Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz sweb.cz/ilda

1. Zákoník práce, z. č. 262/2006 Sb.,ve znění z. č. 585/2006 Sb., 181/2007 Sb., 261/2007 Sb., 296/2007 Sb. a 362/2007 Sb., 294/2008 Sb. Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz www.sweb.cz/ilda Právnická fakulta Západočeské univerzity v Plzni

2. Pracovní právo v praxi • Zákoník práce a vztah k občanskému zákoníku, historický vývoj • Působnost zákoníku práce, účastníci pracovněprávních vztahů • Pracovní poměr na dobu určitou/neurčitou – vznik, změny a skončení pracovního poměru • Další pracovní poměr • Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr - dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti • Ochrana osobních dat v pracovněprávních vztazích - osobní spis zaměstnance • Pracovní doba a doba odpočinku - čerpání dovolené, čerpání mateřské a rodičovské dovolené • Odměňování – ujednání o mzdě, odměňování práce přesčas, práce v noci a ve zdraví škodlivém pracovním prostředí, odměna za pracovní pohotovost, cestovní náhrady • Překážky v práci – náhrada mzdy při pracovní neschopnosti zaměstnance, návštěvy lékaře, svatba, ošetřování člena rodiny, prostoje, nepříznivé povětrnostní podmínky • Náhrada škody – srážky ze mzdy, dohoda o hmotné odpovědnosti zaměstnance, dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů, pracovní úrazy

3. Osnova • Přehled pracovněprávních předpisů, zejména nové prováděcí právní předpisy k zákoníku práce. • Práva a povinnosti zaměstnanců. • Jak zákoník práce definuje vedoucího zaměstnancea jaké speciální povinnosti muukládá. • Vznik pracovního poměruzaměstnance. • Postup při sjednávání pracovního poměru s dalšími zaměstnanci. Náležitosti pracovní smlouvy a možnosti jejich vymezení. • Skončení pracovního poměru. Jednotlivé způsoby rozvázání pracovního poměru a jejich aplikace. • Organizační změny a povinnosti s tím spojené. Hromadné propouštění. • Neuspokojivé pracovní výsledky podřízeného zaměstnance, jak na ně reagovat.

4. Osnova pokračování • Porušení „pracovní kázně“, nedodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci.Hodnocení intenzity porušení a následky s tím spojené. Okamžité zrušení pracovního poměru. • Kompetence vedoucích zaměstnanců ve vztahu k pracovní době a dovolené. Určení nástupu na dovolenou, dodržování pracovní doby. • Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr a jejich použití. • Odpovědnost za škodu. „Hmotná“ odpovědnost a odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů. • Odměňování za práci. Mzda, dohoda o srážkách ze mzdy, příplatky za práci přesčas, ve svátek, v sobotu a v neděli, noční práci. • Kolektivní smlouva a kolektivní vyjednávání. Vztah s odborovou organizací.

6. Prameny pracovního práva • Zákoník práce, zákon č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů,více než 50X novelizován (účinnost do 31. 12. 2006) • 2006 –Nový zákoník práce, zákon č. 262/2006 Sb. • Občanský zákoník, zákon č. 40/1964 Sb., ve zněnípozdějších předpisů (nový zákoník práce odkazuje na základě principu delegace na konkrétní ustanovení občanského zákoníku/OZ) • Zákon o zaměstnanosti, zákon č. 435/2004 Sb., v platném znění • Zákon o inspekci práce, zákon č. 251/2005 Sb., v platném znění • Zákon o kolektivním vyjednávání, č. 2/1991 Sb., v platném znění • Zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců, z. č. 54/1956 Sb., ve znění pozdějších předpisů

7. Další prameny pracovního práva • Normativní smlouvy Mezinárodní smlouvy Kolektivní smlouvy - § 22 – 29 zákoníku práce • Vnitřní předpis - § 305 zákoníku práce Mzdové předpisy Organizační řád Pracovní řád - § 306 zákoníku práce Používání ochranných pracovních prostředků • Jednání v souladu s dobrými mravy - § 13 odst. 5 zákoníku práce • Ústavní soud a soudní rozhodnutí

8. Hlavní nové právní prameny pracovního práva a práva sociálního zabezpečení: • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce - účinnost od 1. 1. 2007 (nahradil stávající zákoník práce, z. č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů) • Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění - účinnost od 1. 1. 2009 Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, platí i nadále, z. č. 585/2006 Sb., kterým se mění zákon o nemocenském pojištění • Zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců - účinnost od 1. 1. 2010, odloženo o 1 rok, s výjimkou části deváté čl. IX bodu 4 a části třicáté čl. XXX které nabývají účinnosti dnem 1. července 2006 (nová právní úprava v ČR)

9. Novely zákoníku práce • Zákoník práce, zákon č. 262/2006 Sb., v platném znění - Novela č. 585/2006 Sb., reakce na odložení účinnosti zákona o nemocenském pojištění(187/2006 Sb.) - Novela č. 181/2007 Sb. - Novela č. 261/2007 Sb., zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů - Novela č. 296/2007 Sb. - Novela č. 362/2007 Sb., legislativně technická - Novela č. 294/2008 Sb., zdravotnictví – nový § 93a další dohodnutá práce přesčas

10. Související předpisy • Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, v platném znění • Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů • Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, v platném znění • Zákon č. 379/2005 Sb., o ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, v platném znění

11. Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, v platném znění • Zaměstnanec může požádat kterýkoliv úřad práce, místně příslušný je úřad práce, v jehož obvodu má sídlo nebo místo podnikání zaměstnavatel. • Lze uplatnit mzdové nároky nejvýše v rozsahu odpovídajícím splatným mzdovým nárokům za 3 měsíce rozhodného období, zpětně od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém byl podán návrh na prohlášení konkursu. • Celkově lze vyplatit 1 zaměstnanci za 1 měsíc částku jeden a půl násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za předchozí kalendářní rok.

12. Prováděcí nařízení vlády k ZP • N. v. č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci • N. v. č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě • N. v. č. 600/2006 Sb., o stanovení tropických nebo jinak zdravotně obtížných oblastí pro účely dodatkové dovolené

13. Další nové právní předpisy • Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích Nařízení vlády č. 592/2006 Sb., o podmínkách akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti N. v. č. 601/2006 Sb., kterou se zrušuje vyhláška Českého báňského úřadu č. 324/1990 Sb., o bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních pracích Vyhláška Českého báňského úřadu č. 571/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 415/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při svislé dopravě a chůzi

14. Související prováděcí předpisy • Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci • Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání

15. Nové prováděcí předpisy k odměňování • Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí • Vyhláška MPSV č. 577/2006 Sb., kterou se pro určení výše náhrady za spotřebovanou pohonnou hmotu stanoví průměrná cena pohonných hmot • Vyhláška Ministerstva financí č. 338/2007 Sb., o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2008 • Vyhláška MPSV č. 554/2006 Sb., o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. Až 3. Čtvrtletí 2006 pro účely zákona o zaměstnanosti

16. Předpisy k pracovním úrazům a nemocem z povolání • Nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu • Nařízení vlády č. 366/2007 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady) – podle § 390 odst. 2 zákoníku práce, z. č. 262/2006 Sb., a podle § 447 odst. 4 občanského zákoníku, z. č. 40/1964 Sb. • Vyhláška č. 53/2008 Sb., kterou se stanoví postup při uznávání nemocí z povolání a vydává seznam zdravotnických zařízení, která tyto nemoci uznávají, ve znění vyhlášky č. 38/2005 Sb., a vyhlášky č. 250/2007 Sb. - podle § 16 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 134/1997 Sb.

17. Legislativní novinky, odložena účinnost nemocenského, některé změny platí. • Pro výpočet denního vyměřovacího základu platí 2 redukční hranice v souladu se zákonem 54/1956 Sb., zvyšují se z 510,- na 550,-Kč a z 730,- na 790,- Kč • Přestože byl odložen zákon o nemocenském pojištění, nová právní úprava vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení bude účinná, z. č. 264/2006 Sb., kterým se mění zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, z. č. 589/1992 Sb. • Sazba penále z dlužného pojistného na sociální zabezpečení se snižuje z částky 0,1% za každý den prodlení na 0, 05% za každý den. • Žádosti o přiznání důchodu bude sepisovat vždy okresní (Pražská) správa sociálního zabezpečení, a to i v případě, kdy nemocenské pojištění provádí zaměstnavatel, tedy organizace s více než 25 zaměstnanci • Nový zákoník práce napaden u Ústavního soudu - § 24 odst. 2, § 322 odst. 2 písm. a)

18. Problém nepřijetí právních předpisů • Antidiskriminační zákon • Pracovnělékařská péče – nahrazena pojmem závodní preventivní péče Legislativně technická novela ZP, účinnost od 1. 1. 2008, z. č. 362/2007 Sb. • Nový zákoník práce napaden u Ústavního soudu § 24 odst. 2, § 322 odst. 2 písm. a) č.j. Ústavního soudu Pl. ÚS 83/06 č.j. Ústavního soudu 74/06

19. Ústavní soud pozměnil zákoník práce - snížil pravomoci odborů, 14. 3. 2008- z. č. 116/2008 Sb. • Snížil například kontrolní pravomoc odborů, omezil výhody největších odborových organizací a posílil zaměstnanecké rady. Dál ale platí, že propuštění pracovníka musí zaměstnavatel s odbory projednat. • Parlament nyní musí přijmout takovou právní úpravu, která bude v souladu s nálezem Ústavního soudu. • Soud dnešním rozhodnutím také posílil zaměstnanecké rady, které budou moci fungovat i tam, kde již působí odborová organizace. • Když se odboráři z různých svazů na jednom pracovišti navzájem nedohodnou, nemusí zaměstnavatel uzavírat kolektivní smlouvu s nejsilnější odborovou organizací.

20. Antidiskriminační zákon, sněmovní tisk 253 Vládní návrh zákona o rovném zacházení a ochraně před diskriminací – EU • 1. Čtení proběhlo 26. 9. 2007 na 21. schůzi. Návrh zákona přikázán k projednání výborům (usnesení č. 404). • Výbor pro evropské záležitosti projednal návrh zákona a vydal 8. 11. 2007 záznam z jednání doručený poslancům jako tisk 253/Z. • Stálá komise pro rovné příležitosti projednala návrh zákona a vydala 25. 10. 2007 usnesení doručené poslancům jako tisk 253/1(doporučuje schválit). • Petiční výbor projednal návrh zákona a vydal 29. 11. 2007 usnesení doručené poslancům jako tisk 253/2(pozměňovací návrhy). • Ústavně právní výbor projednal návrh zákona a vydal 22. 1. 2008 usnesení doručené poslancům jako tisk 253/3(pozměňovací návrhy). 2. Čtení - obecná rozprava 14. 3. 2008 na 28. schůzi.Návrh zákona prošel podrobnou rozpravou 14. 3. 2008 na 28. schůzi. Lhůta pro zahájení třetího čtení byla změněna na 48 hodin po doručení pozměňovacích, popřípadě jiných návrhů poslancům (usnesení č. 690). Podané pozměňovací návrhy zpracovány jako tisk 253/4, který byl rozeslán 14. 3. 2008. 3. Čtení proběhlo 19. 3. 2008 na 28. schůzi. Návrh zákona schválen (usnesení č. 709). § 16 odst. 3 zákoníku práce – nové znění

21. Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, částka 85 rozeslána dne 16. října 2007, www.sbirkazakonu.cz • Účinnost od 1. 1. 2008 – upozornění na změnu vybraných právních předpisů: • Změna zákoníku práce, část 27. • Změna zákona o zaměstnanosti, část 36. • Změna zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců, část 19. • Změna zákona o nemocenském pojištění, část 25. • Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, část 23. (zavádí se maximální vyměřovací základy zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných pro účely placení pojistného)

22. Novela č. 585/2006 Sb., kterou se mění zákon č. 262/2006 Sb. a další právní předpisy • § 66 • § 191 • § 363 odst. 1 • § 393 a – náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohody o pracovní činnosti podle § 192 až 194 nepřísluší po dobu dočasné pracovní neschopnosti přede dnem účinnosti zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění • Poznámka pod čarou č. 60 – odkaz na zákon o nemocenském pojištění, z. č. 54/1956 Sb.

23. Dočasná pracovní neschopnost (karanténa), § 191 a násl. ZP Náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti je upravena v § 192 nového zákoníku práce, zaměstnavatelé ji budou poskytovat až v roce 2009. ve výši 30% průměrného výdělku za první 3 dny a ve výši 69% průměrného výdělku od 4. dne v rámci trvání dočasné pracovní neschopnosti. Po dobu prvních 14 kalendářních dnů trvání pracovní neschopnosti přísluší náhrada mzdy zaměstnanci od zaměstnavatele za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny, a za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo se mu plat nekrátí, od 15. Dne bude přísluší zaměstnanci dávka nemocenského pojištění podle nového zákona o nemocenském pojištění, z. č. 187/2006 Sb., který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2009.

24. Dočasná pracovní neschopnost 2009 § 192 odst. 2 zákoníku práce - stávající znění se mění následovně: Za první 3 dny náhrada mzdy nebo platu nepřísluší, od 4. dne přísluší ve výši 60% průměrného výdělku zaměstnance, zjištěný průměrný výdělek se upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění - § 21 odst. 1 písm. a) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v platném znění. Příslušná redukční hranice stanovená pro účely nemocenského pojištění dle § 22 zákona č. 187/2006 Sb., se vynásobí koeficientem 0,175 a poté se zaokrouhlí na haléře směrem nahoru. Za dobu prvních 3 dní může být dohodnutá nebo vnitřním předpisem stanovená výše náhrady mzdy nebo platu, nesmí však převýšit průměrný výdělek.

25. Nemocenské 2008 po Nálezu ÚS, č. 166/2008 Sb. • Z. č. 54/1956 Sb. • První 3 dny nepřísluší - od 30. června 2008 náleželo 60% DVZ, od 1. září 2008 25% DVZ • 60% DVZ od 4. do 30. dne • 66% DVZ od 31 do 61. dne • 72% DVZ od 61. dne

26. Podpora při ošetřování člena rodiny • Nemocné dítě mladší 10 let • Jiný člen rodiny, jestliže to nezbytně vyžaduje jeho zdravotní stav • Nejvýše po dobu prvních 9 kalendářních dnů, u osamělých 16 nebo trvá-li potřeba ošetřování • Výše 60% DVZ

27. Dodržování léčebného režimu • Pověření pracovníci jednotlivých pracovišť ČSSZ, tedy okresní (v Praze Pražské, v Brně Městské) správy sociálního zabezpečení – prokazují se oprávněním ke kontrole, zaznamenají datum a čas kontroly. • Platí i nadále podobná pravidla jako v roce 2006. • Za porušení léčebného režimu může být nemocenské sníženo nebo odejmuto. • Zaměstnavatel bude oprávněn kontrolovat, zda zaměstnanec dodržuje v době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce až v roce 2008, nebude moci dát zaměstnanci výpověď ani s ním okamžitě zrušit pracovní poměr pro porušení povinnosti, pokud jde o režim dočasně práce neschopného pojištěnce.

28. Nárok na nemocenské nemá, kdo si přivodil pracovní neschopnost: • v úmyslu vylákat nemocenské • zaviněnou účastí ve rvačce • jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo • při spáchání úmyslného trestného činu, za nějž zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice přesahuje jeden rok.

29. Novela č. 294/2008 Sb., kterou se mění zákon č. 262/2006 Sb. a další právní předpisy • § 93a • Další dohodnutá práce přesčas ve zdravotnictví – zaměstnanec ve zdravotnictví • práce v nepřetržitém provozu spojená s příjmem, léčbou, • péčí nebo se zajištěním přednemocniční neodkladné • péče v nemocnicích, ostatních lůžkových zdravotnických • zařízeních a zdravotnických zařízeních • zdravotnické záchranné služby, kterou vykonává • a) lékař, zubní lékař nebo farmaceut23a), • b) zdravotnický pracovník nelékařských zdravotnických • povolání pracující v nepřetržitém pracovním • režimu23b),

30. Přechodná a závěrečná ustanovení nového ZP • § 364 odst. 1 – podle nového zákoníku práce se řídí také pracovněprávní vztahy vzniklé před 1. Lednem 2007 • § 364 odst. 2 – podle dosavadních právních předpisů se řídí právní úkony týkající se vzniku, změny a skončení pracovního poměru, dohody o práci konané mimo pracovní poměr, jakož i další právní úkony učiněné před 1. Lednem 2007, i když jejich účinky nastanou až po tomto dni. Příklad: Výpověď z organizačních důvodů dne 15. 11. 2006. Pracovní poměry na dobu určitou uzavřené před 1. 10. 2004 se budou rovněž řídit od 1. 1. 2007 novým zákoníkem práce, tj. maximálně 2 roky, pak zákaz řetězení. • § 364 odst. 3 – pracovní poměry založené podle dosavadních právních předpisů volbou nebo jmenováním se považují za pracovní poměry založené pracovní smlouvou • 395 – výčet zrušených právních předpisů

31. Správa služeb zaměstnanosti Úřady práce Oblastní inspektoráty práce Celní úřady Správa sociálního zabezpečení Česká správa sociálního zabezpečení, činnost okresních správ. Orgány státní správy činné na úseku zaměstnanosti, gesce Ministerstva práce a sociálních věcí ČR

32. Inspekce práce, 251/2005 Sb. • Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů • Inspektor se ohlásí, zaměstnavatel je povinen poskytnout součinnost • Namátkové kontroly • Pravidelně plánované v kal. roce • Na podnět • Přestupky FO • Správní delikty PO • Pokuty

33. Úřad práce, 435/2004 Sb. • Kontrolují dodržování zákona o zaměstnanosti • Plnění povinného podílu zaměstnávání osob zdravotně znevýhodněných • Hlášení volných pracovních míst • Zaměstnávání cizinců • Evidence občanů EU pracujících na našem území

34. Pracovněprávní vztah • Společenský vztah týkající se pracovního práva a bezprostředně související s vymezením předmětu pracovního práva – výkon závislé práce, § 2 odst. 4 zákoníku práce • Druhy: 1) Individuální a) Základní – pracovní poměr, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti) b) Související – odpovědnostní vztahy (náhrada škody, dohoda o srážkách ze mzdy, odpovědnost při pracovních úrazech a nemocech z povolání), kontrolní vztahy zabezpečení práva na zaměstnání, kontrolní a odpovědnostní vztahy 2) Kolektivní Vznikají při sjednávání pracovních podmínek v kolektivní smlouvě.

35. Druhy pracovního poměru • Podle způsobu vzniku • Pracovní smlouva • Jmenování • Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr • Podle délky trvání pracovního poměru • Pracovní poměr na dobu určitou • Pracovní poměr na dobu neurčitou • Podle zaměstnavatele: • Právnická osoba • Fyzická osoba • Stát • Agentura práce • Podle místa výkonu práce • V prostorách zaměstnavatele • Domáčtí zaměstnanci - § 317 ZP

36. Agenturní zaměstnávání Je upraveno v § 2 odst. 5 ZP a podrobnější úpravu obsahuje zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. v ustanovení §§ 14, 58 až 66. Od 1. října 2004 mohou dočasně přidělovat zaměstnance pouze agentury práce s povolením ke zprostředkování zaměstnání, které uděluje příslušný úřad práce. Povolení ke zprostředkování zaměstnání - § 14 odst. 3 písm. b), § 60 zákoníku práce – uděluje osobě starší 23 let Ministerstvo práce a sociálních věcí Dvě smlouvy: • pracovní smlouva – zaměstnanec a agentura • dohoda o dočasném přidělení zaměstnance – agentura a uživatel pracovní síly

37. Přidělování zaměstnanců k jinému zaměstnavateli • Jen za účelem zvyšování či prohlubování kvalifikace • K výkonu práce jen jako agenturní zaměstnavatel • Agenturní zaměstnávání upravuje i nadále zákon o zaměstnanosti, z. č. 435/2004 Sb. • Dohoda mezi agenturou práce a uživatelem musí být uzavřena písemně pod sankcí neplatnosti • Problém – ujednání o podmínkách skončení dočasného přidělení, opatření k ochraně majetku, odpovědnostní vztahy

38. Dohoda o zvyšování/prohlubování kvalifikace, 234 odst. 1 ZP • Závazek zaměstnance setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po sjednanou dobu, nejdéle po dobu 5 let, nebo uhradit náklady spojené se získáním kvalifikace, které zaměstnavatel vynaložil, i tehdy, skončí-li pracovní poměr před ukončením studia. • Při prohlubování kvalifikace, dosahují-li náklady alespoň 75 000, - Kč. • Musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná. • Musí obsahovat druh kvalifikace, dobu setrvání u zaměstnavatele a druhy nákladů.

39. Zákaz jiné výdělečné činnosti • §13 odst. 4 ZP – další pracovní poměr – jen jiný druh práce • § 304 ZP – výdělečná činnost shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, s předchozím souhlasem zaměstnavatele, který může být kdykoli odvolán

40. Konkurenční doložka, § 310 ZP • Smluvní omezení výdělečné činnosti, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, po určitou dobu po skončení pracovního poměru, max. 1 rok. • Písemně po uplynutí zkušební doby, jinak je neplatná. • Lze-li po zaměstnanci spravedlivě požadovat s ohledem na povahu informací, poznatků, znalostí pracovních a technologických postupů, které získal v zaměstnání a které by mohly při závažným způsobem ztížit činnost zaměstnavatele. • Zaměstnanci náleží přiměřené peněžité vyrovnání nejméně ve výši průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc plnění závazku. • Za porušení závazku může být sjednána smluvní pokuta přiměřená povaze a významu podmínek. • Zaměstnavatel může odstoupit pouze pod dobu trvání pracovního poměru. • Zaměstnanec může vypovědět do 15 dnů po uplynutí splatnosti peněžitého vyrovnání, které zaměstnavatel nevyplatil.

41. Řízení výrobního procesu • Zaměstnavatel - tzv. dispoziční pravomoc nad zaměstnanci. • Závazný pokyn - § 11 odst. 4 zákoníku práce. Jeho vydávání náleží zaměstnavateli, jeho vedoucím zaměstnancům; • Právo ukládat zaměstnancům úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci. • Je otázkou, zda vedoucí zaměstnanci jednají jménem svým nebo jménem zaměstnavatele; jde o to, komu se nesplněním pokynu protivíme. • Zde je na místě podotknout, že činí-li vedoucí zaměstnanec právníúkony za zaměstnavatele, účinky se promítají na zaměstnavatele. • Pokyn může mít formu jak individuální, tak hromadnou.

42. Postavení vedoucího zaměstnance a jeho základní povinnosti, řízení podřízených zaměstnanců • § 11 odst. 4 ZP – na jednotlivých stupních řízení jsou oprávnění stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům: • Pracovní úkoly • Organizovat práci • Řídit práci • Kontrolovat práci • Dávat závazné pokyny

43. Pokyny zaměstnavatele • Co je plněním pracovního úkolu je upraveno v § 273 ZP, jedná se o tu činnost, která vyplývá z pracovní smlouvy, jiná činnost na pokyn zaměstnavatele, činnost na pokyn kolegy, činnost z vlastní iniciativy a činnost, která je předmětem pracovní cesty. Tyto otázky jsou důležité např. v otázkách náhrady škody; nicméně se nelze na zmíněný § 273 odvolat (vyvinit) tehdy, spáchám-li splněním úkolu trestný čin. • Lze se pokynům zaměstnavatele bránit? Samotný pokyn lze napadnout, jen má-li formu právního úkonu, nemá-li tuto formu, musím počkat až se mnou zaměstnavatel rozváže pracovní poměr výpovědí a tuto výpověď (= právníúkon) pak napadnout. • Nikdo není povinen plnit úkoly přesahující právní rámec. • Náležitosti pokynů jsou vyvozovány pracovněprávní vědou. Výjimkou jsou bezpečnostní normy. 1. Autor pokynu , 2. Adresát, 3. Výrok, 4. Podmínky, okolnosti, 5. Materiální podmínky

44. Vnitropodnikové předpisy. Právní povaha vnitropodnikových norem. Jedná se o pramen pracovního práva, přestože se nejedná o obecně závazný normativní akt, má sílu platné právní normy, která platí pro všechny zaměstnance konkrétního zaměstnavatele. • Konkretizace obecných pracovněprávních předpisů na konkrétní podmínky daného zaměstnavatele. Možná řešení organizačního řádu na pracovišti. Vnitřní předpis - pokyny hromadného charakteru. Příklad lze uvést: pracovní řád, oděvní řád, organizační řád, stájový řád, studijní řád.

45. Druhy vnitřních předpisů Vydávány jen v rámci zákona, pouze ke konkretizaci, provedení právních aktů; např. lze upravit pracovní dobu, mohu prodloužit dovolenou. • Vnitřní předpisy jsou zakotveny v § 305 zákoníku práce. Podmínkou platnosti je písemná forma a to, že v podniku nepůsobí odborová organizace. • Typické vnitropodnikové předpisy se týkajínáplně práce, popisu práce; někdy jsou přímo individuální (konkretizace činnosti ve vazbě na sjednaný druh práce). U vedoucích funkcí bývají formulovány obecně.

46. Pracovní řád • Pracovní řád je vnitropodnikovou právní normou, vnitřním předpisem. Podle § 306 ZP jej mohou vydávat zaměstnavatelé, pokud orgán jim nadřízen nevydal pracovní řád pro organizace jim podřízené. Příkladem je pracovní řád pro soudy vydaný Ministerstvem spravedlnosti. • Vnitřní mzdový předpis neboli mzdový/platový řád je vydáván v rámci daném pravidly pro odměňování podle zákoníku práce a prováděcích nařízení vlády. • Zaměstnavatelé uvedení v § 303 odst. 1 ZP jsou povinni pracovní řád vydat. • Výjimečně se lze setkat s pracovním řádem, který jde nad zákon. • Funkcí je konkretizace, rozvedení a aplikace obecných ustanovení ZP a jeho prováděcích předpisů na zvláštní podmínky u zaměstnavatele. Hmotně právní podmínkou je předchozí souhlas příslušného odborového orgánu.

47. Vnitřní předpisy • § 305 zákoníku práce – písemně, zpravidla na dobu určitou • § 306 pracovní řád • § 307 vnitřní mzdový předpis • Předpis k poskytování osobních ochranných pracovních prostředků • Předpisy k pracovním cestám • Zásady použití sociálního fondu

48. Mzdové předpisy Vnitřní mzdový předpis neboli mzdový/platový řád je vydáván vrámci daném zákoníkem práce a k němu vydaných prováděcích předpisů a stanoví pravidla pro poskytování mezd. § 307 odst. 1 ZP – zakládá-li mzdový výměr právo na plnění v menším rozsahu než vyplývá ze smlouvy, popř. než stanoví vnitřní předpis, je v dotčené části neplatný § 307 odst. 2 ZP – přísluší-li zaměstnanci více stejných práv, přísluší mu jen jedno, a sice to, které zaměstnanec určí

49. Odměňování • Část šestá ZP upravuje odměňování za práci, odměnu za pracovní pohotovost a srážky z příjmů z pracovněprávního vztahu. § 114 NZP – mzda nebo náhradní volno za práci přesčas + příplatek ve výši nejméně 25% průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku §§ 116, 118 NZP– mzda za noční práci, v sobotu, v neděli + příplatek nejméně ve výši 10% průměrného výdělku Jinou minimální výši a způsob určení lze sjednat jen v kolektivní smlouvě.

50. Minimální mzda a zaručená mzda • Vztahuje se rovněž na odměnu z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr • Základní sazba minimální mzdy činí nejméně 7 955, - Kč za měsíc nebo 48,10 Kč za hodinu (Ministr práce a sociálních věcí P. Nečas zvýšení o 45, - Kč na 8 000,- Kč minimální výše zaručené mzdy, upraveno v n. v. 567/2006 Sb.) • Zaručená mzda (dříve minimální mzdové tarify) • Mzda, plat a jejich jednotlivé složky stanovené, sjednané nebo určené za hodinu práce, přísluší zaměstnanci i za zlomky hodin