1 / 18

INTEGRACE A LEGISLATIVA

INTEGRACE A LEGISLATIVA. novelizace vyhlášky č. 73/2005 Sb . o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných – novela č. 147/2011 Sb. - novelizace Školského zákona č. 561/2004 Sb . – novela č. 472/2011 Sb.

naiya
Download Presentation

INTEGRACE A LEGISLATIVA

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. INTEGRACE A LEGISLATIVA novelizace vyhlášky č. 73/2005 Sb. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných – novela č. 147/2011 Sb. - novelizace Školského zákona č. 561/2004 Sb. – novela č. 472/2011 Sb.

  2. § 36, odst. 2 - Povinná školní docházka se vztahuje na státní občany České republiky …. § 36, odst. 3 - Povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku, pokud mu není povolen odklad. § 36, odst. 5 - Žák plní povinnou školní docházku v základní škole zřízené obcí nebo svazkem obcí se sídlem ve školském obvodu (§ 178 odst. 2), v němž má žák místo trvalého pobytu (dále jen "spádová škola"), pokud zákonný zástupce nezvolí pro žáka jinou než spádovou školu. § 36, odst. 7 - Ředitel spádové školy je povinen přednostně přijmout žáky s místem trvalého pobytu v příslušném školském obvodu… Školský zákon - ČÁST TŘETÍ - POVINNOST ŠKOLNÍ DOCHÁZKY A ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ :

  3. Tyto body se vztahují na všechny žáky ze spádové oblasti – zákon nerozlišuje, zda má nebo nemá žák speciální vzdělávací potřeby – spádová škola má za povinnost přijmout všechny žáky ze spádové oblasti. • Dříve byl ve vyhlášce 73/2005 v §3, odst. 4, který říkal: Žák se zdravotním postižením se přednostně vzdělává formou individuální integrace v běžné škole, pokud to odpovídá jeho potřebám a možnostem a podmínkám a možnostem školy.BYL VŠAK NOVELOU ZRUŠEN! • Nyní tedy platí pouze ustanovení školského zákona – tedy dítě ze spádové oblasti musí přijmout spádová škola.

  4. § 16 ŠZ, odstavec 6 - Děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem, na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání umožní, a na poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení. Pro žáky a studenty se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním se při přijímání ke vzdělávání a při jeho ukončování stanoví vhodné podmínky odpovídající jejich potřebám. • Škola se tedy musí přizpůsobit žáku, umožnit mu studium tak, aby odpovídalo jeho potřebám a možnostem – např. škola zajistí bezbariérovost, zajistí asistenta pedagoga, speciální učebnice, kompenzační pomůcky, vytvoří IVP apod. • § 16 ŠZ, odstavec 7 - Děti, žáci a studenti se zdravotním postižením mají právo bezplatně užívat při vzdělávání speciální učebnice a speciální didaktické a kompenzační učební pomůcky poskytované školou.

  5. Vyhláška č. 147/2011 Část první – obecná ustanovení • nový termínvyrovnávací opatření: • pro žáky se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním • zdravotní znevýhodnění je např. epilepsie, astma, těžká cukrovka, skoliosy, ale i lehčí SPU • sociální znevýhodnění – žák z prostředí, kde se mu nedostává potřebné podpory k řádnému průběhu vzdělávání včetně spolupráce zákonných zástupců se školou, a žák znevýhodněný nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka (definice dle vyhlášky)

  6. vyrovnávací opatření může škola žákovi zavést sama, po pedagogické diagnostice, není nezbytně nutný posudek od ŠPZ (výjimkou je vytvoření IVP pro žáka), příp. doporučení na zavedení vyrovnávacích opatření může ŠPZ navrhnout např. po náslechu ve třídě apod., není nutné komplexní vyšetření žáka • patří sem: pedagogické nebo speciálně pedagogické metody a postupy odpovídající vzdělávacím potřebám žáků, individuální podpora v rámci výuky a přípravy na výuku, využívání poradenských služeb, IVP, služeb asistenta pedagoga

  7. podpůrná opatření: • týkají se výhradně žáků zdravotně postižených • jsou to: speciální metody, postupy, formy a prostředky vzdělávání, kompenzační, rehabilitační a učební pomůcky, speciální učebnice a didaktické materiály, předměty speciálně pedagogické péče (znakový jazyk, Braillovo písmo, řečová výchova apod.), poskytování pedagogicko-psychologických služeb, služeb asistenta pedagoga, snížení počtu žáků ve třídě, úprava organizace vzdělávání

  8. Část druhá - Speciální vzdělávání: • formy speciálního vzdělávání: • individuální integrace • skupinová integrace • ve škole samostatně zřízené pro tyto žáky • kombinací těchto forem • ideální pro ZŠ je kombinace individuální a skupinové integrace – naukové předměty se žák učí formou skupinové integrace ve speciální třídě pro žáky s postižením dle upraveného ŠVP, ostatní předměty probíhají formou individuální integrace v odpovídajícím ročníku ZŠ • speciální třídu lze zřídit již od 6 žáků se zdravotním postižením, ve třídě se mohou vzdělávat žáci více ročníků, příp. prvního i druhého stupně - § 8, odst. 5, § 10, odst. 1

  9. § 2 odst. 4 – Žák bez zdravotního postižení se nevzdělává podle vzdělávacího programu pro vzdělávání žáků se zdravotním postižením. • tj. dle RVP ZV, příloha pro žáky s LMP, RVP pro ZŠ speciální • dříve byla možnost, aby se ve speciální škole nebo třídě určené pro mentálně handicapované žáky vzdělávalo až 25% žáků bez zdravotního postižení nebo s jiným typem postižení • ve vyhlášce nebylo přímo napsáno, že se dítě nesmí vzdělávat dle RVP ZV - LMP, nicméně tato příloha RVP byla vždy určena jen pro žáky s lehkým mentálním postižením • stávalo se tedy, že se dle RVP ZV- LMP vzdělávali i žáci s jiným typem postižení, kteří neměli mentální handicap

  10. aktuálně je v § 10, odst. 2 přímo zakotveno, že ve spec. třídě nebo škole mohou být zařazeni žáci s jiným typem zdravotního postižení nebo zdravotního znevýhodnění, ale nesmí být vyučování podle vzdělávacího programu pro žáky se ZP • tudíž žáci s jiným typem postižení musí být nyní ve speciální škole pro MP integrováni a vyučování podle IVP, které vychází z RVP ZV • děti bez zdravotního postižení by se ideálně měli začít vzdělávat v běžné ZŠ podle RVP ZV (přestoupit zpět na spádovou školu)

  11. Na zpětný přestup ze speciální školy do hlavního proudu vzdělávání novelizovaná vyhláška č. 73/2005 pamatuje v § 9, odst. 3: • (3) Dojde-li k významné změně speciálních vzdělávacích potřeb žáka se zdravotním postižením, zařazení tohoto žáka do režimu speciálního vzdělávání přezkoumá školské poradenské zařízení a případně navrhne úpravu tohoto režimu. V případě přeřazení do jiného vzdělávacího programu zařadí ředitel školy žáka do ročníku, který odpovídá dosaženým znalostem a dovednostem žáka.

  12. na přestupy žáků z jedné ZŠ do druhé nyní také pamatuje novelizace školského zákona: • Průběh základního vzdělávání §49 • (1) O přestupu žáka základní školy do jiné základní školy rozhoduje na základě žádosti zákonného zástupce žáka ředitel školy, do které se žák hlásí. Pokud ředitel školy rozhodne, že žádosti o přestup vyhoví, informuje o této skutečnosti bez zbytečného odkladu ředitele školy, z níž žák přestupuje. Ředitel školy, z níž žák přestupuje, zašle do pěti pracovních dnů poté, co se dozvěděl o přijetí žáka na jinou školu, řediteli této školy kopii dokumentace žáka ze školní matriky. • (3) Při přestupu nebo převedení žáka podle odstavců 1 a 2 vytvoří základní škola, do níž žák přestoupil nebo byl převeden, podmínky pro vyrovnání rozdílů ve znalostech žáka vyplývajících z odlišnosti školních vzdělávacích programů.

  13. Současně je ztížen přestup žáka na speciální školu nebo převedení do vzdělávacího programu pro žáky s mentálním handicapem: • (2) Ředitel školy může převést žáka do vzdělávacího programu základního vzdělávání pro žáky se zdravotním postižením nebo do vzdělávacího programu základní školy speciální na základě písemného doporučení školského poradenského zařízení pouze s předchozím písemným souhlasem zákonného zástupce žáka. Ředitel školy je povinen informovat zákonného zástupce žáka o rozdílech ve vzdělávacích programech a o organizačních změnách, které ve spojení s převodem do jiného vzdělávacího programu mohou nastat. • Návrh informovaného souhlasu s převedením do vzdělávacího programu pro žáky se zdravotním postižením je součástí novelizované vyhlášky č. 73/2005

  14. Za výjimečných okolností se může žák bez ZP vzdělávat ve třídě nebo škole pro ZP: • jedná se o žáka se zdravotním znevýhodněním: • selhávající žák i přes vyrovnávací opatření • zařazen může být pouze na 1 rok, pak se zjišťuje, zda už důvody jeho zařazení pominuly či ne • jedná se o žáka se sociálním znevýhodněním: • žák celkově dlouhodobě selhává i při zohledňování jeho individuálních vzdělávací potřeb a při využití vyrovnávacích opatření • zařazen může být pouze na 5 měsíců • v obou případech zůstává žák žákem kmenové školy, kam se posléze vrací

  15. Všechny tyto legislativní kroky by měly vést k přednostnímu vzdělávání všech žáků v hlavním proudu vzdělávání, tj. na běžných ZŠ. • Podmínkou jejich úspěšného zapojení do hlavního vzdělávacího proudu je zejména ochota pedagogických pracovníků tohoto žáka přijmout a pokusit se mu zajistit podmínky pro jeho úspěšné vzdělávání.

  16. Jednou z možností, jak tyto podmínky zajistit, je i zřízení funkce asistenta pedagoga. Ten je legislativně zakotven jak ve školském zákonu, tak ve vyhlášce 73/2005 Sb. • ŠZ § 16, odst. 9 - Ředitel mateřské školy, základní školy, základní školy speciální, střední školy, konzervatoře a vyšší odborné školy může ve třídě nebo studijní skupině, ve které se vzdělává dítě, žák nebo student se speciálními vzdělávacími potřebami, zřídit funkci asistenta pedagoga. V případě dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním je nezbytné vyjádření školského poradenského zařízení.

  17. Novelizovaná vyhláška 73/2005 upravuje v § 7 zejména náplň práce pro asistenta pedagoga: • odst. 1 - Hlavními činnostmi asistenta pedagoga jsou: • a)   pomoc pedagogickým pracovníkům školy při výchovné a vzdělávací činnosti, pomoc při komunikaci se žáky a zákonnými zástupci žáků a komunitou, ze které žák pochází, • b)   podpora žákům při přizpůsobení se školnímu prostředí, • c)   pomoc žákům při výuce a při přípravě na výuku, • d)   nezbytná pomoc žákům s těžkým zdravotním postižením při sebeobsluze a pohybu během vyučování a při akcích pořádaných školou mimo místo, kde škola v souladu se zápisem do školského rejstříku uskutečňuje vzdělávání.

  18. Nyní je tedy již ve vyhlášce zakotveno, že žákovi s těžkým zdravotním postižením poskytuje asistent pedagoga i služby, které dříve vykonával osobní asistent. Nemělo by se tedy stávat, že jsou rodiče nuceni, aby si sami platili osobního asistenta ve škole. Veškerá speciální péče o dítě se ZP by měla být pokryta asistentem pedagoga. • Finance na AP čerpá škola jednak z prostředků, které jí poskytne KÚ (obvykle je to 0,3 – 0,5 úvazku), potřebný zbytek úvazku AP by měl být hrazen ze zvýšeného normativu, který škola na ZP žáka dostává, neboť jeho součástí jsou i mzdové prostředky.

More Related