Download
1 / 11
E N D
CIZINEC „Sociolog, stejně jako kdokoli, kdo se pokouší rozumět sociální realitě, se podobá Schutzovu (1962, podle Disman 2005) cizinci, který se snaží přiblížit ke kultuře, která není jeho vlastní. Cizinec, stejně jako sociolog, musí interpretovat a reinterpretovat svoji minulou zkušenost. Cizinec se nikdy nemůže stát perfektním členem nové skupiny; vždy se bude lišit od skutečného člena jinou minulostí, což zvyšuje riziko nesprávného porozumění této realitě. Cizinec, stejně jako sociolog, má ovšem také výhodu, může vidět mnohé, co zůstává pro člena neviditelným. Cizinec - jak říká Schutz - ví, jaké jsou meze „myšlení jako obvykle“, a tak může být schopen rozeznat narůstající krize, jejichž symptomy zůstávají členu skupiny nepostřehnutelné.“
KVALITATIVNÍ VÝZKUM • Nenumerické šetření a interpretace soc. ped. reality. Cílem tu je odkrýt význam podkládaný sdělovaným informacím. • Cílem kvantitativního výzkumu je testování hypotéz. • Cílem kvalitativního výzkumu je vytváření nových hypotéz, nového porozumění, vytváření teorie. • Vzpomeňte na další rozdíly …..
METODY ZÍSKÁVÁNÍ kvalitativních DAT – TVORBA DAT • Pozorování (introspektivní, extrospektivní – zúčastněné a nepřímé) • Metoda moderovaného rozhovoru (interview) • Skupinová interview a ohniskové skupiny • Obsahové analýzy (narativní analýza) • jiné
METODY ZPRACOVÁNÍ DAT – spirála (získání, zobrazení, redukce, závěry) Fixace kvalitativních dat – technické zaznamenání dat. • audiozáznam (magnetofon) • videozáznam (video) • záznamové archy (tužka-papír) Zpracování dat – příprava pro analýzu • převedení dat (textové, zvukové, obrazové, netextové) netextové povahy do textové – transkripce! • redukce dat • počítačový software (varianty „data managementu“) Textbase Alpha, QualPro, Ethnograph, Kwalitan, MAX, HyperRESEARCH, AQUAD, Atlas
METODY ANALÝZY KVALITATIVNÍCH DAT – Miovský 2006 Fáze výzkumu • kódování (přiřazování klíčových slov k částem textu) • archivace kódovaných dat • propojování dat • komentování a doplňování dat • vyvozování závěrů a verifikace • budování teorie • grafické mapování
DÍLČÍ POSTUPY ANALÝZY DAT • Metoda vytváření trsů (seskupujeme určité výroky do skupin podle tématu, času, prostoru, apod.) • Metoda zachycení vzorců (v datech vyhledáváme určité opakující se vzorce) • Metoda prostého výčtu (vyjadřujeme např. výčtem vlastnost určitého jevu) • Metoda kontrastů a srovnávání (chceme-li upozornit na rozdíly mezi kategoriemi) • Metoda užívání metafor • Metoda vyhledávání a vyznačování vztahů • Metoda faktorování (cílem je odhalit proměnné, které nejsou přímo pozorovatelné)
METODA ZAKOTVENÉ TEORIE Grounded Theory, Glasser, Strauss 1967 Začínáme zkoumanou oblastí, fenoménem a necháváme, aby se v průběhu výzkumu mohlo vynořit to, co je v této oblasti významné, aniž to dopředu předjímáme či jakkoli označujeme. • Shoda (mezi pozorovanými a kódovanými skutečnostmi) • Srozumitelnost (vystavění teorie na základě empirických, ověřitelných a srozumitelných poznatků) • Obecnost (schopnost vypovídat o podobných jevech, vysvětlovat tyto jevy, eventuálně být schopen zdůvodnit, jak fungují a proč například jiné fungují jinak) • Kontrola (zpětné ověření vybudované teori knfrontací s výchozími daty)
TEORETICKÁ CITLIVOST Rovnováha mezi tvořivostí a vědou • Pravidelné odstupování a kladení otázek typu: O co tu jde? Odpovídá to, co si myslím, že vidím, údajům, které jsem získal? • Udržování skeptického postoje: vše je třeba považovat za provizorní a hledat, zda neexistují případy, které neodporují budované teorii. • Postupovat v souladu s ověřenými výzkumnými postupy (tvořivost, zkušenost a nacvičené dovednosti) Významová jednotka – vymezitelný úsek textu, který je nositelem nějaké informace.
POSTUPY KÓDOVÁNÍ Proces pojmenování významových jednotek a jejich seskupování – kategorizace. • Otevřené kódování • Axiální kódování • Selektivní kódování • Proces a matice podmiňujících vlivů
PŘÍKLADY • Subjektivní pojetí stylů výchovy (Janík, 2005) • Analýza životního příběhu uživatelů návykových látek se zaměřením na analýzu faktorů, které zvyšují psychosociální vulnerabilitu mladých lidí vůči návykovým látkám (Miovský, 2006)
