1 / 31

Pohlavně vázaná dědičnost = gonozomální

Pohlavně vázaná dědičnost = gonozomální. Monogenní znaky Hemofilie – gonozomální , recesivní Daltonismus – gonozomální recesivní Krátkoprstost – autozomální, dominantní Polygenní znaky :

prentice
Download Presentation

Pohlavně vázaná dědičnost = gonozomální

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Pohlavně vázaná dědičnost = gonozomální Monogenní znaky Hemofilie – gonozomální, recesivní Daltonismus – gonozomální recesivní Krátkoprstost – autozomální, dominantní Polygenní znaky : Inteligence, talent, výška, hmotnost, délka chodidla, množství pigmentu a další kvantitativní znaky Genetická prevence 1. Eufemistická= upravuje jen genotyp ( strava, plastická chirurgie) neupravuje genotyp 2. Eugenická = snaha o předcházení dědičného zatížení populace = genetické poradenství

  2. Autozomální x gonozomální dědičnost Autosomální typy dědičnosti se vyznačují stejnou častostí přenosu znaku na obě pohlaví pravděpodobnost 50% podle Mendelovských zákonů Gonozomální dědičnost tvoří výjimku z těchto zákonů  geny na homologních úsecích chromozomů se projevují autozomálně,  geny na heterologních úsecích chromozomů X a Y jsou geny zodpovědné za gonozomální dědičnost

  3. Chromozomy Somatické chromozomy= autozomy = homologní ( stejné ) páry = obsahují geny určující vlastnosti organismu Pohlavní chromozomy= gonozomy = heterochromozomy= X, Y určují pohlaví nesou i jiné geny pro jiné znaky tvoří heterologní ( různé ) páry liší se tvarem geny ležící na gonozomechse dědí v závislosti na pohlaví nacházejí se ve všech buňkách organizmu nesou geny pro tvorbu pohlavních znaků a jiných genů heterochromozomYnení párový a je označen jako ALOZOM

  4. Gonozomální dědičnost –pravidla pro rodokmeny geneticky významné jsou geny ležící v heterologní části chromozomu XX chromozomová dědičnost ( u člověka je asi 50 genů ) geny lokalizované v heterologní části chromozomu X mohou mít alely recesivní, nebo dominantní geny ležící na heterologní části ( proběhl CO) chromozomu X a Y jsou na pohlaví vázané !!! u člověka je na heterologním úseku X chromozomu více než 200 genů geny ležící v heterologní části chromozomu Yjsou nevýznamné,  fenotypicky se projevují jen u mužů geny ležící na heterologní části chromozomu Y se označují jako HEMIZIGOTNÍ a nemají párovou alelu

  5. Gonozomální dědičnost –pravidla pro rodokmeny hemizygotní genyse ve fenotypu projeví jen u mužů dědičnost takového typu označujeme za PŘÍMOU DĚDIČNOST těchto genů není mnoho nejvíce pohlavně vázaných znaků vykazuje gonozomálně recesivní dědičnost, méně gonozomálně dominantní dědičnost, nejméně znaky vázané na gonozom Y geny ležící na homologní části ( neproběhl CO) gonozomů X a Y jsou na pohlaví neúplně vázanáprojeví se u X i Y !!! geny ležící na homologní části ( neproběhl CO) gonozomů X a Y se řídí pravidly dědičnosti autozomální

  6. Gonozomální dědičnost –pravidla pro rodokmeny hemizygotní genyse ve fenotypu projeví jen u mužů dědičnost takového typu označujeme za PŘÍMOU DĚDIČNOST těchto genů není mnoho nejvíce pohlavně vázaných znaků vykazuje gonozomálně recesivní dědičnost, méněgonozomálně dominantní dědičnost, nejméně znaky vázané na gonozom Y geny ležící na homologní části ( neproběhl CO) gonozomůX a Y jsou na pohlaví neúplně vázanáprojeví se u X i Y !!! geny ležící na homologní části ( neproběhl CO) gonozomů X a Y se řídí pravidly dědičnosti autozomální

  7. Gonozomální dědičnost –pravidla pro rodokmeny 1) Geny Y chromozomu Hlavním znakem je přímý přenos znaků z otců na syny U jedince XY ( muže ) se alely ve fenotypu projeví nezávisle na tom, zda jsou dominantní nebo recesivní 2) Geny jsou lokalizovány vheterologické části gonozomu X Fenotypový projev nezávisí jen na tom, zda jsou dominantní alely nebo recesivní, ale i napohlaví jejich nositele !!!!

  8. Gonozomální dědičnost –pravidla pro rodokmeny U jedince XX ( ženy ) se alely ve fenotypu projeví podle toho, zda jsou dominantní nebo recesivní Proč ? Na chromozomu Y nejsou párové alely příslušných genů U ženy se alely chromozomu X chovají jako autozomální tvoří 3 různé genové kombinace AA, Aa, aa mezi nimi vztahy dominance a recesivity X vázaná gonozomální dědičnostmutovaný gen je lokalizován na chromozomu X Pseudodominance = recesivní alela heterozygotních žen je kompenzováno dominantními alelami na druhém X chrom.

  9. Gonozomální dědičnost –pravidla pro rodokmeny Geny častější u mužůnež u žen - př. hemofilie ( krvácivost ), barvoslepost, chybějící potních žláz Geny řízené geny ležící na autozomech - pokud se uskuteční v přítomnosti pohlavních hormonů, říkáme, že jsou pohlavně ovlivnitelné př. sekundární znaky ( ochlupení, plešatost ) - PP genotyp - plešatost u žen i mužů Pp genotyp - pouze u mužů pp genotyp - nevyskytuje se

  10. Gonozomální dědičnost –pravidla pro rodokmeny Leží-li vloha na heterologní části chromozomu X, znak vykazuje odchylky dědičnosti v závislosti ve směru křížení při jednom směru křížení je F1 stejnorodá a F2 se štěpí v poměru 3 :1 př. Octomilka - sledujeme barvu očí, kde W = červená barva, w = bílá barva rodiče P: samička XWXW x sameček XwY Gamety: XW XW x Xw Y F1 : XWXw XWY XWWw XWY Červené č čč  samičky XWXw - červené, samečkové XWY - červení fenotypická stejnorodost = všichni potomci F1 generace mají červené oči

  11. Gonozomální dědičnost –pravidla pro rodokmeny Gamety : XW Xw x XW Y F2 : XWXw x XWY XWXW XWY XWXwXwY Červené č č Bílé F: 3 : 1 fenotypicky samičky mají červené oči, polovina samečků má červené, polovina bílé oči Závěr Při stejnorodém směru křížení je : F1 generace ve fenotypu stejnorodá, - všichni potomci mají červené oči F2 generace se ve fenotypu štěpí v poměru 3:1 - 3 potomci červené oči, 1 potomek bílé

  12. Gonozomální dědičnost –pravidla pro rodokmeny Při reciprokém ( vzájemném křížení ) dochází ke štěpení již v F1 na dvě fenotypové kategorie znak otce přechází na dceru znak matky přechází na syna  dědičnost křížem), v F2 generaci dochází ke štěpení v poměru 1 : 1 u obou pohlaví

  13. Gonozomální dědičnost –pravidla pro rodokmeny Rodiče P : samička XwXw x sameček XWY bílé oči x červené oči Gamety XwXwXW Y F1 : XWXwXwYXWXwXwY štěpení Červené č č Bílé

  14. Gonozomální dědičnost –pravidla pro rodokmeny X vázaná gonozomální dědičnostmutovaný gen je lokalizován na chromozomu X A) X vázaný dominantní typ dědičnosti = GD typ Platí : xY = nemocný otec, Xx = nemocná matka !!! Rodiče nemocný otec xY x XX XxXx XY XY = dcery postižené, synové zdraví Rodiče zdravý otec XY x postižená žena Xx  XX Xx XY xY= polovina dcer postižených, polovina synů postižených

  15. Gonozomální dědičnost –pravidla pro rodokmeny V populaci 2 krát více postižených žen než mužů Při neúplné dominanci je postižení žen méně závažné než postižených mužů = hemizygotů Postižené ženy mají pravděpodobnost, že ½ dcer i ½ synů bude postižených Postižení muži mají syny zdravé a dcery postižené

  16. Gonozomální dědičnost –pravidla pro rodokmeny B) X vázaný recesivní typ dědičnosti = GR typ Platí : xx = nemocná matka, Xx = přenašečka, xY = nemocný muž Rodiče = xY( nemocný otec ) x XX ( zdravá matka XxXx XY XY = dcery přenašečky, synové zdraví Matka Xx( přenašečka ) x otec XY ( zdravý )  XX XY XxxY = ½ dcer přenašeč , ½ synů nemocných c

  17. Gonozomální dědičnost –pravidla pro rodokmeny B) X vázaný recesivní typ dědičnosti = GR typ Platí : xx = nemocná matka, Xx = přenašečka, xY = nemocný muž Rodiče = xY( nemocný otec ) x XX ( zdravá matka ) XxXx XY XY dcery přenašečky, synové zdraví Matka Xx( přenašečka ) x otec XY ( zdravý )  XX XY XxxY = polovina dcer přenašečky, polovina synů nemocných

  18. Gonozomální dědičnost –pravidla pro rodokmeny Základní pravidla Pokud GR znak vzácný, postižení jsou pouze muži Recesivní alely jsou přenášeny ženami přenašečkami ( heterozygotní ženy ) Ženy přenašečky mají riziko 50% postižených synů a 50% dcer přenašeček Postižení muži nepředají defektní alelu synům, ale všem dcerám = 100% riziko přenašečství U těžkých chorob je značný podíl nových mutací Přenašečky = ženy ,které porodily 2 postižené syny anebo jednoho syna, je-li z jejich strany další postižený muž

  19. Gonozomální dědičnost –pravidla pro rodokmeny Přenášení dědičných nemocí GR XX = zdravá žena Xx = žena přenašečka xx = nemocná žena XY = zdravý muž xY = nemocný muž

  20. Příklad 1 ) Jaké potomstvo vznikne křížením zdravé ženy a nemocného muže ?

  21. Řešení 1) XX x xY Xx XY Xx XY  dcery přenašečky, synové zdraví

  22. Příklad 2 ) Jaké potomstvo vznikne křížením nemocné ženy a zdravého muže ?

  23. Řešení 2) xx x XY XxxYXxxY  dcery přenašečky, synové nemocní

  24. Příklad 3) Jaké potomstvo vznikne křížením ženy přenašečky a zdravého muže?

  25. Řešení 3) Xx x XY XX XY XxxY polovina dcer je přenašeček, plovina zdravých  polovina synů je zdravých, polobvina nemocných

  26. Příklad 4) Jaké potomstvo vznikne křížením ženy přenašečky a nemocného muže

  27. Řešení 4) Xx x xY Xx XY xxxY  polovina dcer je přenašeček, polovina nemocných,  polovina synů je zdravých, polovina nemocných

  28. Příklad 5) Jaké potomstvo vznikne křížením nemocné ženy a nemocného muže

  29. Řešení5) xx x xY xxxYxxxY  všichni potomci jsou nemocní = nejhorší varianta

  30. Zdroje : HANČOVÁ, Hana. Biologie v kostce I: Obecná biologie, mikrobiologie, botanika, mykologie, ekologie, genetika. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Fragment, 1997, 112 s. ISBN 80-720-0059-4.NEČÁSEK, Jan a Ivo CETL. Genetika. Praha, 1979. JELÍNEK, Jan a Vladimír ZICHÁČEK. Biologie pro gymnázia: (teoretická a praktická část). 9. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2007, 575 s., [92] s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-7182-213-4. ŠMARDA, Jan. Biologie pro psychology a pedagogy. Vyd. 2. Praha: Portál, 2007, 420 s. ISBN 978-80-7367-343-7. Nový přehled biologie. 1. vyd. Praha: Scientia, 2003, xxii, 797 s. ISBN 80-718-3268-5. Genetika. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): WikimediaFoundation, 2001-2013 [cit. 2013-06-09]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Genetika

More Related