1 / 43

Metody molekulární biologie v ekologii a systematice rostlin 8 . Mikrosatelity

Metody molekulární biologie v ekologii a systematice rostlin 8 . Mikrosatelity Petr Koutecký & Jiří Košnar, 201 3. Vytvořeno v rámci projektu Molekularizace biologických oborů PřF JU reg. č. CZ.1.07/2.2.00/15.0364. Mikrosatelity - úvod.

min
Download Presentation

Metody molekulární biologie v ekologii a systematice rostlin 8 . Mikrosatelity

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Metody molekulární biologie v ekologii a systematice rostlin 8. Mikrosatelity Petr Koutecký & Jiří Košnar, 2013 Vytvořeno v rámci projektu Molekularizace biologických oborů PřF JU reg. č. CZ.1.07/2.2.00/15.0364

  2. Mikrosatelity - úvod Mikrosatelity (SSR = Simple Sequence Repeat; STR = Short Tandem Repeat; SRS = Simple Repetitive Sequence) • jeden z tzv. variabilních repetitivních DNA sekvencí (VNTR = Variable Number Tandem Repeat) • jednotkou je opakující se sekvenční motiv = repetice, např. (CA)n: CTTGGCGAGCACACACACACACACACACACGGTGACATCTCC • mono-, di- (AT, AG), tri- (GAA, AGT),... až hexanukleotidy • variabilní počet opakování motivu: ~3-100 • motivy >10 repetic obvykle vysoce variabilní

  3. Mikrosatelity - úvod Další typy repetitivních sekvencí: satelity – dlouhé motivy (2-)100-300(-několik tisíc) bp, velký počet opakování motivu (1000-100000 a více); okolí centromér chromozomů, tvoří heterochromatin minisatelity – středně dlouhé motivy ~10-60bp, menší počet opakování (~20-50); subtelomerní (koncové) části chromozomů nebo centromery; využití - RFLP genomové DNA a hybridizace s minisatelitní sondou, nebo arbitrární PCR s primery s minisatelitním motivem – obdoba ISSR) minisatelit mikrosatelit

  4. Mikrosatelity - úvod Charakteristika • u rostlin jsou nejčastější motivy (A)n, (AT)n, (CA)n, (GA)n, (GAA)n • převážně jaderné, A/T motivy i v chloroplastu (ale nižší variabilita) • klasifikace repeats: • simple perfect – čisté opakování motivu, ideální případ (viz výše uvedené příklady) • imperfect (interrupted) – např. (GT)3A(GT)6 • compound– např. (GA)4N12(CA)8

  5. Mikrosatelity - úvod Charakteristika • vysoce variabilní → populační genetika, studie blízce příbuzných taxonů, detekce klonality • jaderné SSR jsou kodominantní → přesný odhad frekvence alel • vysoce specifický marker pro určitý druh nebo skupinu druhů • vysoce reprodukovatelné • krátká délka → umožňuje analýzu i u nekvalitního nebo starého (herbářového) materiálu s fragmentovanou DNA • cena analýzy: zhruba > ISSR, << AFLP

  6. Mikrosatelity – princip metody Provedení metody • PCR amplifikace konkrétního SSR lokusu: nutné znát primery z okolí SSR – tzv. flanking regionu: forward primer ► forward primer reverseprimer ◄ reverse primer • délka amplikonů jednotlivých lokusů obvykle 100-500 bp • volena tak, aby se lokusy navzájem co nejvíce lišily

  7. Mikrosatelity – princip metody Provedení metody • délková variabilita výsledného PCR produktu odráží počet opakování motivu (repetic) • v minulosti vizualizace např. denaturační PAA elektroforézou: PAA(data z 1 lokusu)

  8. Mikrosatelity – princip metody Provedení metody • délková variabilita výsledného PCR produktu odráží počet opakování motivu (repetic) • v současnosti obvykle pomocí fragmentační analýzy – PCR s fluorescenčně značenými primery: lokus 3 lokus 1 lokus 2 FA - 3 barevně odlišené lokusy (+ červený size standard)

  9. Mikrosatelity – princip metody PCR se značenými primery: • specifický forward primer syntetizován v fluorescenčně značené modifikaci • nebo M13 universal tail protokol (není nutné draze značit jednotlivé forward primery daných SSR lokusů samostatně; univerzální značené primery lze použít na jakékoli druhy organismů) • PCR s 3 primery: • specifický forward primer na 5´ konci s M13 universal tail sekvencí • druhý forward M13 primer s fluorescenční modifikací • reverse primer bez modifikace M13 tail sekvence sekvence specifická pro daný lokus v prvních cyklech PCR je Ta nastavena tak, aby u forward primeru nasedala pouze jeho specifická část ... v pozdějších cyklech PCR je Ta snížena a na M13 tail produktu nasedá druhý forward primer – M13 sfluor. modifikací ... ve výsledné směsi pak převládají produkty sfluor. značeným koncem Schuelke M. 2000. An economic method for the fluorescent labeling of PCR products. Nat. Biotechnol. 18: 233-234.

  10. Mikrosatelity – princip metody Provedení metody • amplifikace lokusů daného vzorku smíchány (pool), každý vzorek analyzován fragm. analýzou na kapilárním sekvenátoru • nepodceňovat barevný design analýzy – barvy pro jednotlivé lokusy rozvrhnout tak, aby bylo možné do jedné fragm. analýzy zahrnout (optimálně) všechny analyzované lokusy: • sekvenátory obvykle umožňují detekci 4 různých fluor. barev (např. 6- FAM, VIC, NED, PET) • lokusy s nápadně odlišnými délkami lze značit stejnou barvou • délkově blízké/překrývající se lokusy nutno barevně odlišit! ... a ještě 1 červený lokus = celkem 11 lokusů v jedné F. A. plus 3 modré lokusy... plus 2 černé (= žluté) lokusy... 5 zelených lokusů...

  11. Mikrosatelity – princip metody Provedení metody • možnost tzv. multiplex PCR: v jedné reakci namíchány primerové páry pro vícelokusů → každý pár naamplifikuje specificky svůj lokus • může značně šetřit čas a peníze • primerové páry se ale nesmí příliš lišit parametry PCR amplifikace (teplota nasedání primerů, délka elongace apod.) • při použití M13 tailu dávat do multiplexu jen lokusy značené stejnou barvou! • existují komerční PCR mixy specializované pro multiplex PCR 100 bp ladder ◄ multiplex. amplifikace 3 SSR lokusů (Spergularia echinosperma, P. Kúr) ◄ ◄

  12. Mikrosatelity – princip metody Odečítání SSR alel: • u diploidů (nebo haploidní fáze živ. cyklu) lze přesně odečíst, které alely (=délkové varianty) jsou v genomu přítomny • nutné znát délku repetice (mono-, di-, tri- atd. nukleotid) • zohlednit tzv. stutter bands: artefakty PCR, sklouzáváním polymerázy (polymeráza ale nejčastěji tvoří fragmenty správné délky → převládají nad artefakty); ztěžují interpretaci lokusů s >~20 repeticemi fragmentační analýza: PAA gel: alela alely: 161+161 alela * SB (stutter bands) SB SB SB SB SB SB SB SB SB vzdálenost Stutter Bands = délka repetice, např. 2bp

  13. Mikrosatelity – princip metody Odečítání SSR alel: • u diploidů (nebo haploidní fáze živ. cyklu) lze přesně odečíst, které alely (=délkové varianty) jsou v genomu přítomny • nutné znát délku repetice (mono-, di-, tri- atd. nukleotid) • zohlednit tzv. stutter bands: artefakty PCR, sklouzáváním polymerázy (polymeráza ale nejčastěji tvoří fragmenty správné délky → převládají nad artefakty); ztěžují interpretaci lokusů s >~20 repeticemi homozygot je, když: nápadně nejvyšší pík je napravo, reálná alela = nejvyšší pík alely: 161+161 (stutter bands) vzdálenost stutter bands = délka repetice, např. 2bp ostatní patterny → heterozygot!

  14. Mikrosatelity – princip metody Odečítání SSR alel: heterozygot: reálné alely jsou dva nejvyšší píky alely: 152+160 ! heterozygot: reálné alely jsou dva nejvyšší píky vpravo(alely se liší o délku depetice – 161 a 163; delší 163 svými stuttery navyšuje píky směrem nalevo) alely: 161+163

  15. Mikrosatelity – princip metody Odečítání SSR alel: • u některých lokusů mohou být A-produkty: terminální transferázová aktivita Taq polymerázy → na konec PCR produktu přidává A homozygot (A-produkty) nemůže být druhou alelou heterozygota: nesedělo by násobkům dinukleotidové repetice!!! alely: 151+151 +A (2bp) (vzdálenost A-produktů od alely příp. klasických stutter bands = 1bp) alely: 161+163 (pro srovnání - heterozygot bez A-produktů) (2bp)

  16. Mikrosatelity – princip metody Odečítání SSR alel – komplikace & artefakty: • u vyšších ploidií častonemožné přesně odečíst konstituci alel např. když u tetraploida vidíme 2 alely - 160 a 162, tak může být: 2x(160)+2x(162) 3x(160)+162 160+3x(162) • výška píků pro určení poměru alel příliš nepomůže – někdy ovlivněna stuttery sousední alely, nebo poměr alel vychýlen PCR bias: tetraploidní data – Euphrasia (Š. Svobodová): * * * * * * (SB) ideální případ – zřejmě 4 různé alely zřejmě 2 alely, ale jejich relativní zastoupení v genotypu nelze interpretovat (nesedí na 2:2, ale ani na 3:1) • skóruje se např. jako dominantní (absence/presence, matice 0/1)

  17. Mikrosatelity – princip metody Odečítání SSR alel – komplikace & artefakty: • allelic dropout: jedna z alel heterozygota se nenaamplifikuje = jedinec se jeví jako homozygot dropout alely 149 příčiny: • nízká kvalita templátové DNA • PCR bias - preferenční amplifikace (obvykle kratší) alely • u problematických vzorků se vyplatí analýza replikátů PCR - testování error rate, poolování replikátů daného lokusu před fragm. analýzou redukuje PCR bias • nulové alely: mutace v místě nasedání primerů → žádný PCR produkt, nebo allelic dropout některé z alel Pompanon F. et al. 2005. Genotyping errors: Causes, consequences and solutions. Nature Reviews Genetics, 6: 847-859.

  18. Mikrosatelity – princip metody Odečítání SSR alel – komplikace & artefakty: • ´stegosaur´ alely s velkým počtem repetic (ca >20-30): výrazné a četné stuttery → obtížné stanovení velikosti alely • pull-up peaks: intenzivní amplifikace jedné barvy ´vytahuje´ zdánlivou amplifikaci dalších barev (kopírují i její stutter pattern!) Selkoe K. A., Toonen R. J. 2006. Microsatellites for ecologists: a practical guide to using and evaluating microsatellite markers. Ecology Letters, 9: 615-629.

  19. Jak získat sekvence mikrosatelitních primerů? • z publikací nebo databází: x předpokladem je, že někdo už s daným organismem pracoval • pokud není dostupné přímo pro náš cílový organismus, můžeme zkusit primery navržené pro příbuzné druhy = cross-species amplification • pokusit se vyvinout vlastní, tzv. izolace SSR

  20. Jak získat sekvence mikrosatelitních primerů? Cross-species amplification: • s rostoucí evol. vzdáleností klesá úspěšnost • obvykle nutná optimalizace podmínek PCR, ne všechny lokusy se podaří naamplifikovat, případně neamplifikují všechny vzorky = nulové alely • i pokud primery amplifikují, může mít lokus např. sníženou variabilitu: primery izolované z mechu Scorpidium cossonii –např. lokus (GT)16: testován u Hamatocaulis vernicosus – nedostatečná variabilita, pouze 5 repetic:

  21. Jak získat sekvence mikrosatelitních primerů? Izolace SSR: • několik různých protokolů • tvorba SSR-enriched genomic library (obohacené knihovny) • pomocí AFLP markerů • pomocí ISSR markerů • z EST library – expressed sequence tag: total mRNA → cDNA → hledání SSR a design primerů SSR z okolí kódujících oblastí → větší šance na úspěšnou cross-species amplification • možné využít i komerční služby • vše většinou relativně finančně náročné (~40 tis. Kč a více)

  22. Jak získat sekvence mikrosatelitních primerů? Příprava SSR-enriched genomic library Izolace většího množství (~10-20 µg) kvalitní genomové DNA Restrikce genomové DNA na fragmenty které lze sekvenovat (~500-1000 bp) + restr. enzym Na konce fragmentů navázány ligací krátké dsDNA fragmenty (linkery) s arbitrární sekvencí - umožní pozdější PCR amplifikaci a ligaci při klonování + T4 ligáza, linkery

  23. Jak získat sekvence mikrosatelitních primerů? Příprava SSR-enriched genomic library K fragmentům přidána biotinylovaná sonda nesoucí určitý SSR motiv → naváže se (hybridizuje) na fragmenty s daným SSR motivem teplotní denaturace + sonda Magnetické mikročástice (beads) pokryté streptavidinem → vazbou streptavidin-biotin vychytají fragmenty se SSR → vlastní SSR-enriched library (obohacená knihovna) + roztok streptavidin-coated beads separace magnetem odsátí roztoku

  24. Jak získat sekvence mikrosatelitních primerů? Zpracování SSR-enriched genomic library PCR amplifikace fragmentů enriched library (sekvence linkerů slouží jako PCR primery) a jejich klonování → separace jednotlivých molekul Klony screenovány sekvenací (případně předběžné ověření Southern blotting s příslušnou SSR sondou, nebo PCR s primerem nesoucím SSR motiv) Design primerů, jejich PCR testování - zda netvoří nulové alely, zda jsou dostatečně variabilní…

  25. Jak získat sekvence mikrosatelitních primerů? Vypadá to (relativně) snadně, ale: • ne všechny SSR sondy na daný organismus fungují... • jen zlomek (~5-15%) fragmentů obohacené knihovny nese skutečně SSR... • část SSR nepoužitelných - příliš krátké nebo naopak příliš dlouhé, případně složité compound motivy... • ne pro všechny fragmenty se podaří nadesignovat primery... • ne všechny navržené primery skutečně fungují na vzorcích ...

  26. Jak získat sekvence mikrosatelitních primerů? Komerční služby: • např. osekvenování celého cílového genomu pomocí 454-pyrosekvenování (~30 tis. Kč, ale cena 1 sekvence je ~200x nižší než při klasickém sekvenování Sangerovou metodou): • získá se velké množství (desítky tisíc) sekvencí o délce ~550 bp, zlomek z nich obsahuje SSR • nebo stejným způsobem osekvenovat vlastní SSR-enriched library (efektivnější než sekvenace genomu - vyšší výtěžek SSR fragmentů) • firmy často poskytnou i navržené primerové kombinace

  27. Chloplastové mikrosatelity (cpSSR) • obvykle opakování jedné báze, větš. A / T • roztroušeně v cp genomu; poly-A/T úseky v sekvencích… • chloroplastový genom obecně stabilnější než jaderný → „univerzální“ cpSSR primery (funkční minimálně pro příbuzné druhy, někdy ale i mezi čeleděmi) • Mutační rychlost v řádu 10-5 / generace • u jaderných mikrosatelitů více, ale odhady se různí (10-5 – 10-3) • u jiných nekódujících chloroplastových úseků méně (10-9) • Využití pro „středně“ rychlé procesy • Haploidní → 1/2 efektivní velikost populace, citlivé na gen. drift • původ / fylogeneze / hybridizace příbuzných druhů • vnitrodruhová variabilita (fragmentace popul., fylogeografie,…) • …a spousta studií na užitkových rostlinách

  28. Vyhodnocení mikrosatelitových dat • Kodominantní • základní statistiky viz přednáška allozymy • počet alel, polymorfní lokusy,… • podíl heterozygotů, He, HW rovnováha,… • Nulové alely • mutace v místě nasedání primerů • nevzniká žádný produkt, jedinec hodnocen jako homozygot • podhodnocení počtu heterozygotů • lze odhalit jen při křížení / analýze potomstva

  29. Vyhodnocení mikrosatelitových dat • U vyšších ploidií problém s určením počtu alel heterozygotů • AAAB vs. AABB vs. ABBB • prakticky nelze z intenzit píků / proužků! • Co s tím? • kódovat přítomnost / nepřítomnost alely = binární data • ztráta informace • za předpokladu allotetraploidie a pokud převažují vzorky s 1-2 alelami kódovat jako diploida • automaticky předpokládá AABB • problém, pokud jsou 3- nebo 4-alelické vzorky • možné zkreslení výsledků • pravděpodobnostní výpočty, odhady frekvence alel • např. program ATETRA

  30. Mutační modely • Diferenciace mezi populacemi – analogie FST, výpočet gene- tických vzdáleností,… • Infinite alleles model (IAM) • všechny alely rovnocenné, stejná rychlost jejich tvorby • stejně dlouhé alely homologické (identity by descent, IBD) • toto se používá také pro isozymy, ISSR, AFLP,… • Stepwise mutation model (SMM) – nejčastěji používaný • alely vznikají postupně mutacemi o 1 krok (repetici), stejná rychlost v obou směrech (prodloužení × zkrácení) • alely s podobnou délkou jsou si příbuznější • možná homoplazie, alela vzniká přidáním nebo zkrácením (identity in state, IIS) • koeficient RST, resp. jeho odhad ρST,distance D1, Da, (δμ)2 • Two-phase model (TPM) • změna o jednotku rychlostí p, o více jednotek rychlostí 1-p

  31. …(AT)8… …(AT)7… …(AT)8… …(AT)8… …(AT)8… …(AT)7… …(AT)8… …(AT)8… …(AT)9… …(AT)8… …(AT)9… IBD IIS IIS Mutační modely • Identity by descent (IBD) • Stejně dlouhé alely jsou homologické (od společného předka) • Identity in state (IIS) • Stejně dlouhé alely nejsou homologické (nemají spol. předka)

  32. dvě populace Cymodoce nodosa Arnaud-Haond et al. 2005J. Heredity 96: 434-440 Identifikace klonů • Multilokusové genotypy, shoda = klon (?) • výpočet pravděpodobnosti, že stejný genotyp vznikle nezávisle pohlavním rozmnožováním • statistika PSEX (PGEN) (Parks & Werth 1993, Am. J. Bot.) • počítáno z frekvence alel a polymorfních lokusů a počtu vzorků • klony = pouze pokud PSEX < 0.05 (nebo jiná hranice) • clonal diversity: R = (G – 1) / (N – 1) (pro 1 klon pak vyjde 0) • Různá rozlišovací síla • počet lokusů • jejich variabilita (počet a frekvence alel)

  33. Populační studie – ochranářská Betty & Provan 2011, Ann. Bot. 107: 663–670 • Monotropa hypopitis v Sev. Irsku • 8 lokusů, průměr 14 alel / lokus • F-statist., AMOVA, určení klonů • překvapivě velký počet klonů, malý podíl vegetativního rozmn. • FIS: v některých populacích hodně autogamie • He: ochuzení proti střední Evropě • mírná diferenciace mezi populacemi → nemíchat materiál, outbreeding depression struktura populace, pole = 10 cm

  34. Populační studie - invazní Huotari et al. 2011, Plant Syst. Evol. 294: 27-37 • Elodea canadensis ve Finsku • předpoklad: klonální (dvojdomý, vv Evropě chybí ♂), 1 zavlečení • 7 popul., 10 lokusů, 2-5 alel / lokus • zákl. statistiky, RST, pairwaise FST,AMOVA, STRUCTURE • 181 vzorků / 80 multi-locus genotypes • skoro 80% variability uvnitř populací, diferenciace mezi pop., potvrzuje i STRUCTURE (2 hlavní skupiny) • rozdíly proti americkým populacím (někt. lokusy se ani neamplifikují) → možná relativně rychlá evoluce • vícenásobné zavlečení × evoluce somatickými mutacemi ?

  35. Klonalita + rozmnožovací systém Zipperle et al. 2011, Ann. Bot. 107: 127–134 • porost Zostera noltii na pří-livových plošinách v Baltu • trvalka, ale velký obrat ramet a náhrada ze semen • hermafrodit, hydrogamní, předpokládáno opylovánív rámci „fleku“ (klonu) → inbreeding • plocha 100m2, 256 plodných lodyh, analýza dosp. + semena • 9 lokusů, klonální struktura, F-statist., hetero-zygozita, původ semen (MLTR, Cervus)

  36. Klonalita + rozmnožovací systém Zipperle et al. 2011, Ann. Bot. 107: 127–134 • vysoká míra cizosprášení (~ 90%), zbytek převážně auto- a geitonogamie, velmi málo biparental imbreeding (opylení od jiného, ale příbuzného jedince) • semena v rámci květenství většinou mají různé otce • ale jen 50% vajíček je oplodněno – vysvětlováno obecně nedostatkem pylu (třeba 104-105 zrn na jedno vajíčko) • efektivní vzdálenost šíření pylu je pouze několik m • dále je v článku diskutován vliv režimu disturbancí na rozmnožování a přežívání populace…

  37. Hybridizace Snow et al. 2010, Am. J. Bot. 97: 2061–2067 • Typha latifolia (pův.), T. angustifolia (pův?, zavlečená), T. ×glauca (invaz) v Americe • kříženec údajně sterilní, silně klonální • starší studie 30 druhově specifických RAPD,nyní 9 SSR primerů, 7 druhově (±) specifické • FST, STRUCTURE, morfometika • F1 hybridi kombinují alely od obou rodičů • existují zpětní hybridi (→ není to sterilní) • potvrzuje i morfologie

  38. Vývoj areálu / fylogeografie Kuss et al. 2011, Persp Plant Ecol. Evol. Syst. 13: 101–110 • Campanula thyrsoides v Alpách, 2 poddruhyJV Alpy × zbytek (S obvod Alp) • 51 populací, 5 lokusů • populační variabilita, STRUCTURE, AMOVA,výpočet hranic v programu Barriershttp://www.mnhn.fr/mnhn/ecoanthropologie/software/barrier.html • zjištěny 3 významnější zlomy v geneticképodobnosti namapování gen. nepo-dobností sousedů výběr nejvyšší hodnoty,protažení hranice kokrajům; další kolo,… bootstrap (100 matic)

  39. Vývoj areálu / fylogeografie Kuss et al. 2011, Persp. Plant Ecol. Evol. Syst. 13: 101–110 • 4 genetické skupiny, 1výrazně jiná (JV poddruh) • hranice skupin souhlasís programem Barriers • asi alopatricky se vyvíje-jící skupiny + pozdějšíkontakt a tok genů • souvislost s přežitím zalednění (2 poddruhy, v severním asi více refugií) • …ale populace z potenciálně refugiálních míst (stanovených podle jiných prací) nejsou geneticky bohatší, rozdíly možná později setřeny genovým tokem

  40. Fylogeografie - cpSSR Quintela-Sabarís et al. 2011, Plant Biol. 13: 391-400 • Cistus ladanifer, 38 populací, testováno 10 úsekůcpSSR, z toho variabilní 2 • vnitropopulační diverzita, mezipo-pulační rozdíly (GST, RST), AMOVAhaplotypová síť,… • PCoA, Barriers, SAMOVA Spatial AMOVA (Dupanloup et al. 2002)se snaží rozdělit populace do K skupin, geograficky homogenních s min. vnitro- a max. meziskupinovou variabilitou • 6 + 3 alely → 11 haplotypů • 3 hlavní skupiny, 2 reliktní (H7, H8) a 1 široce rozšířená (H4, H5) • ancestrální asi H8, přišlo to z Maroka

  41. Fylogeneze, vymezení taxonů • použití pro fylogenezi možné, ale se značným omezením (sice velká variabilta, ale i spousta nevýhod): • neznáme rozmístění lokusů v genomu, lokus je „bodová“ informace (méně informace než 1 sekvenovaný úsek!) → použít víc lokusů, ideálně fyzická mapa • problémy s homologií (fylogeneze potřebuje IBD, ne IIS) → pouze u blízkých druhů a na nižších úrovních • neznámá mutační dynamika, nelze použít mutační modely – z běžných metod konstrukce stromů zbývá pouze maximální parsimonie a distanční metody (např. neighbour-joining) • použití pro vymezení (kryptických) druhů / linií: Ramaiya et al. 2010, Am. J. Bot. 97: 1707–1718 • játrovka Frullania asagrayana, sekvenčně zcela uniformní, ale SSR ukazují na přítomnost 2 linií

  42. Fylogeneze Kim et al. 2012, Plant Syst. Evol. 298: 811–817 • rod Schoenoplectiella (Cyperaceae), prob-lémy s vymezením druhů, asi hybridizace,ale rodiče hybrida nejasní • 6 SSR lokusů; polyploidi → prezence / absence alel • MP a NJ strom, STRUCTURE • 59 alel, některé druhově specifické • 2 hlavní příbuzenské skupiny • potvrzeny všechny druhy, vč. 1 morfolo-gicky slabě vymezeného (geneticky jasný) • předpokládaný hybrid není hybrid, ale slabědiferencované populace jednoho z druhů

  43. Software • MSA (Microsatellite Analyzer) http://i122server.vu-wien.ac.at/MSA/MSA_download.html • MICROSAT http://hpgl.stanford.edu/projects/microsat/ • The Excel Microsatellite Toolkithttp://www.animalgenomics.ucd.ie/sdepark/ms-toolkit/ kontrola dat, převod do formátů pro Arlequin, Microsat, Fstat,… • ATETRA http://www.vub.ac.be/APNA/ATetra.html odhad frekvencí alel a genotypů u tetraploidů • Cervus http://www.animalgenomics.ucd.ie/sdepark/ms-toolkit/ frekvence alel, parentage analysis (kodominantní data, diploidi) • Genclone http://www.ccmar.ualg.pt/maree/software.php?soft=genclon identifikace multilokusových genotypů, výpočet Psex, kinship coefficient,…

More Related