1 / 21

MOTIVACE K DOBROVOLNICTVÍ Kvalitativní výzkumná zpráva z diskusní skupiny

Připraveno pro Um sem um tam Perfect Crowd Verze 1 , 21 . února 201 4. MOTIVACE K DOBROVOLNICTVÍ Kvalitativní výzkumná zpráva z diskusní skupiny. Obsah. 1. Projekt a jeho cíle. Projekt – výchozí situace.

nijole
Download Presentation

MOTIVACE K DOBROVOLNICTVÍ Kvalitativní výzkumná zpráva z diskusní skupiny

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Připraveno pro Um sem um tam Perfect Crowd Verze 1, 21. února 2014 MOTIVACE K DOBROVOLNICTVÍKvalitativní výzkumná zpráva z diskusní skupiny

  2. Obsah

  3. 1. Projekt a jeho cíle

  4. Projekt – výchozí situace • Společnost PerfectCrowd byla kontaktována zástupci projektu Um sem um tam, aby provedla výzkum za účelem zjištění motivací k dobrovolnictví na skupině respondentů, kteří jsou dobrovolnictví otevření, nicméně nemají s ním zkušenosti a nebo jsou tyto zkušenosti z období delšího než 5 let. • Koncept projektu Um sem um tam, tak jak je prezentován na webových stránkách je následující: • Um sem um tam je internetový projekt, na kterém najdete nabídku krátkodobých profesionálních dobrovolnických příležitostí. • Cílem Um sem um tam je poskytnout lék na dvě bolístky neziskového sektoru. Na jedné straně stojí neziskové organizace, které potřebují vyřešit odborný problém (např. design letáku, právní radu, pomoc s kampaní na sociální síti, s korekturou, s programováním). Na takhle specifickou odbornou práci kmenoví dobrovolníci z neziskovky většinou nestačí, proto se musí najmout někdo z venku, což je pro neziskovku velká investice. • Na druhé straně barikády stojí člověk obyčejný, leč profesionál. Člověk, který má svoje standardní zaměstnání a nějakou odbornost. Rád by si „zadobrovolničil“, ale při práci nemá čas ani energii. Díky Um sem um tam už naštěstí není nutné sundat kravatu, zahodit podpatky a jít sázet stromky - pro neziskovky může být velmi cenným dobrovolníkem, pokud věnuje pár hodin času děláním toho, co mu jde nejlépe. Získá nové zkušenosti, nové kontakty a hlavně dobrý pocit z toho, že chvíli dělal něco, co má smysl. • Um sem um tam je místo, kde se nabídka a poptávka po profesionální dobrovolnické práci potkává. Neziskovky mohou zadat krátkodobé projekty a profesionálové zase vyhledat projekt, kterému chtějí pomoci. • Chceme ukázat, že být dobrovolníkem je jednodušší, než se zdá, a že je to vlastně docela cool.

  5. Projekt – cíle a metodologie Hlavní cíle výzkumného projektu: • Zjištění motivací a bariér pro dobrovolnickou činnost obecně • Zhodnocení projektu Um sem um tam respondenty z hlediska jeho atraktivity, motivací respondentů, možnosti začlenění pod CSR aktivity velkých firem Metodologie • 1 FGD, délka 90 minut, v Praze (8 účastníků diskuze: 4 muži a 4 ženy) Rekrutační kriteria • Muži a ženy, věk 25 -45 let • Zaměstnancí z firem s 250 a více zaměstnanci • Profesionálové v oborech: Sociální sítě, IT, Grafika, Tvorba webu, Design, PR, Copywriting, Překlady, Fotografování, Programování, Fundraising, Personalistika, Výzkum veř. mínění, Účetnictví a daně, Právo

  6. 2. doporučení

  7. doporučení Na základě získaných informací z uskutečněné diskusní skupiny společnost PerfectCrowd navrhuje: • Současnou podobu programu Um sem um tam (zaměřený na duševní činnost) nabízet spíše organizacím sdružující profesionály, než velkým firmám/korporátním klientům. • Provést následující vylepšení projektu Um sem um tam • Databáze zpětných reakcí dobrovolníků (jejich zkušenosti ze spolupráce s NO) • Propagace projektu více pomoci FB stránek, úřadů práce, lokálních novin, České televize jako veřejnoprávního media • Uvážit, zda je možno nabízený koncept projektu rozšířit tak, aby se více potkával se stranou poptávky u PR/CSR oddělení korporátních klientů/větších firem: propojení na team-buildingové aktivity a s očekávanými užitky zaměstnanců: fyzická/sportovní činnost jako obměna k převažující pracovní činnosti; možnost zažít legraci, zábavu; návaznost na rodinné aktivity; nevázanost výkonu dobrovolnické aktivity na prostředí pracoviště (např.aktivity z oblasti ekologické/sociální nebo ujednat se zaměstnavatelem možnost práce z domova v rámci dobrovolnického dne). • Rozšířit nabídku i do oblasti fyzických a méně profesionálních aktivit tj. nabízet co nejširší spektrum dobrovolnických akcí (pokud je možná realizace bodu 2).

  8. 3. Hlavní zjištění

  9. „Pomoc druhým“ Jakýkoliv program pomoci musí být dostatečně transparentní a poskytovat zpětnou vazbu Respondenti prokázali povědomí o různých směrech „pomáhání druhým“. Jmenovali jak formy pasivní pomoci:zasílání SMS/ DMS, u kterých zdůraznili význam České republiky jako průkopníka, sbírky nebo charitativní koncerty, tak formy aktivní pomoci ve smyslu dobrovolnictvínebo fyzické pomoci jednorázového charakteru např. při přírodních katastrofách (povodně), při zvelebování svého okolí. Diskuze ukázala, že nějakou formou pomoci druhým se během svého života zabýval téměř každý. Šlo jednak o formy pasivního charakteru (pravidelné odečítání peněz z účtu na Člověka v tísni, příspěvky na handicapované umělce, poskytnutí použitých hraček pro děti z komunitního centra – osobní předání) nebo aktivnějšího charakteru (pomoc ve formě vymýšlení aktivit pro handicapované dětí v komunitním centru, pomoc v psím útulku, zorganizování sbírky pro handicapovanou dívku [venkovní party pro přátele a známé, vybraná částka 200 000 Kč], nenaplněná snaha pomáhat v hospici a nebo K centru [výměna injekčních stříkaček], pomoc při výstavbě schodů na autobusové zastávce. Velkým zklamáním byla pro respondenty situace, kdy se setkali s odmítnutím nabízené pomoci, z důvodu nedostatečného vzdělání nebo nezájmu o danou pomoc (K centrum, hospic, předání použitých hraček do DD). Nejhůře přijímanou formou pomoci byl prodej drobných předmětů za účelem získání peněz na prospěšnou činnost. Respondenti často zmiňovali, že je používána při získávání peněz na psí útulky, asistenční psy. Tato forma byla vnímána jako netransparentní a obtěžující („Sesypou se na vás každý den studenti před supermarketem.“). Respondenti rovněž deklarovali, že je pro ně důležité vidět, jakým způsobem byla pomoc využita, ať již formou transparentních účtů nebo poskytnutím zpětné vazby ze strany pořadatele pomoci (lokální noviny, rozhlas, internetové stránky): „Nemám z toho dobrý pocit, když posílám na účet peníze. Nevím kolik z té částky na ten účel opravdu doputuje.“

  10. Dobrovolnictví 1/3 Ideálním místem pro vznik kladného vztahu k dobrovolnictví se ukázaly být v podmínkách ateisticky založené ČR školy Termíny „pomoc druhým/dobrovolnictví“ byly přijímány standardně. Nikdo z respondentů nenaznačoval, že by šlo např. o zprofanovaný termín či něco co „se nenosí“, nebo to „není normální“. Jako klíčové se ukazovalo v souvislosti s aktivitami dobrovolnictví nějaké zastřešení a samotná výchova k těmto aktivitám. Respondenti jmenovali např. školy, jako místa, kde lze o takových aktivitách informovat a zároveň mladé lidi k těmto aktivitám vychovávat. Jako organizace v současnosti zastřešující dobrovolnickou činnost vnímali respondenti různé neziskové organizace, charitativní centra, nadace (konkrétně byly jmenovány: Adra, Člověk v tísni, Lékaři bez hranic, Ymca, nadace Kapka naděje). Důležitým kritériem pro vytvoření vztahu k dobrovolnictví se ukázala být jeho pravidelnost: „Kdyby se ta akce, například čištění lesa, konala třeba každé jaro, lidi by si navykli a určitě by tam vždycky někdo přišel.“. Aktivity, které by znamenaly pomoc několikrát v týdnu, byly vnímány jako náročné (psychicky, na množství času), respondenti preferovali aktivity jednorázové. Českou republiku z hlediska rozvoje dobrovolnictví respondenti nevnímali jako nějak zaostávající v porovnání s evropskými zeměmi. Stejně tak vnímali ČR jako ochotnou pomoci v případě potřeby jiným státům, ale „možná trochu méně, vzhledem k tomu, že nejsme tak bohatá země“. O historii dobrovolnictví mezi respondenty nebylo žádné povědomí.

  11. Dobrovolnictví 2/3 Dobrovolnictví je vnímáno jako určitý druh ctnosti Nikdo z respondentů se dobrovolnictví nebránil a ani ho neodmítal. Pocity s tímto pojmem spojované byly pozitivní. Dobrovolnictví bylo respondenty definováno jako obětování svého vlastního času (bez nároku na finanční odměnu) někomu/něčemu potřebnému. Lidé věnující se dobrovolnictví byli popisováni jako spíš duševně založení, vnímaví, citliví, uvědomělí, komunikativní, něčím si již v životě prošli (vážnější/těžší životní situací), měli nejspíše vzor k této činnosti ve svém okolí. Respondenti deklarovali, že ten, kdo chce pomoci, vždy najde způsob (a i čas) pro to, aby mohl pomoci a svou činnost nepotřebuje dávat příliš na odiv. Jako stěžejní bylo vnímáno spíše ono vnitřní nastavení a životní fáze každého daného jednotlivce/dobrovolníka. • Výzkum naznačil následující zdroje dobrovolnictví: lidem vrozená touha po vlastní užitečnosti / altruismus, určitá životní fáze (student, matka na mateřské dovolené, nezaměstnaní), individuální zájem/koníček (vodácko-turistický kroužek, zájem o psy) • Během skupinové diskuse bylo zjevné, že kromě altruistické tendence dobrovolníka je vždy přítomen prvek nějakého osobního užitku/zisku z této pomoci: např. vybočení z rutiny/ posun od duševní práce k práci fyzické v případě čištění lesa/ řeky/provozování aktivit s dětmi z dětského domova; vyřešení svého vlastního nedostatku v případě návštěvy psího útulku (byt není vhodný pro chov psa), výchova dětí ke skromnosti a pochopení hodnoty zdraví v případě návštěv komunitního centra s postiženými dětmi; narušení izolace na mateřské dovolené v případě pořádání aktivit pro komunitní centrum; využití přebytku volného času (studenti), získání nových zkušeností, kontaktů, přátel.

  12. Dobrovolnictví 3/3 Dobrovolnictví bylo v myslích respondentů velmi silně napojeno na fyzickou činnost (např. úklid, čištění lesa, likvidace živelných katastrof, zvelebování okolí, aktivity s handicapovanými osobami, dětmi z DD). Respondenti spontánně navrhovali vytvoření portálu, který bude dobrovolnické akce sdružovat (podobné např. portálu statnisprava.cz). Jako klíčová byla zmiňována pro dobrovolníky nutnost zpětné vazby po uskutečnění dobrovolné pomoci např. informace o celkových výsledcích, individuální pochvaly/ocenění. „Dobrovolnictví je určitý způsob života.“ „Ten kdo chce, ten si čas najde.“

  13. Dobrovolnictví – motivace a užitky Výzkum ukázal následující motivace u respondentů ve formě vědomých přání/tužeb: Být užitečný/někomu pomoci/dělat něco smysluplného Ukázat, že jsem lepší než ostatní Nebýt sám/touha někam se začlenit Touha objevovat a zkoušet nové věci Zkusit si, zda na to mám/ překonání sebe sama Za hlavní užitky bylo považováno Získání nových zkušeností/kontaktů/zážitků/přátelství „Pro můj dobrý pocit“ Smysluplné strávení volného času Fyzická činnost (jako obměna k převažující činnosti dobrovolníka) Vybočení z každodenní rutiny

  14. Dobrovolnictví - bariéry Neinformovanost Neprůhlednost/program neposkytuje zpětnou vazbu Obecně panující nedůvěra ve společnosti (ve směru k politice, státu)/ aféry ukazující plýtvání/rozkrádání státních peněz (např. Opencard) Časová náročnost Psychická náročnost „Pro dobrovolnictví je si třeba najít čas. Ti co chodí do práce a mají rodinu, nemají čas se o to zajímat. Na ně se dá dostat právě přes ty velké firmy.“ „Ještě se to ke mně vlastně v jiné formě než zasílání peněz na účet nedostalo.“ „Mám z toho trochu rozporuplné pocity, posílat peníze na účet nechci, to není transparentní a když se chci někde jako dobrovolník uplatnit, třeba v tom hospicu, tak na to zase nemám vzdělání. A to jsem prostě jen myslela, že bych tam třeba nějaké babičce četla knížku.“ „Ani kuře zadarmo nehrabe. 15 000 Kč za dobrovolnictví nedostanu, abych se uživil. A když celý týden pracuji, tak jsem rád, že si o víkendu trochu odfrknu.“

  15. Csr aktivity firem 1/2 Dobrovolnictví zastřešené zaměstnavatelem bylo spontánně hodnoceno velmi pozitivně Většina respondentů o CSR aktivitách firem nevěděla, neměla s nimi zkušenost a rovněž tento pojem jim byl vzdálený. Pouze jeden respondent měl vlastní zkušenost s CSR aktivitami jeho zaměstnavatele (účast na sportovním víkendu pro děti z DD, sázení stromků). Další respondentka slyšela z doslechu o CSR aktivitách společnosti Vodafone (čištění/instalace ptačích budek v Praze, informace od kamaráda, který je zaměstnancem). Tyto aktivity byly charakterizovány jako dobrovolné, většinou organizované velkými nadnárodními společnostmi se zahraničním majitelem a setkávající se s pozitivním ohlasem mezi zaměstnanci. • „Vím že u nás ve firmě máme holky, který tohle řeší, je to na PR oddělení“ (respondent ze SKANSKA) Po seznámení se s termínem CSR aktivity, většina respondentů s touto činností firem souhlasila a líbila se jim. Do konce ji vnímali jako jednu z nejlepších možností, jak se dobrovolnictví účastnit. Programy CSR aktivit byly opět v myslích respondentů - zaměstnanců pracujících převážně v kanceláři - silně napojeny na rovinu fyzické činnosti, nikoliv duševní a svázány s team-buildingovou aktivitou. Dobrovolnické aktivity fyzického charakteru zastřešené zaměstnavatelem přinášejí dle výpovědí respondentů tři významné užitky (z těchto důvodů se těšily oblibě/byly přijímány velmi pozitivně): • Možnost strávit čas s ostatními kolegy jinak než prací v kanceláři • Užít si s kolegy legraci • Možnost přizvat do takové akce i svou rodinu (především děti)

  16. Csr aktivity firem 2/2 CSR aktivita byla ponejvíce vnímána jako team-buildingová aktivita, která má ale navíc i prospěšný charakter a pro zaměstnavatele je levnější(neplatí externí Event agenturu). Rovněž účast na takové akci byla vnímána jako vyjádření loajality ke svému zaměstnavateli. Respondenti hodnotili CSR aktivity jako prospěšné jak pro přijímatele pomoci, zaměstnance, tak i stranu zaměstnavatele. Za hlavní užitky pro stranu zaměstnavatele respondenti považovali: reklama společnosti, rozvoj PR, zviditelnění společnosti, zlepšení image společnosti, získání levnější formy team-buildingové aktivity, zlepšení vztahů mezi zaměstnanci-utužení kolektivu, forma relaxace zaměstnanců, která vede k vyšší produktivitě a „Je to moderní“. Někteří respondenti vnímali tento způsob dobrovolnictví jako „ne typické dobrovolnictví“. Důvodem bylo přenesení finanční ztráty ze zaměstnance na zaměstnavatele. Situace, kdy se jedná o program z pátku na sobotu, tj. kdy zaměstnavatel i zaměstnanec věnuje každý po jednom dni na dobrovolnickou akci, by respondentům nečinila problém. Dle zkušeností jednoho respondenta ze svého pracoviště, mohou být některé CSR aktivity vnímány i negativně, pokud vzbuzují u zaměstnanců pocit nesmyslnosti. Jednalo se konkrétně o ekologický program - dodržování limitu 160 km/hod při jízdě služebním vozem. Při překročení rychlosti dostává zaměstnanec pokutu 1000 Kč, aniž by bylo možné obhájit, že překročení rychlosti bylo skutečně nutné. Zároveň je zasílán e-mail s napomenutím, že dotyčný způsobil uhlíkovou stopu. Z takto nasbíraných prostředků zakoupila potom společnost defibrilátor. Zaměstnanci o tomto skutku byli informování až poté, což nebylo hodnoceno pozitivně. CSR aktivity byly vnímány jako prospěšné pro všechny zúčastněné strany

  17. Projekt Um sem um tam Propojení dobrovolnických nabídek na jednom místě bylo nejsilnější stránkou projektu Respondentům se program Um sem um tam velmi líbil. Obzvlášť oceňovali to, že sdružuje jednotlivé nabídky na jednom místě a každý si může podle svých dovedností vybrat. Určité obavy vznikaly ve smyslu použití slova profesionál. Respondenti se obávali, že bude potřeba nějakých specifických znalostí pro tento projekt („Aby se toho mohl účastnit i normální člověk, aby to nebylo až příliš profesionální.“). Za silné stránky projektu byly označeny následující charakteristiky: adresnost (je přesně vidět pro jakou neziskovou organizaci pracuji), konkrétnost činnosti (mohu si vybrat, čím chci být přesně užitečný), uveřejnění časové náročnosti dané práce, jednorázový charakter akce a obecně rozšíření dobrovolnictví i o duševní práci. Nejvíce využitelnými obory se respondentům zdály: účetnictví, finanční/daňové poradenství, právní poradenství, architektura, informační technologie, grafické práce. Spontánně docházelo k návrhům na rozšíření databáze o činnosti fyzické a méně profesionální (např. pečení cukroví) Hlavní obavy, které mezi respondenty panovaly: „Aby tam bylo hodně oborů, aby si mohl každý vybrat.“, „Aby to nebylo zneužíváno. Aby se pak na tom člověk totálně nevyždímal a nezjistil potom, že ta organizace na to peníze má.“ tj. zneužitelnost programu Respondenti navrhovali uveřejňovat jednak zpětnou vazbu od neziskových organizací, tak hlavně zpětnou vazbu ze strany dobrovolníků, kteří daný úkol splnili (tzv. reference na NO, zda např. byla připravena a poskytla dobrovolníkovi všechny informace, které potřeboval; zda uvedená časová náročnost byla odpovídající skutečnosti). Rovněž by uvítali možnost daňových úlev.

  18. Projekt Um sem um tam jako csr aktivita Projekt Um sem um tam postrádá efekt team-builidingové aktivity pro korporátní společnosti Ačkoliv dotazovaně respondenti deklarovali, že by se do takového projektu v rámci CSR aktivit firmy zapojili, je otázkou, do jaké míry by ve skutečnosti daný projekt zaměstnance skutečně oslovil, protože nenabízí žádný z důležitých užitků jmenovaných dříve: užitek ve formě fyzické aktivity, tmelení kolektivu/užití si legrace, možnosti zapojení se s vlastní rodinou. Určité pochybnosti vyjadřují následující sdělení/dotazy respondentů, jež během diskuze zazněly: • Obavy z vlastní organizace takového dne ve velké společnosti. • Jakým způsobem se rozhodne, kdo bude vykonávat určitou činnost v rámci programu a kdo bude pokračovat ve své práci (ten, kdo vykonává činnost dobrovolnickou zůstává pozadu se svou prací, kterou bude muset stejně dohnat) • Program nejspíš nepůjde realizovat celofiremně, jedná se o pouze dílčí úlohy. „Takže by jeden v kanceláři seděl a dělal jako něco jiného, zatímco ostatní by si dělali svoji práci, hm to nevím…“ • „Účastnil bych se, ale záleželo by na oblasti, jestli by tam bylo něco pro mě.“ V souvislosti s výše zmíněným, spíše než dobrovolnický den hromadného charakteru pro zaměstnance, viděli pak respondenti jako uživatele tohoto projektu jednotlivce – studenty, co mají více volného času a chtějí získat zkušenost, zaměstnance, který se tomu bude věnovat ve volném čase (nikoliv pod záštitou zaměstnavatele), profesionála na volné noze či v daném momentě nezaměstnané jednotlivce. Respondenti by daný program propagovaliprostřednictvímFB stránek (více než nyní, případně nasadit reklamu), úřadů práce, lokálních novin, České televize jako veřejnoprávního media, velkých firem.

  19. Um sem um tam – motivace a užitky Respondenti uváděli následující motivacepro vstoupení do projektu Um sem um tam: Pomoci druhému/dělat něco smysluplného Ukázat, že jsem lepší než ostatní Touha po uznání (od neziskové organizace, kolegů, šéfa) Jednorázový charakter Za hlavní užitky respondenti uváděli: Získání nových zkušeností „Pro můj dobrý pocit“ Uvolnění od klasického pracovního stresu („Nepůjde tam o milionové zakázky.“) Vybočení z rutiny vlastní práce (zůstává otázkou, zda při vykonávání dobrovolnické práce z místa pracoviště by bylo v realitě skutečně vnímáno jako vybočení)

  20. Perfectcrowd pro um sem um tam Jaroslav Cír Crowdmaster @ Perfect Crowd +420 773 552 219 jaroslav.cir@perfectcrowd.com http://www.perfectcrowd.cz/ Julie Rytířová +420 774 636 570 julie.rytirova@perfectcrowd.com http://www.perfectcrowd.cz/ Klára Sedláková +420 774 878 769 klara.sedlakova@perfectcrowd.com http://www.perfectcrowd.cz/

  21. THANK YOU - FROM THE PERFECT CROWD OUT THERE! QUANT QUAL QUANT

More Related