1 / 44

Veřejné finance

Veřejné finance. 2. ročník. Fiskální politika. Fiskální politika je makroekonomická hospodářská politika prováděná vládou a dalšími institucemi s cílem udržet vyvážený hospodářský růst a zajistit nízkou míru nezaměstnanosti; k tomuto cíli využívá vládní rozpočet. Fiskální politika.

olinda
Download Presentation

Veřejné finance

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Veřejné finance 2. ročník

  2. Fiskální politika • Fiskální politika je makroekonomická hospodářská politika • prováděná vládou a dalšími institucemi • s cílem udržet vyvážený hospodářský růst • a zajistit nízkou míru nezaměstnanosti; • k tomuto cíli využívá vládní rozpočet

  3. Fiskální politika Nositelé fiskální politiky • Vláda • Ministerstva • Samosprávné kraje • Samosprávné obce

  4. Fiskální politika • Pomocí fiskální politiky může veřejná správa ovlivnit: • rozdělení příjmů (přerozdělování), • agregátní poptávku, • Úroveň ekonomické aktivity • a v důsledku toho i zaměstnanost, • způsob využívání zdrojů (například ekologické a energetické daně).

  5. Funkce fiskální politiky • Redistribuční – přerozdělení důchodu • Alokační – efektivní alokace veřejných statků • Stabilizační – stabilizace hospodářského cyklu

  6. Stabilizační funkce • Faktory: • Velikost „vlády“ měřeno podílem veřejných výdajů na HDP • Wagnerův zákon: příčinou růstu veřejných výdajů na HDP je relativní růst nákladů na veřejnou správu s rozvojem společnosti  tendence k deficitnosti rozpočtů • Organizačně institucionální rysy • slabá a nestabilní vláda ohrožuje fiskální disciplínu a zvyšuje vládní dluh • víceleté fiskální programy a uplatnění limitů v rozpočtovém procesu zvyšují fiskální disciplínu • pravidlo vyrovnaného rozpočtu se spornými výsledky

  7. Druhy fiskální politiky • Expanzivní fiskální politika • Neutrální fiskální politika • Restriktivní fiskální politika

  8. Expanzivní fiskální politika • Veřejné výdaje jsou větší než vybrané daně • takže vzniká schodek (deficit) státního rozpočtu • čímž roste státní dluh. • Expanzivní fiskální politika se snaží stimulovat růst výkonu ekonomiky prostřednictvím růstu státních výdajů • a projeví se krátkodobým růstem HDP.

  9. Expanzivní fiskální politika v krátkém období

  10. Expanzivní fiskální politika v dlouhém období

  11. Neutrální fiskální politika • Veřejné výdaje se rovnají vybraným daním, • státní rozpočet je tudíž vyrovnaný. • Tento stav představuje zřejmě těžko dosažitelný ideál. • Vyskytuje se jen zcela výjimečně.

  12. Restriktivní fiskální politika • Veřejné výdaje jsou menší než daně, • takže se snižuje státní dluh. • Restriktivní fiskální politika má smysl tehdy, • má-li stát veliký státní dluh, • jinak by totiž znamenala, • že stát vybírá zbytečně vysoké daně.

  13. Restriktivní fiskální politika v krátkém období

  14. Restriktivní fiskální politika v dlouhém období

  15. Nástroje fiskální politiky • Automatické stabilizátory - působí stále a automaticky vyrovnávají výkyvy agregátní poptávky a nabídky (např. progresivní daň z příjmu, pojištění v nezaměstnanosti...) • Záměrná opatření - jednorázové opatření, které ovlivňují agregátní nabídku i poptávku (změna daňové sazby, změna struktury výdajů z rozpočtu...)

  16. Nástroje fiskální politiky • Daně - představují příjmy do státního rozpočtu • Transfery - dotace do podnikatelské sféry, podpora v nezaměstnanosti nebo zdravotně postižených. • Vládní výdaje na nákup zboží a služeb - představují výdaje ze státního rozpočtu

  17. Nástroje fiskální politiky • Vestavěné stabilizátory (omezují cyklické výkyvy) • Stabilní daňová soustava • Pojistné sociálního zabezpečení • Garantovaný výkup zemědělské produkce • Diskreční politika (diskrétní, nespojité) • Změna daní • Změna investičních výdajů • Politika zaměstnanosti (změny v soc. dávkách, veřejné práce…)

  18. Fiskální nerovnováha • Jako fiskální nerovnováhu označujeme stav, kdy se výdaje státu nerovnají příjmům. • Je tak možné dojít ke dvěma situacím: • Rozpočet je přebytkový, výdaje jsou nižší než příjmy • Rozpočet je deficitní, výdaje jsou vyšší než příjmy.

  19. Typy deficitů • cyklický deficit, vzniká automaticky jako výsledek průběhu hospodářského cyklu • recese vedou k poklesu vládních příjmů a k růstu cyklického deficitu. • strukturální (cyklicky očištěný) a je to deficit, který zbývá po separování vlivu hospodářského cyklu • strukturální deficit je počítán při zohlednění současných úrovní vládních výdajů a daňových sazeb za předpokladu, že ekonomika funguje na úrovni potenciálního (přirozeného) produktu a nikoliv na úrovni skutečného reálně vyjádřeného produktu.

  20. Rozpočtový deficit • Deficit může vzniknout: • aktivním konáním státu, například snížením daňové sazby či jiným omezením výběru, zvýšením výdajů státu • pasivně, obvykle z důvodů uvnitř ekonomiky, které si vyžádají vyšší příjmy nebo znemožní generovat mzdy, zisky a spotřebu v takové výši, aby výběr z daní na ně uvalených vyrovnal výdaje

  21. Rozpočtový deficit Deficity mohou být kryty čtyřmi způsoby: • změnami v rozpočtu – zvýšení daní nebo škrtání výdajů, vysoce nepopulární • přebytky z minulých let – má-li stát naspořeno z minulých let, může deficit uhradit z těchto peněz nebo z prodeje státního majetku

  22. Rozpočtový deficit Deficity mohou být kryty čtyřmi způsoby: • dluhovým financováním = emise státních dluhopisů • emisí peněz = monetizace dluhu = „natištění nových peněz“ centrální bankou, kterými se pokryjí zvýšení výdaje, nastartuje však obvykle i inflaci a proto je zakázána.

  23. Příčiny vzniku deficitů • rostoucí životní úroveň znamená růst poptávky po takových veřejných statcích jako je zdraví a vzdělání, • proces schvalování rozpočtu v exekutivě i legislativě vede k procyklickému chování i při růstu ekonomiky, kdy by měly výdaje relativně klesat, • ceny a náklady rostou zpravidla rychleji při poskytování statků veřejného sektoru, než v sektoru soukromém,

  24. Veřejný dluh • Veřejný dluh je celkové zadlužení vlády a nižších správních celků (krajů a obcí). • Veřejný dluh je tvořen • státním dluhem, • dluhem mimorozpočtových fondů, • místních rozpočtů • a dluhem zdravotních pojišťoven

  25. Státní dluh • Státní dluh je celkové zadlužení vlády (centrální či federální), tvoří část veřejného dluhu. • Státní dluh se dělí za prvé podle toho • kdo je věřitelem státu • vnitřní (věřitelé občané státu či právnické osoby v něm registrované) • vnější zadlužení (zahraniční subjekty). • jaká je doba splatnosti • krátkodobé (do jednoho roku), • střednědobé (do tří let), • dlouhodobé (nad tři roky).

  26. 2 způsoby řešení dluhu • pasivní cesta:- vláda může pozitivně ovlivnit některé faktory,bylo by to nejúčinnější, ale málokdy se to podařía) ovlivnit tempo ekonomického růstub) inflace - mohla by vést ke snížení relativní váhy veřejného dluhu - dochází ale ke konfliktu se zájmy centrální bankyc) dar ze zahraničí

  27. aktivní cesta - musí existovat shoda všech ekonomů, že dluh je priorita- veškeré úspory vlády jdou na dluh- předpokládá to vysokou kázeň, proto je tato politika nepopulární a většinou neschůdná 2 způsoby řešení dluhu

  28. 2 způsoby řešení dluhu • splácet dluh a úroky z přebytků běžného rozpočtu • výnosy z mimořádných dávek - jednorázový příjem státního rozpočtu • monetizace dluhu • administrativní řešení - vláda se rozhodne, že tento dluh bude ignorovat • státní dluhopisy - stálé nahrazování dluhu státními dluhopisy - nabalování dluhu

  29. Měnová politika • Měnová politika (také monetární politika) je hospodářská politika prováděná pomocí měnových nástrojů centrální banky. • Typy měnové politiky • Expanzivní měnová politika sleduje pokles úrokových sazeb prostřednictvím růstu nabídky peněz. • Restriktivní měnová politika je orientována opačným směrem prostřednictvím poklesu nabídky peněz.

  30. přímé regulace investičních úvěrů - Centrální banka ovlivňuje výši úvěru regulace spotřebních úvěrů - CB určuje délku splatnosti a další podmínky Nástroje měnové politiky

  31. Nástroje měnové politiky • nepřímé • stanovení povinných minimálních rezerv - CB nařizuje bankám povinné rezervy, které si mohou uložit u CB. Od 12.7.2001 jsou bankám úročeny dvoutýdenní repo sazbou ČNB (dříve úročeny nebyly). • operace na volném trhu - CB ovlivňuje rovnováhu na trhu cenných papírů (pokud chce snížit množství peněz v oběhu, bude prodávat státní cenné papíry

  32. Nástroje měnové politiky • diskontní sazba - úroková sazba, za kterou CB poskytuje bankám možnost uložit u ní bez zajištění svou přebytečnou likviditu • při zvýšení diskontní sazby očekává vyšší zájem po uložení peněz • lombardní sazba - úroková sazba, za kterou CB nabízí úvěry a tím ovlivňuje nabídku peněz ostatních bank

  33. Veřejné příjmy ČR • Příjmy státního rozpočtu a veřejných rozpočtů samosprávných celků na území ČR • Zdroj financování státu a jeho infrastruktury • Zdroj státní podpory ve formě sociálních dávek

  34. Úvěrové příjmy = jedná se o příjmy z cizích zdrojů, které se musí po čase vrátit Příjmy z prodeje státních dluhopisů občanům státu a ostatním subjektům Úvěry od mezinárodních finančních institucí Obchodní úvěry od jiných států Členění příjmů

  35. Členění příjmů • Neúvěrové příjmy = jedná se o příjmy z vlastních zdrojů, které stát nevrací • Nedaňové příjmy • Daňové příjmy

  36. Nedaňové příjmy Poplatky za služby veřejného sektoru Povinné příspěvky do státních fondů Příjmy z hospodaření se státním majetkem Daňové příjmy Přímé daně Nepřímé daně Ostatní příjmy daňového charakteru Neúvěrové příjmy

  37. Poplatky za služby veřejného sektoru Soudní poplatky, kolky při vydání pasu, OP, ŽL …, dálniční známky Povinné příspěvky do státních fondů Státní fond dopravní infrastruktury – mýto Státní fond na podporu a rozvoj české kinematografie – 1 Kč ze vstupenky Státní fond životního prostředí – emisní povolenky Příjmy z hospodaření se státním majetkem - prodej, nájem, zisk Nedaňové příjmy

  38. Daňové příjmy • Přímé daně =známe konkrétního poplatníka Důchodové daně – DPFO, DPPO • Majetkové daně • Převodové daně – daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí • Daň z nemovitostí – daň z pozemků a daň ze staveb • Silniční daň

  39. Nepřímé daně = neznáme konkrétního poplatníka Univerzální daně – DPH Selektivní daně – cla, spotřební daně a ekologické daně Ostatní příjmy daňového charakteru Místní poplatky – obecní daně Pojistné na sociální pojištění – veřejné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení Daňové příjmy

  40. Typy rozpočtů • Státní rozpočet • Rozpočty krajů • Rozpočty obcí • Státní fondy • Zdravotní pojišťovny

  41. Představuje celkové snížení disponibilních příjmů daňových poplatníků v důsledku plnění jejich daňové povinnosti Působí na ekonomické subjekty v tom směru, že začnou hledat cestu, jak se daňovému zatížení vyhnout a pokusí se provést substituci. Nahradí spotřebu (výrobu, prodej) zdaněného zboží nějakým jiným. Daňové břemeno

  42. Daňová kvóta • Makroekonomický ukazatel, který vyjadřuje celkovou úroveň daňové zátěže v dané zemi • Jednoduchá daňová kvóta = vybrané daně / HDP • Složená daňová kvóta = vybrané daně + pojistné / HDP

  43. Lafferova křivka • Zobrazuje závislost celkové sumy vybraných daní na míře zdanění • Platí, že v obou extrémech je daňový výnos nulový – při 0% zdanění je efekt zřejmý, u 100% sazby zase subjekty raději nic nevydělávají, případně se povinnosti platit daně nějakým způsobem vyhnou • Mezi těmito dvěma body existuje taková míra zdanění, která generuje maximální výnosy • Zvyšování daňové sazby nad tuto hranici se projeví negativně.

  44. Lafferova křivka

More Related