1 / 60

Pozdní gotika Renesance

Pozdní gotika Renesance. Kulturní vývoj : Itálie: od 14. století počátky renesance ostatní Evropa: od 15. století šíření renesance

peers
Download Presentation

Pozdní gotika Renesance

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Pozdní gotikaRenesance

  2. Kulturní vývoj: Itálie: od 14. století počátky renesance ostatní Evropa:od 15. století šíření renesance u nás: v důsledku husitských válek došlo ke kulturnímu zpoždění  na přelomu 15. a 16. st. se uplatnila pozdní gotika, od 2. čtvrtiny 16. st. renesance

  3. Italská renesance 14. st. (trecento) = počátky humanistického myšlení  odraz ve filozofii, literatuře ve výtvarném umění přechod od gotiky k renesanci: snaha realističtěji zachytit proporce duševní stav přírodní prostředí

  4. Giotto (14. st.):výzdoba kaple Scrovegni v Padově – biblické výjevy

  5. Narození Ježíše

  6. Útěk do Egypta Ježíšův křest Jidášův polibek (detail) Poslední večeře Ukřižování

  7. Poslední soud

  8. Giotto: Madona s dítětem

  9. Simone Martini (14. st.): Křížová cesta

  10. 15. st. (quatrocento) =vrcholný rozkvět renesančního uměníhlavní centra: Florencie (u dvůra Lorenza Mediciho „Nádherného“) od konce 15. st. i Řím (papežský dvůr) Milán, Benátky aj. italská města16. st. (cinquecento) =vrcholná renesance přechází do manýrismu = odklon od formální a technické zkušenosti a dokonalosti renesance. Je vyobrazením osobního nadhledu tehdejších umělců. Projevem bývajíprotáhlé a nadměrně svalnaté postavy. Přechodná fáze od renesance k baroku. Rozšíření renesancedo dalších zemí

  11. Výtvarné umění: návrat k antickému ideálu realistického zobrazení, postavenému na vědeckém základě (poznatky z anatomie, optiky aj.) hluboká myšlenková náplň, dramatické i intimní náměty, antropocentrismus a humanismus nové malířské techniky (př. olejomalba, u Leonardatzv. sfumato = překrývání průsvitných vrstev barvy, aby se vytvořil prostorový dojem hloubky, objemu a tvaru; zobrazení perspektivy)

  12. Leonardo da Vinci (1452 - 1519)geniální malíř, sochař, architekt, hudebník, spisovatel, vědec (anatomie, fyzika, astronomie, chemie …; konstrukce létacích, bojových aj.strojů)

  13. Dáma s hra-nostajem, Svatý Jan Křtitel, Mona Lisa, freska Poslední večeře (Milán)

  14. Michelangelo Buonarroti (1475 - 1564) představitel vrcholné renesance a ke ke konci života i manýrismu - sochař, malíř, architekt, básník působil hlavně ve Florencii a v Římě u dvora papeže Julia II.

  15. náhrobek papeže Julia II. (Řím): Pieta, Mojžíš socha Davida (Florencie)

  16. pohled do Sixtinské kaple (Vatikán) Poslední soud

  17. Sixtinská kaple:Stvoření Evy

  18. Vyhnání z ráje

  19. Raffael Santi: Sixtinská madona Madona s dítětem

  20. freska Athénská škola

  21. Boticelli: Zrození Venuše Tizian: Kráska Giorgione: Dřímající Venuše

  22. Manýrismus Michelangelo: detail Posledního soudu; Léda s labutí Corregio: Snímání s kříže

  23. el Greco: Kristián svlékán z roucha; Svatá Trojice Arcimboldo: Knihovník; Jaro; Vertumnus (portrét Rudolfa II.)

  24. Zaalpská renesance: Jan van Eyck (15. st., Nizozemí): oltář; protrét manželů Arnolfini; Madona

  25. Lucas Cranach (16. st. Německo): autoportrét; Judith s hlavou Holoferna; Adam a Eva; portréty rodiny Martina Luthera; oltář

  26. Albrecht Dürer (16. st. Německo):autoportrét; Melancholie; císař Maxmilián I.;studie rukou;Růžencová slavnost

  27. Hans Holbein(15. st., Německo): autoportréty v mladších a starších letech; Jindřich VIII. Tudor; Anna Boleynová

  28. Architektura inspiruje se antickými řády (architrávový princip), jejich souměrností, jednoduchostí a pravidelností proporcí, stavby jsou spíše horizontálně rozložené hojně se uplatňuje sloupořadí, klenba(půloblouková) a kupole, arkády, podloubí, obdélná okna nové nebo obměněné dekorativní prvky: sgrafito, bosování, štíty, balustrády; štukové, trámové nebo kazetové ploché stropy základním určením staveb byla účelnost, pohodlí a útulnost objevují se nové typy staveb: městské paláce, zámky a městské i předměstské vily se zahradami průkopníky renesanční architektury byli Bramante, Bruneleschi, Alberti (15. st.), Michelangelo, Palladio (16. st.)

  29. balustráda =kuželkové zděné zábradlí Schéma renesančních arkáds dekorativními prvky bosování (bosáž)= imitace kvádrové zdiva

  30. různé druhy sgrafitové výzdoby= nanášení tmavé a světlé vrstvy omítky, vyškrabávání obrazců do vlhké svrchní vrstvy psaníčkové sgrafito

  31. Balustráda Bosování (bosáž) Půlkruhový oblouk

  32. Strop:štukovýtrámovýkazetový

  33. Renesanční okna

  34. Renesanční štíty

  35. pavlačový dům arkádové nádvoří

  36. Bruneleschi: povytažená kopule dómu ve Florencii

  37. Příklady renesančních staveb u nás: Praha: letohrádek královny Anny (Belvedér)letohrádek Hvězda

  38. Hradčany: Schwarzenberský palác Staroměstská radnice: dům U Minuty

  39. Zámky: Litomyšl, Opočno, Velké Losiny, Doudleby a mnoho dalších

  40. Města Telč, Nové Město nad Metují, Tábor, Slavonice a další

  41. Renesanční móda:živá barevnost (kromě španělské módy: tmavé barvy, vysoké krajkové límce), svrchní oděvy s prostřihy, kterými prosvítá spodní košile, šněrování, krátké kalhoty u mužů, čepce nebo klobouky. Oděvy se staly základem lidových krojů. U italské renesance dámské šaty často se zvýšeným pasem. Účesy s odhaleným vysokým čelem.

  42. Pozdní gotika přelom 15. a 16. st. („jagellonská“, „vladislavská“ ) Architektura:překlenutí prostoru:klenbanení příliš vytažená do výšky nebo plochý strop (často kazetový)žebramají ozdobnou, ne nosnou funkci, přetínají se, nejsou ukotvena do zdisložité kružby:hvězdicové, sklípkové, síťové

  43. sochařské portréty Vladislava a Ludvíka Jagellonského v arkýři na hradě Křivoklát

  44. žebramají dekorativní funkci, protínají se, nejsou ukotvena ve zdi

  45. ukázky pozdně gotické klenby

  46. sklípková klenba

More Related