150 likes | 362 Views
Výroky. Střední odborná škola Otrokovice. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Miloš Zatloukal Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.
E N D
Výroky Střední odborná škola Otrokovice Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Miloš Zatloukal Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze. www.zlinskedumy.cz
Výroky Obsah tématu- definice výroku- typy výroků a logické funkce- přehled výroků- výrok typu- logický součin - logický součet- implikace- rovnost
Výrok – definice: Je to tvrzení (oznamovací věta), o němž se dá jednoznačně říci, zda platí či ne. Jak se vyjádří platnost výroku? Pomocí zástupných slov či symbolů (PLATÍ-NEPLATÍ, PRAVDA-NEPRAVDA, ANO-NE, YES-NO, A-N, Y-N, 1-0, H-L …) Příklady výroků: Barva auta je hlubinná modř (deep blue). Dnes je pondělí. Ve třídě je méně než 15 žáků. 1 věta = výrok jednoduchý souvětí (2 nebo více vět) = výrok složený
Spojky mezi větami určují typ výroku a zároveň logickou funkci s výrokem spojenou. Výčet všech možností, které mohou nastat u složeného výroku popisuje pravdivostní tabulka. Sloupce této tabulky tvoří písmena, která označují jednotlivé výroky. Počet řádků závisí na počtu jednoduchých výroků (A, B, C). Mezi počtem řádků a mezi počtem výroků platí vztah: N = 2n počet řádků: N počet výroků – logických proměnných: n (A, B, C,...)
Vyjádření skutečnosti zda něco platí: platí = pravda = 1neplatí = nepravda = 0Pozn. Pokud jde o tabulky pravdivostních hodnot uváděné v katalozích integrovaných obvodů, používají se místo stavů – (hodnot) 0 a 1 písmena L (Low – nízký) H (High – vysoký)
Přehled výroků a logických funkcí s nimi spojených: LOGICKÝ SOUČINSpojka: a, i„A“ a „B“.Příklady: „Právě vešel Petr i Pavel.“ (vstoupili současně).„Mám hlad a mám žízeň.“Výrok tvořený logickým součinem je pravdivý, pokud platí oba výroky (jsou-li pravdivé).
LOGICKÝ SOUČETSpojka: nebo„A“ nebo „B“.Příklady: „Zadanou práci udělal Ivan nebo Richard.“ (myšleno kterýkoliv z nich, případně oba dohromady).„K obědu si objednám pizzu nebo salát.“Aby byl výrok typu logický součet pravdivý, stačí, aby platil jeden z výroků, ale také je pravdivý, pokud platí oba. Pozn. – jde o tzv. nevylučovací charakter spojky nebo.
IMPLIKACEPředložka a spojka: Jestliže …, pak (potom) …-li…, pak (potom) …Jestliže „A“, pak „B“Příklady: „Jestliže zaprší, pak porostou hřiby.“„Budu-li rychle hotov, potom budu mít čas na knížku.“IMPLIKACEVýrok Implikace je pravdivý ve všech případech, kromě kombinace A=1, B=0 – 1=>0 - z pravdy plyne nepravda – matematicky: Y platí, pokud „A“ menší nebo rovno „B“
ROVNOST (Ekvivalence)Spojka: Tehdy a jen tehdy když (TAJTK)… „A“, tehdy a jen tehdy když (TAJTK) „B“Příklady: „Budu vědět jak dál, tehdy a jen tehdy když dostanu další pokyny.“„Dostanu nejvyšší hodnocení TAJTK, udělám test v rozmezí 100 až 90 bodů (ze 100 možných).“ROVNOST (Ekvivalence) A = B Ekvivalence je pravdivá jsou-li shodné výroky A i B.
Logických výroky zahrnují : a) Log. součin (říká se mu také konjunkce) – operátor: ".", "^", ("&"), „AND“: A . B A ^ B A &B A AND B b) Log. součet (také disjunkce nebo alternativa), operátor :"+", "V“,“OR“: A+B A V B A OR B c) Implikace (z A plyne B, vyplývá): A=>B d) Rovnost – Ekvivalence (shoda, rovnost výroků): A = B, A B V matematice se v symbolickém zápisu mezi výroky zapsané písmeny A, B, C… (nebo a, b, c…) vkládají místo slovních spojek dohodnuté znaky – říká se jim operátory.
1. Výrokem může být pouze: tázací věta rozkazovací věta oznamovací věta 2. Spojky příslušné pro složený výrok typu logický součin jsou: Jestliže, pak i, a neboť 3. Výrok „Jestliže zaprší, pak bude mokro.“ je typu : rovnost Logický součet implikace 4. Spojka nebo ve výroku „Udělám to dnes nebo zítra“ má význam : Udělám to pouze dnes Udělám to pouze zítra Udělám to dnes i zítra Kontrolní otázky
Seznam použité literatury: [1] Matoušek, D.: Číslicová technika, BEN Praha, 2001, ISBN 80-7232-206-0 [2] Blatný, J., Krištoufek, K., Pokorný, Z., Kolenička, J.: Číslicové počítače,SNTL, Praha, 1982 [3] Kesl, J.: Elektronika III – Číslicová technika, BEN, Praha, 2003, ISBN 80-7300-075-X