180 likes | 322 Views
Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“;. Projekt: CZ.1.07/1.5.00/34.0386 „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola: Střední škola hospodářská a lesnická, Frýdlant Bělíkova 1387, příspěvková organizace Šablona: III/2
E N D
Digitální výukový materiálzpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“; Projekt: CZ.1.07/1.5.00/34.0386 „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola: Střední škola hospodářská a lesnická, Frýdlant Bělíkova 1387, příspěvková organizace Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_OP.2.20 Lýkožrout smrkový Vytvořeno: 5.10.2012 Ověřeno: 8.10.2012 Třída: AE2
Biotičtí škůdci lesa Vzdělávací oblast: Environmentální vzdělávání Předmět: Ochrana lesa Ročník: 2. Autor: Ing. Hana Antošová Časový rozsah: 1 vyučovací hodina Pomůcky: notebook, dataprojektor, praktické ukázky požerků Klíčová slova: biotičtí škůdci, škůdci na smrku, lýkožrout smrkový Anotace: Materiál je určen pro studenty environmentálních předmětů. Prezentace slouží k získání informací o hlavních hmyzích škůdcích na smrku, konkrétně lýkožrouta smrkového.
Lýkožrout smrkový • nejvážnější škůdce dospívajících a dospělých smrčin • dospělý brouk je černohnědý, lesklý, se světle žlutými chloupky • tykadla paličkovitá s lomeným štítem • velikost 4 – 4,5 mm • štít v přední části hrbolkatý, v zadní části jemně tečkovaný • na konci krovek na každé straně 4 zuby, z nichž třetí od shora je největší • larva dlouhá 4 – 5 mm, bílá se žlutohnědou hlavou • kukla bílá, měří 4 mm
Lýkožrout smrkový • rojení v podhorských oblastech koncem dubna až začátkem května, v horách koncem května až začátkem června • brouci opouštějí svoje zimoviště po oteplení kůry a hrabanky nad 14oC • podle podmínek 1 – 2 pokolení do roka, za velmi příznivých podmínek i tři pokolení • přezimují brouci, kukly, larvy
Lýkožrout smrkový • rojící se brouci napadají stromy starší 60 let, s výčetní tloušťkou nad 30 cm • nejraději obsazují chřadnoucí nebo čerstvě poražené stromy a polomové dříví, při přemnožení i zdravé, mladší stromy • se závrtem začíná sameček, který vyhlodává v kůře snubní komůrku a vyhazuje z ní drť • přirozený poměr pohlaví 1:1, mnoho samečků však zahyne pod vytékající pryskyřicí, upravuje se poměr pohlaví ve prospěch samiček
Lýkožrout smrkový • snubní komůrka není po odloupnutí kůry většinou viditelná • po oplození samička vyhlodává pod kůrou rovnou matečnou chodbu, probíhající rovnoběžně s podélnou osou kmene • matečná chodba – 6 – 12 cm dlouhá, 3 – 3,5 mm široká a může mít několik větracích otvorů • samička v matečné chodbě vyhlubuje střídavě na obě strany jamky vzdálené od sebe 1 – 10 mm, do nichž naklade po jednom vajíčku
Lýkožrout smrkový • vylíhlé larvy vyhlodávají chodbičky kolmo na směr matečných chodeb, ne delší než 6 cm • na konci jsou rozšířené a tvoří kolébku pro kuklu (ucpanou drtí) • mladí vylíhlí brouci dospělostním žírem buď nepravidelně rozšiřují okolí kuklící kolébky • je-li žír hustý, larvy přecházejí na jiné stromy
Lýkožrout smrkový • celý vývoj za normálních podmínek trvá asi 10 týdnů • stadium vajíčka 12 dní • stadium larvy 24 dní • stadium kukly 12 dní • dospívání 24 dní • při příznivých podmínkách, může vývoj trvat jen 6 týdnů, naopak při nepříznivých podmínkách až 12 týdnů • imágo žije 2 – 3 měsíce
Lýkožrout smrkový • vyskytuje se nejčastěji v polohách nad 600 m.n.m. • nejprve nalétává na smrčiny v nižších polohách, na sušších místech v údolí, ve vyšších polohách na slunná a závětrná místa na okrajích pasek, kde jsou stromy prvotně oslabené • příznakem výskytu je hnědavá drť mezi šupinami borky, závrtové otvory, ronění pryskyřice, šednutí a postupné žloutnutí korun, které se při jarním náletu projeví asi za 3 týdny • při letním napadení zůstanou stromy i přes zimu zelené, opadávají z nich zelené jehlice a žloutnou až na jaře
Lýkožrout smrkový Lapáky • zdravé smrkové stromy o výčetní tloušťce nejméně 20 cm, pokud možno se šupinatou kůrou • zakrývají se odříznutými větvemi, souvisle po celé délce • 1 kontrolní lapák na 5 ha • asanace
Lýkožrout smrkový Feromonové lapače • na nejohroženější místa v porostu • v blízkosti osluněných porostních stěn • feromonové návnady se vyvěšují těsně před jarním nebo letním rojením
Použité zdroje • FORST a kol., 1985: Ochrana lesů a přírodního prostředí. Státní zemědělské nakladatelství Praha, 409 str. ISBN 07-069-85-04 • http://www.biolib.cz/cz/taxonimage/id23783/ • https://www.google.cz/search?q=savana&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ei=K-e1UubdM-KO4ASTn4D4DA&sqi=2&ved=0CAcQ_AUoAQ&biw=1241&bih=605#q=l%C3%BDko%C5%BErout+smrkov%C3%BD&tbm=isch&facrc=_&imgdii=_&imgrc=Vcq0o7Uws7vm4M%3A%3BZDYF2_20DpiTwM%3Bhttp%253A%252F%252Fwww.pohoda.joste.cz%252Fii%252Fochrana_lesa-zaklady%252Fscripta%252Fobrazky_skudcu%252Fimage055.jpg%3Bhttp%253A%252F%252Fwww.pohoda.joste.cz%252Fii%252Fochrana_lesa-zaklady%252Fscripta%252Fscripta_hmyz_bez_obrazku.doc%3B1259%3B963 • http://vysocina.lesnictvi.cz/materialy/lykozrout.htm • http://www.ldstoky.cz/?s=3&page=320 • http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Bayerischer_wald_kahlgefressen.jpg • http://vysocina.lesnictvi.cz/materialy/lykozrout.htm • http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Trap_on_bark_beetle_(1).jpg Pokud není uvedeno jinak, jsou použité objekty vlastní originální tvorbou autora. Materiál je určen pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Jakékoliv další využití podléhá autorskému zákonu. Veškerá vlastní díla autora (fotografie, videa) lze bezplatně dále používat i šířit při uvedení autorova jména.