Křesťanské církve v občanské společnosti

1. Křesťanské církve v občanské společnosti Praktická teologie pro neteology Michael Martinek VOŠ Jabok, 2010

2. Základní otázky • Jaký je vztah české společnosti k náboženství, ke křesťanství a k církvím? • Jaký smysl má existence křesťanských církví v současné společnosti? • Jak jsou křesťanské církve organizovány a financovány, jaké aktivity vyvíjejí, co mohou společnosti přinést? Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

3. Náboženské vyznání obyvatel ČR (Sčítání lidí 2001) • Obyvatelstvo celkem10230060 • Věřící3288088 • z toho • Církev římskokatolická2740780 • Církev československá husitská 99103 • Českobratrská církev evangelická 117212 • Pravoslavná církev22968 • Náb. spol. Svědkové Jehovovi 23162 • Bez vyznání6039991 • Nezjištěné vyznání901981 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

4. Česká společnost a náboženství • Česká společnost je ve srovnání s většinou národů světa extrémně nenáboženská – ateistická. Pravděpodobné příčiny: • Negativní vnímání katolické církve českým národem, které má své kořeny už v husitství a později v rakousko-uherské monarchii, v níž byla tato církev těsně spjata se státní mocí. • Systematická protináboženská propaganda prováděná u nás po více než čtyřicet let komunistického režimu. • Sekularizace jako trend, který v uvedeném období zasahuje všechny evropské státy. • Nesplnění nadějí, které do křesťanských církví vkládala česká veřejnost těsně po svržení komunistického režimu v roce 1989. • Rostoucí přesvědčení, že tradiční církve nejsou schopny chápat současný svět ani nabídnout dnešnímu člověku přijatelnou podobu autentické spirituality. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

5. Věrohodnost křesťanských církví • Existuje mnoho námitek proti institucionálnímu křesťanství. Některé jsou silně ideologicky zabarveny a vycházejí spíše ze subjektivních soudů lidí protikřesťansky zaměřených, jiné lze historickými, sociologickými či teologickými metodami prokázat a ve větší či menší míře je uznávají i samy církve. • Historie: katolická církev se v roce 2000 veřejně přiznala a omluvila za tyto viny svých členů a představitelů: • rozdělení původně jednotné křesťanské církve do mnoha různých církví, které spolu pak po mnoho staletí žily ve vzájemných konfliktech, • souhlas s metodami intolerance a násilí ve službě pravdě, • dlouhodobé nepřátelství a nedůvěra křesťanů vůči Židům, • spoluodpovědnost za porušování základních lidských práv, za vážné formy sociálního bezpráví a diskriminace, za rozšíření teoretického a praktického ateizmu. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

6. Církevní příslušnost obyvatel ČR Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

7. Apoštolská církev Bratrská jednota baptistů Buddhismus Diamantové cesty linie Karma Kagjü Církev adventistů sedmého dne Církev bratrská Církev československá husitská Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů v České republice Církev Křesťanská společenství Církev Nová naděje Církev řeckokatolická Církev římskokatolická Církev živého Boha Česká hinduistická náboženská společnost Českobratrská církev evangelická Evangelická církev augsburského vyznání v České republice Evangelická církev metodistická Federace židovských obcí v České republice Jednota bratrská Křesťanské sbory Luterská evangelická církev a. v. v České republice Mezinárodní společnost pro vědomí Krišny, Hnutí Hare Krišna Náboženská společnost českých unitářů Náboženská společnost Svědkové Jehovovi Novoapoštolská církev v ČR Obec křesťanů v České republice Pravoslavná církev v českých zemích Ruská pravoslavná církev, podvorje patriarchy moskevského a celé Rusi v České republice Slezská církev evangelická augsburského vyznání Starokatolická církev v ČR Ústředí muslimských obcí VišvaNirmala Dharma Církve a náboženské společnosti registrované v ČR k 1. 2. 2010 (celkem 31) Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

8. PRAKTICKÁ TEOLOGIE • PT navazuje na ostatní teologické disciplíny a je jejich aplikací do praxe: zkoumá činnost církve jako instituce, podrobuje ji kritické analýze a navrhuje, jak by měla probíhat lépe. • PT je teologická reflexe činnosti církve. Jejím cílem je změna církevní praxe, aby lépe odpovídala současné úrovni teologického poznání a potřebám člověka a společnosti. • PT je souborem dílčích oborů: pastorální teologie, liturgika, církevní právo, ekonomika církví, náboženská pedagogika, katechetika, misiologie a další. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

9. Celkový obraz předmětu • Praktická teologie I: • Pastorační dimenze sociální práce • III. roč. Jabok ZS,povinný předmět, zkouška • III. roč. ETF ZS,povinný předmět, zápočet • 2 hod. předn. • Praktická teologie II: • Křesťanské církve v občanské společnosti • III. roč. ETF LS,povinný předmět • 2 hod. předn., zkouška Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

10. Témata přednášek • Úvod do předmětu, náboženská a církevní příslušnost obyvatel ČR • Historické místo církví v české společnosti • Právní postavení a financování církví • Sebepojetí církví, jejich organizační modely, křesťanské církve v ČR • Specifika katolické církve • Dialog křesťanských církví se současnou společností • Vlastní vymezení poslání církví: leiturgia, martyria, koinonia, diakonia • Martyria – šíření a podpora křesťanství • Koinonia a leiturgia: náboženská obec, bohoslužba jako vrcholná aktivita křesťanů • Manželské právo, pastorace dětí, manželů a rodin • Účast církví ve vzdělávání, zdravotnictví, sociální práci, v armádě a vězeňství Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

11. Povinná literatura • II. vatikánský koncil, Radost a naděje (Gaudium et spes). Pastorální konstituce o církvi v dnešním světě. • CODEX IURIS CANONICI (CIC). • FILIPI, Pavel.Křesťanstvo. Historie, statistika, charakteristika křesťanských církví. Brno: CDK, 2001. • OPATRNÝ, Aleš, Cesty pastorace v pluralitní společnosti. KN, Kostelní Vydří, 2006. • TRETERA, Jiří Rajmund, Stát a církve v České republice.Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2002. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

12. Doporučená literatura • AMBROS Pavel, Fundamentální pastorální teologie. Olomouc: Vydavatelství UP, 2002. • DOLISTA, Josef, Misijní úsilí církve. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2001. • DOLISTA, Josef, Perspektivy církve. Vybrané kapitoly z eklesiologie. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2000. • KEHL, Medard, Kam kráčí církev? Diagnóza doby. Brno: CDK, 2000. • KŘIVOHLAVÝ, Jaro, Pastorální péče. Studijní texty evangelikálního teologického semináře, svazek 4, Oliva, Praha, 2000, 1. vydání, 180 s. • NEUNER, Peter, Laici a kléru? Praha: Vyšehrad, 1997. • Nová evangelizace. Olomouc: Centrum Aletti, 2000. • OPATRNÝ, Aleš, Pastorace v postmoderní společnosti. KN, Kostelní Vydří, edice Teologie, 2001. • OPATRNÝ Aleš, Pastorační péče v méně obvyklých situacích.Pastorační středisko Praha 2000 • OPATRNÝ Aleš, Pastorační situace u nás, analýzy a výhledy. KN Kostelní Vydří 1996. • PESCH, Otto Hermann, Druhý vatikánský koncil 1962-1965. Praha: Vyšehrad, 1996. • SALAJKA, Milan, Křesťanská církev ve své duchovní aktivitě a práci. Praha: Karolinum, 1998. • SKALICKÝ, Karel, Radost a naděje. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2000. • SKALICKÝ, Karel, Zápasy o zítřek aneb Quo vadis, ecclesia. Ježek, 2000. • SMOLÍK, Josef, Pastýřská péče. Praha: Kalich, 1991. • ZULEHNER, Paul M., Církev: přístřeší duše. Situace a perspektivy dnešní církve. Praha: Portál, 1997. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

13. Organizace výuky,požadavky ke zkoušce • Zahájení výuky 4. 2. 2010 • Přednášky každý čtvrtek 12.00 – 13.30 • Požadavky ke zkoušce: • Praxe • Znalostní test • Osobní pohovor Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

14. Pastorační praxe V předmětu Praktická teologie II budou požadavky upraveny tak, aby studenti získali a prokázali praktickou zkušenost z oblasti pastorace. Pastorace: • Pastorační činnost v rámci církevní obce/farnosti/sboru • Koordinace pastorační činnosti v rámci ústředí nebo vyšší organizační složky (diecéze, eparchie, seniorát) křesťanské církve • Činnost duchovního (profesionála nebo dobrovolníka) v zařízeních poskytujících sociální, zdravotnické, vzdělávací služby nebo v armádě a věznici • Sociální práce v organizacích zřizovaných křesťanskými církvemi, která vychází z křesťanských hodnot a klade důraz na celostní pojetí člověka (4 dimenze) Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

15. Podmínky splnění pastorační praxe Podmínky získání praktické zkušenosti: • Osobní návštěva dané organizace v rozsahu alespoň jednoho dne (6 hod.) • Rozhovor alespoň s jedním odpovědným pracovníkem • Studium vnitřních dokumentů poskytnutých organizací • Sledování klíčových aktivit v praxi Podmínky prokázání praktické zkušenosti: • Písemné potvrzení organizace (duchovního) o vykonané praxi • Písemná zpráva z praxe v rozsahu 2 – 4 normostran; struktura: • Základní informace o organizaci (název, sídlo, právní subjektivita, zřizovatel, příslušnost k církvi, org. struktura, vnitřní dokumenty) • Popis průběhu praxe • Popis pastoračních činností, které organizace (duchovní) vykonává • Vlastní hodnocení sledované činnosti na základě pastorálně-teologických kritérií • Aktivní účast na jednom ze dvou seminářů k pastorační praxi: 22.4. nebo 13.5. 2010 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

16. Pastorace (z lat. „pastor“ = pastýř): Soubor činností, jejichž cílem je podpora kvality života člověka ve všech jeho dimenzích (biologické, psychologické, sociální a spirituální), avšak za předpokladu, že tato podpora má svá východiska či motivaci v evangeliu; že je zakotvena v křesťanském pojetí života. Praktická (pastorální) teologie: disciplína, která si ve svém současném vývoji všímá především životních situací člověka, ty pak teologicky promýšlí (reflektuje, interpretuje) ve snaze člověku pomoci, formulovat motivaci k pomoci, nabídnout a poskytnout náměty k jednání, k rozhodování. Zároveň reflektuje veškeré aktivity církve jako instituce. Pastorace a praktická teologie Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

17. Vývoj pojetí pastorace • Konec 18. století – polovina 19. stol.: • Pastorační přemýšlení a jednání se očekávalo od toho, kdo byl pověřen úřadem – kněz (farář, kaplan atd.) = subjekt pastorace. • Měl se o své farníky starat nejen po stránce náboženské, ale plnil i funkci státní administrativy, osvěty kulturní, hospodářské, zdravotní, sociální. Předmětem pastoračního přemýšlení a jednání byla tedy celospolečenská problematika = objekt pastorace. • Polovina 19. stol. – pol. 20. stol.: • Církev postupně ztrácí v některých oblastech své monopolní postavení (např. školství, zdravotnictví, státní správa), a přestává být jediným poskytovatelem všeobecně přijímané ideové základny. Předmětem (objektem) pastoračního jednání a myšlení je především problematika vnitrocírkevní (výuka náboženství, slavení bohoslužeb, vedení křesťanské obce), farář však má nadále pečovat o chudé, opuštěné, vězněné, sirotky apod. • Subjektem pastoračního jednání zůstává kněz. • Od poč. druhé poloviny 20. stol.: • Důraz na prvek společenství v církvi, na spoluzodpovědnost všech křesťanů za život církve. Subjektem pastorace se stává celé společenství věřících. • Mění se také předmět zájmu pastoračního přemýšlení: praktická teologie se zabývá situací člověka, jeho radostmi a nadějemi, smutky a úzkostmi, a zajímá se také o funkce církve, které církev v současném světě plní. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

18. Realizační funkce církve Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

19. Cíl činností církve • Sláva Boží a spása člověka. • Oba pojmy tvoří jednotu: štěstí člověka je slávou Boží. • Rozvoj člověka ve všech dimenzích: fyzické, psychické, sociální i spirituální. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

20. Historie praktické teologie • Církev byla vždy aktivní (všechny uvedené činnosti mají základ v prvních staletích), základní normy pocházejí od apoštolů (Sk, listy), z apoštolské tradice (literatura 2. a 3. stol.), pak kánony koncilů, správní soustavy, spisy církevních otců (Řehoř Veliký – Kniha pastorálních pravidel, kolem 600); od 7. stol. penitenciální knihy (upravují praxi zpovědi a rozhřešení); od 13. stol.: ucelené církevní právo, příručky pro zpovědníky, instrukce pro duchovní správce, návody k povznesení zbožnosti lidových vrstev. • Systematická reflexe církevní praxe od 17. stol: pojem praktická teologie poprvé použil Gisbert Voetius (protestant – Utrecht, 1659) – rozlišení základních oborů • Vznik pastorální teologie – Štěpán Rautenstrauch (katol. – opat břevnovského kláštera, rodák z Českolipska, první profesor PT v Praze, 1774, fakultní rektor ve Vídni, s pověřením zakládat tzv. „generální semináře“). Navrhl PT jako součást univerzitních studií teologie v Rakousku-Uhersku (1777): zaměření na „vlastnosti a schopnosti budoucího kněze“. Farář byl pedagogickým, osvětovým a administrativním nástrojem státu i církve zároveň. PT byla výhradně pomůckou pro činnost faráře s podrobným soupisem všeho, co měl farář dělat. Odpovídá to sice smyslu PT – je to o ČINNOSTI církve, ale omezuje past. pracovníky pouze na biskupy a faráře. Navíc jim nabízí poměrně přesnou technologii a nepočítá s reakcí na historické a společenské změny. Tato představa přetrvávala až do koncilu a mnohde dodnes. Vyjadřují ji pojmy duchovní správa, pastorace, pastorální teologie. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

21. Praktická teologie jako věda • Německo 19. století (protest.) – Friedrich Schleiermacher, 1850 Die Praktische Theologie nach den Grundsätzen der Evangelischen Kirchen: souřadnost myšlení a zkušenosti, podobně jako např. pedagogika nebo politika – snaha dát praxi církve cíl a pravidla. Od něj pochází základní trvalá témata praktické teologie: napětí mezi teorií a praxí křesťanství, kritická snaha o objasňování skutečného poslání církve a jejích aktuálních možností, úsilí o porozumění člověku (i víře a církvi se vzdalujícímu) • Až do 20. stol. v katol. církvi spíše věda aplikační: jak dosáhnout toho, aby lidé mysleli a žili podle představ církve. Postupně stále větší směřování k tomu, aby církev pochopila potřeby člověka a reagovala na ně (v katol. Církvi obrat na II. vat. Koncilu). To symbolizují dvě příručky: Handbuch der Praktischen Theologie (protest., 1974-78 Berlin – DDR), Handbuch der Pastoraltheologie (katol., 1969-72 Herder, hl. redaktor Karl Rahner) • Interdisciplinární charakter PT: Tradičně navazovala na filozofické a teologické obory, v současné době se těsně spojila především se sociologií (zjišťování pastorační reality) a psychologií (metodika pastorační pomoci a péče). Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

22. PT v různých církvích • Pojem PT ve smyslu, jak o něm mluvíme, je společný katolické církvi a protestantským církvím. O nich budeme především mluvit, protože se s nimi setkáváme jak v naší náboženské realitě tak v sociální práci. Z tohoto okruhu je taky dostupná literatura. (Smolík, Křivohlavý, Salajka, katol. Ambros, Opatrný, Kaplánek, Křišťan). • Východní církve PT v tomto smyslu nemají – soustředí se na liturgii, homiletiku, katechetiku a právo jako samostatné obory, pastorace je chápána spíše jako osobní pracovní náplň a zároveň poslání kněze. Katol. a protest. prakt. teologie je postavena na činnostech a hledá, jak je dělat co nejlépe, ortodoxní je postavena na osobě kněze a hledá, jak má žít a co má dělat. Pojem praktická teologie považují za protestantský, sami užívají název pastorologie, ve slovenských materiálech dušpastierstvo. Veškerá pastorace je u nich totožná s prací kněze, nikdo jiný se na ní ze zásady nepodílí – neznají místo laiků v církvi ani teologii laiků. Pastorologie je pak spíš pracovní příručka o tom, jak má žít a pracovat kněz. Vychází z biblického obrazu pastýře a z patrologických textů, nebere však vůbec v úvahu ani současné pastorálně-teologické výzkumy z kat. a protest. prostředí, ani nepočítá s pomocí sociologie k výzkumu pastorační reality. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.