slide1 n.
Download
Skip this Video
Loading SlideShow in 5 Seconds..
Druhé výsledky části III . - Vyhodnocení aktivit projektu v rámci celé ČR PowerPoint Presentation
Download Presentation
Druhé výsledky části III . - Vyhodnocení aktivit projektu v rámci celé ČR

Loading in 2 Seconds...

  share
play fullscreen
1 / 49
moswen

Druhé výsledky části III . - Vyhodnocení aktivit projektu v rámci celé ČR - PowerPoint PPT Presentation

100 Views
Download Presentation
Druhé výsledky části III . - Vyhodnocení aktivit projektu v rámci celé ČR
An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript

  1. ZPRACOVÁNÍ MARKETINGOVÝCH ANALÝZ A VÝZKUMŮ V RÁMCI PROJEKTU MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ – KRAJ PLNÝ ZÁŽITKŮ II Druhé výsledky části III. - Vyhodnocení aktivit projektu v rámci celé ČR Červenec 2012/ Dílčí zpráva z exkluzivního výzkumu pro Moravskoslezský kraj / Client Service Manager: Kateřina TučkováČervenec 2012/ Analytik: Jaroslav Ovesný / STEM/MARK, a. s.

  2. OBSAH Hlavní zjištění strana 4 Atraktivita krajů ČR pro trávení dovolené strana 5 Slovní asociace ke krajům strana 15 Zaznamenání marketingových aktivit MSK strana 25 Hodnocení marketingových aktivit MSK strana 31 Struktura vzorku strana 46 Dotazníkstrana 47 Realizátor projektu strana 49

  3. Aktivita je spolufinancována Evropskou unií • prostřednictvím Regionálního operačního programu NUTS II Moravskoslezsko 2007 – 2013.

  4. Hlavní zjištění • Moravskoslezský kraj je společně s Vysočinou na pátém až šestém místě v atraktivitě jednotlivých krajů ČR z hlediska přitažlivosti turistické destinace. Na podobné úrovni je vnímán také Středočeský kraj. Vítězí kraj Jihočeský. Oproti minulé vlně v lednu 2012 se hodnocení výrazněji nezměnilo. • 65 % respondentů doporučuje návštěvu Moravskoslezského kraje, 23 % zde s vysokou pravděpodobností bude trávit svou příští dovolenou. V obou případech se často jedná o místní obyvatele. • Moravskoslezský kraj je populací ČR vnímán i po půl roce ve dvou rovinách. Na jedné straně je to kraj plný přírody a hor (lidé často spontánně zmiňují Beskydy), na druhé straně průmyslová lokalita. • S ostatními kraji ČR si lidé nejčastěji spojují místní historické a přírodní památky, známá města nebo lokální specifika, jako např. plzeňské pivo a pardubický perník. • U testovaných marketingových kampaní převažuje kladné hodnocení. U většiny testovaných aktivit je snadné poznat, že propagují Moravskoslezský kraj, jsou přátelské, pozitivní a působí důvěryhodně. • 48 % respondentů zaznamenalo alespoň jednu z testovaných aktivit, nejčastěji šlo o internetovou kampaň na Seznam.cz. Podíl respondentů, kteří si některé z kampaní všimli stoupl oproti lednu o 7 p.b. Naopak nejméně zaznamenanou aktivitou jsou veletrhy cestovního ruchu. Je to však dáno tím, že pouze 2 % dotázaných navštívila v posledním roce nějaký veletrh cestovního ruchu. • Přestože povědomí o propagaci kraje je poměrně vysoké, propagační efekt kampaní je poměrně nízký. Podle názoru populace nedostatečně podporují zájem kraj navštívit a respondenty dostatečně nemotivují k získávání dalších informací. • 79 % dotázaných po shlédnutí kampaní nezměnilo svůj pohled na Moravskoslezský kraj. V porovnání s minulou vlnou šetření došlo ke zlepšení o 7 p.b.

  5. ATRAKTIVITA KRAJŮ ČR PRO TRÁVENÍ DOVOLENÉ Nejatraktivnější oblastí pro trávení dovolené je Jihočeský kraj, který uvedlo 54 % respondentů (24 % jej zmínilo na 1. místě). Následuje Jihomoravský kraj (37 %) a Praha (31 %). Nejméně atraktivní jsou kraje Pardubický a Ústecký (9 % a 7 %). Moravskoslezský kraj byl hodnocen jako pátý až šestý nejatraktivnější společně s Vysočinou, oba kraje zmínila cca 23 % dotázaných. Obyvatelé Moravskoslezského kraje jej uváděli významně častěji mezi atraktivními než ostatní (53 %). Pětina respondentů považuje za pravděpodobné, že stráví příští dovolenou v Moravskoslezském kraji. Polovina bude zřejmě trávit volno jinde, jedná se hlavně o Čechy (ve smyslu rozdělení obyvatel ČR na Čechy a Moravany). Naproti tomu 52 % obyvatel Moravskoslezského kraje bude pravděpodobně trávit dovolenou ve svém kraji. V lednu 2012 plánovalo trávení dovolené v domácím kraji o 20 p.b. více. Návštěvu Moravskoslezského kraje by svým známým doporučilo 65 % dotázaných, opět jsou to významně častěji jeho obyvatelé, dále lidé kteří zaznamenali kampaně nebo plánují v kraji dovolenou. Naopak 20 % Čechů a 17 % Moravanů by dovolenou v kraji nedoporučilo. Zde došlo k výraznému zlepšení image kraje, neboť neochota doporučit kraj k návštěvě poklesla o cca 15 p.b.

  6. Atraktivita krajů ČR pro trávení dovolené Kraje ČR považované za atraktivní z hlediska trávení volného času - 1. zmíněný kraj

  7. Atraktivita krajů ČR pro trávení dovolené

  8. Atraktivita krajů ČR pro trávení dovolené

  9. Atraktivita Moravskoslezského kraje 23 49

  10. Atraktivita Moravskoslezského kraje

  11. Doporučení návštěvy Moravskoslezského kraje 65

  12. Doporučení návštěvy Moravskoslezského kraje

  13. Doporučení návštěvy Moravskoslezského kraje

  14. Doporučení návštěvy Moravskoslezského kraje

  15. SLOVNÍ ASOCIACE KE KRAJŮM Jihočeský kraj pro lidi znamená především rybníky, Šumavu, města a jejich památky (Č. Krumlov, Hluboká, Č. Budějovice, Třeboň) nebo přírodu, Vltavu a Lipno. Středních Čechy stále bojují a nebo naopak těží (záleží na úhlu pohledu) z toho, že ve vnímání lidí jsou spojovány s Prahou.Symbolem jsou stále památky jako Pražský hrad, Karlův most, Orlojnebo Praha až na dalších místech jsou zmiňovány Karlštejn či Konopiště. Aktuálně se vybaví i bývalý hejtman David Rath. Pro Plzeňský kraj je typické pivo a Plzeň (přičemž respondentům do jisté míry splývají), Šumava, okrajově byla zmíněna i plzeňská právnická fakulta. Karlovarský kraj je ve vnímání populace jednoznačně spojován s lázněmi. Symbolem Ústecka i Liberecka je nadále převážně Ještěd, dále obě ZOO, liberecká botanická zahrada, rozhledna Větruše, hrad Střekov, zimní sporty, Jizerská padesátka, přírodní památky a aquapark Babylon. Vysočiněpodle názoru populace dominuje příroda, lesy, hornatý terén a (cyklo)turistika. Zmiňovanými destinacemi byly Jihlava a Telč. Zazněla osoba Miloše Zemana nebo salám vysočina. Severovýchodní Čechy jsou spojené s Krkonošemi, Hradcem Králové, pardubickým perníkem, ZOO/safari Dvůr Králové, Velkou Pardubickou, Ratibořice či plochodrážními závody v Pardubicích.

  16. Morava je spojována s vinařstvím bez ohledu na konkrétní kraj. Z lokalit se vybavují Brno, Olomouc, Vranov (hrad i přehrada), Svatý Kopeček, Lednicko-valtický areál nebo Pálava. Často byla zmiňována olomoucká ZOO, Tomáš Baťa, Baťův kanál či teplé podnebí a příroda. Moravskoslezský kraj je v porovnání s ostatními kraji vnímán specificky, jako u jediného jsou zmiňovány nejen pozitivní, turisticky atraktivní asociace, ale i negativní. Objevují se protichůdné vjemy: krásy přírody a průmyslová činnost. Dva hlavní (také protichůdně vnímané) symboly kraje jsou Ostrava a Beskydy. Na druhé turistických atraktivit stojí Beskydy a Jeseníky s krásnou přírodou, turistika, Praděd nebo Radhošť se sochou Radegasta. Ostrava je na druhé straně spojována především s důlním a hutním průmyslem, smogem a znečištěným prostředím. Dotázaní však nezapomněli ani na zábavu ve Stodolní ulici. Víno patří ve vnímání populace i k Moravskoslezskému kraji, oproti zbytku Moravy častěji zazněla rovněž slivovice. Na dalších stranách následuje zpracování asociací s jednotlivými kraji v podobě tzv. tagcloudů. Tento výstup je založený na tom, že četnost výskytu daného slova se projeví zvýrazněním daného slova velikostí písma, případně barvou (čím používanější, tím výraznější). U otázek zaměřených na asociace není obvykle důležité, kolik respondentů přesně dané slovo zmínilo. Častěji se využívá tento způsob zpracování, kde je na první pohled zřejmý názor respondentů.

  17. Asociace – Praha a Středočeský kraj

  18. Asociace – Jihočeský kraj

  19. Asociace – Plzeňský a Karlovarský kraj

  20. Asociace – Ústecký a Liberecký kraj

  21. Asociace – Královéhradecký a Pardubický kraj

  22. Asociace – Kraj Vysočina

  23. Asociace – Olomoucký, Zlínský a Jihomoravský kraj

  24. Asociace – Moravskoslezský kraj

  25. ZAZNAMENÁNÍ MARKETINGOVÝCH AKTIVIT MSK Alespoň některou ze sledovaných marketingových kampaní MSK zaznamenalo 48 % respondentů, což lze považovat za znak úspěšné realizované kampaně s širokým záběrem. Lidé si nejčastěji povšimli internetovékampaně na portálu Seznam.cz (27 %). Poměrně úspěšné byly i akce v multiplexech a propagace na Rádiu Impuls (shodně 14 %). Plakáty ve vlacích Pendolino zaznamenalo 8 % a tiskové suplementy 7 % dotázaných. Úroveň povědomí o kampani v Pendolinu je ovlivněna počtem lidí v dotazovaném vzorku, kteří v daném období cestovali vlakem. Stejně tak tiskové suplementy, které jsou závislé na počtu čtenářů daného titulu. Veletrh cestovního ruchu v posledním roce navštívila 2 % respondentů, 28 % z nich se zde setkalo s propagací MSK. V rámci celého vzorku se však jedná jen o mizivé procento, ale na skupině návštěvníků veletrhů je to významný podíl. Rozdíly v zaznamenání kampaní podle místa bydliště nejsou statisticky významné, nicméně 4 z 10 nabízených propagací nejčastěji zaznamenali obyvatelé MSK. 88 % dotázaných správně uvedlo, že zobrazené kampaně propagovaly Moravskoslezský kraj, znamená to, že kampaně jednoznačně komunikují značku. 12 % informaci nezaznamenalo, 1 % uvedlo nesprávnou odpověď.

  26. Zaznamenání marketingových aktivit MSK

  27. Zaznamenání marketingových aktivit MSK

  28. Návštěva veletrhu cestovního ruchu

  29. Zaznamenání marketingových aktivit MSK

  30. Zaznamenání marketingových aktivit MSK

  31. HODNOCENÍ MARKETINGOVÝCH AKTIVIT MSK S charakteristikami, které hodnotí každou z kampaní, respondenti spíše souhlasí a jednotlivé aktivity hodnotí víceméně pozitivně. Výjimku tvoří mobilní aplikace, která na lidi zásadní dojem neudělala. Kampaně dobře reprezentují MSK: jsou názorné, optimistické a působí důvěryhodně. Přesto se respondenti s aktivitami nedokáží dobře identifikovat, ani v nich kampaně neprobouzí výrazný zájem o dané téma. Kampaně ne vždy prezentují téma, které respondenty zajímá a motivuje k získávání dalších informací / zapojení se do aktivity. Obyvatelé MSK o něco lépe než ostatní hodnotili kampaně v Pendolinu, suplementech a roadshow.

  32. HODNOCENÍ MARKETINGOVÝCH AKTIVIT MSK Porovnání úspěšnosti jednotlivých kampaní:

  33. Shrneme-li zjištění výzkumu, lze říci, že kampaně lidé zaznamenali, dokázali je zapamatovat, dobře si je spojují se značkou, avšak při hodnocení jednotlivých kampaní jsou poněkud kritičtí. Tomu odpovídá i situace, kdy 79 % dotázaných uvádí, že kampaně nezměnily jejich pohled na MSK. 20 % respondentů pak kampaně přiměly k pozitivní změně postoje vůči MSK. Není třeba však informace o kritice jednotlivých kampaní považovat za negativní zprávy, protože propagační kampaň má za úkol informovat, „dát vědět“, připomenout, vtisknout do paměti, nikoli „líbit se“. Hlavní cíl tedy kampaně plní velmi dobře. Otázkou zůstává, nakolik bude splněn další hlavní cíl – zvýšit kampaněmi návštěvnost MSK. POZN: Aktivity MSK na veletrzích cestovního ruchu z důvodu nízkého počtu návštěvníků v této průběžné zprávě pomíjíme, budou však zahrnuty do celkového zpracování.

  34. Hodnocení marketingových aktivit

  35. Hodnocení marketingových aktivit

  36. Hodnocení marketingových aktivit

  37. Hodnocení marketingových aktivit

  38. Hodnocení marketingových aktivit

  39. Hodnocení marketingových aktivit

  40. Hodnocení marketingových aktivit

  41. Hodnocení marketingových aktivit

  42. Hodnocení marketingových aktivit

  43. Účinek marketingových aktivit MSK

  44. Účinek marketingových aktivit MSK

  45. PŘÍLOHY

  46. Struktura vzorku

  47. Dotazník

  48. Dotazník

  49. Společnost STEM/MARK Jsme společností zkušených odborníků v marketingovém výzkumu a řídíme se přesvědčením, že kvalitní výzkum musí být dialog. Dialog mezi námi a klientem a dialog s našimi respondenty otevírají cestu k dobrému výzkumu. Dobrý výzkum je předpokladem úspěšného dialogu našeho klienta s jeho zákazníky. Nejlepší služby se rodí z otevřeného dialogu lidí. Marketingový výzkum je dialog. Od vstupu na český trh v roce 1994 jsme se stali jednou z předních společností v oblasti marketingového výzkumu. Poskytujeme služby na vysoké profesionální úrovni, prověřené na několika úrovních společnosti nezávislými orgány české asociace agentur pro výzkum trhu SIMAR a odpovídající standardům světové profesní organizace ESOMAR. Výzkumné série, rozsáhlý archiv dat pořízených ve vlastní režii a znalost prostředí nám umožňují znát odpovědi na některé otázky ještě dříve, než nám je klienti položí. Pomáháme zákazníkům správně porozumět výsledkům výzkumu a zvolit optimální marketingovou strategii vedoucí k úspěchu a k dosažení jejich cílů. Tím podporujeme jejich růst a zlepšování pozice na trhu. Je pro nás radost spolupracovat s těmi, kteří své práci rozumí. ClientServiceManager Kateřina Tučková Telefon: 225 986 861 Mobil: 606 114 317 E-mail: tuckova@stemmark.cz Analytik Jaroslav Ovesný E-mail: ovesny@stemmark.cz STEM/MARK, a.s. Chlumčanského 497/5, 180 00 Praha 8 Telefon: 225 986 811, Fax: 225 986 860 E-mail: Info@stemmark.cz Web: http://www.stemmark.cz IČO: 6185 9591, DIČ: CZ6185 9591 Bankovní spojení: UniCredit Bank ČR, Praha 1 Číslo účtu: 819 010 004 / 2700 Realizátor projektu