1 / 26

Ochránce, etnicita a média

Ochránce, etnicita a média. Petr Polák, Marína Urbániková. Ochránce a jeho působnost. vůči správním úřadům – výkon státní správy (RRTV je výslovně uvedena v § 1 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv) v oblasti rovného zacházení a ochrany před diskriminací. Nástroje ochránce I.

marika
Download Presentation

Ochránce, etnicita a média

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Ochránce, etnicita a média Petr Polák, Marína Urbániková

  2. Ochránce a jeho působnost • vůči správním úřadům – výkon státní správy (RRTV je výslovně uvedena v § 1 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv) • v oblasti rovného zacházení a ochrany před diskriminací

  3. Nástroje ochránce I • podnět k zahájení řízení z moci úřední • šetření (v zahájeném správním řízení může navrhovat provedení důkazů) • navržení opatření k nápravě • medializace • doporučení dle § 22 zákona o veřejném ochránci práv • žaloba k ochraně veřejného zájmu

  4. Nástroje ochránce II • poskytuje pomoc obětem diskriminace • provádí výzkum • vydává doporučení a stanoviska • komunikuje s evropskými subjekty (equality body)

  5. Evropská úmluva o lidských právechčl. 10 odst.1 Každý má právo na svobodu projevu. Toto právo zahrnuje zastávat názory a přijímat a rozšiřovat informace nebo myšlenky bez zasahování státních orgánů a bez ohledu na hranice. Tento článek nebrání státům, aby vyžadovaly udělování povolení rozhlasovým, televizním nebo filmovým společnostem.

  6. Evropská úmluva o lidských právechčl. 10 odst. 2 Výkon těchto svobod, protože zahrnuje i povinnosti i odpovědnost, může podléhat takovým formalitám, podmínkám, omezením nebo sankcím, které stanoví zákon a které jsou nezbytné v demokratické společnosti v zájmu národní bezpečnosti, územní celistvosti nebo veřejné bezpečnosti, předcházením nepokojům a zločinnosti, ochrany zdraví nebo morálky, ochrany pověsti nebo práv jiných, zabránění úniku důvěrných informací nebo zachování autority a nestrannosti soudní moci.

  7. Judikatura ESLP Povinnosti a odpovědnost novinářů vyžaduji, aby novináři „jedna[li] v dobré víře s cílem poskytnout přesné a důvěryhodné informace v souladu s novinářskou etikou“. [Bladet Tromsø a Stensaas proti Norsku, rozsudek velkého senátu, 20. 5. 1999, č. 2198093, § 65]

  8. Média a etnicita • mediální konstrukce reality: • „máme mnohem víc zkušeností se světem mediovaným, zprostředkovaným, než se skutečností samou“ • (DeFleur, Ballová-Rokeachová 1996) • podíl romské menšiny v populaci ČR: cca 1,4 až 2,8 % • pro značné množství obyvatel jsou kvůli chybějící osobní zkušeností jediným zdrojem poznatků média

  9. Nová forma rasismu • minority již nejsou nahlíženy jako biologicky níže postavené, ale spíše jako odlišné (van Dijk 1991) • konstrukce této odlišnosti → média • zprávy o Nás a zprávy o Nich • spojování etnických menšin s • různými stereotypy • negativními významy • jazykovými klišé

  10. Profesní hodnoty • základní žurnalistické hodnoty, na kterých stojí vymezení žurnalistiky jako profese: • objektivita • pravdivost • vyváženost • úplnost • přesnost • věcnost… • férová reprezentace stojí na těchto hodnotách

  11. Samoregulace novinářů: Etický kodex novináře (Syndikát novinářů ČR) • 1f) nepřipustit, aby domněnka byla vydávána za ověřený fakt a zprávy byly deformovány zamlčením důležitých dat, • 3e) považovat pomluvu, neprokázané obvinění, překroucení dokumentů, faktů a lži za nejzávažnější profesionální chyby, • 3h) nesmí vytvářet ani ztvárňovat námět, který by podněcoval diskriminaci rasy, barvy pleti, náboženství, pohlaví nebo sexuální orientace

  12. Samoregulace novinářů: Etický kodex deníku MF Dnes a serveru Idnes.cz • 3. iDNES.cz a MF DNES se vyhýbají jakýmkoliv předsudkům a pejorativním výrazům ve spojení s • rasou, • národností, • pohlavím, • náboženským vyznáním, • politickým přesvědčením, • sexuální orientací • či profesním a společenským zařazením

  13. Samoregulace novinářů: Etický kodex Asociace televizních asociací • Čl. 2 Objektivita a vyváženost, zdroje informací, další povinnosti • 1) Redaktor respektuje, že výkonem svobody projevu bere na sebe současně i odpovědnost objektivně a vyváženě informovat o otázkách důležitého veřejného zájmu. • 8) Redaktor dává hlas osobám nebo skupinám osob, jichž se informace v reportáži dotýká. • Čl. 4 Zákonné omezení svobody projevu • Reportáž: • 2) nesmí podněcovat k nenávisti z důvodu rasy, pohlaví, náboženství, národnosti nebo příslušnosti k určité skupině obyvatelstva, • 3) nesmí utvrzovat stereotypní předsudky týkající se etnických, náboženských nebo rasových menšin,

  14. Samoregulace novinářů: příklady ze zahraničí • zahraniční profesní organizace přistupují k explicitnímu stanovení pravidel pro informování o rase/etnickém původu • napr. britský samoregulační orgán Press complaints commission: • Údajům o rase, barvě pleti, věrovyznání, sexuální orientace, fyzické nebo psychické nemoci nebo postižení je třeba se vyhnout, pokud pro příspěvek nejsou opravdu závažné. .

  15. Samoregulace novinářů: příklady ze zahraničí • National Union of Journalists (UK) • ofenzivní stereotypy nemají být užívány • rasa má být zmíněna jen v relevantních případech; kontrolní otázka: byla by zmíněna, pokud by šlo o bělocha? • vyhnout se domněnkám o etnickém původu aktéra – kontrola • další příklady: Irsko, Austrálie…

  16. Romové a média v ČR • 1. pod-reprezentace Romů: • romští novináři • romští aktěři citovaní/vystupující v článkách/reportážích • 2. negativní obraz

  17. Mediální reprezentace Romů v ČR • závěry výzkumu RRTV jsou plně v souladu s předcházejícími výzkumy na téma mediální reprezentace Romů • napr. Raichová (2001; rozhlas, TV, tisk): • zdůrazňování exotičnosti romské kultury, • což umocňuje dojem jinakosti • stvrzování stereotypu Roma hudebníka, tanečníka či komedianta, který není schopen žádné jiné práce

  18. Mediální reprezentace Romů v ČR • Sedláková (2007; zpravodajské relace ČT 1 a Nova) • „prezentace menšinových témat trpí dramatizací příspěvků na úkor podrobnosti informací o sdělovaných událostech a jejich souvislostí; • mluvčí z menšiny dostávají ve zpravodajství menší prostor k vyjádření a jejich prezentace na obrazovce je odlišná než jak jsou zobrazováni zástupci většiny (liší se jak jejich obrazová reprezentace, tak editace výpovědí); • Romové se dostávají na obrazovky médií v nadpoloviční většině případů v souvislosti s negativními událostmi (např. kriminalita, emigrace, sociální problematika); • novináři nekomentují rasistické nebo politicky nekorektní výroky zařazené do zpravodajství; • novináři v příspěvcích nadužívají označení Rom, romský; • ve zpravodajství jsou používány stereotypní ilustrační záběry nesouvisející s prezentovanou událostí; • reprezentace romské tematiky v některých případech zdůrazňuje jinakost romského etnika a rozděluje Nás a Je“

  19. Mediální reprezentace Romů v ČR • Badáňová (2010; Blesk, MF Dnes, Právo) • mediální konstituování mýtu Cikána, spojeného s pojmy kriminálník, agresivní, líný, neupravený, zamazaný, hlasitý, expresivní, nevychovaný, hudebník, který podporuje nahlížení romské minority z perspektivy dominantní ideologie (z perspektivy „Neromů“) • Romové spojováni s negativními s problematicky orientovanými tématy, jakým je kriminalita a bydlení • neopodstatněné akcentování etnicity pachatele (transformují jednání konkrétních jedinců na vzorec chování charakteristický pro celé etnikum) • významňování nízkého věku delikventů, prostřednictvím čehož fixují stereotyp „kriminálníka“ také na romské děti a mládež • tištěná média vnímají Romy jako hlavního aktéra příčiny vlastních obtížných životních situací

  20. Mediální reprezentace Romů: příklady ze zahraničí • Slovensko (Cangár, Kotvanová, Szép 2003) • důraz na předsudky a stereotypy formované majoritní společností; média je nepokládají za rasistická • obraz Roma je v porovnání s jinými etniky unikátní: nejčastěji ve spojení se zločinem, sociálními záležitosti, psycho-sociálními charakteristikami; negativní zobrazení • Slovinsko (Erjavecová 2001) • stereotypizace, generalizace, zdůrazňování negativních rysů • agresivní, nebezpeční, (od přirozenosti) zloději • hrozba pro sociální řád a ekonomický řád, narušování našich sociálních a ekonomických zájmů • odlišná kultura, mentalita, chování; v neshodě s normami majority

  21. Mediální reprezentace Romů: příklady ze zahraničí • Maďarsko (Bernáth-Messing 2001): • Romové zobrazováni nejčastěji v souvislosti se 4 tématy: chudoba, zločin, konflikty, kultura; • velká většina romských aktérů vykreslena negativně • více než polovina romských aktérů vykreslena nebezpečně a škodlivě • Litva (Tereskinas 2002) • Romové zobrazováni jako nejméně sociálně integrovaná, kriminální a exotická skupina • Rom jako kriminálník, deviant, sociálně slabý, manipulativní, nevyzpytatelný • zdůrazňování romské etnicity pachatelů trestných činů

  22. Mediální reprezentace Romů: příklady ze zahraničí • Velká Británie (Torodeová 2000) • falešní žadatelé o azyl, žebráci, zloději, švindlíři, příživníci • tematický důraz na kriminalitu, podvody • žebrání jako tradiční součást života Romů • Romové osobně většinou nedostávali možnost komentovat vlastní situaci • Řecko (Rougheriová 1998) • kriminálníci a prodejci drog • romská kriminalita, zdůrazňování etnicity pachatelů • Romové jako oběti trestných činů: hluboce podreprezentováni • problémoví jedinci, kteří kvůli své lenosti opovrhují prací a parazitují na sociálním státě

  23. Aktuální průzkumy veřejného mínění • CVVM (2012) – populace ČR • soužití Romů označilo jako spíše/velmi špatné 82 % respondentů • Člověk v tísni (2012) - studenti středních škol: • 55 % respondentů považuje za hlavní problém ČR soužití s romskou menšinou • 60 % připisuje Romům neochotu pracovat • alokování odpovědnosti za interetnickou bariéru na stranu institucí a české společnosti je minimální • z hlediska problémů na úrovni ČR jsou pro studenty primárním zdrojem informací média: pro 46 % respondentů

  24. Aktuální průzkumy veřejného mínění • STEM (2012) – populace ČR • tři ze čtyř občanů vyjadřují odmítavý vztah k romskému etniku (meziroční nárůst o 7 procentních bodů) • Romové by v sousedství nevadili jen 12 % dotázaných • CVVM (2011) – populace ČR • z národnostních menšin, které žijí v České republice, mají Češi nejhorší vztah k Romům • za nesympatické je považují téměř tři čtvrtiny lidí • STEM (2010) – populace ČR • čtyři z pěti Čechů považují Romy za nepřizpůsobivé občany

  25. Čeští novináři Pokuste se prosím vyjádřit, do jaké míry byste byl/a ochoten/a přijmout Romy (Volek 2003; N = 406)

  26. Hezký zbytek konference! polak@ochrance.cz urbaniko@fss.muni.cz

More Related