z kladov v tn struktury slovesn valence a jej ch p n n.
Skip this Video
Loading SlideShow in 5 Seconds..
Základové větné struktury, slovesná valence a její chápání PowerPoint Presentation
Download Presentation
Základové větné struktury, slovesná valence a její chápání

Loading in 2 Seconds...

  share
play fullscreen
1 / 15
Download Presentation

Základové větné struktury, slovesná valence a její chápání - PowerPoint PPT Presentation

ranae
88 Views
Download Presentation

Základové větné struktury, slovesná valence a její chápání

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript

  1. Základové větné struktury, slovesná valence a její chápání Olomouc 25.11.2011

  2. Základová větná struktura • Syntax, která v popisu věty vychází od vlastností slovesa, neakceptuje představu pouze dvojčlenného predikačního syntagmatu podmět - přísudek, chápaného jako syntaktické jádro věty. („Holé věty" typu MATKA POTKALA, ŘEDITEL NADIKTOVAL, AUTO SMĚŘOVALO apod. jsou nesmyslné, a tudíž negramatické.) • Podoba základové větné struktury (základní věty) vychází z valenčních vlastností slovesa, které vystupuje ve funkci přísudku. • Valence – schonost vázat na sebe určitý počet prvků v určitém tvaru. DÍTĚ SPÍ, STROM KVETE, DÍVKA PLÁČE, MATKA POTKALA PŘÍTELKYNI, ŘEDITEL NADIKTOVAL SEKRETÁŘCE DOPIS, AUTO SMĚŘOVALO K HRANICI, JAN SE CHOVAL NEZDVOŘILE). Základová větná struktura (syntaktické jádro věty) - "minimální věta", struktura, která obsahuje všechny členy nutné (tj. je úplná), ale pouze je.

  3. Slovesná valence a slovesná intence Valence – formálně- syntaktická - sémantická Intence slovesa – Eugen Pauliny: Štruktúra slovenského slovesa, 1943 Termín intence převzat do Mluvnice češtiny III ( = sémantická valence) Valenční rámec, intenční potenciál

  4. Znázornění ZVS ZVS mohou být vyjadřovány pomocí tzv. větných vzorců. Rozlišují se větné vzorce gramatické (GVV) a větné vzorce sémantické (SVV). Např. ZVS obsažená ve větě JANA VYPRALA SVETR může být vyjádřena GVV S nom - Vf - S acc SVV Agens - Actio - Patiens Věta JANA UPLETLA SVETR má stejný GVV, avšak SVV Agens - Actio - Efficiens (výsledek).

  5. ZVS a tzv. větné členy Všechny následující věty (srov. GVV) • JANA VLASTNÍ ZAHRADU Snom - Vf - S acc • JANA POMÁHÁ MATCE Snom - Vf - S dat • JANA SE DOTKLA STĚNY Snom - Vf - S gen • JANA SE ZABÝVÁ OBCHODEM Snom - Vf - S instr by měly větněčlenské znázornění Subj - Pred - Obj

  6. Modifikace ZVS Rozšiřovánío členy nevalenční, které mohou rozvíjet členy základové. JANA UPLETLA SVETR. NAŠE JANA S VELKÝM ÚSILÍM UPLETLA LYŽAŘSKÝ SVETR PRO SVÉHO CHLAPCE K VÁNOCŮM. Redukovánío členy, které jsou zřejmé nebo dosaditelné z kontextu. Patří sem především nevyjadřování podmětu, ale také např. jednoho z pravovalenčních členů (u sloves, která mají pravovalenční doplnění dvě). (JANA SEDÍ U OKNA A PILNĚ PRACUJE.) PLETE SVETR. Jde o stejnou ZVS jako u věty JANA PLETE SVETR. (NÁMĚSTEK CELÉ DOPOLEDNE DIKTOVAL SEKRETÁŘCE ODPOVĚDI NA DOTAZY ZÁKAZNÍKŮ.) ODPOLEDNE NADIKTOVAL JEŠTĚ JEDEN DOPIS A ŠEL DOMŮ. Věta ODPOLEDNE NADIKTOVAL JEŠTĚ JEDEN DOPIS představuje stejnou ZVS jako NÁMĚSTEK NADIKTOVAL SEKRETÁŘCE DOPIS.

  7. Modifikace ZVS • Členy, které nejsou vyjádřeny, nadále v ZVS fungují. Nevyjádřený podmět určuje číslo a jmenný rod přísudkového slovesa, nevyjádřený dativní objekt (druhý příklad) zůstává součástí sémantiky dané věty, protože DIKTOVAT je zde "předříkávat něco někomu (k zapsání)". • Nejde vlastně o redukci ZVS, protože ta zůstává stále táž, nýbrž o redukované v y j á d ř e n í ZVS. Oba výše uvedené typy redukovaného vyjádření jsou v češtině v podstatě pravidelnou, gramatikalizovanou záležitostí (zejména to platí o nevyjadřování podmětu). • Od nich je třeba odlišovat příležitostné, jen v určitých konkrétních situacích přijatelné redukování, jehož výsledkem mohou být výpovědi nevětné: (KDE JSI HO POTKAL?) - (POTKAL JSEM HO) NA NÁDRAŽÍ. O jakou ZVS v takových případech jde, můžeme pouze usuzovat. Bez znalosti kontextu a situace nejsou takovéto redukované výpovědi plně srozumitelné. Např. výpověď DVĚ KÁVY A ZMRZLINU může být odpovědí na otázku CO SI BUDETE PŘÁT?, ale také sdělením (PLATÍM) DVĚ KÁVY A ZMRZLINU apod.

  8. Větné pozice obligatorní, potenciální a fakultativní a/ Maminka potkala tetu. (bez kontextu) b/ (Co včera dělala maminka?) Potkala tetu. _______________________________________________ c/ (Potkala včera maminka tetu?)Ano. / Potkala. d/ (Kdo včera potkal tetu?) Maminka. e/ (Koho včera potkala maminka?) Tetu. _______________________________________________ f/ Naše maminka včera večer náhodou při nákupu potkala tatínkovu tetu z Ostravy. g/ Maminka vaří polévku. h/ Maminka je v kuchyni a vaří. ch/ Naše maminka ráda vaří.

  9. Větné pozice obligatorní, potenciální a fakultativní Maminka potkala tetu. plně obsazená ZVS Potkala tetu. ZVS s (povrchově) redukovaným vyjádření externí valence Potkala. Maminka. Tetu. kontextově podmíněné redukované verze ZVS Naše maminka včera večer náhodou při nákupu potkala tatínkovu tetu z Ostravy. Verze ZVS rozšířená o fakultativní členy. Maminka vaří polévku. plně obsazená ZVS Maminka je v kuchyni a vaří. ZVS s potenciálním levovalenčním doplněním a potenciálním pravovalenčním doplněním g/ Naše maminka ráda vaří. redukovaná ZVS s všeobecným levovalenčním doplněním a potenc. pravovalenčním doplněním

  10. Obligatornost, potenciálnost a fakultativnostgramatická a sémantická Daneš: - Obligatornost je povrchový jev, týká se gramatické přijatelnosti. *Maminka potkala; *Ludvík posekal. • Potenciálnost je na stejné úrovni u levovalenčních i pravovalenčních členů. Potkala tetu; (Dcera) píše (matce) dopis; (Dcera) píše (dopis) matce; (Ředitel) nadiktoval (sekretářce) dopis; *(Ředitel) nadiktoval sekretářce (dopis). • Valenční mohou být i adverbiální určení: chovat se jak, směřovat kam, trvat jak dlouho. • Členy obligatorní a potenciální jsou konstitutivní, protože vytvářejí ZVS. • Fakultativnostje vlastnost členů, které ZVS nevytvářejí (nejsou valenční). Jsou to členy nekonstitutivní.

  11. Obligatornost, potenciálnost a fakultativnostgramatická a sémantická Panevová: • Rozlišují se aktanty (valenční, členy valenčního rámce slovesa) a volná doplnění. • Aktanty mohou být gramaticky obligatorní nebo fakultativní: Dcera píše (matce) dopis; Dcera píše (dopis) matce; Ředitel nadiktoval (sekretářce) dopis. - Některá volná doplnění jsou obligatorní sémanticky (patří do slovesného rámce), mohou však být „povrchově“ fakultativní (mohou zůstat nevyjádřeny, aniž by vznikla negramatická věta).

  12. Obligatornost, potenciálnost a fakultativnostgramatická a sémantická Otázkový test: A: Moji přátelé přišli. B: Kam? A: *Nevím. A: Moji přátelé přišli. B: Kam? / Odkud? Proč? A: *Nevím. / Nevím. / Nevím. A: Moji přátelé odjeli. Odešel neznámo kam. - *Odešel neznámo odkud. B: Kam? / Odkud? A: Nevím. / *Nevím. A: Matka je v kuchyni a vaří. B: Co? B: Nevím.

  13. Obligatornost, potenciálnost a fakultativnostgramatická, sémantická a pragmatická • Dvojice vět spojených spojkou a, např. Jan nasedl na kolo a odjel; by tedy měla být interpretována jako (a, Si (říkámi), že) (b, Jan (j) nasedl na kolo (k) (v čase t předcházejícím okamžiku promluvy Si)) a (c, (Jan (j)) odjel (na kole (k) ) (v čase t + n předcházejícím okamžiku promluvy Si)). • neartikulované nebo skryté (sémanticko-pragmatické) konstituenty.

  14. Modifikovaná valenční teorie Je zásadní rozdíl mezi levovalenční a pravovalenční pozicí: • Levovalenční pozice je externí a realizuje se buďto mikrovalenčně, nebo makrovalenčně (Prší, Čtu – Já to čtu, neber mi to) • Pravovalenční pozice je interní (vyplývá ze sémantiky slovesa) a může být syntakticky i sémanticky obligatorní [*Ludvík posekal ( ); *Jana přečetla ( )], nebo může být její ne/realizace ovlivněna kontextem.

  15. Valence a propozice Valence - schopnost vázat na sebe další prvky definovatelné formálně gramaticky a sémanticky (komplementy/argumenty/aktanty/participanty) Predikát a jeho valenční vlastnosti – jádro propozice Propozice – sémantický základ věty. Vyjádření predikace – formální prostředky, predikátor větné vs. nevětné vyjádření predikace Počet predikací vs. počet vět: Viděl, jak otec přichází ->Viděl otce přicházet/otcův příchod, Dědeček kráčí usmívaje se, Dědeček sedí u stolu shrbený. Ten strom je zelený - > zelený strom