Roup dětský

2. Roup dětský Roup dětský žije v tenkém střevě dětí i dospělých a způsobuje onemocnění oxyuriózu. U dětí se projevuje únavou, podrážděností, přepadlostí a kopřivkami. Samec dosahuje délky 6 mm, samice 12 mm. Oplozené samičky vylézají ven, kladou kolem řitního otvoru vajíčka (3 000 až 12 000) a způsobují při tom často svědění. Vajíčka jsou velmi drobná a lehká, jsou roznášena větrem a mouchami. Nákaza se šíří znečištěnou potravou a u dětí zejména autoinfekcí (př. dítě si sáhne na konečník, za nehty se mu zachytí vajíčka, neumyje si ruce, a tak si j může přenést parazity do pusy)

4. Škrkavka dětská • Škrkavka dětská žije v tenkém střevě člověka a způsobuje onemocnění zvané ascaridóza. V tropech se vyskytuje u více než 80% dětí. Z oplozeného vajíčka se v kyslíkatém prostředí vyvíjí larva, která se dostává se špatně umytou stravou do těla člověka. Z tenkého střeva proniká larva do krve a dále do plic, odkud se s hleny opět dostává do trávicí soustavy, kde dospívá a rozmnožuje se. V těle hostitele škrkavky poškozují tkáně, ucpávají cévní kapilární sítě, střevo, nebo způsobují jeho perforaci (proděravění). Vylučují toxiny, které vedou k trávícím potížím, podrážděnostI, bolesti hlavy nebo ochrnutí končetin. Účinky nákazy škrkavkami jsou závislé na hojnosti jejich výskytu.

5. Vlasovec oční • Tento druh vlasovce žije v oku mezi spojivkou a bělmem. Vyvolává oční záněty a kožní boule (tkz. kamerunské boule). Larvy jsou přenášeny z krve mouchou rodu Chrysops. Vlasovec oční se vyskytuje pouze v Africe.

7. Vlasovec mízní • Dospělý vlasovec mízní žije v mízních cévách, které ucpává. Což znamená, že hromadící se lymfa(tkáňový mok) způsobuje nadměrný růst určitých částí těla (nohy,ruce). Toto onemocnění označujeme jako elefantiáza. Zpravidla se ještě dostavují střídavé horečky a zimnice. Larvy vlasovců (tkz. mikrofilarie) jsou přenášeny komáry na jiné hostitele. Toto onemocnění je rozšířeno v Africe, Jižní Americe, jižní Asii a Tichomoří.

10. Svalovec stočený • Svalovec stočený byl objeven ve svalech krys a potkanů. Z těchto původních hostitelů se může dostat do těla šelem, divokých i domácích prasat a z jejich špatně upraveného masa do člověka. V dospělosti dosahuje samec délky 1,5 mm a samice 3 až 4 mm. Ve svalech nakaženého člověka či zvířete žijí larvy, které jsou do svalů zaneseny krví. Množství larev je různé, v 1 kg nakaženého masa bylo dokonce nalezeno až deset miliónů larev. Spirálně stočené larvy jsou zavrtány ve svalových vláknech. Svalová vlákna jsou rozrušována a zbývají z nich jen obaly. Tím vzniká váček, ve kterém je ukryta larva vytvářející kolem sebe ještě další nové obaly i vápnitou schránku. V tomto stadiu může larva setrvat i 6 let. Po konzumaci nakaženého masa člověkem se obaly v žaludku rozpustí, larvy se uvolňují a v tenkém střevě pohlavně dospívají. Samci po kopulaci hynou, samičky pronikají do střevní sliznice, odtud do mízních cest, kde žijí asi 2 měsíce. Samičky jsou živorodé a rodí až 10 000 larev. Potom se vracejí do dutiny střevní a hynou. Nové larvy jsou proudem lymfy a krve zanášeny do svalů, kde se zaobalí a vývoj se znovu opakuje v nově nakaženém jedinci

12. Tenkohlavec lidský • Stejně jako roup a škrkavka ani on nepotřebuje k vývoji mezihostitele. Jeho larvy se živí v klenutých prostorech střevní sliznice krví a tkání, během asi tří měsíců dospívají. Dospělí jedinci dlouzí 30–55 mm žijí až 6 let ve stěně tlustého střeva, kde se tenkou přední částí zanořují a fixují ve sliznici. První vajíčka se ve stolici objeví až za 60–90 dní po nákaze!Intenzita manifestace infekce závisí na jejich množství. Je vyvolána poraněním zažívacího traktu spolu s toxoalergickým působením parazitů a kolísá od nenápadného průběhu, lehkého nachlazení přes krvácení až k slizničním vředům. Postižený může trpět trávicími obtížemi, nevolností, plynatostí, bolestmi břicha, nucením na stolici. Při opravdu masivní nákaze se může objevit výhřez konečníku. Napadení tenkohlavcem je, zvláště v rozvojových zemích, jednou z častých příčin podvýživy, zpomalení růstu a trvale snižuje odolnost hostitele. Mnohdy ani správnou léčbou antibiotiky nedosáhneme úplného odstranění tenkohlavce, a proto musí vždy po jejím skončení následovat kontrolní odběry stolice. V případě nálezu vajíček se léčebná kůra opakuje.

13. Zdroj: http://www.biolib.cz/ (Obrázky) http://www.superstudent.cz/(články)

14. Děkuji vám za pozornost