1 / 57

oblačnost, atmosférické fronty

oblačnost, atmosférické fronty. rozdělení oblačnosti. podle vzhledu kupovitá vrstevnatá podle výšky vysoká střední nízká s vertikálním vývojem. kupovitá oblačnost. vrstevnatá oblačnost. výška oblačnosti. vysoká oblačnost – nad 6 km z ledových krystalků

liona
Download Presentation

oblačnost, atmosférické fronty

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. oblačnost, atmosférické fronty

  2. rozdělení oblačnosti • podle vzhledu • kupovitá • vrstevnatá • podle výšky • vysoká • střední • nízká • s vertikálním vývojem

  3. kupovitá oblačnost

  4. vrstevnatá oblačnost

  5. výška oblačnosti • vysoká oblačnost – nad 6 km • z ledových krystalků • malý „vodní obsah“ - opticky řídká • nevyskytují se srážky

  6. střední oblačnost • kolem 3 km • ledová, vodní, smíšená podle roční doby • vyšší obsah vlhkosti – může být opticky hustá • srážky nedopadávají na zem, pokud nějaké jsou

  7. nízká oblačnost • pod 2 km • většinou vodní nebo smíšené oblaky • opticky hustá

  8. oblačnost s vertikálním vývojem • zasahuje přes několik pater • vertikálně mohutná • srážky • cumulonimbus • nimbostratus • (cumulus)‏

  9. cirrostratus • Cs – Cirrostratus (řasová sloha) – jemný, bílý, oblačný závoj vláknité struktury, tvořený ledovými krystalky, na nichž se vytváří halové jevy. Zpravidla pokrývá celou oblohu.

  10. cirrus • Ci – Cirrus (řasy) – jednotlivé, jemné, bílé oblaky vláknité struktury, hedvábného lesku, bez vlastního stínu. Mají tvar vláken či svazků vláken. Nezeslabuje sluneční světlo, je tvořen ledovými krystalky.

  11. cirrocumulus • Cc – Cirrocumulus (řasová kupa) – jednotlivé bílé obláčky vločkového tvaru (beránky), chomáčky bez stínu uspořádané do řad či skupin.

  12. altostratus • As – Altostratus (vysoká sloha) – vláknitá nebo pruhovaná vrstva podobná závoji, plsťového vzhledu. Někdy je šedý a Slunce jím prosvítá jako mléčným sklem, jindy je tmavošedý až Slunce zmizí. Občas z něj mohou vypadávat kapky, ale nedopadají na zem – vypaří se.

  13. altocumulus • Ac – Altocumulus (vysoká kupa) – skupiny nebo vrstvy větších oslnivě bílých až tmavošedých, zčásti stínovaných chomáčů či valounů, okraj má perleťový lesk. Je tvořen drobnými kapičkami vody.

  14. altocumulus - lenticularis

  15. stratocumulus • Sc – Stratocumulus (slohová kupa) – tvoří vrstvu nebo pole poměrně hrubých, světlých až tmavošedých valounů a chuchvalců bez ostrých okrajů. Jedná se o vodní oblak.

  16. stratus • St – Stratus (sloha) – stejnoměrná, jednotvárná, šedá oblačná vrstva bez určitých rysů. Není stejně tlustý, vidíme světlá a tmavší místa, chybí mu valounová struktura. Neprší z něj, občas mrholí. Je totožný s mlhou...

  17. nimbostratus • NS – Nimbostratus (dešťová sloha) – beztvará, jednolitá, tmavošedá vrstva bez detailů. Obsahuje vodní kapičky i ledové krystalky. Jedná se o nízkou oblačnost teplé fronty. Srážky mají trvalejší ráz.

  18. cumulus • Cu – Cumulus (kupa) – dosti husté, osamocené, kypré, obvykle zářivě bílé oblaky s ostře ohraničeným tvarem rovné základny. Vyvíjí se směrem vzhůru v podobě kup nebo věží. Horní část připomíná květák.Téměř vodorovná základna bývá poměrně tmavá. Skládá se hlavně z vodních kapiček.

  19. cumulonimbus • Cb – Cumulonimbus (bouřkový mrak) – tmavošedá až černá základna, mohutná oblaka s vrcholným vertikálním vývojem. vrcholek se někdy tvaruje do kovadliny.

  20. oblačnost Co měříme a určujeme • Výška oblačnosti • Množství oblačnosti

  21. výška oblačnosti • výška spodní základny • výška „horní základny“ - TOP • způsoby měření • pilotovací balonek • mrakoměrný světlomět • celiometr • celiograf

  22. výška oblačnosti • několik vrstev oblačnosti nad sebou

  23. množství oblačnosti • subjektivní (neexistuje přístroj na měření oblačnosti) • osminy, desetiny... • pravidlo 1-3-5 • SKC 0/8 • FEW 1-2/8 • SCT 3-4/8 • BKN 5-7/8 • OVC 8/8

  24. množství oblačnosti • celkové pokrytí oblačností • METAR – nejvýše 4 vrstvy oblačnosti (od nejnižší směrem k vyšším vrstvám) 1. vždy nejnižší bez ohledu na množství 2. nejbližší vyšší s pokrytím alesp. 3/8 (SCT) 3. nejbližší vyšší s pokrytím alesp 5/8 (BKN) 4. CB nebo TCU nejsou-li již zmíněny dříve

  25. srážky • souvisí principielně se vznikem oblačnosti • kondenzace, sublimace • vznik OBLAKů nebo MLHY • vzestupné pohyby nebo izobarické ochlazování (nebo přidávání vlhkosti)

  26. srážky • příčiny vystupování vzduchu • výstupné proudění - termika, konvekce • nucený výstup • frontální • orografický • konvergence

  27. srážky, už opravdu... • podle druhu • déšť • mrholení • sníh • sněhová zrna • kroupy • usazené srážky (rosa a jíní, jinovatka)

  28. srážky • podle formy • trvalé • občasné • přeháňky • (bouřka)

  29. srážky • tekuté • pevné • smíšené • namrzající • mrznoucí X zmrzlé

  30. srážky • Intenzita jevu • slabá • mírná • silná • velmi silná

  31. srážky • Wikipedia - srážky...

  32. Vzduchové hmoty Velké objemy vzduchu s přibližně stejnými parametry. Horizontálně dosahují až rozměrů pevnin či moří, vertikálně několika km (až po tropopauzu) Zdroji VH jsou oblasti s přibližně stejným povrchem (teplota, vlhkost)

  33. Vzduchové hmoty VH většinou nezůstávají dlouho nad jedním místem a při jejich přesunu dochází k jejich postupné transformaci, opět zejména vlivem povrchu nad který se přesouvají

  34. Klasifikace vzduchových hmot Teplé VH – přesunují se nad studenější oblasti, kde se ochlazují Studené VH – přesunují se nad teplejší oblasti, kde se ohřívají Místní VH – zůstávají několik dnů (vyjímečně týdnů i déle) v teplotní rovnováze se svým podkladem Stabilní VH a instabilní VH

  35. Podmínky počasí uvnitř VH teplé stabilní VH – většinou vzniká inverzní zvrstvení atmosféry a tvoří se inverzní oblačnost a mlhy a nevýrazné ale trvalejší srážky, nevýrazný denní chod

  36. Podmínky počasí uvnitř VH studené stabilní VH – radiační ochlazování spodní vrstvy atmosféry a možnost vzniku radiačních mlh, velmi suchá, v zimě často extrémně nízké teploty, nepříliš výrazný denní chod

  37. Podmínky počasí uvnitř VH studené instabilní VH – obvykle velká absolutní vlhkost, vytváří se konvekce a kupovitá oblačnost, výrazný denní chod teploty

  38. Podmínky počasí uvnitř VH instabilní teplé VH – silný radiační ohřev, menší rozsah konvekce i oblačnosti, výstupné velkoprostorové pohyby

  39. Podmínky počasí uvnitř VH místní VH – určující podmínkou bývá intenzita slunečního záření a kvalita podkladu, roční doba a pod.

  40. Geografická klasifikace VH arktický vzduch – vzniká za polárním kruhem polární vzduch – vzniká v oblasti mírných zeměpisných šířek, stabilita a počasí velmi závislé na ročním období tropický vzduch – vzniká v subtropických oblastech, vertikálně nejmohutnější a nejteplejší ekvatoriální vzduch – rovníkový, teplý, vlhký, neopouští rovníkovou cirkulaci

  41. Geografická klasifikace VH arktické, polární a tropické VH dále dělíme na mořské a pevninské (kontinentální). Jejich vlastnosti a podmínky počasí jsou dány jejich stabilitou, ročním obdobím atd.

  42. Geografická klasifikace VH

  43. cirkulace

  44. cirkulace

  45. složitější schéma cirkulace

  46. fronty • rozhraní mezi dvěma vzduchovými hmotami – teplou a studenou.

  47. fronty • atmosférická fronta – ostře vyjádřená přechodná vrstva oddělující vzduchové hmoty • frontální čára (fronta) – průsečnice frontální plochy se zemským povrchem • hlavní atmosférické fronty – oddělují geografické typy VH: • arktická fronta AF (AV x PV)‏ • polární fronta PF (PV x TV)‏ • tropická fronta TF (TV x EV resp. rozhraní mezi pasáty) (též tropická zóna konvergence)‏ • klimatická fronta – průměrná dlouhodobá poloha hlavních atmosférických front

  48. teplá fronta

More Related