1 / 35

Základní ekonomické pojmy

Základní ekonomické pojmy. Předmět ekonomie. Ekonomie je věda zabývající se společenskou realitou zvanou ekonomika. Ekonomie zkoumá, jak společnost využívá omezené (vzácné) výrobní zdroje k výrobě různých druhů zboží či služeb

palti
Download Presentation

Základní ekonomické pojmy

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Základní ekonomické pojmy

  2. Předmět ekonomie • Ekonomie je věda zabývající se společenskou realitou zvanou ekonomika. • Ekonomie zkoumá, jak společnost využívá omezené (vzácné) výrobní zdroje k výrobě různých druhů zboží či služeb (tzv. užitečné statky) a jak tyto užitečné statky rozděluje mezi různé lidi či skupiny.

  3. V rámci ekonomické teorie rozlišujeme: • Mikroekonomie - zkoumá rozhodování a chování jednotlivých subjektů, převážně na dílčích trzích. • Mezi nejdůležitější tržní subjekty patří: • domácnosti • podniky • stát

  4. Nejdůležitější tržní subjekty • Domácnosti - jsou vlastníky výrobních faktorů a nakupují na trhu výrobky a služby pro uspokojení svých potřeb za získané důchody z prodeje výrobních faktorů (mzda, renta, úrok) • Podniky - vyrábějí a nabízejí na trhu statky a zároveň i poptávají výrobní faktory (hlavním cílem podniku je dosažení zisku) • Stát - ovlivňuje trh tím, že odstraňuje jeho negativní vlivy a jeho pozitivní vliv se snaží naopak posílit (prostřednictvím nástrojů hospodářské politiky či zákonodárných orgánů a institucí). Stát může být na trhu jak v pozici prodávajícího (státní podniky) tak i v pozici kupujícího.

  5. V rámci ekonomické teorie rozlišujeme: • makroekonomie – zkoumá vývoj ekonomiky jako celku, • k tomuto pozorování slouží čtyři základní agregátní veličiny, které vypovídají o vyspělosti jednotlivých ekonomik, • Tyto agregátní veličiny měří: • roční míru inflace • roční tempo růstu hrubého domácího produktu • roční míru nezaměstnanosti • saldo obchodní bilance

  6. Základní ekonomické systémy

  7. Pro rozlišování ekonomických systémů si musíme zodpovědět tři základní otázky:

  8. 1. Co vyrábět? • jaké statky se mají vyrábět a v jakém množství • statek (výrobek) má užitkovou hodnotu (soubor vlastností jimiž se daný výrobek prezentuje) a směnnou hodnotu (hodnota, za kterou je daný výrobek na trhu směňován)

  9. 2. Jak budeme vyrábět? • jak budou statky vyráběny • kusová, hromadná, sériová výroba

  10. 3. Pro koho vyrábět? • pro koho se budou statky vyrábět (domácnost, firmy….. ) • trh se dělí na tržní segmenty (podle věku, pohlaví, vzdělání, …)

  11. Ekonomické systémy: • Zvykový systém • Příkazový systém • Tržní systém

  12. Zvykový systém • nejstarší systém, založený na kmenových vztazích a dělbě práce, • uvnitř této skupiny členové kmene pracovali podle svých schopností a pro potřeby všech, • v čele stál náčelník a rada starších, kteří rozhodovali o rozdělování výsledných produktů, • fungují tzv. Barterové obchody (výměnné obchody), prostřednictvím jichž se obchoduje bez peněz.

  13. Příkazový systém • direktivně řízená ekonomika, • o základních ekonomických otázkách rozhoduje politická špička, • omezeny vlastnické vztahy, • dobré zemědělství a zdravotnictví.

  14. Tržní systém • na základní ekonomické otázky odpovídá trh a tržní zákonitosti • podporuje soukromé vlastnictví • výhodou – efektivní využívání zdrojů společnosti • nevýhoda - neumí řešit procesy rozdělování a přerozdělování (jak mají přežít ti, co nemohou pracovat) a neumí řešit selhání trhu

  15. Potřeby, statky a služby

  16. Potřeby - definice • potřeba je pociťovaný nedostatek • vědomí nedostatku, které nás nutí tento nedostatek odstraňovat • vnitřní požadavky lidí, které vyplývají z vědomí určitého nedostatku

  17. Členění potřeb: • hmotné (základní) potřeby – vyjadřují požadavky lidí vlastnit a užívat určité statky • nehmotné (duševní) potřeby – vyjadřují požadavky lidí získat znalosti, či dovednosti (studium, rekvalifikační kurz), přátelství, kulturná zážitek atd.

  18. Členění potřeb: • potřeby zbytné • potřeby nezbytné

  19. Další členění potřeb: • primární potřeby - jedná se o základní lidské potřeby (jídlo, potí) • sekundární potřeby - jedná se o vyšší společenské potřeby • potřeby individuální • potřeby společenské

  20. Potřeby mohou být u jednotlivých členů či skupin ve společnosti velmi rozdílné. • Potřeby se liší například: • v různých kulturách • u různých příjmových skupin obyvatelstva • u různých věkových skupin obyvatelstva • podle stupně dosaženého vzdělání

  21. Teorie motivace • vytvořil americký psycholog ruského původu Abraham W. Maslow • rozdělil potřeby člověka do pěti stupňů pyramidy. • Maslow chápal člověka jako psychologický organismus, který neuspokojuje své potřeby na stejné úrovni, ale podle významu, který pro něj mají.

  22. 1 2 3 3 4 5 Teorie motivace 1. seberealizace – rozvoj talentu, rozvoj osobnosti 2. uspokojení z práce – radost z práce, uznání prospěšnosti 3. sociální potřeby – láska, přátelství, pocit sounáležitosti 4. jistota – zaměstnání, zabezpečení ve stáří 5. biologické potřeby – jídlo, pití, spánek, oblečení

  23. Teorie motivace • stupně pyramidy stoupají od nižších potřeb k vyšším, • člověk, který uspokojil potřeby nižšího stupně, usiluje o uspokojení potřeb vyššího stupně, • s rozvojem osobnosti a růstem kvality života se potřeby rozvíjení ve větší míře na vyšších stupních pyramidy.

  24. Statky • potřeby lidí jsou uspokojovány prostřednictvím nabízených statků či služeb, • statky jsou předměty, které jsou užitečné a lidé je využívají ve vlastní prospěch, • statky bývají většinou výtvorem lidské činnosti (mimo volné statky).

  25. Členění statků: • statky volné - jsou neomezeně k dispozici (voda, vzduch, světlo) • statky ekonomické - vyskytují se v omezené míře a musí se určitým způsobem rozdělovat. • tyto statky jsou většinou výsledkem výroby.

  26. Členění statků: • hmotné statky - mají fyzickou podobu a slouží k uspokojování lidských potřeb, např. jídlo, byt, oblečení atd. • nehmotné statky – duševní výtvor člověka (znalosti či dovednosti)

  27. Další členění statků: • spotřební statky - slouží bezprostředně ke konečné spotřebě (lidé si je kupují a spotřebují) • kapitálové statky - slouží k další výrobě (např. stroje, uhlí k výrobě elektřiny, látka na šaty atd.)

  28. Služby • Služby jsou ekonomické činnosti, které svým průběhem uspokojují potřeby lidí.

  29. Členění služeb: • věcné - slouží k navrácení původních funkcí a k údržbě (např. opravy) • osobní - bezprostředně se vážou k člověku (zdravotnictví, školství)

  30. Členění služeb: • placené • bezplatné - jejich poskytování je velmi důležité zejména v zemích, ve kterých se vyskytuje větší množství sociálně slabších skupin obyvatelstva, jenž si nemohou za některé dražší služby platit.

  31. Spotřeba • potřeby uspokojujeme prostřednictvím spotřeby statků a služeb, • tyto statky někdo vyrobil a služby někdo poskytuje, a to zpravidla za úplatu, • produkce a poskytování statků a služeb za úplatu jsou hospodářskou činností.

  32. Uspokojování některých potřeb je nutné zajišťovat pro společnost jako celek a tyto potřeby jsou uspokojovány prostřednictvím veřejných statků a služeb, • veřejné statky a služby poskytuje stát, • tyto statky a služby platíme nepřímo prostřednictvím daní.

  33. Členění spotřeby: • spotřeba spotřebních statků (nevýrobní spotřeba) - domácnosti • spotřeba výrobních statků (výrobní spotřeba) - podniky • spotřeba jednorázová - např. jídlo • spotřeba dlouhodobá - např. osobní auto

  34. Životní úroveň • Životní úroveň je stupeň uspokojování hmotných a nehmotných (duševních) potřeb lidí a souhrn životních podmínek, za kterých jsou tyto potřeby uspokojovány.

  35. Životní úrovní rozumíme tyto složky: • kolik statků a služeb obyvatelstvo spotřebuje (nakupuje) a v jaké kvalitě, • kolik veřejných statků a služeb je obyvatelstvu poskytováno a v jaké kvalitě, • úroveň životních podmínek (životní prostředí, množství volného času atd.).

More Related