1 / 48

Doplňkové důchodové systémy Magisterské studium zimní semestr 2009/2010

Doplňkové důchodové systémy Magisterské studium zimní semestr 2009/2010. jaroslav.sulc@vsfs.cz. Úvodní poznámka. VŠFS je nejspíše první a jediná vysoká škola ČR, která předmět Doplňkové důchodové systémy má ve svém studijním programu

ornice
Download Presentation

Doplňkové důchodové systémy Magisterské studium zimní semestr 2009/2010

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Doplňkové důchodové systémy Magisterské studium zimní semestr 2009/2010 jaroslav.sulc@vsfs.cz

  2. Úvodní poznámka • VŠFS je nejspíše první a jediná vysoká škola ČR, která předmět Doplňkové důchodové systémy má ve svém studijním programu • Předmět je obsahově výrazně mezioborový: je průnikem makroekonomie, investičního bankovnictví, pojistné matematiky, demografie a sociálního zabezpečení • Vývoj předmětu není ukončen: jsme ve stádiu testování různých hypotéz o možnostech efektivní finanční ochrany určité části (evropské) populace nad určitým standardem, který (obvykle ze zákona) poskytuje (obvykle) státní pilíř penzijního systému • Máme sice již k dispozici jistou sumu empirických dat (statistik), ale je extrémně složité provést jak jejich analýzu, tak syntézu vzhledem k odlišnostem v jednotlivých zemích • Cílem proto bude na prvních dvou konzultacích 13.11.2009 identifikovat společné rysy, výhody a nevýhody Doplňkových důchodových systémů, jejich společné problémy a možnosti jejich alternativních - konsensuálních řešení v praktickém životě s tím rizikem, že dnešní představy o možných řešeních mohou časem ukázat jako překonaná • Poslední konzultace 27.11. bude věnována odborné rozpravě (viz obr. 47.) • Předmět Doplňkové důchodové systémy je v tomto smyslu více o diskuzi a hledání, než snad o sdílení uznaných pravd. Jaroslav Šulc

  3. Název 1. tematického celku • Vymezení doplňkových důchodových systémů (jako součásti penzijních systémů) • Cíl: Objasnit podstatu doplňkových důchodových systémů, jejich funkce a místa v penzijních systémech • Tento tematický celek je rozložen do následujících dílčích témat: • teoretické vymezení strukturypenzijních systémů • kritéria klasifikace penzijních systémů • SWOT analýza jednotlivých pilířů Ing. Jaroslav Šulc, CSc., jaroslav.sulc@vsfs.cz

  4. Jak se vůbec pozná dobrý penzijní systém? • Je ekonomicky (finančně) udržitelný, tj. má dlouhodobě vyrovnané příjmy a výdaje. To předpokládá • Schopnost dlouhodobě krýt svoje závazky • Přijatelné odvodové zatížení plátců (složená daňová kvóta, celkové náklady práce, konkurenceschopnost) • Nevyvolává distorze trhu práce (zaměstnanci vs. OSVČ) • Zaručuje drtivé většině důchodců akceptovatelný příjem ve stáří (v průměru cca 50 % průměrné čisté mzdy) • Je pokud možno spravedlivý, a to jak mezigeneračně, tak i vnitrogeneračně či genderově. To předpokládá • Dlouhodobě (střednědobě) stabilní míru solidarity, kdy aktivní osoby jsou solidární s osobami již neaktivními) • Přiměřenou zásluhovost, kdy vyšší pracovní příjmy jsou předpokladem vyšších starobních důchodů a naopak

  5. Varianty penzijních systémů (podle vztahu dávek a příspěvků a typu financování)

  6. Konstrukce dávek penze (počet složek a typy) • Konstrukce dávek • Jednosložková – dávka důchodu je stanovena buď v jednotné paušální výši (blízko životního minima), nebo závisí na odvedeném pojistném (výši příspěvků) • Dvousložková – první složka bývá jednotná a druhá závislá na výdělcích a zápočtových dobách platby pojistného • Typy dávek • zásluhové / ekvivalentní, kdy dávka je funkcí předešlých výdělků/odvodů • individualizované, kdy dávka je adresně vysoká podle nějakého kritéria • univerzální, kdy dávka se poskytuje v jednotné výši (plošně)

  7. Klady efekt úspor z rozsahu díky kombinace funkce spoření, pojištění a přerozdělování v rámci jednoho veřejného systému důchodového zabezpečení pro dlouhodobě zaměstnané přináší vyšší penze, stimuluje k aktivitě potlačuje úniky k neplacení příspěvků Zápory administrativní náročnost (evidence o době zaměstnání a platbách) zdánlivá progrese, ale bohatší dostanou na transferech více, než chudí. Zmírnění lze dosáhnout redukcí osobního vyměřovacího základu složitá konstrukce a komplikovanost Klady a zápory zásluhových dávek

  8. Výhody nejsou tak finančně náročné jako u plošného řešení, protože část oprávněných žadatelů o ně ze studu nepožádá a „stát ušetří“ znemožní bohatším kohortám absorbovat větší díl při přerozdělování společenského bohatství jen v důsledku demografického poznatku, že se (oproti chudší kohortě) více starají o hygienu a životní styl a žijí v průměru déle (a déle berou penzi) Nevýhody testování příjmů je nákladné a navíc stresující pro příjemce navozují klima morálního hazardu a zahálky („k stáru se o mne stát stejně bude muset postarat“) v případě schodku veřejných financí destabilizují sociální konsensus ve společnosti argumenty „o černých pasažérech, které my poctiví musíme živit“ Klady a zápory individualizovaných dávek

  9. Klady minimální správní náklady na obsluhu snadný způsob základní sociální ochrany před chudobou stanovením blízko minimálního příjmu Zápory vysoké nároky na veřejné výdaje s ohledem na možnost plošného čerpání bez nutnosti nákladného majetkového testu potenciálního příjemce Klady a zápory univerzálních dávek

  10. Praktické použití dávek • Vzhledem k výhodám a nevýhodám každého typu dávek si jednotlivé země volí specifické přístupy, vyplývající obvykle z historicky daných zvyklostí klíčových společenských skupin resp. národností, tradic diferenciace či naopak „rovných žaludků“ • V praxi jde obvykle o mix různých typů

  11. Varianty možných struktur penzijních systémů

  12. EU+USA+CAN Pilíř - obsah 1. Státní penze 2. Podniková penze 3. Soukromá penze od finančních institucí W B + CEE/LA Pilíř - obsah 1. Státní (PAYG) 2. Soukromý, ale povinný (veřejný) - FF+DC 3. Dobrovolný, soukromý (může být i podnikový) Systematika penzijního systému, různé pojetí pilířů - rozdílná terminologie Panuje zmatek v používání pojmů, kdy stejné pojmy mají jiný význam v různých částech světa:

  13. Kritéria klasifikace penzijních systémů • Státní garance systému – ano / ne. • Univerzalita. Pravidla pro účast vztahují na všechny výdělečně činné osoby (zaměstnance i OSVČ, na příslušníky ozbrojených složek a další skupiny osob podle zaměstnání, dále cizince pracující na území ČR apod. • Zapojení občanů do systému – povinné / dobrovolné, a to ve dvou formách – buď dobrovolné individuální či dobrovolné kolektivní. • Podoby financování - průběžné / fondové. • Vztah příspěvků a dávek. Podle toho, co je ve smlouvě definováno (dávka ze systému určená účastníkovi, či naopak příspěvek účastníka směřující do systému) se také rozlišují systémy buď definovaný dávkově, nebo definovaný příspěvkově (viz výše NDC, NDB, FDC, FF a FDB). • Konstrukce dávky - jednosložková, nebo dvousložková. • Existence a forma solidarity. V povinném systému je uplatnění plné ekvivalence neprůchodné. Naproti tomu v doplňkovém systému je velmi žádoucí. Zrcadlovitě to platí o ekvivalenci. • Daňová zvýhodnění či státní dotace - buď lze daňově zvýhodnit příspěvky zaměstnanců, na jejich účet přispívajících zaměstnavatelů (obtížněji již přispívajících třetích osob), dále výnosy z provedených investic (třeba odkladem placení úroků ze zisku až do doby čerpání dávky), případně vyplácených dávek. • Forma správy penzijního systému. Rozlišujeme formu správy státní, veřejnou a soukromou.

  14. Smysl vícepilířové konstrukce Penzijní systémy čelí třem hlavním rizikům • Demografickému – stárnutí populace • Znehodnocení zásoby penzijních aktiv (v důsledku fluktuace finančních trhů) • Extrémně vysokým nákladům na administraci sběru příspěvků a výplatu dávek (správním nákladům)  Každý pilíř je citlivější na jiné riziko a řešením je jejich diverzifikace

  15. Odlišnost pilířové konstrukce • Pro I. pilíř můžeme použít výraz „sociální zabezpečení“, což je forma ochrany osob po jejich odchodu do důchodu ze strany státu • Pro II. a III. pilíře je příznačné, že mají stejný cíl jako pilíř I., tj. zabezpečení k důchodu (ale „doplňkové“ ), dále státní podporu (daňové úlevy, státní příspěvek), nebývají spravovány státem, ale buď firmami (+ odbory), případně privátními subjekty (penzijními fondy a pojišťovnami) • Odlišit II. a III. pilíř je obvykle obtížné, často je II. pilíř označován jako zaměstnanecký. Pro II. pilíř je totiž příznačné, že se výplata dávky penze nějak váže na minulé(ho) zaměstnavatele

  16. Smysl vícepilířové konstrukce Kombinací příjmů z I., II. a III. pilíře, tedy jejich diverzifikací, je možné každému občanovi včas nabídnout volbu individuálního portfolia a dosáhnout stavu, kdy při pobírání celkového důchodu nebude nijak kriticky závislý ani na jednom z pilířů (a nebude tak kriticky ohrožen při jeho potenciálním výpadku). Současně existence II. a III. pilíře tlumí dopady solidarity u vysoce příjmových osob.

  17. SWOT analýza pilířů – jen výhody a nevýhody

  18. Český důchodový systém dnes(opakování) I. pilíř – Státní důchod (povinný, státní rozpočet, průběžně financovaný - PAYG, jednotný pro všechny EA, definované dávky - DB, starobní + invalid. + pozůstalostní, státní administrace) • Příspěvková sazba u zaměstnance 28 % • ¾ hradí zaměstnavatel a ¼ zaměstnanec • Počet důchodců 2,8 mil • Starobních 2,095 mil (viz další slide) • Náhradový poměr 41 resp. (cca 55) % • Výdaje cca 8,1 % HDP • Konstantní složka (1/5) + Variabilní složka (4/5) • Rozhodné období 30 let (po roce 1985) • Valorizace v lednu podle růstu cen (2/3) a částečně mezd (1/3) • 100% výběr pojistného II. pilíř (povinný doplňkový zaměstnanecký) – neexistuje III. pilíř (dobrovolný doplňkový) – penzijní připojištění a životní pojištění se rozvíjí, ale s problémy

  19. Počet důchodců a státních důchodů narůstá… Pramen: evidence ČSSZ

  20. …a to jsme teprve na startu demografické krize------ pojištěnci/plátci------ důchodci/příjemci

  21. Základní problémy státního důchodového pilíře • Rostoucí míra závislosti • Slabá vazba dávek na příspěvky, vyvolávající silnou intragenerační redistribuci • Postupný pokles náhradového poměru (detail viz následující grafy)

  22. Rostoucí míra závislosti, neboť…(tj. podílu příjemců penzí a plátců odvodů v %)

  23. …dlouhodobě narůstá demografická krize

  24. … která teprve přijde(podíl starších osob na populaci v %)

  25. Vývoj relace nově přiznaného starobního důchodu ke mzdě při 40 letech pojištění a při různé úrovni mzdy (v %), aneb dnešní solidarita bohatých s chudými v praxi

  26. Vývoj náhradového poměru, 1989-2007 (v %), aneb příjmové nůžky se dlouhodobě rozevírají

  27. Nedostatky současného penzijního systému • Je zranitelný, když chybí diverzifikace financování seniorů • je málo férový, neboť je extrémně solidární • minimální zásluhovost vede k „rovnému důchodu“ • je néfer vůči rodinám s dětmi („čím více vychováš dětí, tím budeš mít nižší důchod“ – jeden z „tichých“ zdrojů demografické krize) • mezigenerační nespravedlnost narůstá, mladší generace seniorů mají stále větší odstup od příjmů kohorty plátců • deformuje trh práce • vysoké „daňové“ zatížení zaměstnanců oproti nízkému u OSVČ • deficitní impulzy od zastropování, paušálů • rozmach švarcsystému • zatím jen málo zatěžuje (necelých 8 %) HDP, ale tato váha poroste (na cca 10 - 11 % HDP) a hrozí riziko podseknutí ekonomického růstu v případě, že se nebude pokračovat v penzijním reformě. Země EU jsou na tom různě – viz slide • problémy jak v penzijním připojištění, tak u životního pojištění, nutnost řešit vedle I. pilíře též pilíře ostatní

  28. Vývoj hrubých veřejných penzijních výdajů v zemích EU v % z HDP (2000 – 2060)

  29. Název 2. tematického celku • Dosavadní geneze doplňkových důchodových systémů • Cíl: Objasnit dosavadní vývojové trendy konstrukce a praktického fungování doplňkových důchodových systémů s důrazem na podmínky České republiky • Tento tematický celek je rozložen do následujících dílčích témat: • Typické rysy doplňkových dodatkových systémů • Geneze doplňkových důchodových systémů v EU a dnešní stav • SWOT analýza doplňkových důchodových systémů - teoretické vymezení • SWOT analýza části životního pojištění jako součásti českého systému doplňkových důchodových systémů • SWOT analýza penzijního připojištění jako součásti českého systému doplňkových důchodových systémů Ing. Jaroslav Šulc, CSc., jaroslav.sulc@vsfs.cz

  30. Pro doplňkové důchodové systémy je typické, že • cílem je zajistit krytým osobám nárok na výplatu dávek penze (v případě nástupu rizika – seniority, smrti, invalidity), který bude doplňkový (dodatečný) vůči příjmu, který náleží osobě z I. pilíře jako (základu jeho seniorského příjmu) • penzijní plányjsou kolektivní, jsou ve prospěch omezené skupiny lidí (pracujícím v daném oboru, družstvu, kategorii – živnostníkům apod.) • pokrytí může být pro firmu buď dobrovolné, či povinné (o doplňkový pilíř půjde buď ze zákona, nebo – obvykle – na základě tripartitní dohody)

  31. Geneze doplňkových důchodových systémů v EU 1. Současné DDS jsou různé (co do podílu na celkových příjmech důchodců, vlivem na trh práce i kapitálu), často jako odraz vývoje I. pilíře Vždy bylo a je exkluzívní postavení státních zaměstnanců (vč. ozbrojených složek) – tereziánské reformy u nás Historicky vzniklé rozdíly: Německo zavedlo I. pilíř již v r. 1891, větší rozmach nastal po I. a zvláště po II. válce na základě a) příkladu SSSR a b) tlumení sociálního napětí (sociální stát) 50. a 60. léta: do pokrytí I. pilířem se dostává většina občanů (s trvalým bydlištěm), rostou i dávky, ale zvažuje se možnost opt-out a posun k privatizaci penzí VB + Skandinávie - odchod od flate rate k diferencovaným celkovým příjmům (nutné majetkové testy) Jižní Evropa + Be + Lux – stát garantuje vysoký příjem z I. pilíře, DDS je významný jen pro vysocepříjmové skupiny

  32. Geneze doplňkových důchodových systémů v EU 2. • 70. léta - zpomalení ekonomického růstu po ropném šoku • Evropa se rozdělila – Dánsko, Nizozemí, VB + Irsko, Německo, Francie a Řecko otevřely trh pro DDS, protože střední a vyšší příjmové kohorty odmítaly snášet solidárně nízké penze z I. pilíře, jiné země ne • 80. léta – druhá vlna reforem PS vyvolaná • sociálními a demografickými změnami • dozráváním penzijních soustav (náklady na dávky rostou) • liberální (štědrý) přístup k příjemcům dávek začíná být revidován, je tlak na ekvivalenci, tedy užší vazbu PENZE ↔ PŘÍSPĚVEK → Sílí tlak na rozvoj DDS (aniž je nutné v I. pilíři zvyšovat míru odvodů či snížit dávky penze)

  33. Geneze doplňkových důchodových systémů v EU 3. • Znovu se otevírá diskuze o tom, zda je (či není) vhodné spoléhat se na iniciativu zaměstnanců a zaměstnavatelů k účasti v doplňkových systémech a do jaké míry konfigurovat pozici státu. Od donucovací formy (při tvorbě povinných systémů je účast povinná) se přechází k motivačním systémům (dobrovolným), resp. k jejich koexistenci • často hrají významná úlohu odbory (součástí kolektivního vyjednávání je i pasáž o dobrovolném penzijním pojištění s účastí zaměstnavatele + státu) • vedle sociálního hlediska se stále více zvýrazňuje hledisko (makro)ekonomické a vazba na veřejné finance • nastupuje Světová banka (resp. OECD) jako autority prosazující privatizaci, resp. tlačící na posílení doplňkových pilířů penzijního systému

  34. Výsledky – míra náhrady koncem 80. let

  35. Čistý náhradový poměr (relativně)(na příkladu Francie r.n. 1922, pozorování 1988)Pramen: Zpráva sítě expertů EU, Brusel 1994 – platí i pro další slidy

  36. Čistý náhradový poměr (absolutně)(na příkladu Francie r.n. 1922, pozorování 1988)

  37. Diferenciační úloha doplňkových důchodů (na příkladu Francie)(podklady viz předchozí tabulky, rok narození 1922, rok pozorování 1988)

  38. Diferenciační úloha doplňkových důchodů (na příkladu i jiných zemí, než je Francie)

  39. Významný faktor – kryté osoby • DDS obvykle nejsou plošné, ale jsou využívané především osobami se středními a vyššími příjmy • Jsou obtížně přístupné pro osoby s nízkými příjmy (ženy, mladí zaměstnanci, osoby s prekérními smlouvami = preketariát, u malých firem apod.) • Odhady krytí: Dánsko (1994) 54 %, Německo (1992) v soukromém sektoru celkem 46,7 %, ale v tom zaměstnanci na plný úvazek 51,6 %, na částečný jen 19,9 %, resp. 55,9 % mužů a 33,1 % žen, Irsko cca 53 %, Nizozemí (1985) 82,1 %, ve V.B. (1987) v soukromém sektoru 47 %, v tom u firem do 24 osob 21 až 25 %, nad tisíc zaměstnanců již 83 %; ve veřejném sektoru (1991) 72,4 % atd.

  40. Obtíže při rozšiřování DDS 1. povinné systémy • Již koncem 80. let zesiluje tlak na snížení celkových nákladů práce jako faktoru konkurenceschopnosti, není tedy zájem o vytváření nových dobrovolných pilířů. Tlak na rozšíření povinných systémů DDS • při vysokých mírách nezaměstnanosti není vznik nových pracovních míst obvyklý tam, kde jsou vysoké náklady práce; tudíž při strukturálních změnách míra pokrytí zaměstnanců účastí v DDS klesá • předčasné odchody do důchodu jsou uspíšeny v případě, že starý pracovník má v DDS úspory, kdežto mladý pracovník často na DDS ještě nějakou dobu nedosáhne • státy zápasí s rovnováhou veřejných financí, a proto sice usilují o přesun odpovědnosti z veřejných (často povinných) pilířů na privátní (většinou dobrovolné), ale už nemají dost zdrojů na daňové úlevy s tím spojené

  41. Obtíže při rozšiřování DDS 2. dobrovolné systémy • Rozdílné zkušenosti s typem penzijních plánů – volit raději DB nebo DC? • svěřit správu aktiv raději profesionálům či ne? • kdo ponese riziko nedostatku aktiv? • v jakém poměru by měli být ve správě penzijního plánu zastoupeni zástupci zaměstnavatelů, zaměstnanců, státu, sponzorů, příjemců dávek? • volit otevřené či uzavřené penzijní plány? • nebude příliš štědrá státní podpora příliš odčerpávat zdroje veřejných financí? • kam nasměrovat daňové úlevy – na příspěvky, na výnosy či na výplatu dávek?

  42. Výsledky – míra náhrady v roce 2005(Pramen: podle Voborský, Pojistný obzor 3/2005, s. 13)

  43. SWOT analýza doplňkových důchodových systémů – obecné teoretické vymezení

  44. K nákladnosti podrobnějiPramen: Dean Baker, Debayani Kar, Definované příspěvky od pracujících, zaručený užitek pro bankéře: Přístup Světové banky k reformě sociálního zabezpečení (2002). www.cepr.net Na základě porovnání administrativních nákladů na fungování privátních systémů osobních účtů (měřených ve vztahu k příspěvkům do systému) a – jako kritéria – celkových administrativních nákladů systému sociálního zabezpečení v USA dospěla citovaná studie k těmto závěrům: • administrativní náklady jsou 10 – 50 x vyšší. Tyto dodatečné náklady jsou tudíž přímé transfery od klientů k providerům • náklady na dozor jsou 0,62 až 4 x vyšší • náklady na přeměnu anuity na aktiva na osobních účtech jsou 11 až 22 vyšší, než provozní náklady systému sociálního zabezpečení v USA. Jde o přímý transfer sociálního kapitálu od důchodců k finančnímu sektoru • přehlíží se náklady ušlé příležitosti v podobě času, který musí klient věnovat správě svého účtu. Pokud by se tyto náklady započetly, představovaly by 55 – 280 % administrativních nákladů systému sociálního zabezpečení v USA

  45. SWOT analýza životního pojištění(jako součásti III. pilíře – DDS)

  46. SWOT analýza penzijního připojištění(jako součásti III. pilíře – DDS)

  47. Název 3. tematického celku • Budoucnost doplňkových důchodových systémů • Cíl: Na základě poznatků z druhého soustředění identifikovat prostor pro další vývoj doplňkových důchodových systémů s důrazem na podmínky České republiky • Tento tematický celek je rozložen do následujících dílčích témat, která současně tvoří šest variant volitelné zadání semestrální zápočtové práce podle vlastního výběru posluchače: • Penetrace dospělého obyvatelstva smlouvami 1) jak s životními pojišťovnami, 2) tak s penzijními fondy + prognóza budoucího trhu • Analýza cash-flow sektoru 3) životních pojišťoven a 4) penzijních fondů • Prognóza 5) žádoucí výše platby příspěvků v závislosti na věku a pohlaví klientů • Varianty systémových změn, zejména 6) přechodu na penzijní spoření a jeho SWOT analýza Ing. Jaroslav Šulc, CSc., jaroslav.sulc@vsfs.cz

  48. Metoda zpracování – kritéria zápočtu • Posluchači si v průběhu konzultace dne 13.11. vyberou témata (cca tři na jedno téma) a mají 9 dnů na jejich zpracování (nejlépe v podobě PW prezentace (tezí, grafů či tabulek, max 10 obrázků na posluchače a 15 na případný tým k jedné otázce) • Zpracované zadání odešlou do 22.11. do 22 hodin na adresu vyučujícího 8878@mail.vsfs.cz, nebo jaroslav.sulc@vsfs.cz • Na závěrečné konzultaci 27.11. proběhne odborná rozprava k jednotlivým tématům v daném pořadí, kde kritériem zápočtu bude zdárná obhajoba předložených tezí Pozn.: Pokud u výše uvedených podkladů není uveden pramen, jde o podklady z MPSV

More Related