina kur�ku by chtela prestat, ale siln� z�vislost zpusobuje, �e jen zlomku se to podar� Kombinace psychologick� and farmakologick� l�cby dosahuje nejlep��ch v�sledku tj. 25% �spe�nost (po 1 roku) Substitucn� terapie nikotin v transderm�ln�ch n�plastech (r�zen� uvolnov�n�), nebo �v�kacky (buk�ln�, lingv�ln� pod�n�), nosn� spreje nekolikr�t denne (kr�tk� �cinek). Bez odborn� pomoci v�ak konecn� v�sledek nebyl lep�� ne� u placebo skupiny Dal�� l�civa bupropion (NDRI, i u nedepresivn�ch pacientu!) mechanismus: ? dopaminergn� neurotransmise v nucleus acumebens? klonidin � m�lo u��van� vzhledem k N� (hypotenze, �tlum CNS�) M� nikotin (kouren�) nejak� pozitivn� �cinky? ni��� incidence Parkinsonovy a Alzheimerovy choroby

13. Ethanol Nejcastej�� n�vykov� l�tka, kter� mu�e vyvolat silnou fyzickou z�vislost (je pro dospel� leg�ln�!) Obsah alkoholu v n�poj�ch je ruzn� 3,5% (slab� pivo) to 40-50% (�tvrd� alkohol�) �drink� ? 8-12 g ethanolu ? soucasn� doporucen� max. 21 �drinku� t�dne (tj. m�ne ne� 3 �drinky�/den); 14 �drinku� t�dne u �en ( tj. m�ne ne� 2 drinky/denne) Z�vislost na alkoholu (alkoholismus) - 4-5 % evropsk� populace!!!

14. Farmakokinetika ethanolu Rychl� absorpce po p.o. pod�n� (meriteln� koncentrace po 5 min), rychle i pr�mo ze �aludku Distribution � �irok�, do celkov� telesn� tekutiny Metabolismus v�ce ne� 90 % ethanolu je metabolizov�no m�ne ne� 5-10 % je vylouceno ve vydechovan�m vzduchu a v moci (tato frakce nen� v�znamn� z hlediska FK; v�znam pro predikci plasmatick�ch koncentrac�) saturacn� charakter metabolismu ? line�rn� pokles plasmatick�ch koncentrac� (kinetika 0. r�du!!!) v�znam �first pass� efektu (alkohol nalacno ? necekane ?�cinek) hlavn� metabolick� cesta � enzymatick� oxidace ve 2 kroc�ch: a) cytoplasmick� alkoholdehydrogenasa (?acetaldehyd) � j�tra, �aludek, mozek b) aldehyd dehydrogenasa (? acet�t) inhibice tohoto enzymu ? �disulfiramov� efekt� (nejen disulfiram ale tak� nekter� l�civa chlorpropamid, nitrofurantoin atd.) symptomy: nauzea, zvracen�, �flushing�, tachykardie, hyperventilace, panika dal�� metabolick� cesta - mikrosom�ln� ethanol oxiduj�c� syst�m (MEOS) - ethanol ? acetaldehyd, inducibiln� u alkoholiku.

16. Genetika a metabolismus alkoholu �eny vs. mu�i ni��� aktivita alkohol dehydrogenasy v �aludku u �EN (+ ni��� distribucn� objem) ? ? plasmatick� koncentrace 50% Asiatu m� inaktivn� isoformu aldehyd dehydrogenasy zpusobuj�c� disulfiramovou reakci po pod�n� alkoholu Dal�� c�st Asijsk� populace m� isoformu alcohol dehydrogenasy vykazuj�c� podstatne ni��� aktivitu � v�razne vy��� �cinek alkoholu Americt� indi�ni?

17. Farmakologick� �cinky ethanolu CNS �CINKY na bunecn� �rovni - predev��m tlumiv� �cinek 3 hlavn� teorie: pos�len� GABA-ergn� inhibice, podobne jako napr. benzodiazepiny Inhibice otv�r�n� Ca2+ kan�lu (napetove r�zen�ch) Inhibice funkce NMDA-receptoru �cinky po akutn�m pod�n�: setren� rec, euforie a bujar� povznesen� n�lada, sn�en� motorick� koordinace, zv��en� sebevedom�, sn�en� sebekontrola, schopnost koncentrace a ucit se, naru�en� pamet ve vysok�ch d�vk�ch je pozorov�na emocn� labilita, pozdeji ataxie, stupor a koma event. smrt v dusledku respiracn�ho selh�n� excitacn� �cinky v ni���ch d�vk�ch jsou vysvetlov�ny desinhibic� urcit�ch center v CNS

18. Plasmatick� koncentrace a �cinky na CNS

19. Perifern� �cinky ko�n� vazodilatace, ��hrejiv� pocit�, pocen� ? ztr�ta tepla (chladn� prostred� � riziko podchlazen�) ?diur�za (?sekrece ADH) ? srdecn� frekvence, TK ? sekrece slin, �aludecn�ch a pankreatick�ch �t�v ? sekrece oxytocinu (odd�len� porodu) Farmakologick� �cinky ethanolu

20. Tolerance a z�vislost Tolerance � predev��m FD (tk�nov�) komponenta, m�ne zmeny v FK rozv�j� se pomerne rychle (1-3 t�dny kontinu�ln�ho pod�v�n�, 2n�sobn� pokles v �cinku Zkr�en� tolerance s radou anestetik (napr. halothan, probl�my u alkoholiku) Mechanismus: ne zcela jasn� �down-regulace� GABAA-receptoru, �up-regulace� napetove r�zen�ch Ca kan�lu a NMDA receptoru? Rozv�j� se jak psychick�, tak fyzick� z�vislost Abstinencn� syndrom � typick�, v�n� prubeh, n�stup cca 8 h od pod�n� (kulminuje v 24-36 h) tremor, nauzea, pocen�, horecka, popr. i halucinace a krece �Delirium tremens�: n�hl� desorientace a zmatenost, agitace, agrese, velmi nepr�jemn� halucinace Anorexie, tremor, nauzea, zvracen� a �zkost mohou pretrv�vat i v�ce ne� dal�� 2 t�dny

21. �kodliv� �cinky chronick�ho zneu��v�n� alkoholu Behavior�ln� poruchy: ztr�ta sebekontroly, nespolehlivost, n�zk� produktivita (? ztr�ta zamestn�n�), rozpad soci�ln�ch a rodinn�ch vazeb, rozpad osobnosti Neurologick� poruchy: objektivn� po�kozen� CNS vedouc� k zhor�en� kognitivn�ch funkc� a demenci, cast� jsou perifern� neuropatie (? thiamin) GIT onemocnen�: gastritis, peptick� vred, krv�cen� do GIT, hematemeza Po�kozen� jater: steat�za, alkoholick� hepatitida, jatern� cirh�za mechanismus (sp�e komplexn�): kumulace NAD+ dependentn�ch substr�tu: lakt�t, hydroxybutyr�t, a-glycerolfosf�t ? ? glukoneogeneze ? hypoglyk�mie ? ? synt�za triacylglyceridu, ? uvolnov�n� mastn�ch kyselin z tukov� tk�ne + poru�en� oxidace mastn�ch kyselin dal�� mechanismy � reaktivn� acetaldehyd, deplece glutathionu�. zmeny v port�ln�m reci�ti vedou ke vzniku esofage�ln�ch varixu biochemick� markery: gamma glutamoyl traspeptidasa (ALT, AST, bilirubin�.) Pankreatitis: ? produkce sekretinu, ? tvorba pankreatick�ch enzymu, ed�m Oddiho sverace ? autodigesce

22. FAS (fet�ln� alkoholov� syndrom) anatomick�, ment�ln� a behavior�ln� abnormality - tv�r, subnorm�ln� lebecn� rozmery - retardace rustu - mentaln� retardace a zmeny v chov�n� ARND (alcohol-related neurodevelopmental disorder) m�ne z�va�n� av�ak 3x castej�� behavior�ln�, kognitivn� a motorick� deficit

23. L�cba alkoholismu Disulfiram blok�da aldehyd dehydrogenasy ? kumulace acetaldehydu nauzea, �flushing�, tachykardie, hyperventilace, panika� c�l: navodit negativn� postoj k alkoholu a navodit alkoholovou intoleranci Naloxon sni�uje alkoholem navozenou �odmenu� (mechanismus nen� jasn�) Akamprosat �anti-cravingov�� �cinek (tak� naltrexon) L�civa zm�rnuj�c� pr�znaky akutn�ho abstinencn�ho syndromu benzodiazepiny klonidin (inhibice nadmern�ho uvolnov�n� neurotransmiteru) propranolol (blokuje excesivn� aktivitu sympatiku).

24. KANNABIS a Cannabinoidy Extrakt z konop� (Cannabis sativa, Canabis indica) Marihuana � su�en� listy a kvetouc� vrcholky Ha�i� - pryskyrice Aktivn� l�tky: kannabinoidy (skupina lipofiln�ch nealkaloidov�ch l�tek) THC (?9-tetrahydrokannabinol) nejdule�itej�� z�stupce THC tvor� 0,5-10 % marihuany a ha�i�e Zpusoby zneu��v�n�: hlavne kouren�m v cigaret�ch tzv. (�jointy�) p.o. ve forme ruzn�ch potravin, cukrovinek a n�poju

25. �cinky na CNS kombinace psychotomimetick�ch a tlumiv�ch �cinku pocit relaxace, pohody a euforie - bez znaku agrese nezadr�iteln� a bezduvodn� sm�ch vystupnovan� vn�m�n� smyslov�ch vjemu � chutov�ch, zvukov�ch a visu�ln�ch � zdaj� se fantastick� porucha motoriky (sn�en� schopnost r�dit motorov� vozidla), porucha kr�tkodob� pameti a �sudku pocit pomal�ho plynut� casu, depersonalizace, zv��en� chut k j�dlu a sn�en� vn�m�n� bolesti, m�rn� paranoia vysok� d�vky: halucinace, paranoia, anxieta Perifern� �cinky vasodilatace (zvl�te patrn� na spojivk�ch - diagnostika) tachykardie bronchodilatace (x bronchokonstrikce v dusledku kouren�) sn�en� nitroocn�ho tlaku

26. Mechanismus �cinku Prostrednictv�m kannabinoidn�ch receptoru (GPCR typ) CB1- mozek � cetn� v hippocampu (pamet, kognitivn� funkce), cerebelu a substantia nigra (motorick� koordinace), hypothalamu (chut k j�dlu) a mesolibick� dopaminergn� dr�ze (odmena) a kortexu endogenn� agonista: anandamid CB2- perif�rie - imunitn� syst�m imunosupresivn� �cinky �cinky?

27. Tolerance a z�vislost Tolerance a fyzick� typ z�vislosti se vyskytuje pouze minoritne u te�k�ch chronick�ch �abuseru� Abstinencn� syndrom ne pr�li� v�razn� s m�rn�m prubehem zv��en� podr�denost, neklid,zmatenost, tres, pocen�, poruchy sp�nku

28. Terapeutick� potenci�l kannabinoidu? Syntetick� analogy nabilon dronabilon Potenci�ln� indikace antiemetick� l�cba u protin�dorov� chemoterapie analg�zie glaukom sclerosis multiplex terapeutick� hodnota? pr�vn� r�mec - omezen�

29. Psychotomimetika(halucinogeny, psychidelika) V�razne ovlivnuj� my�len�, smyslov� vn�m�n� a n�ladu �cinky: my�lenky a smyslov� vjemy jsou zkreslen�, snov� ruzn� druhy halucinac� (vizu�ln�, sluchov�, hmatov� i cichov�). Barvy a zvuky jsou vystupnovan� indukce euforia a pocitu �test�, soun�le�itosti, empatie proces my�len� postr�d� logiku a souvislost subjekt je m�v� urcit� n�hled na stav, ve kter�m se nach�z�, v pr�pade prohlouben� � psychotick� reakce, riziko �razu (p�d z okna) Hlavn� skupiny l�tek (rozd�ln� klasifikace v literature) LSD a pr�buzn� l�tky (psilocybin, meskalin) MDMA a pr�buzn� l�tky Fencyklidin a ketamin

30. LSD (Lysergic acid diethylamide, LSD-25) puvodne vyvinuto jako potenci�ln� l�civo v laborator�ch farm. firmy Sandoz (1938) Albertem Hoffmanem � dnes pouze ileg�ln� l�tka! dodnes patr� mezi nej�cinnej�� zn�m� l�tky (1 ?g/kg) zneu��v�n ve forme �tripu� = pap�r napu�ten� substanc� (?mno�stv� LSD) �good trips� vs �bad trips� �flash backs� i mes�c po po�it� mechanismus �cinku: predev��m je agonistou na 5-HT2 autoreceptorech v CNS ? ? v�boje 5-HT neuronu v raphe nuclei (�cinek i u pavouku - s�te) somatick� �cinky: sympatomimetick� (?TK krve a SF) neurologick� (tremor, ataxie) Mescaline (z mexick�ho kaktusu Lophophora) Psilocybine (z houby lysohl�vka � Psilocybe) tolerance: rozv�j� se rychle (na CNS �cinky) �kodliv� �cinky/rizika: perzistence mentaln� poruchy, schizofrenie, po�kozen�/�raz pod vlivem drogy (p�d z okna)

31. Dal�� halucinogeny MDMA (MethylenDioxyMetAmfetamin, �ext�ze�) tanecn� droga psychostimulacn� a halucinogenn� �cinky (bl�zkost k amfetaminum!) nebezpec� v pred�vkov�n� vycerp�n�, prehr�t� organismu, dehydratace, arytmie, hypertenze Fencyklidin (�angel dust�, PCP) chemicky bl�zk� ketaminu (disoc. anestetikum), puvodne t� vyv�jeno jako l�civo s touto indikac� ne pr�li� be�n� droga nepr�jemn� vegetativn� �cinky nekter� halucinace se mohou zvrhnout v agresivn� chov�n�

32. PSYCHOSTIMULANCIA AMFETAMINY KOKAIN METHYLXANTINY

33. Amfetaminy a pr�buzn� l�tky L�tky amfetamin (speed), methamfetamin (pervitin) pr�buzn� l�tky efedrin, fentermin, methylfenid�t. (MDMA) Zpusoby pod�n�: or�ln�, nas�ln�, inhalacn� a parenter�ln� Mechanismus �cinku nepr�m� adrenomimetika � vyplaven� monoaminu (noradrenalinu, dopaminu, 5-HT) z nervov�ch zakoncen� bez asociace s AP Hlavn� �cinky na CNS zv��en� psychomotorick� tempo, euforie a excitace, zv��en� sebevedom�, kreativita, v�recnost, stereotypn� chov�n�, absence pocitu �navy, hladu (anorexie) Perif�rn� �cinky tachykardie, palpitace, ?TK krve, ?GIT motilita �Dojezd� pocit �navy, deprese, �zkosti, bezv�znamnosti (riziko snahy prekovat tento stav dal�� d�vkou)

34. Tolerance rychl� na perifern� �cinky a anorektick� �cinky, pomalej�� na centr�ln� �cinky Ne zcela typick� abstinencn� syndrom ? z�vislost se zd� m�t sp�e souvislost s nepr�jemn�mi �dojezdy� a snahou vyhnout se jim Plne rozvinut� z�vislost asi u cca 5 % abuseru charakterick� je siln� touha po dal�� d�vce, zvy�uj�c� se d�vky a cast� nekontrolovan� �tahy� Amfetaminov� psych�za � bl�zce pripom�n� atak z�chvatu schizofrenie halucinace, paranoia, agrese Terapeutick� u�it� minimaln� napr. narkolepsie fentermin (sp�e star�� l�cba obezity) Amfetaminy a pr�buzn� l�tky

35. Kokain Alkaloid z jihoamerick�ho kere Erythroxylon coca Patr� mezi nejdra��� zneu��van� l�tky Zpusoby zneu��v�n�: sul (HCl) � nas�lne (��nup�n�) nebo i.v. (�rush effect�), voln� b�ze: inhalace � kouren� (crack, �flush� effect) MECHANISMUS �CINKU inhibice re-uptaku katecholaminu ? zv��en� noradrenergn� a dopaminergn� neurotransmise �nepr�m� adrenomimetikum�� Farmakologick� �cinky: velmi bl�zk� amfetaminum, o neco m�ne v�razn� sterotypn� chov�n�, paranoia a bludy Trv�n� �cinku je ale mnohem krat�� (30 min, i.v.) ne� u amfetaminu, rychl� metabolismus � jatern� a plasmatick� esterasy (ukl�d�n� metabolitu ve vlasech). Ne zcela typick� abstinencn� syndrom b�v� pr�tomna deprese, �nava, dysforie spojen� s intenzivn� touhou po droze (siln� psychick� z�vislost)

36. Tolerance vet�inou vznikne na rush/euforii Intoxikace (pred�vkov�n�) tremor, hypertenze, tachykardie, arytmie, stenokardick� bolest, hyperpyrexia, krece a �ok i s fat�ln�mi n�sledky Dlouhodob� abusus Characteristick� behavior�ln� zmeny: paranoia, anxieta, agresivita, nepr�telstv�, ztr�ta soci�ln�ch vazeb Zv��en� riziko koron�rn�ch a cerebrovaskul�rn�ch tromb�z Pl�iv� po�kozen� myokardu ? srdecn� selh�n� Kokain v tehotenstv� naru�en� fet�ln� v�voj ? malformace Terapeutick� u�it�: r�dce jako lok�ln� anestetikum v oftalmologii (event. ORL)

37. Methylxantiny Pr�rodn� alkaloidy, v�skyt v ruzn�ch n�poj�ch, caj�ch, k�ve, kole a podobn�ch n�poj�ch �cinn� l�tky: kofein, theofylin, theobromin ��lek k�vy 50-100mg kofeinu Farmakologick� �cinky stimulace CNS ?diur�za (vazodilatace aferentn�ch glomerul�rn�ch arteriol) kardiotropn� �cinky - stimulacn� relaxace hladk�ho svalstva (bronchodilatace!) Mechanismus inhibice fosfodiesterasy ? ? intracelul�rn� cAMP antagonismus na A1 a A2 adenosinov�ch receptorech Tolerance and habituace tolerance se rozv�j� (individu�ln� rozd�ly, omezene), z�vislost je pomerne slab� s m�rn�m abstinencn�m syndromem (�nava, bolest hlavy)

38. Opioidy Zneu��van� l�tky: heroin, morfin, kodein ale i ostatn� l�tky (l�civa) t�to skupiny vcetne parci�ln�ch agonistu (historicky tak� opium, obcas i dnes) Psychotropn� �cinky do znacn� m�ry souvis� se zpusobem pod�n� i.v. - �rush� and �flush� �cinek (pocit �orgasmu� a �tepla�) or�ln� � euforie a �test�, pocit bla�enosti dal�� zpusoby aplikace: nas�ln�, inhalacn� (kouren�), dal�� parenter�ln� cesty (s.c.) Mechanismus �cinku Opioidn� receptory � pro zneu�it� a z�vislost maj� kl�cov� v�znam ?-subtyp Tolerance na vet�inu �cinku rychle (velmi rychle na dysforii, nauzeu; postupne i na euforii a toxicitu � respiracn� �tlum, chronict� abuseri toleruj� i d�vky, kter� by u norm�ln�ho subjektu zpusobily smrt) v�jimky: mi�za a z�cpa mechanismus: nejasn�, nezd� se b�t ani na podklade zmen v FK ani vzhledem k �down-regulaci� receptoru

39. Opioidy Z�vislost � siln� jak psychick� tak fyzick� Typick� abstinencn� syndrom: casn� pr�znaky (8-12h po posledn� d�vce heroinu): prof�zn� nosn� a ocn� sekrece, pocen� a z�v�n�, hus� ku�e �cold turkey� (pr�znaky jako u vir�zy, chripky) pozdn� pr�znaky (kulminuj� 2.-3. den, miz� za 7-10 dn�): mydri�za, tremor, hyperalgezie, insomnie, nauzea, prujem, a typick� abdominaln� krece a �kolikov� bolest nekter� symptomy a psychick� znaky pretrv�vaj� i nekolik t�dnu pot�. mu�e b�t n�hle indukov�n pod�n�m antagonisty (naloxon = mo�n� komplikace l�cby akutn�ho pred�vkov�n�) Psychologick� z�vislost: intenzivn� touha po d�vce

41. Sedativa/hypnotika Barbitur�ty a benzodiazepiny Mechanismus �cinku: barbitur�tov� a benzodiazepinov� vazn� m�sta na chloridov�ch kan�lech � zv��en� odpoved na tlumiv� �cinky endogenn�ho inhibicn�ho neurotrasmiteru - GABA Tolerance (jedna z komplikac� farmakoterapie) u obou skupin - ale u barbitur�tu je v�raznej�� (FK typ) u barbitur�tu - ne�pln� tolerance na toxicitu! Nebezpec�! U obou skupin - psychick� a fyzick� z�vislost (v�raznej��, z�va�nej�� a dr�ve se rozv�jej�c� u barbitur�tu !!!) Nevysazovat n�hle po chronick� l�cbe (t1/2)! Abstinencn� syndrom: nervozita, neklid, tremor, anxieta, zmatenost a desorientace, delirium, krece! Case report !!! Riziko akutn� intoxikace a respiracn�ho �tlumu je mnohem vy��� u barbitur�tu! BZD jsou mnohem bezpecnej�� (fat�ln� pr�pady � vet�inou kombinace napr. s alkoholem) Novej�� hypnotika (napr. zolpidem) � riziko sn�en� ale existuje

42. Solvencia Ruzn� lipofiln� organick� rozpou�tedla �cinkuj� jako nespecifick� narkotika (napr. toluen, aceton) Zpusoby pod�n�: inhalace (igelitov� pytl�ky) Ni��� d�vky � desinhibice ? euforie, pseudohalucinace, pr�jemn� polo/sny Vysok� d�vky � ciste tlumiv� �cinek na CNS, koma a respiracn� �tlum Vysoce nebezpecn� a relativne pravdepodobn� riziko pred�vkov�n� s potenci�lne fat�ln�mi n�sledky Chronick� abuse � neurodegenerace + behavior�ln� a ment�ln� poruchy Dal�� org�nov� toxicita - hepatotoxicita, navozen� plicn� hypertenze