slide1 n.
Download
Skip this Video
Loading SlideShow in 5 Seconds..
Sociální zabezpečení v EU ZS 2010-11 PowerPoint Presentation
Download Presentation
Sociální zabezpečení v EU ZS 2010-11

Loading in 2 Seconds...

play fullscreen
1 / 60
lane-avery

Sociální zabezpečení v EU ZS 2010-11 - PowerPoint PPT Presentation

69 Views
Download Presentation
Sociální zabezpečení v EU ZS 2010-11
An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript

  1. Sociální zabezpečení v EU ZS 2010-11 11. 12. 2010, Liberec

  2. MUP o. p. s. Výukové středisko Liberec Konzultace dne 11. 12. 2010 08. 01. 2011 – doc. Chvátalová Ilona Kostadinovová Kontakt: ilda@seznam.cz Web: http://akilda.webnode.cz/

  3. Pilíře sociálního zabezpečení v ČR Pojistný pilíř sociálního zabezpečení v ČR Zdravotní pojištění Nemocenské pojištění Důchodové pojištění Státní politika zaměstnanosti – podpora v nezaměstnanosti Nepojistné pilíře sociálního zabezpečení v ČR Státní sociální podpora Sociální pomoc v hmotné nouzi, sociální péče a služby Koordinace sociálního zabezpečení v členských státech EU a EHP

  4. Změny v sociálním zabezpečení v ČR pro rok 2011: Vládní návrh zákona v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí - Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR schválila dne 02. 11. 2010 sněmovní tisk č. 155, http://www.psp.cz/ - Senát Parlamentu ČR schválil dne 12. 11. 2010 sněmovní tisk č. 363, http://www.senat.cz/ - Po podpisu prezidenta – 23. 11. 2010, změny budou účinné od 01. 01. 2011 Další změny plánované v průběhu roku 2011 – v důchodovém pojištění v souvislosti s nálezem Ústavního soudu k výpočtovému základu důchodů u nás, § 15 zákona č. 155/1995 Sb., v platném znění Výhledově změny v dávkách státní sociální podpory a pomoci v hmotné nouzi, diskuse na MPSV ČR.

  5. Sociální zabezpečení v EU http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=26&langId=cs Co je koordinace? ● Evropská pravidla koordinace sociálního zabezpečení nenahrazují pravidla vnitrostátních systémů, ale doplňují je. ● Členské země rozhodují, kdo bude podle jejich právních předpisů pojištěn, jaké dávky budou vypláceny a za jakých podmínek. ● EU poskytuje společná pravidla, která chrání práva občanů v oblasti sociálního zabezpečení při pobytu v ostatních zemích EU, na Islandu, v Lichtenštejnsku, Norsku a Švýcarsku.

  6. Základní rysy a principy práva EU/ES • Nadnárodní charakter práva ES a mezinárodněprávní charakter práva EU • Aplikační přednost, nadřazenost a primát práva ES • Bezprostřední použitelnost a přímý účinek norem práva ES • Ochrana před porušováním práva ES

  7. Prameny práva koordinace v EU Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004, o koordinaci systémů sociálního zabezpečení Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení Předcházející základní Nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 a prováděcí nařízení Rady (EHS) č. 574/72 však zůstává v platnosti a nadále má právní účinky např. pro účely: nařízení Rady (ES) č. 859/2003 ze dne 14. května 2003, kterým se působnost nařízení (EHS) č. 1408/71 a nařízení (EHS) č. 574/72 rozšiřuje na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti, do zrušení nebo změny uvedeného nařízení; Dohody o Evropském hospodářském prostoru a Dohody mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na druhé straně o volném pohybu osob a jiných dohod, které obsahují odkaz na nařízení (EHS) č. 1408/71, do změny těchto dohod s ohledem na toto nařízení.

  8. Pro koho koordinační pravidla platí? Pro státní příslušníky členských států EU, Islandu, Lichtenštejnska, Norska a Švýcarska, kteří jsou nebo byli pojištěni v některé z uvedených zemí, a také pro jejich rodinné příslušníky. Pro osoby bez státní příslušnosti a uprchlíky, kteří mají bydliště v některém z členských států EU, na Islandu, v Lichtenštejnsku, Norsku nebo Švýcarsku a kteří jsou nebo byli pojištěni v některé z uvedených zemí, a dále také pro jejich rodinné příslušníky. Pro státní příslušníky zemí nečlenských zemí, kteří legálně pobývají na území EU nebo se po různých zemích EU pohybují, a pro jejich rodinné příslušníky.

  9. Co se rozumí místem bydliště? Jedná se o zemi, kde obvykle bydlíte, vaši domovskou zemi. Za místo bydliště se také považuje místo, kde máte tzv. střed zájmů. K určení země, kterou lze považovat za místo bydliště, používají orgány sociálního zabezpečení seznam kritérií z článku 11 prováděcího nařízení č. 987/2009. Mezi tato kritéria patří: doba trvání vašeho pobytu na území příslušných států; vaše rodinná situace a rodinné vazby; situace týkající se vašeho bydlení a nakolik jej lze označit za trvalé; místo, kde provádíte profesní nebo nevýdělečnou činnost; povaha vaší profesní činnosti; členský stát, kde jste považováni za daňového rezidenta; v případě studentů zdroje jejich příjmu. V každém případě rozhodnutí o tom, která země se bude považovat za místo vašeho bydliště, není na vás, ale na orgánech sociálního zabezpečení.

  10. Základní principy koordinace • Aplikace právního řádu jediného státu – nesmí nastat situace negativní ani pozitivní kolize právních norem • Rovné zacházení – zákaz veškerých diskriminujících opatření z důvodu státní příslušnosti • Zachování nabytých práv a výplata dávek do ciziny – během nabývání práv musí být zaručena práva na již vzniklé dávky (nemoc, nezaměstnanost, rodinné dávky). Je nepřijatelné, aby výplaty dávek byly vázány na trvalý pobyt v zemi. • Sčítání dob pojištění – sdružují se doby z jiných členských států (nemoc, mateřství, invalidita, starobní, vdovské a sirotčí důchody, příspěvek v nezaměstnanosti, rodinné přídavky a dávky)

  11. Čtyři základní koordinační pravidla prakticky: Nikdy se na vás nevztahuje systém více zemí najednou. Příspěvky proto také platíte jen v jedné zemi. O tom, čí systém se na vás bude vztahovat, rozhodnou orgány sociálního zabezpečení. V tomto ohledu si nemůžete sami vybrat. Máte tatáž práva a tytéž povinnosti jako státní příslušníci země, ve které máte pojištění. V tom spočívá zásada rovného zacházení neboli zásada nediskriminace. Když žádáte o určitý typ dávky, zohlední se v případě potřeby i předcházející období, během kterého jste byli pojišteni, pracovali jste nebo pobývali na území jiných zemí. Pokud máte nárok na výplatu určité dávky v jednom státě, obvykle je možné, aby vám byla vyplácena i tehdy, pokud žijete ve státě jiném. Tento princip se nazývá zásada převoditelnosti.

  12. Základní informace o zemích: Od 1. května 2010 platí aktualizovaná nařízení koordinace sociálního zabezpečení (nařízení č. 883/2004 a 987/2009). Více o pravidlech sociálního zabezpečení v jednotlivých zemích najdete na webu: http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=858&langId=cs Koordinaci může nyní využít širší okruh osob: nevztahuje se již pouze na pracovníky a jejich rodiny, ale také na nezaměstnané, na osoby, které ještě na trh práce nevstoupily nebo ty, které jej již opustily. Rozšiřuje se též spektrum dávek – zahrnuty jsou nově otcovské dávky a předdůchodové dávky, což odráží vývoj v legislativě upravující sociální zabezpečení v jednotlivých členských státech. Dalším důvodem zavedení nových nařízení je vytvoření nástrojů a postupů s cílem zlepšit služby pro uživatele.

  13. http://ec.europa.eu/eures/main.jsp?acro=lw&lang=cs&catId=490&parentId=0http://ec.europa.eu/eures/main.jsp?acro=lw&lang=cs&catId=490&parentId=0 • Belgie • Bulharsko • Dánsko • Estonsko • Finsko • Francie • Irsko • Island • Itálie • Kypr • Litva • Lotyšsko • Lucembursko • Malta • Maďarsko • Nizozemí • Norsko • Německo • Polsko • Portugalsko • Rakousko • Rumunsko • Slovensko • Slovinsko • Spojené království • Česká republika • Řecko • Španělsko • Švédsko • Švýcarsko

  14. Srovnání informací z různých zemí - Systémy sociální ochrany – MISSOC • MISSOC neboli společný informační systém sociální ochrany je zdrojem podrobných, porovnatelných a pravidelně aktualizovaných informací týkajících se systémů sociální ochrany jednotlivých zemí, uváděných anglicky, francouzsky a německy, týkající se 31 zemí: 27 členských států plus Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko. • 12 hlavních oblastí sociální ochrany: financování, zdravotní péče, nemocenské dávky, dávky v mateřství, invaliditě, starobní důchody, dávky pozůstalým, dávky v případě pracovních úrazů a nemocí z povolání, rodinné dávky, dávky v nezaměstnanosti, zaručené minimální zdroje a dlouhodobá péče • více než 300 podrobných kategorií • Úvod ke srovnávacím přehledům navíc nabízí průřez hlavními problémy a zásadami každé oblasti sociální ochrany z nadnárodní perspektivy. • Od roku 2011 rovněž systém MISSOC aktualizuje řadu průvodců systémy sociálního zabezpečení jednotlivých států, jejichž cílem je informovat občany, kteří se stěhují do jiných států v Evropě. Tyto průvodce jsou k dispozici v 24 jazycích. • MISSOC rovněž vytváří analýzu MISSOC, výroční informační bulletin a další specializované publikace. Prostřednictvím sekretariátu MISSOC můžete získat archivní materiály týkající se činnosti MISSOC. • MISSOC je koordinován Evropskou komisí za asistence sekretariátu, jehož členy Komise sama jmenuje. Každá zúčastněná země jmenuje jednoho či dva korespondenty z příslušného ministerstva či instituce, která odpovídá za otázky sociálního zabezpečení. Korespondenti pravidelně aktualizují srovnávací přehledy i průvodce systémy sociálního zabezpečení jednotlivých států.

  15. Základní svobody EHS • Svoboda pohybu zboží, kapitálu, služeb a osob, čl. 39 – 60 Smlouvy o založení Evropského společenství, z. č. 44/2004 Sb. m. s., smlouva o přistoupení ČR a dalších zemí k EU • Čl. 17 OBČANSTVÍ UNIE, ve znění Lisabonské smlouvy je to nově čl. 20 • 10 a čl. 10a Ústavy ČR – z. č. 1/1993 Sb., v platném znění • Nařízení 883/2004 - http://www.cssz.cz/cz/evropska-unie/legislativa.htm

  16. Obecné právní principy • Princip subsidiarity– zákony společenství zasahují pouze tehdy, pokud by nebylo cílů ES dosaženo výkladem národních zákonů • Princip proporcionality– nelze jít nad rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů Společenství

  17. Věcný rozsah koordinace sociálního zabezpečení v EU podle nastalých sociálních událostí Nemoc, těhotenství a mateřství (otcovství) Dosažení důchodového věku - Důchody Invalidita Nezaměstnanost Založení rodiny - Rodinné dávky Úraz, nemoc - Pracovní úrazy a nemoci z povolání Úmrtí - Pohřebné

  18. Osobní rozsah koordinace sociálního zabezpečení v EU Migrující osoby a jejich rodinní příslušníci: 1. Zaměstnanci 2. Osoby samostatně výdělečně činné poskytující služby v dalších členských státech Základní pojmy: …………………………………….

  19. Elektronická výměna informací o sociálním zabezpečení Co je systém EESSI? Do roku 2012 bude spuštěna a plně zprovozněna nová síť pro elektronickou výměnu informací o sociálním zabezpečení, společný, zabezpečený systém elektronické výměny informací o sociálním zabezpečení EESSI. Jednou z hlavních inovací zavedenou novými nařízeními je povinnost států vyměňovat si údaje týkající se sociálního zabezpečení výhradně elektronicky (článek 4 nařízení č. 987/2009). Má hrát zásadní úlohu při usnadňování kooperace příslušných orgánů a vést k lepšímu prosazování práv občanů, např. k rychlejšímu uznávání nároků na sociální dávky. Již nebudou třeba tištěné formuláře. V mnoha případech budou nahrazeny tzv. přenosnými dokumenty.

  20. Evropské formuláře • Praktické provádění koordinačních nařízení a zajištění rychlé a účinné komunikace mezi institucemi sociálního zabezpečení • Ve všech oficiálních jazycích EU • Rozděleny podle oblastí: Řady: E 100 – zdravotní péče, vysílání pracovníků - dávky v nemoci a mateřství E 200, 500 - důchody E 300 - nezaměstnanost E 400 – dávky rodinné E 600 – dávky nepříspěvkové • http://portal.mpsv.cz/eures • http://www.cssz.cz/cz/evropska-unie/

  21. Koordinace jednotlivých dávek dle sociálních událostí Nemoc, těhotenství a mateřství (otcovství) Pracovní úrazy a nemoci z povolání Peněžité a věcné dávky V ČR systém nemocenského pojištění, zdravotního pojištění a odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání. Blíže samostatné prezentace: Nemocenské pojištění v ČR a v EU. Zdravotní pojištění v ČR a v EU. Odpovědnost zaměstnavatele za pracovní úrazy a nemoci z povolání.

  22. Koordinace jednotlivých dávek dle sociálních událostí Důchody Invalidita V ČR systém důchodového pojištění - dávky dle zákona o důchodovém pojištění č. 155/1995 Sb., v platném znění, a sociální péče – příspěvek na péči dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění Blíže samostatné prezentace: Důchody v ČR a v EU. Sociální pomoc a péče v ČR a v EU.

  23. Koordinace jednotlivých dávek dle sociálních událostí Rodinné dávky Pohřebné V ČR systém státní sociální podpory, z. č. 117/1995 Sb., v platném znění. Blíže samostatná prezentace: Státní sociální podpora v ČR a v EU

  24. Koordinace jednotlivých dávek dle sociálních událostí Nezaměstnanost V ČR podpora v nezaměstnanosti upraveno zákonem o zaměstnanosti, z. č. 435/2004 Sb., v platném znění. http://portal.mpsv.cz/eures Službu EURES (EURopean Employment Services – Evropské služby zaměstnanosti) nabízí veřejné služby zaměstnanosti všech 27 členských států EU, dále Norska, Islandu a Lichtenštejnska, které jsou součástí Evropského hospodářského prostoru (EHP). Dohodu o účasti v síti EURES má i Švýcarsko. Úřady práce se po připojení České republiky k Evropské unii staly součástí sítě EURES, jejímž základním posláním je usnadňovat mezinárodní mobilitu pracovních sil. Blíže samostatná prezentace: Podpora v nezaměstnanosti v ČR a v EU.

  25. Podpora v nezaměstnanosti a její koordinace v EU a EHP Též samostatná prezentace Srovnání výše podpory a délky podpůrčí doby ve vybraných zemích OECD

  26. Změny v podpoře v nezaměstnanosti: Změny zákona č. 435/2004 Sb., v platném znění http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zamestnanost/cast5.aspx Podpůrčí doba: Do 50 let 5 měsíců Nad 50 do 55 let 8 měsíců Nad 55 let 11 měsíců Výše: procentní sazbou z průměrného měsíčního čistého výdělku,který byl u uchazeče o zaměstnání zjištěn a naposledy používán pro pracovněprávní účely v jeho posledním ukončeném zaměstnání. První 2 měsíce 65 %, další 2 měsíce 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Při rekvalifikaci činí 60 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Zvlášť hrubé porušení povinností zaměstnancem – podpora v nezaměstnanosti nenáleží Nově v roce 2011: Vliv odstupného – podpora v nezaměstnanosti až po době odpovídající nároku na odstupné Vliv způsobu skončení pracovního poměru – výpověď ze strany zaměstnance či dohoda – jen 45 % průměrného výdělku (od 1.1. 2011) Nebude možné si přivydělávat, pokud uchazeč pobírá podporu v nezaměstnanosti.

  27. Zdravotnictví

  28. Zdravotnictví a zdravotní pojištění Blíže též samostatná prezentace (vložena k materiálům studentů denního studia) Veřejné zdravotní pojištění je povinné, pouze prokážu-li, že budu v zahraničí pobývat po dobu delší než 6 měsíců, mohu se odhlásit Svobodná volba zdravotní pojišťovny Svaz zdravotních pojišťoven ČR/SZP, http://www.szpcr.cz/, vznikl dne 15.5.1997 jako nástupnická organizace Sdružení zdravotních pojišťoven, které bylo ustaveno na dobrovolné bázi dne 26.1.1993. Od 1.10.2009 sdružuje všech 8 zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven v České republice. SZP ČR hájí společné zájmy zdravotních pojišťoven a jejich klientů ve vztahu ke státním organizacím, profesním svazům a poskytovatelům zdravotní péče s hlavním cílem zkvalitňování služeb pro své klienty. Zaměstnanecké zdravotní pojišťovny poskytují služby pro cca 4,1 mil. občanů ČR. Centrum mezistátních úhrad zdravotní péče – koordinace věcných dávek v případě nemoci v členských státech Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru http://europa.eu/eu-life/healthcare/index_cs.htm Evropský průkaz zdravotního pojištění Evropský průkaz zdravotního pojištění usnadňuje občanům ze 27 členských států Evropské unie, a dále z Islandu, Lichtenštejnska, Norska a Švýcarska přístup ke službám zdravotní péče během přechodných pobytů v zahraničí.

  29. Platby zdravotního pojištění od 1. ledna 2010 Všichni plátci pojistného na zdravotní pojištění musí své platby přizpůsobit novému pojetí definice dne platby pojistného. Není to již den odepsání z účtu plátce, ale den připsání částky na účet příjemce. Z dalších změn platných od 1. 1. 2010 se asi největšího počtu plátců týká zvýšení minimálních záloh OSVČ na 1 601 Kč místo dosavadních 1 590 Kč. Minimální vyměřovací základ OSVČ činí dvanáctinásobek 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. Pro rok 2010 činí průměrná měsíční mzda 23 709 Kč. Minimální měsíční vyměřovací základ pro měsíce roku 2010 je tudíž 11 854,50 Kč. Z toho minimální měsíční záloha na pojistné je po zaokrouhlení rovna částce 1 601Kč. Zálohu ve výši 1 601 Kč musí poprvé za leden 2010 (posledním dnem splatnosti je 8. 2. 2010) uhradit OSVČ, které zahajují v roce 2010 samostatnou výdělečnou činnost, nebo i ty, které podle Přehledu za rok 2008 platily v roce 2009 zálohy nižší než 1601 Kč, s výjimkou osob, které nemají stanoven minimální vyměřovací základ.

  30. Platba zdravotního pojištění od 01. 01. 2010: Výše maximálního vyměřovacího základu byla novelizována zákonem č. 362/2009 Sb. a od 1. 1. 2010 činí maximální vyměřovací základ OSVČ 72násobek průměrné mzdy, kterou je pro rok 2010 částka 23 709 Kč. Maximální vyměřovací základ v roce 2010 tedy bude činit 1 707 048 Kč, maximální měsíční vyměřovací základ bude 142 254 Kč a maximálnízáloha na pojistné je stanovena na 19 205 Kč. Tato nová maximální výše zálohy na pojistné bude pro OSVČ platná až od měsíce, ve kterém podají nebo by měly podat Přehled za rok 2009.  U OSVČ, které byly v roce 2009 též zaměstnancem a součet vyměřovacích základů ze zaměstnání a vyměřovacího základu ze samostatné výdělečné činnosti dosažených v roce 2009 přesáhl 1 130 640 Kč, se bude při vyúčtování pojistného za rok 2009 postupovat podle ustanovení § 3a odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Znamená to, že se o přesahující částku sníží vyměřovací základ OSVČ, a je-li přesahující částka vyšší než vyměřovací základ ze samostatné výdělečné činnosti, sníží se o zbytek přesahující částky vyměřovací základ/y ze zaměstnání. Vyměřovací základ pro platbu pojistného státem   Výše zmiňovaný zákon č. 362/2009 Sb. novelizoval mimo jiné i ustanovení § 3c) zákona č. 592/1992 Sb., tzn. vyměřovací základ pro pojistné hrazené státem. Od 1. 1. 2010 se na základě této novelizace stanoví vyměřovací základ pro platbu pojistného státem ve výši 5 355 Kč. Z tohoto vyměřovacího základu bude stát v roce 2010 platit za osoby, za které je podle zvláštního právního předpisu plátcem pojistného stát, měsíčně pojistnéve výši 723 Kč. Částku vyměřovacího základu může vláda vždy do 30. června změnit svým nařízením, a to s účinností k 1. lednu následujícího roku.   Kromě samotné platby pojistného státem lze výši tohoto vyměřovacího základu použít jako odpočtu u některých zaměstnanců podle § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.  Změny vyplývající ze zákona o platebním styku   Dvě důležité změny pro platby zdravotního pojištění přináší zákon č. 285/2009 Sb., který v zákoně o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění novelizuje ustanovení § 5 odst. 2 – Odvod pojistného za zaměstnance a § 17 – Způsob placení pojistného. Tato novelizace vstoupí v platnost 1. ledna 2010.   Zaměstnavatel platí pojistné na zdravotní pojištění za jednotlivé kalendářní měsíce a od 1. ledna 2010 jesplatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Splatnost tedy již nebude záviset na dni výplaty mezd. Pro zaměstnavatele tím dochází ke sjednocení termínu splatnosti pojistného na zdravotní pojištění a sociální pojištění.   K zásadní změně, která se týká všech plátců pojistného, došlo v definici dne, který se považuje za den platby pojistného. Za den platby pojistného již nebude považován den, kdy bylo uskutečněno odepsání z účtu plátce pojistného, ale po 1. 1. 2010 to bude den, kdy došlo k připsání pojistného na účet zdravotní pojišťovny. Stejný postup je i při platbách pojistného poštovní poukázkou (tzv. složenkou). V těchto případech je posun ještě výraznější, protože držitel poštovní licence (tj. Česká pošta) je povinen předat platbu poskytovateli platebních služeb (tj. bance vedoucí účet) do dvou pracovních dnů ode dne, kdy ji přijal, a ten je povinen ji převést na samostatný účet do konce následujícího pracovního dne.

  31. Změny v platbě pojistného od 01. 01. 2010: Výše zmiňovaný zákon č. 362/2009 Sb. novelizoval mimo jiné i ustanovení § 3c) zákona č. 592/1992 Sb., tzn. vyměřovací základ pro pojistné hrazené státem. Od 1. 1. 2010 se na základě této novelizace stanoví vyměřovací základ pro platbu pojistného státem ve výši 5 355 Kč. Z tohoto vyměřovacího základu bude stát v roce 2010 platit za osoby, za které je podle zvláštního právního předpisu plátcem pojistného stát, měsíčně pojistnéve výši 723 Kč. Částku vyměřovacího základu může vláda vždy do 30. června změnit svým nařízením, a to s účinností k 1. lednu následujícího roku.  Kromě samotné platby pojistného státem lze výši tohoto vyměřovacího základu použít jako odpočtu u některých zaměstnanců podle § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 

  32. Změny vyplývající ze zákona o platebním styku   Dvě důležité změny pro platby zdravotního pojištění přináší zákon č. 285/2009 Sb., který v zákoně o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění novelizuje ustanovení § 5 odst. 2 – Odvod pojistného za zaměstnance a § 17 – Způsob placení pojistného. Tato novelizace vstoupila v účinnost 1. ledna 2010.  Zaměstnavatel platí pojistné na zdravotní pojištění za jednotlivé kalendářní měsíce a od 1. ledna 2010 jesplatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Splatnost tedy již nebude záviset na dni výplaty mezd. Pro zaměstnavatele tím dochází ke sjednocení termínu splatnosti pojistného na zdravotní pojištění a sociální pojištění. K zásadní změně, která se týká všech plátců pojistného, došlo v definici dne, který se považuje za den platby pojistného. Za den platby pojistného již nebude považován den, kdy bylo uskutečněno odepsání z účtu plátce pojistného, ale po 1. 1. 2010 to bude den, kdy došlo k připsání pojistného na účet zdravotní pojišťovny. Stejný postup je i při platbách pojistného poštovní poukázkou (tzv. složenkou). V těchto případech je posun ještě výraznější, protože držitel poštovní licence (tj. Česká pošta) je povinen předat platbu poskytovateli platebních služeb (tj. bance vedoucí účet) do dvou pracovních dnů ode dne, kdy ji přijal, a ten je povinen ji převést na samostatný účet do konce následujícího pracovního dne.

  33. Nemocenské pojištění

  34. Nemocenské pojištění a jednotlivé dávky – koordinace Blíže viz samostatná prezentace Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění Dávky pro zaměstnance: Náhrada mzdy od zaměstnavatele po dobu první 14 dnů trvání pracovní neschopnosti, v roce 2011 až do 21. dne (přechodně přijato zatím na dobu 3 let) Nemocenské – podpůrčí doba od 15. dne bude v roce 2011 až od 22. dne, i nadále 60% RDVZ po celou dobu trvání pracovní neschopnosti Peněžitá pomoc v mateřství Ošetřovné Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství Dávky pro osoby samostatně výdělečně činné, které se dobrovolně přihlásí – nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství

  35. Denní vyměřovací základ/DVZ, §§ 18 – 22 zákona o nemocenském pojištění, z. č. 187/2006 Sb. + Sdělení MPSV č. 354/2009 Sb.

  36. NEMOCENSKÉ VÝPOČET DÁVKY • zdenního vyměřovacího základu/DVZ • redukce DVZ: • 3 redukční hranice - dle metodiky uvedené v zákoně - pro rok 2010 (sdělení MPSV č.354/2009 Sb.): 1. redukční hranice … 791,- Kč 2. redukční hranice … 1.186,- Kč 3. redukční hranice … 2.371,- Kč redukce se provede tak, že do: do 1. redukční hranice se započte 100 % DVZ do 2. redukční hranice se započte 60 % DVZ do 3. redukční hranice se započte 30 % DVZ a k části nad 3. redukční hranicí se nebude přihlížet • výše nemocenské 60 % RDVZ v roce 2010 § 29a zákona o nemocenském pojištění, v roce 2011 bude stejné, neboť novelou byl § 29 zrušen a zůstává 60%

  37. Příklady výpočtu dávek nemocenského pojištění: • Maximální nemocenské 2009 (nižší redukční hranice dle Sd. 396/2008 Sb. 859.940,- Kč – vyměřovací základ zaměstnance DVZ před redukcí – 2.356,- Kč (859.940:365 dni) RDVZ – 1. redukce: 90% (786x90%=707,40 Kč) - 2. redukce: 60% (1.178-786Kč=392 Kčx60%=235,20 Kč) - 3. redukce: 30% (2.356-1178Kč=1178Kčx30%=353,40Kč) Výše dávky nemocenské na den: 60% - 15. až 30. den 778,- Kč =1296 (707,40+235,20+353,40) x60% 66% - 31 až 60. den 856, - Kč = 1296x66% 72% - od 61. dne 934,- Kč = 1296x72%

  38. Maximální výše nemocenské na den u nás v roce 2010 • Příklad: • DVZ před redukcí činí 2.500,- Kč • RDVZ – 1.305 Kč = 711,90 + 237 + 355,50 • = 90% ze 791 Kč, tj. 711, 90 • + 60% z rozdílu mezi 1.186,- Kč a 791,- Kč, tj. 237 • + 30% z rozdílu mezi 2.371,- Kč a 1.186,- Kč, tj. 355,50 • K částce nad 2.371,- Kč se nepřihlíží.

  39. PENĚŽITÁ POMOC V MATEŘSTVÍ - § 32 PODMÍNKY NÁROKU • v den, od něhož má být přiznána, musí trvat účast na nem. pojištění nebo ochranná lhůta a v posledních 2 letech před tímto dnem musí trvat účast na nem.poj.po dobu alespoň 270 dnů; u OSVČ navíc min.180 dní účasti na nem.poj.OSVČ v posledním roce • od počátku 7.týdne od porodu – možnost střídání matky dítěte s jejím manželem či otcem dítěte v péči o dítě – každý z nich pak má při této péči o dítě nárok na výplatu PPM po dobu a za podmínek stanovených zákonem o nem.poj. • při střídání – zastaví se výplata PPM matce a tato dávka se začne vyplácen otci (z jeho nem.poj.- splňuje-li podmínky nároku na dávku) a naopak • četnost střídání omezena není OCHRANNÁ LHŮTA • u žen, jejichž pojištěné zaměstnání skončilo v době těhotenství, čin ochranná lhůta pro uplatnění nároku na PPM tolik kalendářních dnů, kolik činilo toto jejich poslední zaměstnání, maximálně však 180 kalendářních dnů PODPŮRČÍ DOBA • stejná (28 týdnů; 37 týdnů v případě vícečetného porodu) VÝŠE DÁVKY • výše PPM bude činit 70 % RDVZ (ten se určí stejně jako u nemocenské)

  40. Příklad výpočtu peněžité pomoci v mateřství/PPM: • Vyměřovací základ pojištěnky v • rozhodném období 400.000,- Kč • DVZ – 1.095,89,- Kč (400.000:365 dnů) • RDVZ – částka do 1. redukční hranice se započte ze 100%, tedy 786,- Kč - částka mezi 1. a 2. redukční hranicí se započte z 60% (1096-786 Kč=310,- Kčx60%= 186,- Kč) - činí 972,- Kč (786+186 Kč) Výše PPM činí 70% RDVZ, tedy 70% z 972,- Kč, celkem tedy 681,- Kč na den, tj. za 30 kalendářních dnů 20.430,- Kč (681x30dní)

  41. VYROVNÁVACÍ PŘÍSPĚVEK V TĚHOTENSTVÍ A MATEŘSTVÍ - § 42 a násl. • náleží zaměstnankyním, pokud vykonávají práci, která je těhotným ženám zakázána, nebo práci, která podle lékařského posudku ohrožuje jejich těhotenství; totéž platí pro zaměstnankyně do konce 9. měsíce po porodu PODMÍNKY NÁROKU • účast na nemocenském pojištění • převedení na jinou práci (z výše uvedených důvodů) • nižší výdělek za tuto práci bez jejího zavinění • OSVČ nenáleží! PODPŮRČÍ DOBA • vyplácí se za kalendářní dny, v nichž trvalo převedení na jinou práci, do nástupu ženy na MD a po ukončení MD nejdéle do konce 9. měsíce po porodu. • ženě převedené na jinou práci kvůli kojení se tato dávka poskytuje po celou dobu kojení. VÝŠE DÁVKY – 70% RDVZ • výše příspěvku se stanoví jako rozdíl DVZ před převedením a průměr započitatelných příjmů, které připadají na jeden kalendářní den po převedení. • DVZ se stanoví podobně jako u nemocenského – neredukuje se však prvních 14 dnů na 90 %

  42. OŠETŘOVNÉ (dříve podpora při ošetřování člena rodiny) - § 39 a násl. • má nárok zaměstnanec, který nemůže pracovat z důvodu, že musí: • ošetřovat nemocného člena domácnosti (u dítěte již není hranice 10 let), nebo • pečovat o zdravé dítě mladší 10 let, protože školské nebo dětské zařízení bylo uzavřeno (z důvodu havárie, epidemie, jiné nepředvídatelné události), dítěti byla nařízena karanténa, nebo osoba, která jinak o dítě pečuje, sama onemocněla • zaměstnanec nemůže uplatnit nárok na ošetřovné na dítě, na které již (zpravidla) druhý z rodičů uplatnil nárok na PPM nebo rodičovský příspěvek • nově je možné přiznat ošetřovné při jedné potřebě ošetřování postupně i dvěma osobám • výše ošetřovného činí 60 % RDVZ (ten se určí stejně jako u nemocenského)

  43. Příklad výpočtu ošetřovného: • Vyměřovací základ zaměstnance v rozhodném období činí 258.000,- Kč • DVZ – 706,85 Kč (258.000 : 365 dnů) • RDVZ – z částky do první redukční hranice se započte 90%, tedy 706,85x90%=636,17 Kč • Výše ošetřovného za kalendářní den činí 60% RDVZ, tedy 637x60%=382,20 Kč

  44. Posuzování zdravotního stavu pro účely nemocenského pojištění • Ošetřující lékaři v rozsahu své odbornosti • Posudkoví lékaři ČSSZ po uplynutí podpůrčí doby, dále kontrolují režim práce neschopného pojištěnce (zdržovat se na místě uvedeném v neschopence, dodržovat vycházky, léčebný režim stanovený ošetřujícím lékařem, provádět pracovní rehabilitaci stanovenou úřadem práce), sankce za porušení – krácení či odejmutí, nejdéle na 100 kal. dnů a dále lze uložit pokutu až do výše 10.000,- Kč, při zvlášť závažném porušení až 20.000,- Kč

  45. Důchodové pojištění

  46. Důchodové pojištění: Příloha word – důchodový věk v ČR, EU, Doba pojištění Aktuální problém - § 15 zákona o důchodovém pojištění, z. č. 155/1995 Sb., zrušen Nálezem ústavního soudu ČR s účinností k 30. září 2011 Důchodové kalkulačky na webu MPSV ČR, http://www.mpsv.cz/cs/2435, důchodová kalkulačka může sloužit k orientační představě o výši důchodu. Vyměřovací základ - hrubý výdělek dosažený v příslušném roce (osoby samostatně výdělečně činné uvádějí výši vyměřovacího základu pro stanovení pojistného). Roční vyměřovací základ je úhrn vyměřovacích základů (hrubých příjmů) za kalendářní rok vynásobený příslušným koeficientem nárůstu všeobecného vyměřovacího základu. Osobní vyměřovací základ je měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů. Výpočtový základ je redukovaný osobní vyměřovací základ, § 15 Procentní výměra důchodu se stanoví z výpočtového základu procentní sazbou odpovídající délce doby pojištění.

  47. Druhy dávek ze základního důchodového pojištění – z. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění I. Starobní důchod - §§ 28 – 37 II. Invalidní důchod a) Plný - §§ 38 – 42 b) Částečný - §§ 43 – 45 • Nahrazeno od 01. 01. 2010 třemi stupni - § 39 zákona o důchodovém pojištění III. Vdovský a vdovecký důchod - §§ 49 – 51 IV. Sirotčí důchod - §§ 52 - 53

  48. Výpočet starobního důchodu • Základní výměra – 2.170,- Kč, v roce 2011 + 60,- Kč • Procentní výměra – procentní sazba z výpočtového základ, 1,5% za každých 90 kalendářních dní výdělečné činnosti, vždy minimálně 770,- Kč OVZ – osobní vyměřovací základ tvoří měsíční průměr ročních příjmů, u OSVČ ročních vyměřovacích základů, dosažených v rozhodném období (zpravidla od roku 1986 do kalendářního roku, který předchází roku, v němž se důchod přiznává)

  49. Invalidní důchod • Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je snížena pracovní schopnost občana • Částečný – snížena o 33% • Plný – snížena o 66% • S účinností od 1. 1. 2010 – prvního 35 -49%, druhého 50-69% a třetího stupně 70% a více