Download
1 / 36
E N D
Stavba buňkyTělo všech živých organismů je tvořeno z buněk. U všech buněk najdeme několik společných částí:Cytoplazmatická membrána: Velmi tenká blána, která obaluje buňku, zajišťuje příjem látek dovnitř do buňky a výdej látek ven z buňky.Jádro: Nachází se uvnitř buňky, obsahuje dědičné (genetické) informace, řídí činnost buňky.Cytoplazma: Základní hmota, která vyplňuje vnitřek buňky. Nepovinné doplňující údajeV buňkách jsou ještě zvláštní částice zvané ribozomy, ve kterých se tvoří bílkoviny. Dále v buňkách najdeme i různé částice zásobních látek (kapičky tuku, zrnka škrobu ap.).V buňkách živočichů, rostlin a hub jsou navíc i částice zvané mitochondrie.Ty slouží jako malé "elektrárny", ve kterých se spaluje palivo (cukr) a uvolňuje se energie, kterou buňka potřebuje. Tomuto ději se říká "buněčné dýchání".
Buňka se představuje: Cytoplazmatickou membránu, jádro a cytoplazmu (červené čáry) musíte znát. S dalšími součástmi buňky se seznámíte později. cytoplazmatickámembrána ribozomy(tvorba bílkovin) jádro mitochondrie(buněčné dýchání) cytoplazma zásobní látky
Uvnitř jádra se nacházejí vláknité útvary zvané chromozomy. Jsou tvořené látkou, která se označuje zkratkou DNA. Právě zde je uložena dědičná informace.
Chromozomy jsou tak malé, že se dají jen velmi špatně vyfotografovat.
živočišnábuňka Buňky se od sebe liší například velikostí. Buňky rostlin bývají větší než buňky živočichů, nejmenší jsou buňky bakterií. Ještě menší jsou částice virů, ale ty už nejsou tvořeny buňkami. bakterie virovéčástice rostlinnábuňka
Buňky bakterií (na obrázku zelené) mají nejčastěji tvar tyčinek.
Typická buňka bakterií, jak ji můžeme vidět v mikroskopu.
Některé bakterie mají na povrchu vlákna, jimiž se přichytí k podkladu. Toto jsou bakterie, které žijí na povrchu vašich zubů.
Jiné bakterie mají i dlouhé bičíky, pomocí kterých plavou ve vodě.
buněčnástěna Buňka rostlin má nejen cytoplazmatickou membránu, jádro a cytoplazmu, ale i další typické součásti. S některými z nich se seznámíte později. cytoplazmatickámembrána peroxizom chloroplast jádro vakuola cytoplazma mitochondrie
Na fotografii rozříznuté větvičky stromu vidíme spoustu buněk.
Buňky dobře rozeznáme i na rozříznutém stonku byliny. Samozřejmě jen pod mikroskopem.
Na této fotografii rozříznutého stébla trávy jsou buňky dobře patrné.
Celý vnitřek rostliny je tvořený buňkami. A nejen rostliny...
Hodně zvětšená část uvnitř květu. Zde se zachytává pyl. Jednotlivé buňky jsou dobře patrné.
Jednotlivými buňkami jsou tvořena i zrnka pylu. Některá z nich mají velmi zajímavý tvar.
Mezi nejhezčí rostlinné buňky patří buňky vodních řas. Například buňky řas rozsivek mají kolem sebe obal tvořený křemitými látkami.
Buňka živočichů má také nejen cytoplazmatickou membránu, jádro a cytoplazmu, ale i další částice, které poznáte později. cytoplazmatickámembrána cytoplazma endoplazmatickéretikulum jádro mitochondrie
Příkladem buněk živočichů mohou být i lidské červené krvinky.
Lidské spermie patří mezi pohlavní buňky. K pohybu jim slouží dlouhý bičík.
Toto je vajíčko ryb pár hodin po oplození. Budoucí mládě už má čtyři buňky.
Jednotlivými buňkami jsou i vajíčka žab. Každé z nich měří přibližně 1 cm.
Někteří živočichové jsou tvořeni jen jednou jedinou buňkou, například vodní prvok nazývaný trepka.
V dužnaté části citronu nebo pomeranče vidíme velké částice naplněné šťávou. Každá z nich je tvořena jednou obří buňkou. Jedna je na obrázku zvýrazněna.
Největšími buňkami jsou ptačí vejce. Abychom byli úplně přesní, tou buňkou není celé vejce, ale jen jeho žloutek. Jistě snadno uhodnete, který pták vytváří největší buňky na celém světě...
Ano, je to pštros. Žloutek v jeho vejci je největší buňkou na světě.
