Kvalitativní výzkum – základní rámec

1. Kvalitativní výzkum – základní rámec pozice výzkumníka, výzkumná otázka a výběr výzkumného souboru, kriteria kvality, proces kvalitativního výzkumu

2. Kvalitativní výzkum - vymezení • Proces zkoumání jevů a problémů v autentickém prostředí s cílem získat komplexní obraz těchto jevů založený na hlubokých datech a specifickém vztahu mezi badatelem a účastníkem výzkumu.

3. Pozice výzkumníka • Záměrem výzkumníka je za pomocí celé řady postupů a metod rozkrýt a reprezentovat to, jak lidé chápou, prožívají a vytvářejí sociální realitu

4. Současné chápání kvalitativního přístupu Novější metodologie současného pedagogického výzkumu, jejíž moderní principy byly původně vyvinuty v rámci antropologie a sociologie Jedním z impulsů pro její rozšíření byla reakce výzkumníků na dominanci standardního kvantitativního výzkumu, který se opírá o přírodovědný a pozitivistický pohled na řešení výzkumných problémů.

5. Současné chápání kvalitativního přístupu • Určen jak cílem zkoumání samotného tak i cílovými kategoriemi studovaného jevu (chci porozumět tomu, proč výuka u romských dětí nenaplňuje projektované cíle; k čemu směřuje proces, který zkoumám? – např. jaká jsou východiska, zvolené prostředky, jak odpovídají plánovanému cíli výuky) • Vždy zkoumání v kontextu (ne vzdělávací výsledky romských dětí osamoceně, ale hledání zákonitostí, příčin úspěchu a neúspěchu)

6. Současné chápání kvalitativního přístupu • Nemůže být hodnotově neutrální, nezávislé na výzkumníkovi (subjektivita – on je ten, kdo může pochopit, záleží na jeho způsobu a přesnosti práce, na jeho osobním způsobu interpretace; dialogičnost – potřeba upřesňovat interpretaci cyklickým ověřováním právě dosaženého porozumění) • Aktéři jsou ti, kdo sociálně konstruují významy situace (učitelé romských dětí mají nějaké porozumění situaci – jejich porozumění, jejich způsob interpretace se výzkumník snaží rozkrýt – proč chápou situaci takto, co to ovlivňuje, na čem to závisí, čím je to ovlivněno…) • Účastníci nikoli zkoumané osoby

7. Kvalitativnívýzkum je zejménavhodný, jestliže je cílem: • porozumětsubjektivnímzkušenostemjedincůneboskupiny, působenísociálních, kulturních a politickýchfaktorů a interakcímmezijedinci aprostředím, • prvníseznámení s novounebosložitouoblastí, • podpořitkvantitativnívýzkumpřinávrhuměřícíchprocedurnebozískathlubšívhled do zvláštností, kteréodhalilodotazníkovéšetření.

8. Kriteria kvality kvalitativního výzkumu • Posuzování celého procesu kvalitativního zkoumání a jeho výsledků – nejen metoda a její použití • Důležitý je stejně tak výsledek jako výchozí pozice výzkumníka – proto celý proces, nikoli jenom výsledek výzkumu

9. Kriteria kvality kvalitativního výzkumu Pravdivost a platnost • důvěryhodnost, potvrditelnost a autenticita  vnitřní validita • Jak můžeme realitu poznat?  Jak můžeme skutečnost interpretovat? • J sou tyto závěry dostatečně autentické, důvěryhodné, abychom se podle nich mohli řídit? • Techniky jak zajistit • členské ověřování, • audit kolegů, • reflexe kolegů, • zdůvodněný výběr účastníků, • deník výzkumníka, • systematická práce s daty (porovnávání a analýza odchylných případů), • přímé citace uvedené s jejich interpretací.

10. Kriteria kvality kvalitativního výzkumu • Přenositelnost a aplikovatelnost  vnější validita • Kdy a za jakých okolností mohou být závěry platné pro jiné skupiny v jiných prostředích – zodpovědný je autor i čtenář • Techniky jak zajistit - reflexe subjektivity (obvykle v příloze popsat přesně svoje východiska, svůj přístup ke zkoumání od návrhu designu, přes sběr dat až po analýzu dat), - porovnání s literaturou (tzv. dodatečná validizace)

11. Kriteria kvality kvalitativního výzkumu Spolehlivost (konzistence, stabilita) • Správnost a pečlivost • Techniky jak zajistit • konzistence otázek (klademe stejnou? jinou? jak účastníci rozumí?) • přepis rozhovorů • konzistence při kódování • dvojité kódování (inter-raterreliability – kappa) • opakované kódování • standardizované procedury

12. Proces kvalitativního výzkumu • Etické otázky • práva účastníků • důvěrnost • poučený souhlas • zpřístupnění práce účastníkům výzkumu (jiný jazyk)

13. Proces kvalitativního výzkumu • Cirkularita !!! oproti linearitě kvantitativního výzkumu Švaříček, Šeďová: Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách

14. Fáze • stanovení cílů výzkumu • vytvoření konceptuálního rámce (výzkumný problém?, klíčové pojmy?, a vymezení teoretického rámce) • definování výzkumných otázek • rozhodnutí o metodách • zajištění kontroly kvality výzkumu • sběr dat a jejich organizace • analýza a interpretace dat • formulování závěrů do výzkumné zprávy

15. Výzkumnéotázky v kvalitativnímvýzkumu • dostatečně široké • spíše než proměnné používají obecnější koncepty • neptají se na četnost výskytu jevů ani na sílu vztahů • detailně zkoumají to jak je nějaký jev vnímán a prožíván lidmi, kteří se jej účastní • vyhýbají se a priori přijatým předpokladům málokdy stačí jedna otázka – často jedna obecná, rozložená do několika dílčích

16. Výběr vzorku • graduální výběr – není vytvořen v jednom okamžiku, postupně při cirkulárním průběhu je • upřesňován, doplňován atd., aby byly zahrnuty ty případy, které by mohly přispět prohloubení porozumění studovaného jevu • vzorkování (případy typické, extrémní, s maximální variantností, vhodné- dobře dostupné) • vztah k účastníkům, - role výzkumníka (cizinec, návštěvník, zasvěcený, domorodec)

17. Výběr metod • výběr metod musí korespondovat s výzkumnou otázkou • alespoň předběžná představa, jak lze získaná data analyzovat • v průběhu výzkumu může být doplňováno a upravováno – cirkularita

18. Praktická rekapitulace - Co promyslet a rozhodnoutpři plánováníkvalitativníhovýzkumuLINCOLN, Y.S., GUBA, E.G. Naturalisticinquiry. Newbury Park: Sage, 1985. • Určíme účel a zaměření studie. Také vymezíme hranice, co nás bude zajímat a kritéria pro to, které informace budeme zahrnovat nebo vylučovat. Hranice se ale mohou měnit během výzkumu. • Rozhodneme se, zda kvalitativní přístup zvolíme jako hlavní výzkumnou strategii. • Určíme, kde a od koho budeme sbírat data. • Určíme fáze výzkumu (např. fáze 1 bude explorační sběr dat, fáze 2 bude více zacílená). • Určíme další metody pro sběr dat (hlavní prostředek je samotný výzkumník). • Navrhneme sběr dat a jejich organizaci (Jak specificky budeme klást otázky nebo zda budeme kompletně přepisovat data). • Naplánujeme, jak budeme data analyzovat. Určíme programový systém pro ukládání a zpracování dat • Plánujeme logistiku, časový rozpis a financování. • Věnujeme se opatřením pro zajištění kvality celého postupu.