ZÁKLADNÍ HISTORICKÉ MEZNÍKY V PŘÍSTUPECH K LIDEM S POSTIŽENÍM

1. ZÁKLADNÍ HISTORICKÉ MEZNÍKY V PŘÍSTUPECH K LIDEM S POSTIŽENÍM

2. RŮZNÉ VZTAHY K LIDEM S POSTIŽENÍM • pronásledování, zabíjení • odsuzování • litování • odpor, strach, nejistota • předsudky • podceňování • přeceňování a připisování mimořádných až nadpřirozených vlastností • fascinace monstrem

3. PERIODIZACE PŘÍSTUPŮ • regresivní přístup • charitativní přístup • humanistický • rehabilitační • preventivně integrační • inkluzivní

4. K prvním historicky známým jedincům trpícím dětskou mozkovou obrnou patřil římský císař Claudius (vládl v 1.½ 1.století n.l.). Jeho vzhled byl natolik abnormální, že ho jeho okolí považovalo za slabomyslného. Měl poruchu hybnosti, špatně chodil, jeho řeč nebyla dostatečně koordinovaná, zejména v dechové regulaci – koktal. Sama matka o něm řekla, „že nebyl od přírody dodělán, ale jen započat“. Ani v dospělosti mu nebyla přiznána svéprávnost. Byl terčem opovržení a výsměchu nejen v rodině, ale i v celém Římě. Nikdo jej nebral vážně, platil za jakéhosi dvorního šaška. Není pak divu, že se stal plachým a uzavřeným. Byl považován za podivína, nepraktického, směšného a v zásadě méněcenného člověka. Z jeho dalšího chování však vyplývá, že inteligentní nepochybně byl. Claudiova vláda byla na svou dobu osvícena a jeho schopnosti politika svědčily nejen o nadprůměrné inteligenci, ale i o určitém rozhledu.Měl zájem o historii a výborné znalosti z této oblasti.

5. STRUČNÁ HISTORIE TYFLOPEDIE • od počátku snaha o písemný způsob komunikace • v 1. stol. po Kr. – zmínka o rytém písmu • ve 4. stol. po Kr. – zmínka o vyřezávaném písmu • ve 14. stol. znalost rytého, vyřezávaného písma a dále možnost psát hustým inkoustem • od 18. stol. zakládány „ústavy pro slepé“ • 19. stol. – bodové písmo

6. STRUČNÁ HISTORIE SURDOPEDIE • 5.-4. stol. před Kr. – Hippokrates – zabývá se fyziologií sluchu a vztahem řeči a sluchu • dva základní proudy: • francouzská metoda – ZJ • německá metoda – orální přístup

7. STRUČNÁ HISTORIE LOGOPEDIE • Hippokrates se zabýval tvořením hlasu, měl povědomí o poruchách řeči, které souvisejí s poruchami mozku • Demosthenes, Cicero, Avicenna • Jan Amos Komenský – upozorňoval na nevhodné mluvní vzory • 19. století objev specifických řečových center v mozku

8. STRUČNÁ HISTORIE SOMATOPEDIE • zabíjení • novorozenci byli likvidováni • starší děti prodány od otroctví či k žebrotě (Egypt či Athény stály proti tomuto a snažili se o prvky veřejné péče) • feudalismus – snaha o péči – jednotlivci či dobročinné organizace

9. STRUČNÁ HISTORIE PSYCHOPEDIE • starověk – tupost a neschopnost jsou poměrně vzácné – dítěti je dána od přírody rozumová činnost a chápavost • 16. století – snaha o první variabilitu individuálních zvláštností: • Jsou takoví, kteří učiní lehce prvé kroky, ale pak jsou dezorientováni, protože v plné práci je jejich duch zahalen do jakési mlhy, která tu ještě nebyla, když jako začátečníci a nováčci počínali své dílo. • Jan Amos Komenský rozlišuje šest stupňů dětí: • děti bystré, povolné a chtivé vědění • děti vtipné, avšak hravé, ale přece poslušné – třeba motivace • vtipné a učenlivé, ale zatvrzelé a vzpurné • povolné a chtivé učení, ale jsou zdlouhavé a těžkopádné • tupé, vlažné a liknavé děti • děti tupé, hloupé a vzpurné

10. STRUČNÁ HISTORIE ETOPEDIE • starověk – Sparta – přísné tresty • čína – Konfucius – kladný příklad a myšlenka obecně dobré společnosti • antika – úzkostné dodržování pravidel • ne však tělesné tresty , ale spíše pozitivní motivace • středověk – velice přísné až kruté tresty – utnutí paže, usmrcování, oslepení, pranýř • renesance – změna – důraz na pozitivní motivaci • druhá pol. 19. století – ochranovny a polepšovny – osiřelé, opuštěné, žebrající, ale i zpustlé a mravně narušené