František Palacký

František Palacký Eva Jandoušová Kateřina Hrušková UHI-USV, NMgr.

František Palacký • Narozen 14.6.1798 v Hodslavicích • 1807, soukromá škola Kunín • Trenčín - Evangelicko-luteránská škola • Rodina Samuela Štúra • 1812, evangelické lyceum v Bratislavě

František Palacký • Trenčín, probuzen zájem o češtinu • Spolupráce na česko-německo-latinském slovníku • Stal se domácím učitelem • 1818, ukončil školu • 1819, první vědecká práce z oboru estetiky • Pobyt ve Vídni-obrat k historickému bádání

František Palacký • 1823, spolupráce se Šternberkem v muzejnictví • sběratelská vášeň - šlechtické sbírky zaměřené na výtvarné umění • vytvoření systematického souboru – F. J. Kinský v Českém muzeu • první muzea 19. st.- zemská, zpracovávající historii, přírodu, kulturu země, 1814 – plány na založení Národního muzea • Správu muzea zajišťovala Společnost Vlasteneckého muzea

František Palacký • 1826, schválení návrhu časopisu Společnosti Vlasteneckého muzea, stal se redaktorem české i německé verze • Cíl: vzdělávání širší čtenářské obce srozumitelným objasňováním vědeckých poznatků, prosazování českého spisovného jazyka, příspěvky z krásné literatury • Pověřen sepsáním veřejného Ohlášení obou časopisů • Musejník-přezdívka časopisu • 1829, zveřejnění článků o životě a díle J.A.Komenského

František Palacký • 1841, jednatel Národního muzea • Sběr materiálů a jejich vědecké zpracování • Úmysl přetvořit kabinet přírodopisný na historické muzeum • Snaha o vytvoření obrazu vlasti • Časopis muzea vychází dodnes

František Palacký • 1847, jednání ve Frankfurtu nad Mohanem • Palacký odmítl účast ze třech hlavních důvodů: 1, není Němcem a ani se jím necítí být, je Čech • 2, nesouhlasil s hrozbou rozpadu Rakouska, jako samostatného státu • 3, nesouhlasil s připojením Rakouska a Čech k Německu • za ideální východisko považoval existenci říše německé a rakouské, jako dvou rovnoprávných států

František Palacký • 26.5.1876, zemřel, pohřben na svém statku v Lobkovicích • Přispěl k oživení českého jazyka i zájmu širokých vrstev o českou historii a kulturu • Stal se zemským historiografem a uvědomil si, že je třeba napsat znovu české dějiny, důraz kladl na husitství • Do dějin zahrnuje politické dění, válečné scény, vnitřní nepokoje, ale i klidný život, kulturu, vědu…

František Palackývybraná díla • 1818, Počátkové českého básnictví, obzvláště prozodye • 1819, Přehled dějiny krasovědy, O krasovědě, O krasocitu • 1829, Staří letopisové čeští od r. 1378 do 1527 • 1835, Pomůcky ku poznání staročeského práva i řádu soudního • 1842, Předchůdci husitství v Čechách • 1848, Popis království českého • 1865, Idea státu rakouského

Dějiny národu českého v Čechách i na Moravě

Dějiny národu českého v Čechách i na Moravě • 1836 „Geschichte von Böhmen“ • 18. 3. 1848 v knihkupectvích poprvé „Dějiny národa českého v Čechách a na Moravě“ • 1861: II. vydání, Palacký provádí korekce • Dílo: 18 knih, 1(B. Kočí) - 4 - 6 svazků • Rozsah: od prvověkosti do r. 1526

Palacký a DNČ • České Dějiny považuje za vyvrcholení své historiografické práce • České dějiny jsou pro něj nejzajímavější dějiny Evropy • Odmítá moravský provincialismu (národ český) • Snaha o posílení národního uvědomění

Úkol DNČ • Výklad českých dějin z pozice národa • Význam etnický • Význam vlastenecký, národní identifikace • Srozumitelnost dějin • Vyostření nacionálního pojetí dějin • Posílení polaritního principu

Co Palackého při jeho tvorbě ovlivnilo? • F. Guizot – francouzský liberální historik • J. Wirth – německý demokraticky orientovaný historik a publicista • F. Dahlman – měnecký právní historik, konstituční liberál

Metodologie • Tři roviny historického dění: • Historický proces • Obraz v historických pramenech • Dějepisné zpracování • Nejen kritická rekonstrukce, ale uvedení do souvislostí • Dějepis se podle něj zakládá na skutcích a paměti

Metodologie • Kategorický imperativ • Pragmatický přístup a poslání historického bádání • Etické chápání dějin • Princip polarity

Vnímaní světových dějin • Společný počátek lidstva v Asii • Řekové a Židé – nejvyspělejší ve starověku • Vrchol starověku – Řím • Sjednocení Evropy násilím • Národ dědí vzdělanost od národa • Vznik křesťanství je nejdůležitější událost dějin

Hybnost dějin • Spor Slovanů a Germánů • Spor Čechů a Němců • Problematické soužití dvou naprosto rozdílných národů • Češi mají převahu duchovní, Němci mají převahu síly fyzické

Hybnost dějin – boj Čechů a Němců • Češi: Slovanský princip – rovnost občanů – slovanská demokracie, mírumilovnost, sklon k anarchii, neschopnost podřízení se společným cílům • Němci: Germánský princip – podnikavost, řemeslná dovednost, organizacemoci, touha po výbojích, náboženská agilnost, stavovská nerovnost

Duch dějin • Duch dějin • Duch národa • velikost národa se podle něj neodvíjí od počtu, ale od velikosti ducha • Duch historika • Duch národa • Základ všeho poznání je v duchu

Slovanství • Moc plyne z náboženství a otcovství • Porozumění pro nutné podmínky svobody • Slovanský duch je duch pravé demokracie • Války vedli jen obranné války • Neschopnost podřídit se společnému cíli • Zanedbávání váleční přípravy • Svéhlavost a urputnost

Předmluva • Předmluva k prvnímu vydání • Předmluva k druhému vydání: vysvětlení korektur ve druhém vydání

Periodizace českých dějin • Starý věk do 1403 • Střední věk do 1618 • Nový věk od 1618 • Neobvykle striktní vymezení středověku • 1403 – spor o učení Jana Wiklefa • 1618 – počátek třicetileté války

Periodizace českých dějin • Doba pohanská • do roku 894/5 • I. kniha se zabývá dobou do r. 451 • II. kniha: Čechy slovanské-pohanské, do r. 894 • III. kniha: Čechy křesťanské a vévodské, do r. 1125 • IV. Kniha: Čechy vévodské a rozbroje Přemyslovců, do r. 1197

Periodizace českých dějin • V. kniha: Čechy královské s řády slovanskými 1197 – 1253 • Tato část vytvořena až při korekturách r. 1861

Palackého názory – vybraná his. témata • České dějiny nebyly podle Palackého kontinuální – dvojí přetržení organického vývoje: Obnovené zřízení zemské a Josefínský právní řád • Palacký uznává existenci všech nepříznivých vlivů na vývoj českých dějiny: vzdálenost od moře, germanizaci, nepřítomnost a neschopnost pozdějších králů, zhoubnost náboženských dějin.

Palackého názory – vybraná his. témata • České dějiny označuje za nejslavnější z dějin všech rakouských národů. Za počátek slávy českých dějin považuje vlády Boleslava I. a Břetislava. Ferdinand II. a jesuité podle něj zahubili naši vlast, poprava 27 českých opozičníků je pro něj „skončení vlasti národa“.

Palackého názory – vybraná his. témata • Husitství je pro něj „ slavnou zdobou krajanů našich“. • Vznik Husitství jako bojem Slovanství s němectvím • Husitství zasazuje první rozhodnou ránu středověku

Různá vydáníRok 1939 – 6 svazků

Různá vydáníRok 1998 – 1 svazek – faksimile vydání z r. 1907

Použitáliteratura • Klíma, A., Revoluce 1848 v českých zemích • Kořalka, J., František Palacký • Kutnar, F., Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví • Novák, A., Dějiny českého písemnictví • Palacký, F., Úvahy a projevy • Fischer J., Myšlenka dílo F. Palackého, díl I. a II. • Štaif J., Historici, dějiny a společnost, díl I. • Šmahel F., Doležalová E., František Palacký 1798/1998 – dějiny a dnešek

František Palacký